Kanál novinek Romanonderka.cz

Ptejte se

 

Vyhledávání

Čt 14.8.2014 | narok na vetci byt

Otázka:
dobry den mam dotaz o hledne veciho bytu zda je moznost uplatit narok na veci byt kdyz byt nestaci z duvodu prirustek v rodine nebo jak se postupuje dekuji za odpoved

Odpověď:
Vážený pane,

na tento váš obecně položený dotaz lze odpovědět opět jen v obecné rovině.
Dle Pravidel pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínek k zajišťování bytové náhrady vede každá městská část seznam žadatelů o byt. Do tohoto seznamu zapíše žadatele, který musí splňovat řadu předpokladů, např. zletilost. Žadatel ani jeho manžel(ka) v ČR nesmí také vlastnit bytový či rodinný dům nebo byt, pokud neprokáží, že jej ze závažných důvodů nemohou užívat anebo nejsou nájemci bytu na dobu neurčitou. Do seznamu zapíše také městská část nájemce bytu, který je vzhledem k finanční a sociální situaci, nebo k věku nebo zdravotnímu stavu žadatele nebo člena jeho domácnosti nevyhovující, a je-li nájemcem takového bytu v majetku města Brna, nabídne městské části, která je pronajímatelem žadatelem užívaného bytu, jeho uvolnění.
Pokud tedy jste nájemcem bytu, který se stává s ohledem na očekávaný přírůstek do rodiny nevyhovující, doporučuji vám obrátit se na příslušnou městskou část s žádostí o jiný, tedy větší byt. Je-li stávající byt obecní, počítejte s tím, že budete muset tento byt v případě přidělení většího uvolnit. Skutečnost, zda stávající byt je nevyhovující, však přísluší posoudit městské části. Můžete také sám iniciativně vyhledat „výměnu bytu“ za větší a požádat městskou část o souhlas s postoupením práv a povinností z nájemní smlouvy k bytu. Více konkrétních informací vám jistě sdělí na Bytovém odboru příslušné městské části.

Za Váš dotaz Vám děkuji.
S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

So 9.8.2014 | Investice města

Otázka:
Vážený pane primátore,

pokud správně počítám, letos jste osmým rokem ve funkci primátora statutárního města Brna. Není to poprvé, co se na Vás obracím s problematikou investic. Podívejme se tedy prvně na fakta, aneb jak klesaly investice města v uplynulých letech:
2004 .... 5,58 mld. Kč
2005 .... 3,98 mld. Kč
2006 .... 3,97 mld. Kč
2007 .... 3,01 mld. Kč
2008 .... 3,32 mld. Kč
2009 .... 3,26 mld. Kč
2010 .... 2,96 mld. Kč
2011 .... 2,83 mld. Kč
2012 .... 2,69 mld. Kč
2013 .... 2,73 mld. Kč
Za posledních deset let se tak investice do budoucnosti Brna snížily přesně na polovinu! Pane primátore, to je alarmující číslo! Za první pololetí roku navíc byly vyčerpány investice pouze ve výši 23,6 %!!! Alespoň dle pokladního plnění z webu města. Rád bych na Vás tedy apeloval, abyste jakožto dlouholetý primátor více kladl důraz na kapitálové výdaje, jelikož je zřejmé, kde se město, které neinvestuje, za pár let ocitne. Pokud bych se s Vámi mohl alespoň na chvíli sejít, napište mi prosím na mail a domluvíme si schůzku, rád bych toto téma probral přímo s Vámi a osobně. Zajímaly by mě důvody, proč se nedá tento negativní trend obrátit a jsem otevřený diskuzi na toto téma. Momentálně mi totiž vize vedení města, tedy snižovat investice zřejmě celé desetiletí, nejde do hlavy.

Přeji pěkný den,

Jan Adamec

Odpověď:
Dobrý den, pane Adamče,

celkový objem zdrojů k financování investic města Brna je závislý zejména na třech faktorech – výši zadluženosti, ročních příjmech z daní a úspěšnosti Brna získávat investiční dotace z jiných zdrojů.
Jistě víte, že od roku 2008 se Brnu podařilo snížit svoji zadluženost o více než 2 miliardy Kč, přestože roční příjmy Brna ze sdílených daní jsou nadále o 0,5 mld. Kč nižší než v roce 2008. Pokud nechceme toto město více zadlužovat, lze udržet stabilní míru kapitálových výdajů pouze díky úsporám v provozních výdajích a aktivním přístupem k získávání dotací (zejména) z fondů EU.
Co se týká samotného čerpání rozpočtu kapitálových výdajů, město této problematice dlouhodobě věnuje zvýšenou pozornost. Městu ani městským částem se bohužel dlouhodobě nedaří vyčerpat veškeré plánované investiční akce, a to zejména kvůli problémům s majetkoprávním vypořádáním akcí (mj. výkupy pozemků) a komplikované legislativě v oblasti zadávání veřejných zakázek.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

Po 4.8.2014 | Lodní doprava

Otázka:
Dobrý večer, pane primátore. Dnes jsem se svezl lodí na Kozí horku, využít pěkného počasí ke koupání na čisté přehradě. Přece jenom se mi zdá tamní pláž lepší než na Rakovci. Všiml jsem si, a to zdaleka ne poprvé, že na zpáteční cestě se vytvoří na lodi velká fronta u pokladny. Loď už kotvila na Přístavišti, přesto dost lidí nevystupovalo a čekalo ma možnost zaplacení u pokladny na lodi, zatímco se personál musel věnovat uvázání lodě lany k molu. A proto bych si troufal navrhnout takový vstřícný krok pro cestující. A sice to, že by ta plavba na Kozí horku a hlavně potom zpět mohla být zdarma. Jistě by to potěšilo cestující, možná i ten personál, co tam prodává lístky. Děkuji. Piskor

Odpověď:
Vážený pane Piskore,

lodní doprava je na Brněnské přehradě stále nejen oblíbenou atrakcí, ale také vyhledávaným dopravním prostředkem. A svědčí o tom také čísla v podobě 170 tisíc přepravených osob v sezóně roku 2013.
Je známou skutečností, že provoz lodní dopravy zde byl zahájen již v roce 1946, začátky byly však hodně skromné. Dnes se může brněnské flotila pyšnit nejen moderními dvojpalubovými loděmi Stuttgart, Dallas, Lipsko, Utrecht, Vídeň plus menší jednopalubovou lodí Brno, ale také důstojným zázemím v podobě provozně-správní budovy lodní dopravy a přístaviště. Nic však není zadarmo.
O problému, který ve svém emailu zmiňujete, Dopravní podnik města Brna ví již od loňské plavební sezóny. Pro tuto plavební sezónu proto zavedl také zpáteční jízdenky na Kozí horku a Sokolské koupaliště, a to za zvýhodněnou cenu. Tedy místo platby za jednotlivé jízdné 2x15 Kč, zpáteční 27 Kč na Kozí horku a místo jednotlivého jízdného 4x15 Kč, zpáteční 54 Kč na Sokolské koupaliště, přičemž 15 Kč je cena za jeden plavební úsek, tedy zastávku, ale to vy jistě dobře víte.
Pokud si tak cestující tuto jízdenku koupí již při cestě tam, nemusí už na zpáteční cestě čekat ve frontě na koupi jízdenky do Bystrce. Jde jen tedy spíše o to, aby si cestující na nově zavedenou zpáteční jízdenku zvykli. Napomoci by tomu měli i pracovníci lodní dopravy, kteří mají za úkol zvýhodněnou zpáteční jízdenku také aktivně nabízet.

Za Váš podnět děkuji.
S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

Po 4.8.2014 | Modrý maják zásahového vozidla DPMB

Otázka:
Dobrý den pane primátore,
chtěla jsem Vás upozornit na nešvar používání zásahových vozidel DP, která používají práva přednosti v jízdě.
Již několikrát jsem si všimla jakou nepřiměřenou rychlostí a s jakou bezohledností vjíždí zásahová vozidla DP do křižovatek, vůbec se to nedá porovnat s chováním sanitek. Prosím zamyslete se, porovnejte a sjednejte nápravu. Až se něco stane bude pozdě. Je potřeba zjisti zda bylo vždy potřeba jet tak rychle, zkontrolovat proškolení řidičů, posoudit oprávněnost použití modrého světla z určitě provedených videozáznamů. Nelze upřednostnit zájmy dopravce nad bezpečností jednotlivých občanů. S takovou za chvíli budou mít přednost v jízdě i vozidla převážející zraněného nemocného psa, kočky, papouška apod.
Jestli jste opačného názoru, pak jste si toho asi nikdy nevšiml.
S pozdravem Zelná

Odpověď:
Vážená paní Zelná,

i když z vašeho dotazu není patrné, o které zásahové vozidlo Dopravního podniku města Brna se jednalo (např. vozidlo trolejového vedení, nakolejovač, vozidlo dopravního dispečinku aj.), chápu vaše obavy a stejně tak vážně beru i obsah vašeho sdělení.
Dopravní podnik města Brna ročně v ulicích moravské metropole díky tramvajím, trolejbusům a autobusům najezdí miliony kilometrů a přepraví stovky tisíc cestujících. V rušném provozu velkoměsta není ale nouze ani o mimořádné události.
Řidiči pohotovostních vozidel DPMB s modrým majákem jsou pravidelně proškolováni, a to 2 x ročně. Jízdou pod modrým majákem řeší pohotovostní vozidla problémy a bezpečnost větších skupin občanů, ať jsou to zranění u dopravní nehody nebo nebezpečné události jako jsou požáry nebo stržené trolejové vedení pod napětím apod.
Ve stále hustším provozu brněnských ulic, zvláště pak v dnešní době, kdy několik ulic je rekonstruováno, je rychlá přítomnost dispečerů u dopravních událostí významná z pohledu operativní pomoci cestujícím a obnovení normálního provozu. Příkladem z poslední doby tak může být například vykolejení tramvaje na ulici Cejl ve čtvrtek 31. července, kdy Brno zasáhl prudký několikahodinový déšť. Ulice Cejl slouží v době rekonstrukce ulice M. Horákové jako objízdná trasa pro řadu dalších tramvajových linek a přepravu cestujících směr Lesná, Černá Pole, Stará osada, Obřany a Maloměřice bylo nutné vyřešit náhradní přepravou.
O použití modrých majáků je vedena evidence a jeho použití povoluje vedoucí směny dopravních dispečerů dle závažnosti provozní události. K tomu, abych mohl zjistit, zda dané zásahové vozidlo oprávněno použilo modrý maják, bych však potřeboval mít k dispozici konkrétní informace.


Za váš podnět vám děkuji.
S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna