Pietní akt k 160. výročí narození TGM

Po 08. 03. 2010 13:00

Komenského náměstí; Brno 12.00 hod.

Dámy a pánové, vážení občané,

včera uplynulo 160 let od narození muže, jehož jméno je neoddělitelně spojeno s moderní českou státností. Muže, který patří k největším postavám naší historie. Mluvit o Masarykovi a přinést přitom něco zcela nového, je velmi obtížné. Vždycky ovšem stojí za to si život i názory tohoto velikána přinejmenším připomenout.

Prostranství u sochy našeho prvního prezidenta z dílny Vincence Makovského je místem, kde si my Brňané při slavnostním příležitostech připomínáme význam Masarykovy osobnosti. A zvláště při výročí Masarykova narození je vhodné vyzdvihnout, jakou roli při formování jeho života sehrálo naše město. Budoucí první prezident Československa prožil v našem městě pět let. Ale byla to léta rozhodující pro formování jeho charakteru, protože sem přišel roku 1865 jako patnáctiletý a odcházel roku 1869 ve svých devatenácti letech.

Masaryk byl svědkem jak budování moderního Brna podle nového regulačního plánu, tak i boření mnoha historických staveb, např. Ferdidnandovy brány naproti nádraží. Zažil zde také střet rakouské a pruské jízdy nedaleko Holíče a první dotek s válkou na něj nesmírně zapůsobil. Měl možnost neomezeného přístupu do knihovny brněnského policejního ředitele Le Monniera, jehož synovi dělal domácího učitele. Díky Le Monnierovi se seznámil s vysoce kultivovaným prostředím brněnské smetánky, díky svému bytnému zase s dělnickým prostředím. To vše na něho působilo. Tady, v těchto okamžicích, vznikaly kořeny Masarykovy osvícené osobnosti, která později tak zásadním způsobem spoluovlivňovala běh evropských dějin. A dala také určující směr vývoji našeho státu.

Pro svět se stal Masaryk symbolem hrdého, odvážného a čestného Čecha. Člověka, který dokázal triumfálně vrátit český národ do světových dějin. Pro svůj národ dokázal najít optimální míru mezi vlastním sebevědomím a hrdostí na jedné straně a pocitem odpovědnosti k druhým národům a schopností přizpůsobit se jim na straně druhé. Nesmrtelné jsou také Masarykovy úvahy o demokracii.

Dovolte, abych nyní Masarykova slova citoval: „Řekl jsem jednou, že demokracie je diskuse. Ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu. Demokracie, to je hovor mezi rovnými, přemyšlení svobodných občanů před celou veřejností. To je také základ demokracie, svobodná kritika a veřejná kontrola.“

Odkaz největšího českého státníka dostatečně prověřily desítky let, které uplynuly od jeho smrti. A my se nyní opět hlásíme k Masarykovým ideálům demokracie a humanismu, právem v něm vidíme největší mravní autoritu našich dějin 20. století. I pro současné a budoucí generace zůstává Masaryk vysoce inspirativní osobností. Osobností, s níž chceme a hlavně potřebujeme udržovat nepřetržitý dialog.

Děkuji vám za pozornost.