CZECH TOP 100 FORUM

Ne 04. 04. 2010 00:00

CZECH TOP 100 FORUM - rozhovor

 1. Brno platilo odedávna za přirozené hlavní město Moravy. Je tomu tak podle Vás i v současnosti ?

Ačkoli Brno nemá úředně potvrzený statut hlavního města Moravy, svým významem je samozřejmě i dnes přirozeným „moraviae metropolis“. O tom není pochyb. Důležitější než vlastnit „papírový“ statut je umět využít svého potenciálu a to se Brnu daří. Brno má velkou autoritu jako sídlo nejvýznamnějších orgánů justice, řady univerzit a vysokých škol, je místem konání mezinárodních veletrhů. V posledních několika letech navíc pravidelně hostí významné státnické návštěvy světového formátu: v roce 2007 si naše město jako spojnici mezi střední a jihovýchodní Evropou vybralo pro svůj summit 14 prezidentů středo- a jihoevropských států; v roce 2009 tu rokovali evropští ministři zemědělství a papež Benedikt XVI. sloužil bohoslužbu pro 120 tisíc poutníků. Brno je zkrátka symbolickou branou ze světa na Moravu a naopak. Uvedu jeden jednoduchý příklad: míři-li návštěvník na libovolné místo na Moravě, jeho první kroky většinou vedou přes tuřanské letiště právě do Brna, odkud má skvělou výchozí pozici pro další cestování.

2. V Brně se v minulosti svářel český a německý živel a jedním z nejožehavějších témat bylo české školství, zejména vysoké. Jste spokojen se současnou úrovní akademické výuky v Brně ?

Na úvod bych rád zdůraznil, že to vždy nebyly jen sváry, které charakterizovaly soužití Čechů, Němců a – nutno dodat – Židů na území našeho města. „Duch Brna“ je odnepaměti formován třemi kulturami – českou, německou a židovskou. Brno je na svoji „pradávnou multikulturnost“ pyšné a snaží se na pozitivní stránky této tradice navázat. Usiluje např. o to, stát se jedním z center evropských studií. Pro zdejší odbornou veřejnost i pro brněnské vysoké školy jsou kontakty se zahraničními protějšky i s domácími kolegy nesmírně cenné. Vzájemné předávání informací a navazování spolupráce nemůže být totiž nikde důležitější než právě ve školství a vědě, které mají v Brně dlouhou tradici. Je tu nejvyšší koncentrace státních a soukromých vysokých škol v České republice. Konkrétně je to 1 státní, 5 veřejných a 9 soukromých vysokých škol, na nichž studuje více než 80 tisíc studentů.

U zrodu skvělé tradice brněnského vysokého školství stálo např. Vysoké učení technické, které je nejstarší českou vysokou školou nejen v Brně, ale i na Moravě a loni si připomnělo už 110. výročí založení. O tom, že tato škola má vskutku mezinárodní prestiž, svědčí i fakt, že ji renomovaný časopis Times zařadil mezi tři procenta nejlepších vysokých škol na světě. VUT i ostatní školy nabízejí studentům různorodé vzdělávací programy a vytvářejí tak vysoce kvalitní zázemí pro všechny oblasti života města Brna.

Brněnské univerzity společně s některými výzkumnými pracovišti také spolupracují s městem Brnem na projektu Středoevropského technologického institutu (Central European Institute of Technology) neboli CEITEC. Brno by se díky jejich iniciativě mělo stát i centrem vědy a výzkumu na světové úrovni. To vše mě jako primátora města velice těší.

3. Od vysokoškolské platformy by se měla odvíjet i vědeckovýzkumná činnost. Dá se, i v souvislosti s tím, že zde existuje pět vysokých škol, hovořit o Brně jako městě vědy ?

