Otázka:
Vážený pane primátore, gratuluji Vám k volebnímu úspěchu. Jen mám obavu, abyste nevytvořil velkou koalici s ODS, to by Vám rozhodně politické body nepřineslo. Děkuji.
Odpověď:
Dobrý den pane Piskore,
předně Vám děkuji za blahopřání! Vězte, že si tohoto výsledku a podpory velmi vážím a udělám, stejně jako v předcházejících čtyřech letech maximum proto, abych občany Brna nezklamal. K Vaší otázce týkající se velké koalice. Je to stále jedna z variant, o kterých jednáme. Po zkušenosti z minulých let jsem přesvědčen, že Brno potřebuje koaliční vládu se silným mandátem a schopností prosadit projekty klíčové pro rozvoj města. Touto variantou, nikoli jedinou, je velká koalice. Zároveň respektuji vůli voličů v Brně, kteří dali ODS druhou nejsilnější podporu, a proto jsem zahájil koaliční jednání s touto stranou. Jsem přesvědčen, že chodníky, silnice či památky v Brně nejsou oranžové či modré, pravicové či levicové, ale jsou buď spravené či nespravené.
Takto přistupuji ke komunální politice a stejně přistoupím k jednání o koalicích.
Ještě jednou děkuji za Váš dotaz i podporu a slibuji, že v jakékoli výsledné variantě koaliční vlády, které se budu účastnit, bude mou prioritou růst Brna a zlepšování životních podmínek Brňanů.
S pozdravem
Roman Onderka
Otázka:
Vážený pane primátore,
doufám že Brno bojuje s touto ohavností, jak jen to jde. Sprejerství nemohu vystát, dělá se mi z toho špatně. Všechno je posprejované. Nová křižovatka v Kr. Poli a všechno je posprejované! Části co ještě neotevřeli - posprejované, nové domy - posprejované... Mohu se Vás tedy zeptat jaký je postih? Zdá se totiž že velice mírný a to v celé republice. Já bych je doslova hnal! Mohl byste mi také prosím napsat, jestli se postih plánuje co nejětší alespoň v Brně? Usilujete o to?
Přeji Vám také hodně štěstí do voleb, viděl jsem Vás dnes v Kohoutovicích a myslím že máte velice dobrou kampaň.
Děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážený pane,
ani nevíte, jak mě osobně zlobí a vadí sprejerství, které považuji za devastaci majetku a znevažování úsilí pracovitých lidí. Nic proti umění, ale v tomto případě se jedná o prostý vandalismus, proti kterému se snažíme bojovat.
Své úsilí v tomto nevyrovnaném boji směřujeme na několik front. Kde je to technicky a ekonomicky možné, hlídá veřejné prostranství kamerový systém. Relativně úspěšná je ve svých zásazích i Městská policie Brno, zvláště ve spolupráci s všímavými občany, kterým není jedno, co se kolem děje. Právě na základě operativního upozornění občanů už bylo v minulosti mnoho vandalů přistiženo. V některých případech se jedná o pachatele, kterým ještě není ani 15 let – zde musí rozhodně více zafungovat rodiče a škola. U starších pachatelů se rozhoduje, zda se jedná o přestupek nebo výše škody odpovídá již trestnému činu. Potrestání těchto vandalů je ve smyslu legislativy ČR a město Brno nemůže výši trestů samo určovat.
Další bojovou frontou je odstraňování čmáranic. Určité procento sprejerů opakované odstraňování jejich výtvorů odradí od napadání opravovaných ploch. Ale i bez tohoto efektu není možné město nechat „vyzdobené“ nelegálními výtvory sprejerů. Každý rok je v rozpočtu města vyčleněno 6 mil. Kč na odstraňování následků sprejerství, z těchto prostředků je odstraňováno i graffiti na domech, které nepatří městu.
S pozdravem a poděkováním za přání do voleb
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobry den.Predem meho dopisu Vas srdecne zdravim.Chtel bych se Vas zeptat kdy se prosim najdou nejake penize na rekonstrukci Zakladni skoly Jana Babaka 1 v Zabovreskach.Skola uz mela 50 let a ceka uz 5 let na schvaleni a porad nic.Projekt uz byl schvalen ale dal se nic nedeje.Vim ze neni v dnesni dobe lehke najit vetsi obnos penez,ale bylo by hodne lidi nadsenych a spokojenych.Skola ma dobrou povest a nechceme o ni v budoucnu prichazet.Predem dekuji za odpoved a mejte se pekne.Naschledanou a preji pekny zbytek dne.
Odpověď:
Dobrý den, pane Zdražile,
jsem rád, že mám pro vás ve věci ZŠ Jana Babáka celkem dobré zprávy. Asi jste právě zbystřil, co se skrývá za slůvkem celkem, ale věci se mají následovně.
V současné době je v přípravě akce zateplení ZŠ Jana Babáka, tedy „nový kabát“, který přinese nejen ekonomické úspory, ale i komfortnější podmínky pro žáky a učitele. Projektová žádost na tuto akci byla předložena již dne 19.7.2010 na Státní fond životního prostředí, a to v rámci výzvy pro předkládání projektů zaměřených na zateplení veřejných budov v rámci programu Zelená úsporám. V současnosti je tato žádost ve fázi hodnocení a zhruba do měsíce by měly být známy výsledky. Tedy doufáme, že bude vydána akceptace žádosti a následně i Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí očekáváme do konce roku, přičemž žádost o vydání stavebního povolení již byla podána. Následně musí proběhnout ještě výběrové řízení na zhotovitele a uzavření smlouvy, tedy dle časových možností i počasí počítáme se zahájením stavebních prací na ZŠ Jana Babáka někdy v dubnu nebo v květnu 2011.
Možná se vám to zdá, jako proces zdlouhavý, ale ubezpečuji vás, že nám stav brněnských základních škol leží na srdci, ale jako správný hospodář se musím snažit čerpat dle možností peníze ne jen z městské kasy, ale také z operačních programů nebo státních fondů. Věřím tomu, že časem se dočká kompletní modernizace celá škola a o tom, že si to po 50 letech zaslouží, vůbec nepochybuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
na začátku dotazu bych chtěl napsat, že i přes skepsi na začátku Vašeho volebního období hodnotím Vaše učinkování v čele radnice VELMI DOBŘE.Jsem především rád, že se za Vašho vedení nezadlužilo město, opravilo Rondo (čekal jsem tedy i minimálně zahájení stavby fotbalového stadionu-bohužel), že jste začal podporovat velmi důležitý odsun nádraží, ... Ale i Vás přístup k těm méně důležitým věcem se mi líbí, např.vánoční výzdoba města,... i ten časostroj.A nyní k dotazu.Již jste dříve uváděl, že podporujete výstavbu fotbalového stadionu Za Lužánkami a stavbu multifunkční haly.Bohužel toto mají v programu všechny strany,ale bohužel určitě ne všichni se budou o tento cíl snažit.Proto mě zajímá,kolik jste na tyto stavby připraven investovat z městského rozpočtu a jestli máte aspoň částečně připravené či rozjednané jiné zdroje, např.státní rozpočet,rozpočet JMK,EU,ČMFS,soukromé zdroje (a co jim chcete za investici nabídnout?), ...
Děkuji moc za odpověď a přeji hezký den.
Tomáš Frýbort
Odpověď:
Vážený pane Frýborte,
téma stadiony se stalo letošním předvolebním šlágrem a ve své podstatě se tomu nedivím. I já jsem „vyrůstal“ na fotbale i hokeji za Lužánkami, stejně jako stovky a tisíce občanů tohoto města. Ke sportovní lokalitě za Lužánkami mám citový vztah, na druhou stranu musím ale říci, že z pohledu manažera už rozhodování o velkých sportovních investicích nejsou tak jednoduchá a nemohou se řídit hesly a emocemi, ale hlavně rozumem.
Jsem rád, že navzdory těžké době (myšleno ekonomickou krizi) se nám podařila řada velkých investic do oblasti sportu (např. oprava Ronda, nový aquapark v Kohoutovicích, finanční podpora nového bazénu v Řečkovicích, odkoupení bazénu za Lužánkami a zahájení rekonstrukce aj.) a alespoň malým dílem jsme tak smazali dluh z minulosti. V současné době je již také hotov projekt na fotbalový stadion za Lužánkami, ale bude to celé stát více jak 2 mld. korun, a proto je více než jasné, že se na investici musí podílet jak stát, tak EU, kraj i město, jinak bychom moravskou metropoli neúnosně a hlavně nezodpovědně zadlužili na dlouhá léta! V tomto okamžiku tedy vyjednávám o možnostech financování, i když finanční krize a nutnost šetřit na všech „frontách“ nám rozhodně do karet nehraje. Ale jsem zastáncem hesla: „začátek je půlka cesty.“
A teď pojďme ještě krátce k hokeji. Na jednu stranu jsem rád, že se nám podařilo zrekonstruovat halu Rondo, která je při každém extraligovém utkání vyprodaná, ale současně moc dobře vím, že se na řadu fanoušků z kapacitních důvodů vstupenky nedostávají. Brno zcela novou multifunkční halu potřebuje – to je jasná zpráva, a tak je hlavně otázka kde a kdy bude stát nová multifunkční hala zadáním pro již novou politickou reprezentaci města, která vzejde z komunálních voleb již skutečně za pár dnů.
Závěrem bych vám rád poděkoval za podporu a slova uznání v čele brněnské radnice. V politice se totiž pochvala a poděkování tak říkajíc moc nenosí a tak je každý takový dopis obzvláště milý.
Přeji vám jen vše dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
Primátor města Brna
Otázka:
Pane primátore,
s postupujícími rekonstrukcemi několika náměstí v centru Brna (nám Svobody, Moravské, Malinovského apod.) si čím dál tím víc kladu otázku, proč se na nich nevyyskytuje zeleň v měřítku větším, než je několik nesmyslných izolovaných stromků či nádob s květinami. Nevím, jestli jste někdy byl v rakouských či německých městečkách kousek za hranicemi - skoro všude najdete zelené oázy na veřejných prostranstvích, kombinovaná s odpočinkovými zónami, fontánami apod. Proč to nelze udělat i v Brně ?? Výrazně by to pozvedlo kvalitu těchto míst i celého města. Můžete mi ozřejmit důvody, proč to nejde ?? Děkuji za odpověď.
M.Jedlička, Brno
Odpověď:
Vážený pane Jedličko,
děkuji za váš dotaz, ale již předem mé odpovědi musím podotknout, že prosadit zeleň do veřejných prostranství není vůbec jednoduché.
Základním podkladem pro rekonstrukci veřejných prostranství v Městské památkové rezervaci je její Regulační plán. Ten připouští výsadbu stromořadí, jednotlivé stromy a květinovou výzdobu (závěsy na veřejném osvětlení, nádoby s květinami apod.). Tento plán je také podkladem pro zadávání urbanisticko architektonických studií či soutěží na řešení jednotlivých veřejných prostranství. Vyhodnocení výsledků pak téměř vždy probíhá za účasti veřejnosti (ankety, veřejné diskuse apod.), která si zeleň ve veřejných prostranstvích přeje.
Závazné stanovisko k návrhům však vydávají mimo jiné i orgány státní památkové péče, které naopak zeleň ve veřejných prostranstvích příliš nepreferují. Možnosti uplatnění zeleně jsou dále výrazně limitovány trasami inženýrských sítí a jejich ochrannými pásmy případně dopravním řešením prostranství.
Uplatnění zeleně ve veřejných prostranstvích je tedy těžko dosažitelným kompromisem mezi požadavky občanů, zájmy památkové péče a technickými limity daného prostředí. Je ale podstatné si říci, že přes všechna výše uvedená stanoviska se daří ve veřejných prostorech alespoň nějakou zeleň prosadit a za to jsem rád. Není to pravda v takové míře, jaká by odpovídala našim požadavkům, ale doufám, že čím více se bude ozývat hlasů ze strany občanů, tím více zeleně v Brně budeme mít.
S přátelským pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den,chtěl bych se Vás zeptat jestli kdyby jste se stal primátorem Brna by jste podpořil vyvěšování moravské vlajky jako to udělala i jiná moravská města nepříklad Břeclav.Předem děkuji za odpověd.
Odpověď:
Dobrý den, pane Vašáku,
mě se zdá, jestli vy mě tak trochu nezkoušíte? Na stejnou otázku jsem vám totiž odpovídal v červnu letošního roku a nemám důvod jakkoliv měnit svou původní odpověď.
V moravské metropoli jsem se narodil, vyrůstal a nyní zde i rád žiji a pracuji. V případě, že na podzim 2010 obhájím křeslo primátora města Brna, jsem připraven návrh na vyvěšení moravské národní vlajky předložit k projednání novému vedení města.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
v aktuálním čísle Židenického zpravodaje jsem se dočetl, že MMB uvažuje o výstavbě azylových kontejnerových domů na území městké části Brno-Židenice a to na ulicích Životského 14 a Táborská 16. Volba ulice Životského je z části pochopitelná - zde již nepřizpůsobiví občané bohužel žijí. Co Vás však vede k výběru ulice Táborské? V těchto místech se nachází převážně zástavba rodinných domů slušných občanů. Celkově se zde nikdy žádní problémoví spoluobčané nevyskytovali. Pár desítek metrů od tohoto místa je základní a mateřská škola a důležitý uzlový bod městské hromadné dopravy. Rád bych se Vás proto zeptal, do jaké míry je tato zpráva pravdivá a z jaké části se jedná o předvolební tah ODS a Strany zelených. Tyto dvě strany se totiž zaručují, že tento návrh nepodpoří (viz již výše zmiňované 10. číslo Židenického zpravodaje). Předem Vám děkuji za odpověď. R. Šimek
Odpověď:
Vážený pane Šimku,
věřím tomu, že vás záměr o výstavbě azylových kontejnerových domů na ulicích Životského a Táborská mírně řečeno nepříjemně překvapil. Vždyť, kdo by chtěl žít v bezprostřední blízkosti nepřizpůsobivých lidí, jejichž životní styl s nadměrnou konzumací alkoholu je rušivý a většinou i logicky konfliktní v sousedském soužití spořádaných rodin. V tomto okamžiku vás ale mohu ubezpečit, že prezentovaný záměr v Židenickém zpravodaji byl hodně unáhlený a neopodstatněný a shodneme se i v určité úvaze o politické předvolební inzerci.
Záměr vybudovat azylové kontejnerové domy v Židenicích pochází z pera Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, který je začleněn do sociálně-kulturního úseku vedeného náměstkem MUDr. Rychnovským. Tento myšlenkový záměr však nepostoupil dál ani o krok. Při první snaze o zařazení na program jednání Rady města Brna byl totiž tento bod stažen s odkazem, že záležitost nebyla projednána v příslušných komisích. Při následném projednání v majetkové komisi byly tyto záměry staženy mimo jiné z důvodu, že chybělo stanovisko městské části Židenice a jako nedostačující bylo shledáno i stanovisku Odboru územního plánování a rozvoje. Žádný z těchto záměrů tedy nebyl projednáván v Radě města Brna a nebude tedy projednáván ani v Zastupitelstvu města Brna.
Navíc, azylové bydlení považuji za tak závažnou problematiku, kterou není možné řešit unáhleně, ale vždy citlivě a po řádném projednání. Neztotožňuji se tak ani se způsobem, jakým byly materiály připraveny a předloženy, ani s lokalizací případných azylových domů.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Pane, primátore, četl jsem v dnešním Dnes 9.10. 2010, že jste se ztrapnil svýnm výrokem "o sprchování" kauza stroj času. Je mi 6o let a říkám - naopak Vaše odpověď byla jasná, přesná a vtipná. Držíme Vám s manželkou palce a máte od nás 2 hlasy. Dobré zprávy a dobré dny. Pavel Kováč, Brno.
Odpověď:
Dobrý den pane Kováči,
velice děkuji za Vaše slova podpory, vážím si jich. Jsem přesvědčen, že pokud politik ztratí smysl pro humor a schopnost dělat si legraci sám ze sebe, nemá v politice už co dělat. Ještě jednou díky a přeji Vám i Vaší manželce mnoho úspěchů!
S pozdravem
Roman Onderka
Otázka:
Pane primátore,
došel mi volební lístek a chtěl bych se Vás zeptat, co je lepší udělat proto, abyste byl primátor. Zaškrtnout pouze ČSSD, nebo ČSSD a Vás. Jinak samozřejmě přeji hodně štěstí do voleb.
Děkuji za odpověď
Odpověď:
Dobrý den pane Strašku,
předně děkuji za Vaše slova podpory. Pro mne i ČSSD, ale i pro sílu Vašeho hlasu, je nejvýhodnější, pokud zaškrtnete pouze ČSSD. Tak vhodíte do volební urny všech Vašich 55 hlasů pro kandidáty ČSSD.
Ještě jednou díky a přeji Vám mnoho úspěchů a štěstí!
S pozdravem
Roman Onderka
Otázka:
Dobrý den pane primátore.Mám nápad. Víme z historie, že Špilberk byl osázen vinicí , dnes je to park.Co kdyby město vyčlenilo nějakou část pozemku , řekněme 30x20 metrů a my tam vysadili malý kousek vinice a o tu se starali - s vincí máme zkušenosti , bydlíme blízko a jsme fandi do vína . Brno by mohlo získat další atrakci ( jako má třeba Paříž na Mont Martru nebo Praha u Strahovského kláštera ) . Město by poskytlo pozemek a my bychom provozovali vinohrad . Co vy na to , špilberský burčák by nebyl špatný ! Jiří Nečas
Odpověď:
Dobrý den, pane Nečasi,
vím, že od středověku kromě brněnských předměstí sloužila k pěstování vína i jižní strana Špilberka. Nápad vrátit do dnešního moderního parku duch starého Brna se mi líbí. Je ale třeba nejdřív prověřit všechny okolnosti, které s ním souvisejí – od vlastnictví pozemků přes strategii rozvoje brněnské zeleně až po stanovení případného provozovatele.
Děkuji vám za tip, předám jej k připomínkování odborníkům, kteří nám pomohou výše uvedené otázky zodpovědět. Víno k Brnu a Moravě patří a souhlasím s vámi, že špilberský burčák by byl skutečně originální dárek nejen pro významné návštěvy Brna, ale hlavně pro samotné Brňany.
Přeji hezký den.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý večer,pane primátore.
Nechci Vás obírat o čas (neboť Vám píšu již potřetí)... Velmi se mi líbí, jak pracujete pro Brno, zvláště v tomto roce 2010. V Brně přibilo spoustu soch a dalších kuturních ,,lákadel'' . Např.: socha ,SPRAVEDLNOST', orloj na Náměstí Svobody, ale mimo jiné se mi velmi líbí úprava již zmiňovaného Náměstí Svobody. Ale teď i trochu ke Kometě. Velmi se v posledním období zlepšila viz. Zlín:KOM 1:4, Sparta:KOM 3:4sn ! Ale škoda prohry 7:0.
Omlouvám se, moc jsem se rozepsal.
Tak možná někdy nashledanou.
Ondřej Smejkal
Odpověď:
Ahoj Smejky,
díky za pochvalu za naše námětí, sochu „Spravedlnosti“ i Orloj…věř mi, že to potěší! S tím zlepšením Komety máš pravdu, hlavně ta Sparta mě potěšila, kluci to vítězství vydřeli. Nemám o Kometu strach, přes včerejší nešťastnou porážku od Českých Budějovic stále držíme pozici v první desítce a jsem přesvědčený, že tam do konce základní části zůstaneme a snad i tabulkou posuneme ještě vzhůru. Tým na to určitě máme.
Roman
Otázka:
Dobrý den.
Jsem velice spokojen s vaší prací kterou jste udělal pro Brno.Ale můj dotaz směřuje k pohotovostem,chápu že financovat hodně pohotovstí stojí peníze které jse do zdravotnictví špatně schanějí.
Ale Brněnské pohotovsti jsou na dlouhé čekání.Minule jsem s přitelkýní v Fn Bohunice stravili 3.hodiny od 20:00-23:00. Tím bych se vás chtěl zeptat jestli planujete do budoucna více Pohotovostních doktoru v Fn Brno(kde byli jen 2 doktoři a několik asistentů) a nebo jeslti vás nenapadlo udělat pohotovsti i v jiných nemocnicich po Brně a v ramci rychlosti občany do nich rozdelit podle bydliště v městských částích.Dále bych chtěl poděkovat za přesunutí zubní pohotovsti s Karaskova náměstí.
Odpověď:
Vážený pane Závodský,
úvodem mé odpovědi přijměte poděkování za slova uznání. Pochvalných dopisů je totiž v roli primátora opravdu „jako šafránu“ a jsou mnohonásobně překryty stížnostmi, kritikou, anonymními udáními, žádostmi a případně i urážkami. Ale tak to v politice chodí, a proto je příjemný a povzbudivý každý dopis s pozitivním obsahem.
Ale teď k vašemu dotazu. Dovolte mi nejdříve uvést na pravou míru pojem pohotovost, který užíváte běžně nejen vy, ale i široká veřejnost. Jediná lékařská pohotovost na území statutárního města Brna má totiž sídlo v Úrazové nemocnici Brno. Zřizovatelem Úrazové nemocnice Brno je statutární město Brno a je zde zřízena pohotovost praktického lékaře pro dospělé, dále pak zubní pohotovost, a to pro děti i dospělé, která sem byla přesunuta právě z Karáskova náměstí. Tuto pohotovost také vhodně doplňuje non-stop služba lékárny na ulici Koliště.
Co se týče Lékařské služby první pomoci, tu nemá v gesci statutární město Brno, ale Jihomoravský kraj. Zřizovatelem FN Brno Bohunice je Ministerstvo zdravotnictví ČR a disponuje svou kapacitou pouze standardním příjmem, a ne pohotovostí jako takovou. Tuto roli plní pro občany města Brna právě pouze Úrazová nemocnice Brno.
V současné době přicházejí pacienti pro první pomoc zpravidla do nemocnice, která je nejblíže jejich bydlišti. Je to sice s ohledem na vzdálenost od místa bydliště nejpohodlnější řešení, na druhou stranu může být draze zaplaceno právě dlouhým čekáním vzhledem k jiným povinnostem, které nemocnice plní. Do budoucna proto zvažujeme zavést projekt centrálního příjmu v Úrazové nemocnici Brno, kam by přicházeli pacienti na první pohotovostní místo a byli dle druhu problému případně odesláni po nejnutnějším ošetření na specializované pracoviště.
Ještě jednou děkuji za váš dotaz a vyjádření podpory. Přeji vám jen vše dobré.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den, můžete mne prosím informovat, kdy začne městská policie skutečně sloužit občanům a nejen je šikanovat za parkování. Já samozřejmě chápu,že dodržování pravidel a předpisů je důležité, ale taky myslím, že by při uplatňování sankcí v této oblasti měl být používán zdravý rozum. Např. v současnosti je vyfrézovaná ulice Hlinky od Mendlova náměstí až k Výstavišti a nesmí se zde stát. Řidiči, protože nemají jinou možnost kde auto zanechat parkují u zdi z boku pivovaru, kde je ale zákaz stání taktéž, ale alespoň nepřekážejí v práci stavbařům. A zrovna v období kdy není v okolí kde zaparkovat, přijde městská policie rozdávat pokuty. Považujete to za správné, lidské? Je tohle snad projev dobře fungující veřejné služby, kterou ostatně městská policie je, protože ji platí město z rozpočtu a občané právě z pokut.
Děkuji za odpověď.
S zůstávám s pozdravem
Odpověď:
Dobrý den, paní Rozumová,
strážníci MP řeší problematiku parkování na celém území města Brna tak, jak jim ukládá jednak Zákon o obecní policii, jednak Zákon o přestupcích, ale také Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že se v ulicích, kde dochází k nejrůznějším opravám, objevuje nedovolené parkování, jsou strážníci povinni zakročit a tyto případy řešit. Kdyby totiž MP tyto dopravní přestupky ignorovala, docházelo by na některých místech k neudržitelné situaci. Na neukázněné řidiče, kteří nechají svá auta stát kdekoliv, pak upozorňují jiní občané a požadují řešení těchto spáchaných přestupků. V takovém případě není možné, aby strážníci na oznámení od občanů nereagovali a vzniklou situaci tolerovali. MP proto vždy jedná způsobem v rámci zákona a pravomocí a to tak, aby mělo řešení dopravního přestupku také svůj výchovný efekt, neboť bohužel většina občanů si v momentě řešení přestupku pouhou domluvou z toho vůbec nic nedělá a dopouští se podobných přestupků opakovaně.
Na každý problém se dá vždy pohlížet z mnoha úhlů. Např. řidič, který byl v minulosti pokutován za spáchaný dopravní přestupek a cítí se být takzvaně „dotčen“, bude jistě tvrdit, že pravomoci strážníků jsou zbytečné a sankce přísná. Jiný řidič, který byl například účastníkem nezaviněné dopravní nehody z důvodu nepřiměřené rychlosti druhého, o zmírnění pravomocí MP jistě mluvit nebude. Chápu Váš dotčený postoj, ale nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že MP nepracuje dobře ve sféře fungující veřejné služby. Výsledná činnost MP totiž není hodnocena „jen“ dle množství udělených pokut, ale v celém souhrnu a zde je nutné pozitivně vnímat bezpočet pozitivních zákroků a zásahů při zajištění veřejného pořádku, majetku a zdraví občanů.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den, vážený pane primátore,
mnoho se o tom nemluví. Přečetl jsem si o tom až tady na tomto portále. Skutečně jste potvrdil, že lavičky stály 26 000 a 35 000 korun za kus.
Jako daňový poplatník s touto sumou nesouhlasím. Považuji to za plýtvání financemi, které by našly využití jinde.
Napsal jsem o tom dnes i článek na svém blogu: http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/c/157434/Lavicky-na-Moravskem-namesti-v-Brne-drahy-spas.html
Prosím, přečtěte si tento text a vyjádřete se k němu.
Budu vám za to vděčný.
Zdraví
Miroslav Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
cena laviček na Moravském náměstí vám nedá zjevně spát (a přiznám se, že ani mně nepřináší úplně upřímnou radost a uspokojení), ale pojďme si "nalít čistého vína", ačkoliv jsem se chtěl v původním vyjádření ohledně ceny nového mobiliáře na Moravském náměstí tomu vyhnout. Proč? Protože ve své podstatě považuji za neseriozní (teď před volbami) poukazovat na "nedostatky" předchozího vedení města.
Pokud jste tedy všímavý a pozorný občan města Brna, tak jste si zajisté všiml, že stejné lavičky jako naopraveném Moravském náměstí jsou i lavičky na náměstí Svobody. Byly zde doplněny na základě zadávací dokumentace z roku 2004, která přesně určuje typ laviček od konkrétního dodavatele (tedy zmíněná španělská firma). Jsem první sociálně-demokratický primátor ve vedení města Brna (2006-2010) a tak vám musí být více než jasné, že rekonstrukci náměstí Svobody v této podobě (s těmito konkrétními požadavky) "prohlasovalo" tehdejší vedení města Brna v čele s ODS. Můžete si o tom soukromě myslet co chcete, ale při následné rekonstrukci Moravského náměstí se architekt musel řídit kromě jiného logickým požadavkem jednotné vizuální linie a stylu v historickém centru města.
