Čt 08. 05. 2014 11:00
Kounicovy koleje, 8. 5. 2014 v 10.00 hod.
Dámy a pánové, vážení hosté,
již dvakrát v moderních dějinách lidstvo zapomnělo na starou moudrost, že život je příliš krátký a náš svět příliš malý a krásný na to, abychom z něho dělali bojiště. Dvacáté století mělo být věkem pokroku, kultury a míru, ale proti veškerému chápání se stalo stoletím nejvražednějším, stoletím válek globálních rozměrů. Ani české země a město Brno jich nebyly ušetřeny.
Druhou světovou válku, dosud nejhrůznější období lidských dějin, rozpoutal zločinný režim, jehož šílení představitelé měli ambici vytvořit nový světový řád. Prvořadým terčem té války se stali civilisté. Nacisté hodlali vyvraždit celý jeden národ – Židy, a málem se jim to podařilo. Zahynuly miliony lidí na obou stranách.
Také mírový vývoj našeho státu byl na konci 30. let minulého století násilně přerušen. Po vnuceném mnichovském diktátu ztratilo Československo pohraniční území a mnoho nechybělo, aby se na území zabraném Hitlerovým Německem ocitlo i Brno. Nicméně pak stejně přišel 15. březen 1939 a v Brně na Špilberku, v Kounicových a Sušilových kolejích a Pod kaštany byly zřízeny koncentrační tábory. Kounicovými kolejemi za války prošlo 170 tisíc vězňů a 1 350 z nich zde bylo popraveno. Další Brňané zemřeli při náletech a přímých bojích o Brno. Mnozí pomáhali vojákům 2. Ukrajinského frontu, v jehož sestavě byla i 1. a 4. rumunská armáda. Těmto vojákům pod velením maršála Malinovského vděčí naše město za osvobození. Více než 4 200 sovětských a přes 70 rumunských vojáků při tom padlo. Brno si radost z vítězství prožilo 26. dubna 1945, 7. května pak Němci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci, která byla stvrzena o den později – 8. květen 1945 se tak do dějin zapsal jako oficiální konec druhé světové války. Dnes je tomu 69 let.
A dnes více než kdy jindy opět nabývají na aktuálnosti slova básníka Ludvíka Kundery z textové části pomníku účastníkům tří odbojů: „Postůjte, chodci, ptejte se: Je válka všech válek, ta druhá světová, jen pouhopouhá historie? Nikomu není nic nápadné? Nikdo si nevšímá? Popřemýšlejte chvíli…“
Vyslyšme apel brněnského básníka a vzdejme nyní úctu všem, kdo naši svobodu vykoupili vlastními životy. A hlavně přemýšlejme a ptejme se, zda jsme opravdu udělali vše pro to, aby naši potomci mohli 21. století nazvat stoletím snášenlivosti a humanity.