Nejdřív malá oprava – vysokých škol je v Brně 15, protože mezi ně počítám i ty soukromé. Ale jinak máte samozřejmě pravdu. Brno je město, které nabízí spoustu možností studentům různých typů studia. Nechce ale být jen středoevropským centrem vzdělávání, ale i vědy, výzkumu a inovací. Česká republika patří podle mezinárodní zprávy z roku 2009 mezi země s nejrychleji se rozvíjejícím biotechnologickým průmyslem – a Brno v tom hraje velkou roli. Výjimečný je v tomto ohledu projekt výstavby Středoevropského technologického institutu CEITEC, kde bude probíhat špičkový výzkum v oblasti nanotechnologií, pokročilých materiálů nebo molekulární medicíny. Vědci zde budou mít přístup k nejmodernějším technologiím a laboratořím a budou zároveň úzce spolupracovat s průmyslovými podniky. Jejich objevy se tak rychleji dostanou do reálného života. Výzkum a vzdělávání v oblasti medicíny bude zase doménou Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC, které se v Brně již buduje ve spolupráci s prestižní americkou Mayo Clinic. Kromě výzkumu na evropské úrovni se bude v centru ale samozřejmě také léčit, vznikne zde klinika kardiologie a neurologie. V těchto oborech bychom se rádi dostali až na špičku v středoevropském regionu. Abych to tedy shrnul – Brno je městem vzdělávání a vědy už nyní a do budoucna bychom chtěli toto jeho postavení ještě posílit i v mezinárodním měřítku. Chceme dát šanci všem talentovaným studentům i vědcům, aby tu našli nejen své zázemí, ale i domov, pokud budou chtít. Podpoříme je, protože oni pomáhají nám.

4. Z Brna je relativně velmi blízko jak do Prahy, tak do Vídně. Považujete to v současné Evropě za klad nebo handicap ?

Narážíte zde zřejmě na pověstnou rivalitu mezi „pragocentrickým“ hlavním městem a „věčně druhým“ Brnem, dříve navíc ještě označovaným za „předměstí“ Vídně, což mělo také spíše pejorativní nádech. Ale dnes žijeme ve svobodné a mnohé příležitosti nabízející zemi a ve městě, které má výhodnou geografickou polohu uprostřed Evropy – nic lepšího si myslím v dobách evropské integrace nemůžeme přát.

Naše město se jako centrum veletržní a univerzitní, centrum vědy a výzkumu, justice i kultury vedle svých „větších sester“ rozhodně neztratí.

Ostatně dovolte mi, abych Vás pozval na festival s příznačným názvem Brno – město uprostřed Evropy. Koná se na přelomu května a června a přináší mnoho kulturních, prezentačních i sportovních akcí. Jednou z nich je i světově proslulá mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojných show „Starobrno – Ignis Brunensis“.

5. Jakou proměnou prošla v uplynulých letech průmyslová struktura města, orientovaná dříve spíše do sféry těžkého průmyslu ?

Ano, město Brno zaznamenalo v 18. a 19. století prudký rozmach textilního a strojírenského průmyslu a vysloužilo si přezdívku „rakouský Manchester“. Textilky, První brněnská strojírna, Šmeralovy závody, později výrobce traktorů Zetor nebo přední výrobce zbraní Zbrojovka dlouhá desetiletí živily mnoho zdejších obyvatel a zásobovaly svými produkty celý svět. Dnes je těžký průmysl v Brně v útlumu, z kolosů se staly menší firmy nebo zanikly úplně. Brno dnes sází spíše na odvětví s vysokou přidanou hodnotou, tedy ta, kde pracují vzdělaní a vysoce kvalifikovaní lidé. Zaměřuje se například na podnikání v hi-tech technologiích, jako je třeba telekomunikace (např. firma Siemens), nebo drobný strojírenský průmysl (např. výroba kompresorů do klimatizačních zařízení ve firmě Daikin). Lehký průmysl pak doplňují vývojová centra (např. vývoj software, hardware a simulací pro letecký průmysl ve společnosti Honeywell) a centra služeb významných zahraničních firem, jako jsou zákaznická centra (např. IBM v oblasti informačních technologií) nebo specializovaná střediska (např. středisko pro předvzletové vyvažování letadel společnosti Lufthansa). Zaměstnanecká struktura a pracovní trh jsou tedy v Brně velmi pestré, uplatnění tu najdou dělníci i špičkoví inženýři-vývojáři. Nejsme tedy ekonomicky závislí na jednom oboru (jako např. Kolín nebo Mladá Boleslav na automobilovém průmyslu), a tak se případná rizika vyplývající z hospodářské krize v Brně lépe rozloží a nezpůsobí výraznější nárůst nezaměstnanosti a snížení životní úrovně obyvatel.

