Tři sta let veřejné dopravy

Čt 24. 07. 2008 14:26

Brněnský deník, vyšlo 24. 7. 2008 Letošní červenec přinesl jedno nenápadné výročí. Brno se stalo před tři sta lety prvním městem zemí Koruny české, kde fungovala veřejná doprava. Dvacátého července roku 1708 totiž místní občan Andreas Eberhardt Girod dostal od brněnských radních povolení k provozování dopravy nosítky po městě.

Brněnský deník, vyšlo 24. 7. 2008 Letošní červenec přinesl jedno nenápadné výročí. Brno se stalo před tři sta lety prvním městem zemí Koruny české, kde fungovala veřejná doprava. Dvacátého července roku 1708 totiž místní občan Andreas Eberhardt Girod dostal od brněnských radních povolení k provozování dopravy nosítky po městě. Girod měl svých nosítek celkem osm, čtyři měly stanoviště na Zelném trhu a čtyři v jeho domě na dnešním náměstí Svobody. Jejich provoz byl řízen přísnými pravidly vydanými městskou radou. Za přenesení z jednoho místa na druhé ve městě, bez ohledu na vzdálenost, se platilo osm krejcarů, za hodinu čekání šest krejcarů, ale pokud přepravovaná osoba ,, jela" na mši, zaplatila pouze tři krejcary. Cesty za hradby města byly dražší. Kdo vlastně byl Andreas Eberhard Girod? Jeho otec pocházel z francouzského Nancy, Andreas v roce 1702 prodal rodový majetek v Lotrinsku a odešel na Moravu. V roce 1708 je uváděn v Brně jako městský chirurg, 1715 byl jmenován moravským zemským chirurgem s ročním platem sto zlatých. Nosítka tedy provozoval v jakémsi vedlejším pracovním poměru. Bylo to vlastně chirurg - taxikář. Na moderní městskou hromadnou dopravu pak Brno čekalo ještě sto jedenašedesát let. V roce 1869 zde byla zprovozněna první koněspřežná dráha na našem území, po Vídni a Budapešti třetí v tehdejší rakousko- uherské monarchii. V roce 1884 ji nahradila parní tramvaj, elektrický provoz tramvají se datuje od roku 1900. Girodovo podnikání nabízí jednu zajímavou paralelu s dneškem - přineslo městu totiž také první soudní spor v oboru dopravy. Jestliže se dnes přeme o přesun hlavního nádraží nebo o silniční tunely, tehdy se soud zabýval provozováním výše zmíněných osmi nosítek. Po smrti jejich majitele někdy kolem poloviny osmnáctého století přešla všechna získaná privilegia k přepravě na jeho druhou manželku Terezii, protože jeho dcery z druhého manželství už nežily. O právo provozovat nosítka se ale začala zajímat Girodova dcera z prvního manželství Anna Haschová. Spor skončil neúspěchem pro obě strany - dvorským dekretem ze 6. dubna 1776 bylo rozhodnuto, že privilegium se vztahovalo na konkrétní osoby, z nichž v té době už žádná nežila. Další Girodovi potomci už nemohli na provozování této dopravy uplatňovat žádný nárok. Tak nějak vznikla v Brně veřejná doprava. Tehdy neměli ještě místní obyvatelé ani tušení, že za tři sta let půjde každoročně z rozpočtu města přes miliardu korun na to, aby veřejná doprava mohla ve městě fungovat. Autor je brněnským primátorem "Tehdy neměli ještě místní obyvatelé ani tušení, že za tři sta let půjde z rozpočtu města přes miliardu korun ročně na dopravu."