Dialog s občany Dolních Heršpic a Přízřenic pokračuje

Čt 01. 12. 2011 09:30

Cílem je optimální řešení problematických zón

Ve středu 30. listopadu 2011 se v tělocvičně brněnské ZŠ Tuháčkova uskutečnilo setkání vedení města Brna a vedení městské části Brno-jih s občany Dolních Heršpic a Přízřenic. Důvodem setkání bylo pokračování diskuse o rozvoji města jižním směrem, jejíž součástí bylo představení nové koncepce řešení území.

„Dnešní setkání jsem inicioval vzhledem ke slibu, který jsem dal občanům Přízřenic a Dolních Heršpic, že budeme řešit rozvoj této části města Brna po vzájemné diskusi a ve shodě. Při předešlém setkání na ZŠ Tuháčkova jsem občanům slíbil, že v případě setrvání obcí v městě Brně učiníme takové kroky, které by vyhovovaly oběma stranám. Dnes jsme se opětovně sešli, abychom si společně předali další postřehy k problematice daného území. Debatovali jsme o nové studii i o tom, co se již z daných slibů povedlo naplnit a zrealizovat,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.

Nový koncepční přístup řešení územního plánu této lokality představil Ing. arch. Antonín Hladík z urbanistického ateliéru UAD STUDIO, spol. s r. o., pod jehož vedením byl ve spolupráci se zástupci občanského sdružení Pěkný jih a na základě oponentního posudku k územní studii „Rozvojové území Brno-jih“, zpracovaného Ing. arch. Janem Mužíkem v srpnu 2010, zpracován. Současně byl občanům prezentován stav konkrétních kroků k realizaci příslibů, které zazněly na setkání před konáním referenda dne 7. 9. 2010.

Řešení koncepce uspořádání území je založeno na jiném způsobu vymezení komunikačního obchvatu stávajícího zastavěného území, který bude sloužit jako přeložka silnice III. třídy, ta prochází ulicemi Havránkova, Zelná a Modřická.

Poloha tohoto obchvatu zároveň utvoří hranici výrobní zóny, která by měla přiléhat k železničnímu tělesu „břeclavské tratě“. Tím se vymezí pás, který významně zmenší rozsah ploch výroby oproti předchozímu řešení ve variantě „A“ územní studie.

Vzniklý prostor mezi stávající zástavbou a obchvatem je určen zejména pro výstavbu bytů a občanské vybavenosti. Prostor je dostatečný i pro vložení širokého veřejného prostranství lemovaného alejemi, kde bude kromě dopravní obsluhy preferován pěší pohyb.

Způsob uspořádání ploch navazujících na stávající zastavěné území je založen na struktuře ulic, kde bude možno uplatňovat sníženou rychlost vozidel na 30 km/hod, na které navážou obytné ulice.

Zásadou řešení je vytvoření dostatečně šířkově dimenzovaných uličních prostorů, kde bude možno uplatnit aleje a další uliční zeleň, jako nezbytný předpoklad pro kvalitu prostředí. V kontaktu se stávající obytnou zástavbou je navržena regulace výškové hladiny nové zástavby do tří podlaží. Veřejná vybavenost (např. školství a sport) je navrhována poblíž prostorů, kde by mohla vzniknout malá centra obou obcí, která by tak i v budoucnu uchovávala identitu původního osídlení.

Návrh také reaguje na negativní vlivy, které na území působí zejména hluk z dopravy. Předpokládá také postupné využití území v souladu s naplňováním koncepce protipovodňových opatření, která eliminují případné důsledky záplavy stoletou vodou, neboť hranice možné záplavy zasahuje poměrně hluboko do stávajícího osídlení. Je nepochybné, že využití tak rozsáhlého území bude otázkou delšího časového úseku. Je však nezbytné dohodnout a v územním plánu zakotvit rozhodující prvky dopravního řešení, tj. polohu obchvatu a páteřní komunikace nové zástavby, to je nezbytný předpoklad pro jejich projektovou a územní přípravu. Na realizaci obchvatu závisí zklidnění a revitalizace ulic Havránkova, Zelná a Modřická.

Setkání a prezentace nové koncepce řešení území Brno - jih se v tělocvičně ZŠ Tuháčkova 30. listopadu zúčastnila téměř stovka občanů a také zástupci sdělovacích prostředků. Občané se nejčastěji zajímali o velikost plánované průmyslové zóny a její odhlučnění, výškové zónování či poměr výstavby rodinných domků a obytných domů. Současně ze strany občanů dotčených lokalit zazněl například požadavek vybudovat chybějící kanalizaci.

Dne 12. září 2010 se uskutečnilo v Dolních Heršpicích a Přízřenicích místní referendum o odtržení těchto území od statutárního města Brna. Výsledky hlasování rozhodly o tom, že Dolní Heršpice a Přízřenice zůstaly i nadále součástí města Brna. Referenda se v obou městských čtvrtích zúčastnilo 609 voličů z celkových 888 oprávněných. Své „ano“ ve vztahu k odtržení vyslovilo 353 obyvatel, proti bylo 249. Pro osamostatnění ovšem tento výsledek nestačil, souhlasné stanovisko bylo potřeba z většiny oprávněných voličů, tedy nejméně 445. Obě obce, Přízřenice i Dolní Heršpice, byly včleněny do „Velkého Brna“ roku 1919 a v roce 1990 se spolu s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno-jih.