Bc. Roman Onderka, MBA

Jsem 56 letý Brňan, kterému není jedno, kam naše země směřuje, jak se v ní žije nyní a jaký život je připravován pro naše děti.

Původně jsem dopravák. Na dráze jsem strávil mnoho let. Nejen jako odborový předák hájící zájmy kolegů, kteří každodenně zajišťují chod českých železnic, ale i jako řadový, a nutno dodat, že hrdý vozmistr. Nikdy mě totiž ani na chvíli nenapadlo, že bych se měl za to, že jsem se živil rukama, někdy stydět. V odborech mi nicméně došlo, že pokud chci věci skutečně měnit k lepšímu, politice se nevyhnu. A tak jsem se stal členem sociální demokracie.

Po osm let jsem měl tu čest stát v čele města Brna coby jeho primátor. Léta 2006–2014 byla nabita prací pro Brňany, a byť se v tomto období zasaženém ekonomickou krizí nepovedlo úplně vše, výsledky práce mé a mých kolegů ze sociální demokracie Brňanům přinesly nejen realizaci Dobrovského tunelů, parkovací domy v centru, aquapark v Kohoutovicích, rekonstrukci historického centra města, Špilberku, haly Rondo, brněnské Hvězdárny, záchranu vily Tugendhat, obnovu Riviéry, revitalizaci parků od Lužánek přes Koliště či vyčištěnou Brněnskou přehradu, ale především modernizovanou veřejnou dopravu, tisíce revitalizovaných bytů a více jak tři tisíce míst v mateřských školách. Realizovali jsme rekonstrukci páteřních komunikací jako např. ulici Husovu či Milady Horákové, ale díky úsilí našich starostů v městských částech se nám podařilo zrekonstruovat mnohé základní školy
a sportoviště.

Jak to tak bývá, nejvíce je člověk hrdý na to, co úplně není vidět. I v letech, kdy se na všechny doslova valily informace o rostoucích dluzích pravicových vlád, Brno hospodařilo nejen s vyrovnaným rozpočtem, ale dokonce začalo snižovat dluhy z let minulých a nejlépe čerpalo evropské finance z celé ČR.

Po komunálních volbách v roce 2014 jsme se společně s kolegy z ČSSD stali brněnskou magistrátní opozicí poté, co jsme se ztrátou 2 % na vítězné hnutí ANO skončili na druhém místě.

Další tři roky jsme tak společně s dalšími Brňany byli svědky nenaplněných slibů nové brněnské koalice v čele s ANO a Žít Brno. Dlouhotrvající problémy Brna, a to nejen ty dopravní, nejsou řešeny, o avizovaných soukromých investorech si maximálně můžeme nechat zdát stejně jako o rozvoji města.

Poslední tři roky v Brně tak více než kdy jindy ukázaly, že pokud nebude hlas Brna v Praze dostatečně slyšet, Brňané a obyvatelé Jižní Moravy budou na klíčové investice nejen v oblasti dopravní či sportovní infrastruktury dál čekat marně. Brno se i nadále bude potýkat s nedostatkem lidí majících zájem se podílet na chodu města pro nedostatečné finanční ohodnocení – od řidičů MHD po zaměstnance v sociálních službách.

A proto jsem se rozhodl poprvé v životě kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a nabídnout nejen svoje zkušenosti z oblasti dopravy či ze správy města Brna.

Díky podpoře kolegů z brněnské a části jihomoravské sociální demokracie jsem kandidoval z 6., tzv. nevolitelného, místa jihomoravské kandidátky ČSSD. S cílem hájit práva těch, kteří jsou v naší zemi doma, kteří zde žijí, pracují, vychovávají své děti, ale jsou i nemocní či se potýkají s handicapem. S předsevzetím, že i nadále budu stejně jako dosud usilovat o to, abychom se nevzdávali svých hodnot a tradic, aby tu veřejná správa byla pro občana, aby stát zajišťoval jak lepší životní podmínky, tak bezpečnost.

ČSSD získala v parlamentním volbách 2017 v Jihomoravském kraji pouze dva mandáty. Díky preferenčním hlasům jsem se v říjnu 2017 stal poslancem Parlamentu ČR.