6. K Brnu neodmyslitelně patří veletrhy. Co přinášejí městu a jak jste spokojen se spoluprací se společností Brněnské veletrhy ?

Samozřejmě vnímám, že celou oblast výstavnictví nepříjemně zasáhla ekonomická krize. I přesto ale patří Veletrhy Brno k nejvýznamnějším firmám nejen na jižní Moravě, ale i v rámci celé republiky. Vždyť v anketě Českých 100 nejlepších firem se stabilně umisťují v první desítce. Já osobně dlouhodobě považuji Veletrhy Brno za našeho strategického partnera – ostatně není tajemstvím, že město „drží“ 34 procent akcií této společnosti. Všeobecně známá je také historie a architektonická hodnota zdejšího výstaviště, které je dodnes hlavním symbolem svého „rodiště“. Kromě toho oceňuji i výrazný podíl BVV na propagaci města v národním a mezinárodním kontextu. Mohl bych jmenovat řadu sportovních, kulturních a sociálních aktivit, na něž poskytuje sponzorské dary. Namátkou např. spolupořádání Velikonočního festivalu duchovní hudby, festivalu Janáček Brno nebo třeba podporu činnosti Sdružení pěstounských rodin. A nesmím zapomenout, že neméně důležité jsou veletrhy také pro zaměstnanost ve městě a v regionu a pro jeho rozvoj a růst.

I do budoucna proto považuji naše partnerství za klíčové – a myslím, že právě v důsledku celosvětové krize bude oboustranně výhodná ještě užší spolupráce. Na proměnlivém trhu totiž nyní uspějí jen ti nejlepší a já věřím, že Veletrhům Brno se podaří svou pozici ještě posílit. Velký příslibem je například nový pavilon P, díky kterému máme od roku 2009 cenné prvenství: největší výstavní pavilon ve střední Evropě.

7. Jaroslav Seifert kdysi napsal, že v době, kdy v Praze vládl šantán, už v Brně tloukl černoch do bubnu. Udrželo si Brno pozici významného kulturního centra i v současnosti ?

Musím říct, že Jaroslav Seifert to vystihl velmi trefně. Ještě připomenu spisovatele Roberta Musila, který prostřednictvím svého románového hrdiny cítil v atmosféře Brna „cosi duševně nehmotného, co vzbuzovalo chuť k bezuzdným fantaziím“. Brno zkrátka odedávna – také díky své poloze ve středu Evropy – lehce vstřebávalo nejrůznější kulturní vlivy, přijímalo a tolerovalo odlišnost, lákalo umělce uznané i zneuznané, slavné i zapomenuté, stavělo budovy tradiční i originální. Nebálo se razit trendy, zkoušet věci nové. To Brno vždy umělo a dodnes umí, a proto si pozici kulturní metropole stále drží. A nejedná se jen o obvyklou frázi bez obsahu, ale o definici, která našemu městu skutečně „sedí“. Především různorodost, unikátnost a také kvalita zdejších kulturních akcí přináší v současné době Brnu renomé i návštěvníky. Máme špičkové divadelní scény, zajímavé výstavní akce v galeriích, ojedinělou přehlídku ohňostrojů, velký janáčkovský festival. Letošní rok přinese také v premiéře nový divadelní festival Divadelní svět, za jehož zrodem stála společná iniciativa brněnských divadelních institucí. Chceme také, aby kulturou žilo skutečně celé město, a ne jen „hrstka“ nadšenců – proto pořádáme např. výstavní projekt pod širým nebem Sochy v ulicích nebo pouliční karneval Slavnost masek. A to vše představuje jen dílčí část toho, čím brněnská kulturní scéna dnes a denně žije.

Samozřejmě, i peníze mají nesmírný vliv na pozici Brna coby etablovaného města kultury. Uvedu pár čísel: podporujeme kulturu 10 % z městského rozpočtu, což dělá zhruba miliardu korun. Je to neobvykle vysoké procento veřejných peněz nejen v tuzemském, ale i v středoevropském měřítku. Pro srovnání: z pražského rozpočtu jdou stejným směrem každoročně necelá 4 %, tedy asi 1,5 miliardy korun.

8. V oblasti sportu jsou dnes bezesporu nejpopulárnější fandové místní hokejové Komety. Jak jste na tom však kupříkladu se sportem pro všechny ?

Skalní fanoušci Komety a Brňané se skutečně letos dočkají dokončení rekonstrukce haly Rondo za více jak 400 milionů korun. Vedle podpory brněnským profesionálním klubům patří ale dotace do rekreačního sportu a volnočasových aktivit také k našim prioritám. Již několik let investujeme do výstavby nových cyklostezek, plánujeme vybudovat v blízké budoucnosti ovál pro in-line bruslaře v areálu s přírodními bazény na Riviéře, rozsahem menší ovál vznikne i při Základní škole Pavlovská v Kohoutovicích. V této městské části otevřeme již v dubnu tohoto roku bazén, který bude sloužit široké veřejnosti. Za 19 milionů korun jsme odkoupili plavecký stadion za Lužánkami s jediným 50metrovým bazénem v Brně a po nutných opravách, která budou město stát asi 15 milionů korun, zde pro plavce vytvoříme odpovídající podmínky včetně zázemí.

Nezapomínáme ani na sportování v okrajových částech města. V rámci regenerace panelových sídlišť přibudou mezi domy plácky a hřiště pro děti i dospělé. Tyto projekty jsou z velké části spolufinancovány z fondů Evropské unie. Jedním z největších projektů určených rovněž pro širokou veřejnost, je sportovně-rekreační areál při ulici Hněvkovského v městské části Brno-jih. K Městskému baseballovému stadionu přibude tréninkové středisko mládeže fotbalového klubu Sparta Brno, dokončeno je víceúčelové sportovní hřiště, tréninkové baseballové hřiště čeká na jaře zatravnění. Letos bude v tomto areálu vybudována paralelní cyklistická stezka s in-line oválem a veřejným osvětlením. Vznikne zde rovněž dráha Favoritu Brno pro BMX kola. V nedaleké budoucnosti přibude ještě jedno víceúčelové hřiště, tenisové kurty a lávka, která propojí cyklostezku na levém břehu s plánovanou cyklistickou stezkou Kšírova – Sokolova na pravém břehu řeky Svratky. Myslím si, že pro sport, ať už vrcholový nebo amatérský a rekreační, děláme v Brně dost a že sportovní infrastruktura se rok od roku mění k lepšímu.

9. V Brně je množství významných historických památek, vila Tugendhat byla dokonce zapsána na listinu Světového dědictví UNESCO. Přesto však je město v povědomí veřejnosti spíše východiskem k výletům do bližšího i širšího okolí. Jak chcete tento názor pozměnit ?

To, že je Brno – jak říkáte – východiskem k výletům do okolí, je zcela přirozené. Je bránou Moravy, leží uprostřed trojúhelníku středoevropských metropolí Prahy, Bratislavy a Vídně. Protínají jej důležité dopravní stezky ze všech směrů České republiky, včetně vzdušných koridorů. Z Brna se dostanete pohodlně a rychle za dobrým vínem do Mikulova, na návštěvu jeskyní v Moravském krasu, za půvabnou přírodou na Vysočinu. Takže názor, že Brno je nejlepším výchozím bodem výletů nejen po zdejším regionu, určitě měnit nehodlám. Ale není to jeho jediná nebo nejdůležitější charakteristika. Když jsme u toho povědomí veřejnosti…Zeptejte se kteréhokoli Čecha, kde se u nás konají nejvýznamnější mezinárodní veletrhy. Nezaváhá – v Brně. Kam za mistrovstvím světa motocyklů a hvězdami typu Valentino Rossi? Do Brna. Které město již dlouhá léta hostí unikátní mezinárodní soutěž ohňostrojů? Přece Brno. O kulturní nabídce ani nemluvím – zmíním jen velké hudební festivaly Janáček Brno nebo Moravský podzim, skvěle obsazené divadelní přehlídky Brněnské shakespearovské dny nebo letošní novinku – Divadelní svět Brno anebo mnohatýdenní celoměstský festival zábavy Brno – město uprostřed Evropy. Pro poučené laiky či odborníky se chystá projekt Brněnské architektonické stezky a na internetových stránkách www.brno.cz může kdokoli absolvovat virtuální prohlídku města včetně všech jeho nejznámějších památek. Dokážeme své návštěvníky pobavit a zaujmout na jeden večer i na celý týden, v kterémkoli ročním období. V Brně zkrátka nikdy nuda nebyla a není.

10. Dopravní obslužnost Brna je díky dálnici i letišti na velmi slušné úrovni. Kde vidíte prostor k jejímu dalšímu zlepšení ?

Dopravní infrastruktura Brna má do dokonalosti ještě hodně daleko. V tuto chvíli je pro město prioritou realizovat projekt přestavby železničního uzlu Europoint Brno. Jeho první stavba – odstavné nádraží s myčkou vozidel – je ve zkušebním provozu a od května pojede naplno. Čekáme na vydání územního rozhodnutí a následně stavebních povolení na další etapy, jejichž součástí je i nové osobní nádraží v odsunuté poloze.

Brno se potýká s nárůstem automobilové dopravy, která za posledních 20 let vzrostla několikanásobně. Stávající komunikace už kapacitně nestačí, a tak postupně po etapách stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic realizuje jednotlivé stavby velkého městského okruhu. V tuto chvíli jsou ve výstavbě tunely Dobrovského, které po dokončení v roce 2011 propojí Svitavskou a Hradeckou radiálu mezi městskými částmi Královo Pole a Žabovřesky. Další úseky jsou ve fázi přípravy a jejich realizace bude záviset na finančním zajištění.

Z hlediska polohy města a vedení tranzitních tahů je pro Brno důležité dosáhnout v příštích letech rychlého silničního spojení s Vídní. Jak známo, Nejvyšší správní soud z procesních důvodů zrušil Územní plán Břeclavska a celá příprava a realizace z české strany se tak pozastavila. Rychlostní komunikace R52 z Pohořelic do Mikulova tak bude mít oproti rakouské straně několikaleté zpoždění. Podobný problém je i na sever od Brna a týká se vedení rychlostní silnice R43 směrem na Kuřim. Městu by výrazně odlehčilo i plánované rozšíření dálnice D1 na šest pruhů v úseku Kývalka – Holubice.

Brno je a chce se stát ještě významnější turistickou destinací. V tuto chvíli má pravidelné letecké spojení s Prahou, Londýnem a Moskvou. Spolu s Jihomoravským krajem, který vlastní mezinárodní letiště v Tuřanech, usilujeme o to, aby se z Brna létalo i do dalších evropských měst .

To, co můžeme sami ovlivnit, je městská hromadná doprava. Rok od roku modernizujeme vozový park našeho dopravního podniku. Na zvyšující se nároky cestujících reagujeme nákupem nových zejména velkokapacitních nízkopodlažních tramvají, trolejbusů a autobusů, rozšiřujeme linky do nových obytných i průmyslových lokalit. Velkým přínosem ke zkvalitnění a rozšíření služeb cestující veřejnosti bylo zavedení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jako poslední se do něho od 1. července tohoto roku zapojí Znojemsko.

11. Můžete ve stručnosti charakterizovat projekt Europoint a současný stav jeho realizace ?

Europoint Brno je pro město rozhodujícím projektem současnosti. Provází jej slogan Brno staví nové město. Spočívá v přestavbě železničního uzlu a ve výstavbě nové městské čtvrti s názvem Jižní centrum.

Cílem železniční části projektu je zjednodušení a redukce celého kolejového systému, zrychlení průjezdu vlaků Brnem a postavení kvalitního hlavního nádraží a dalších přestupních uzlů. Jižní centrum pak spočívá ve vytvoření čtvrti pro 30 000 až 50 000 obyvatel.

V roce 2010 končí první etapa stavby odstavného nádraží v objemu 3 miliard korun. Pokračují projekční práce. Jsou připraveny podklady pro vydání nového územního rozhodnutí na modernizaci železničního průjezdu městem.

Ve vznikající městské čtvrti končí směny pozemků, aby mohla být vytvořena nová městská infrastruktura a devoleperské subjekty začaly realizovat své záměry. Osou Jižního centra bude bulvár směřující z oblasti pod vrchem Petrovem k novému nádraží a dále přes řeku Svratku směrem M-paláci.

Vznikající nová část Brna bude mít dostatek zeleně, prostor pro sport i volný čas a kvalitní dopravní spojení do dalších částí města.

12. Co vy sám považujete za největší úspěch, dosažený během svého funkčního období ?

Končící volební období vede logicky k bilancování, ale spíše než o úspěchu bych raději mluvil o tom, co se povedlo a kam je třeba ještě napřít síly. Tak například se podařilo odstartovat dlouho diskutovaný a odkládaný projekt čištění brněnské přehrady. První výsledky úspěšnosti budou k dispozici v létě, ale co je podstatné, že po období řečnění přišly konkrétní skutky a kroky. Moc bych si v této věci přál, aby nastal obrat k dobrému, protože brněnská přehrada byla a doufám že opět bude místem rekreace a odpočinku. V oblasti kultury se dočkalo Městské divadlo Brno dokončení vstupního nádvoří, Janáčkovo divadlo má nové divadelní stoly, rekonstrukce zasáhla i pevnost Špilberk, která se stává oživeným srdcem Brna. Sportovci se také mohou těšit na lepší časy. Opravujeme halu Rondo, město koupilo jediný 50 metrový krytý bazén a dokončuje krytý bazén 25metrový v Kohoutovicích. Ještě letos zpřístupníme veřejnosti atraktivní brněnské podzemí. Ekonomická krize zasáhla ale i do městského rozpočtu, a tak některé projekty musely dostat na čas červenou. Přes probíhající hospodářskou krizi se v loňském roce přes to všechno podařilo snížit přímý dluh města z 7,15 mld. Kč na méně než 6,0 mld. Kč, tj. o úctyhodných 16 %. A pokud bychom se vrátili k původní otázce a vyjádření úspěchu, tak jedno přísloví praví : „úspěch dne je ve jeho ránu, úspěch roku je ve jeho jaru“ a já k tomu dodávám : „úspěch politika je v jeho volebních výsledcích a procentech“.

13. Jak se v Brně bydlí, žije a pracuje ? Co jsou v tomto směru Vaše nejdůležitější úkoly ?

Město Brno je s určitou nadsázkou nazýváno jako malé, velké město. Adjektivum malé symbolizuje vzdálenost, za jakou projedete město z jednoho konce na druhý, s výjimkou dopravní špičky samozřejmě. Velké město je symbolem nabídky pracovních a studijních příležitostí, kulturních, sportovních a společenských možností. Za sebe tedy říkám, že se mi v Brně bydlí, žije a pracuje dobře. Úkolem primátora je však řešit otázky budoucího rozvoje a prosperity města, tedy připravovat a podporovat rozvojové projekty jako je např. Europoint Brno a další. Každodenním úkolem práce primátora je také to, aby město „žilo“ stabilně, bezpečně a přívětivě.

14. S obyvateli Brna je neodmyslitelně spojen hantec. Jak ho ovládá brněnský primátor. A mohl byste v něm závěrem pozdravit čtenáře Czech Top 100 Fora ?

Významný brněnský lingvista Dušan Šlosar nedávno označil brněnský hantec za jediný dialekt, který se nevytrácí, ale naopak obohacuje, protože se stal základem slangu mládeže, jehož účelem byla a je jazyková komika. To se mi moc líbí. Jako Brňák mám samozřejmě hantec rád, i když jej ovládám spíše pasivně. Rád si však mistry hantecu poslechnu či si přečtu jejich texty. Třeba v „hantecové rubrice“ brněnského informačního měsíčníku Brněnský Metropolitan. Na závěr tedy všem posílám betelné pozdrav z Brniska.