Ve svém blogu odkazujete na stránky výrobců laviček, kde lze koupit pěkné parkové lavičky do pěti tisíc korun. Možná máte pravdu a spíše bohužel ne.
I výběr laviček je totiž součástí vyjádření celé řady odborníků a to, co navenek vypadá jako zcela jednoduché (líbí-nelíbí, moc drahé-přijatelná cena), je ve své podstatě složité. Lavička musí odpovídat vhodným designem, a to jak v historickém kontextu (vyjadřují se k tomu památkáři, historikové), tak i v současném moderním pojetí. Musí odpovídat požadavkům kvalitou zpracování a použitého materiálu. Musí také dále odpovídat umístění a požadavkům vysokého namáhaní (kvalita oceli, dřeva, ošetřování) a v neposlední řadě musí mít možnost kvalitního zabudování, tedy pořádné zabetonování i s podstavcem atd.
A co říci na závěr? Rozhodně to celé není o tom, že chceme mít v Brně pořád něco extra. Já chci "jen", aby Brno bylo pěkné, atraktivní a příjemné pro život (i když se mi cena laviček příliš "nelíbí" také!).
S přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den , chtěl bych se zaptat jestli se pokusíte o návrat sportu za lužánky , každý den tama chodím a řekl bych že je to více než smutné vidět slavnou historii našeho sportu jak se ničí popř. je už zničená a je po ní jen díra v zemi myslím že by jste mohl pro vrácení na tradiční místo sportu něco udělat , vždyt to vidíte sám hala RONDO je sice opravená ale člověk který namá permanentní vstupenku tak se na hokej nemá šanci dostat protože je pořád vyprodaná ,je pro naá Fanoušky moc malá myslím že kdyby byla v Brně hala pro 15 tis. lidí tak by tam těch 15.tis. bylo u fotbalu taky .. když vidím tento stadion který býval v devadesátých letech často plný a ted ? ... máme ,,stadion" který kvalitou odpovídá stadionu 20.tis. města .. myslím že investice do Našeho Brněnského sportu by byl dobrý nápad , ale vy to určitě víte když jste po celém Brnu vyfocen v Hokejovém dresu že ? .... ještě bych chtěl říct že 99% fanoušků jak hokejových tak fotbalových nechcou nějaké stadiony u kampusu atd... ale chcou zpět za Lužánky :-) děkuji za odpověd a za zveřejnění , pěkný den
Odpověď:
Vážený pane Sázavský,
vidím, že vaše srdce také bije za brněnský sport stejně jako moje, ale z pohledu manažera už rozhodování o velkých sportovních investicích nejsou tak jednoduchá a nemohou se řídit jen emocemi, ale hlavně rozumem.
Vyrůstal jsem také na fotbale a hokeji za Lužánkami, stejně jako stovky a tisíce občanů tohoto města a mám k dané lokalitě citový vztah. Souhlasím s vámi, že ten současný pohled je žalostný, ale na druhou stranu je třeba vnímat i pozitivní změny a kroky. Již zde "nestraší" např. ruina bývalého hokejového stadionu (jen demolice stála město desítky milionů korun), v zimě zde funguje venkovní kluziště a jediný padesátimetrový bazén za Lužánkami jsme odkoupením prakticky zachránili a začínáme jej opravovat do důstojné podoby s vizí rozšíření o druhý aquapark. O fotbalovém stadionu za Lužánkami mám v případě získání vícezdrojového financování celkem jasnou představu. Projekt je již hotov, ale bude to stát více jak 2 mld. korun, a proto se musí na investici podílet jak stát, tak EU, kraj i město, jinak bychom moravskou metropoli neúnosně a hlavně nezodpovědně zadlužili na dlouhá léta! V tomto okamžiku tedy vyjednávám o možnostech financování, i když finanční krize a nutnost šetřit nám rozhodně nehraje do karet.
A teď pojďme k hokeji. Na jednu stranu jsem rád, že se nám podařilo zrekonstruovat halu Rondo, která je při každém extraligovém utkání vyprodaná, ale současně moc dobře vím, že se na řadu fanoušků z kapacitních důvodů vstupenky nedostávají. Brno zcela novou multifunkční halu potřebuje
- to je jasná zpráva, a tak je hlavně nyní, v předvolebním období místo budoucího hokejového "stánku" otázkou diskusí a dokonce i vášní. Kde bude ale stát nová multifunkční hala bude úkol pro již novou politickou reprezentaci města, která vzejde z podzimních komunálních voleb. Jsem si ale jist, že první kroky (a ne malé) k odstranění léta zanedbávané sportovní infrastruktury ve městě jsme v tomto volebním období učinili. Stačí si vzpomenout právě třeba jen na "nové" Rondo nebo na aquapark Kohoutovice.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
rád bych se Vás dotázal na problém, který Brno tíží už několik let a který – jak samozřejmě uznávám – nezavinilo přímo současné vedení města Brna, nýbrž radnice Brno-střed. Jedná se o využití bývalého vojenského areálu na nám. Míru v Masarykově čtvrti a de facto celou kauzu Wilson. Zajímalo by mě (a částečně hovořím i za ty dvě tisícovky signatářů petice Stop Wilson, která byla předána už v polovině r. 2007 i přímo Vám), co jste Vy, resp. vedení města zejména v poslední době udělali pro to, aby dané území bylo konečně využito pro volnočasové aktivity obyvatel (a nemyslím tím těch pár místností, co bylo jako „úlitba“ plánováno v objektu Wilson). Mrzelo mě, když jste se na prosincovém zastupitelstvu v r. 2008 při projednání dalšího řešení dané lokality zdržel hlasování a někteří Vaši kolegové dokonce hlasovali pro Wilson properity. Vždy jsem se domníval, že právě orientace na občana a nikoli na developera by měla být vlastní straně s vaším názvem. Máte tedy nějaké pozitivní zprávy pro Brňáky nebo pro developera? A co budete Vy, potažmo ČSSD na Brno středu (která tam je již 4 roky dokonce ve vedení celé radnice a ve věci nic fakticky ve výše uvedeném smyslu nezmohla) v této věci konkrétně podnikat v dalším volebním období?
Děkuji za Vaši odpověď
Ing. Jan Hobža
Odpověď:
Vážený pane Hobžo,
řešení celé kauzy Wilson je do značné míry závislé na průběhu soudního řízení proti bývalé starostce Dr. Hrubé. Městský soud ve svém původním rozsudku v tzv. předběžné otázce označil nabývací smlouvu mezi Ministerstvem obrany ČR a městem Brnem za neplatnou. Rozsudek se sice nestal pravomocným, nicméně ve svém novém verdiktu může ovlivnit situaci kolem areálu. Domnívám se, že v současnosti neexistuje mnoho zastánců původního řešení náměstí Míru s velkým developerským projektem. Velká investice do dopravního řešení náměstí ani není prioritou města, koneckonců i kdyby byla, tak investiční prostředky města na nejbližší roky budou velmi omezené. Městská část Brno – střed uzavřela se společností Wilson Properity těžko vypověditelnou smlouvu, která rovněž velmi komplikuje řešení kauzy. Z tohoto důvodu byla započata jednání o možnosti smírného řešení tak, že by si investor od města koupil jiné pozemky a od smlouvy s městskou částí odstoupil. Případná další jednání však budou vedena až po komunálních volbách. I když se podaří kauzu vyřešit, areál bude stále svěřen městské části Brno – střed a jeho využití bude na její vůli a možnostech.
Kauza je daleko složitější a na vypsání všech souvislostí by bylo třeba mnohem více prostoru. Přesto doufám, že se mi podařilo podstatu vyložit.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
na Vašich billboradech hovoříte o záchraně naší Úrazové nemocnice. Chtěl bych se proto zeptat, co se v ÚN změnilo od chvíle, kdy ji Julínek chtěl zrušit a odebral jí status traumacentra. Přestože je nové traumacentrum v Bohunicích, mám pocit, že na provozu nemocnice se to nijak zásadně neprojevilo a její provoz je prakticky totožný s tím, jako tomu bylo v minulosti. Děkuji! NL
Odpověď:
Vážená paní Lakostová,
ošetření akutních pacientů je v Úrazové nemocnici zajištěno komplexně pro širokou spádovou oblast.
Je zde jediná LSPP (lékařská služba první pomoci) pro Brno a blízké okolí, stejně tak ZLSPP (zubní lékařská služba první pomoci). Provozní doba je u obou od 17 do 7 hod ve všední den, v sobotu a neděli trvale 24 hodin. Pracoviště jsou v budově Koliště 43 se vchodem přes Úrazovou nemocnici. Tyto služby jsou zřízeny krajským úřadem, provozovány Úrazovou nemocnicí a slouží zde praktičtí lékaři a stomatologové z Brna a blízkého okolí.
Za prvních šest měsíců letošního roku bylo na LSPP ošetřeno 9341 pacientů a na ZLSPP 8316 pacientů.
Kromě toho je v ÚN trvale běžně dostupná odborná chirurgická a traumatologická akutní péče včetně ošetření těžkých úrazů a polytraumat bez určení spádové oblasti, tedy částečně Brno a okolí, na vyžádání pro pacienty z celého Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, případně i dalších.V pracovní době celkem na 4 ambulancích, a v době od 15 do 7 hodin (v sobotu a neděli opět 24 hodin) jsou tyto stavy ošetřovány na urgentní ambulanci Ponávka 6.
Nadregionální působnost má stále i Spinální jednotka zajišťující ošetření a následnou péči pro poranění pateře a míchy.
Za loňský rok bylo na ambulancích Úrazové nemocnice ošetřeno celkem 65 337 pacientů
(tento údaj je ale orientační – jsou v tom i ortopedičtí, urologičtí a další pacienti)
Za váš dotaz děkuji a přeji hezký den.
Bc. Roman Onderka. MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den,
Velice jste mne zklamal přístupem ke kauze výměny pozemků Slunné louky a obecně nečinností v problému sídliště Kamechy. Touto výměnnou by se akcelerovala výstavba v této čtvrti, což by v současné době, kdy zde není vybudováno nic ze slibované infrastruktury, znamenalo katastrofu. Bydlí zde cca 1000 lidí a v plánu je rozšíření na 2 000....
Na tento počet obyvatel bylo slibováno: 2 školky, 2 školy, dobudovaná MHD, zdravotní středisko, dětské hřiště, polyfunkční dům. Nyní, kdy je zde už tisíc lidí, je vybudováno: školky 0, školy 0, dětské hřiště 0, zdravotní středisko 0, MHD přeplněná... Do tohoto prostředí chcete pomoci investorovi k urychlení výstavby????
Mini školka se měla začít stavět od září, nestaví se ale nic. MHD bude dokončena někdy v nedohlednu atd...
Pokud se zde nezačne ze strany města v dohledné době výstavba pořádné infrastruktury, můžete čekat veliké protesty místních obyvatel. A co brání do budoucna, aby byly Kamechy samostatnou čtvrtí?
Děkuji za vyjádření.
Ing. Mareček
Odpověď:
Dobrý den, pane Marečku,
směna pozemků na tzv. Slunné louce a Kamechách nemá vliv na tempo výstavby na Kamechách. Už v minulém funkčním období byly s investory na Kamechách uzavřeny rámcové smlouvy, které řeší postup směn a odprodeje městských pozemků investorům. V současnosti je tedy tempo výstavby limitováno především poptávkou na trhu. I bez směnné smlouvy Slunná louka/Kamechy je tedy firma Reko oprávněna získat minoritu městských pozemků v daném sektoru na Kamechách a realizovat výstavbu v souladu s příslušnými povoleními, neboť je vlastníkem většiny pozemků v sektoru.
Současná legislativa nepodmiňuje komerční výstavbu vybudováním občanské vybavenosti, vynutitelný je na investorovi především přístup k objektu a zajištění parkování. Menší soukromá bytová výstavba realizovaná v minulosti nevytvářela takový tlak na kapacitu MHD, školská zařízení či maloobchodní síť. Ovšem už v případě bytového komplexu Nových Medlánek (a pozvolna i u Kamech) je zřejmý problém dostupnosti MHD, chybějící kapacita v mateřských školách apod. Z Fondu bytové výstavby byly poskytnuty prostředky na vytvoření páteřní technické infrastruktury, bez které by výstavba domů nebyla technicky možná. Stran veřejné vybavenosti, o které se zmiňujete ve svém dotazu, bohužel není v rozpočtových možnostech města Brna reagovat na pokrytí těchto lokalit ve stejném tempu, v jakém probíhala komerční výstavba. Obce nemají k dispozici takové legislativní nástroje, aby bylo možné si vynutit větší participaci soukromých investorů na této infrastruktuře, pouze na základě územního plánování jsou v dané lokalitě územním plánem rezervovány plochy pro veřejnou vybavenost, ovšem bez určení, kdo tuto vybavenost zaplatí. Město Brno žádnému klientovi developerských firem negarantovalo zajištění veřejné vybavenosti v konkrétním čase a za přísliby realitních kanceláří nenese město odpovědnost. Mohu vám ale sdělit i pozitivní zprávu, a to že výstavba mateřské školy na Kamechách je ve svém počátku, a to včetně zajištění financování.
Vím, že bude nutné infrastrukturnímu zajištění Kamech i nadále věnovat velkou pozornost a věřím, že postupnými kroky se podaří situaci také zde stabilizovat. Nedomnívám se ale, že vymezení Kamech jako nové městské části by vedlo k radikálnímu zlepšení stavu, spíše naopak.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Pane primátore,
děkuji,všem radním,že jste zase obohatili naše město o nové umělecké dílo,které se stalo u občanů našeho města během několika dní velmi populární a vžilo se do povědomí.Už si občané nedavají sraz "na čáře" nebo na náměstí "u kádě",nýbrž na náměstí "u šulína" nebo mírněji "u kokota".Já také v tom než nábojnici vidím to druhé.Nábojnice vypadá jinak.
S tím souvisí můj dotaz na Vás.
Je pravda,že když máte peníze,známe na radnici,patříte k nějakému "obchodně-ekonomicko-kulturnímu" místnímu sdružení,tak si v Brně můžete zbořit a postavit co chcete a kde chcete? Minulost a současnost mi davá za pravdu.
Odpověď:
Vážený pane Puklický,
statutární město Brno vyhlásilo již 3. října 2007 dvoukolovou kombinovanou soutěž na vytvoření návrhu multifunkčního hodinového stroje pro náměstí Svobody. V prvním kole byla požadována prezentace návrhů ve formě skic na výkresech, případně vizualizacích, jejíchž součástí bylo i začlenění do prostoru náměstí. Objekt měl splňovat mimo jiné funkci odbíjení hodin v kontextu s brněnskou historickou tradicí z období obléhání našeho města švédskými vojsky. Z této dvoukolové soutěže byl odbornou porotou vybrán návrh autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Dle slov samotných autorů projektu: „V kontextu celého náměstí jsme se nechtěli přizpůsobovat kašnám, pracovali jsme v kontextu s morovým sloupem ovšem ne v konkurenčním pojetí. Reakce lidí nám nevadí, přírodní národy bývají ve své ikonografii na falické symboly hrdé. Socha, objekt bez příběhu, by byla na nic.“
A já s dovolením k tomu jen dodám. Hodinový stroj na náměstí Svobody – ano, to je téma, které hýbe nyní Brnem. Denně se u nových hodin na náměstí schází desítky lidí (v 11 hodin stovky), aby stroj v roli nové dominanty moravské metropole viděli na vlastní oči. Odborníci unikátní dílo s příběhem chválí, občané jsou rozděleni na dva tábory zastánců i odpůrců. Ale v souhrnu, vždyť je to pro město jen dobře – není smutnější pohled na dílo (sochu, knihu, představení), které nikoho nezajímá. Jedno přísloví říká: „umění má znepokojovat, věda vyvolává jistotu“ a v tomto kontextu multifunkční hodinový stroj na náměstí Svobody plní svou funkci – vzbuzuje zájem a diskusi.
V závěru svého emailu píšete a ptáte se, zda „když má člověk či společnost peníze, může si v Brně zbořit či postavit, co se mu zlíbí“. Připadá mi toto obecné tvrzení stejně nepravdivé a nesmyslné jako „kdo je bohatý, ten je i zdravý a šťastný.“ Každé rozhodnutí, které město Brno činí, musí být podpořeno hlasováním Rady města Brna nebo dokonce Zastupitelstva města Brna, tedy prostřednictvím demokraticky zvolených zástupců. Vždy jde o kolektivní rozhodování, navíc přístupné veřejné kontrole.
S přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna