Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Út 27. 4. 2010 | Zdvořilý dotaz s prosbou o upřímnou odpověď
Otázka:
Vážený pane primátore,
sleduji Vaši práci pro město Brno, boj o Úrazovku a mnoho jiných akcí. Domnívám se, že na politika jste vysoce slušný a charakterní člověk, který alespoň pokud je v jeho silách, dělá věc pro věc a nejen pro osobní prospěch. Zejména mi imponuje Vaše hrdé, avšak věcné vystupování, nenecháte se vyprovokovat. To potvrdilo i Vaše včerejší interwiev na Z1, jež mne vyprovokovalo k tomuto dopisu. Dovolte mi prosím jednu pro mnoho Brňanů a Moraváků zásadní otázku, o Váš upřímný názor. Jsem již starý člověk, Čech, ale národností Moravák. Na tom není nic špatného. Tak jako Němec je Bavorák, Sas, apod., jako Rakušan je Tyrolák, Dolnorakušan atd., tak je Čech Čechem nebo Moravákem. Je to věc principielní. Morava má svoji historii, kulturu, byl zde sv. Vojtěch, odtud se šířila víra a vědění do celé střední, východní a jižní Evropy, již v sedmém století zde byla Velká Morava a jak je známo, moravský kníže Bořivoj založil pražský Hrad. V nové době, až do r. 1918 zde bylo Markrabství moravské a prvním markrabětem nebyl nikdo jiný, než Karel IV. Z uvedeného je zřejmá hluboká tradice naší země, kterou Češi marně hledají a jsou ochotni se v tomto ohledu dopouštět i podvodů – aféra z rukopisy, hledání hrobu sv. Anežky Přemyslovny, upínání se na sv. Václava, který jednak spolupracoval s vévodou saským a bavorským, jinak řečeno kolaboroval, jednak byl důsledným katolíkem, zatím co Češi jsou atheisté nebo nedůslední evangelíci (husité, kališníci, podobojí, evangelíci atd.). Nejsem a nikdy nebyl politicky organizován a osamostatnění Moravy bych považoval ze sebevraždu obou národností. Co bych ale vyžadoval, více úcty, respektu a odpovídající moravskou a slezskou samosprávu, tak jak to bylo po celé tisíciletí přes C&K monarchii, Československo až po vládu komunistů. Také územně je Morava oklešťována, o Dačicko, nyní i Jihlavu, Svitavy aj.. Brno jako ostatně většina moravských měst (Olomouc) inklinovalo úzce k Vídni a to historicky, kulturně, společensky. vědecky a zejména svojí tradicí. V Brně vyrůstali umělci, kteří později proslavili Vídeň, např. R.Stolz, Leo Slezak aj.. Podobá se Vídni i jednotlivými budovami (Jugendstil na Tivoli, Divadlo) i ulicemi a parky (Lužánky – Augarten, Cejl – Rechte und Linge Ceile). Úroveň společenského života určovala ve Vídni netrpěná šlechta. Rakouská kultura se na Brně podepsala velice markantně. V Brně pracovali přední rakouští vědci – Kaplan, patolog prof. Sternberg, brněnští lékaři se úzce spolupracovali s vídeňskou univerzitou – Bakeš, zakladatel moravské chirurgie, jehož nadací vznikl u supermoderní Dům Útěchy. V současné době jsou tato fakta pečlivě skrývána, historie vědy a umění je lživě přetvářené německý živel na život a vývoj Moravy stejně tak jako Prahy nelze upřít, i když se to tak publikuje, např. zmíněná historie základů brněnské chirurgie. Těmto velikánům se vyčítá, že mluvili také německy, neboť diskutovali a pracovali s brněnskými Němci. A jistě mi, vážený pane primátore, dáte za pravdu, že se bez pravdivé tradice nic velkého neuskuteční.
V současnosti je Brno, které mám rád jako Vy, stalo provinčním městem typu Liberce apod.. Zlín, výrazné moravské město, se uměle počešťuje, četl jsem o „české Americe“, což napsala dokonce ředitelka Baťova muzea. Tato města se uměle pěstují a vládní honorace je podporují, např. i Ostravu. Úplně se zapomnělo, že v Brně byl textilní průmysl, který zásoboval celou rakousko – uherskou armádu. Vše má jediný cíl, rozeštvat Moraváky, aby se styděli za to, odkud pocházejí.
Ptám se proto, jak Vy se s tím smiřujete. Jakožto Brňák a Moravan to přece také musíte vědět. Spousta Moravanů předstírá svojí brněnskou hrdost jen do okamžiku, než se dostanou do Prahy. Váš spolubojovník za Úrazovku zmizel odchodem do Prahy ze scény. Je mi stydno, když se podívám na základy brněnské Mayo – kliniky, nebo na chronické sabotování pro Brno, Moravu, ale i Polsko a Slovensko důležitých silničních spojů. V MfDNES vycházejí půlstránkové sterilní články o Brně a když jim pošlete historický materiál faktů, aby ho použili, není to v „jejich intencích“. Světové motocyklové mistrovství se ignoruje, na rozdíl od Vel. Pardubické ho nenavštíví žádný státní reprezentant, uvažuje se dokonce o jeho zrušení. V Praze se chce Olympiáda, Formule F1 (městský okruh) a každoročně se tam stěhují hory, aby se mohl uspořádat lyžařský závod. A jak se pohlíží třeba na takovou Sáblíkovou, která je fenoménem, rodícím se jednou za sto let. Má smůlu, je to prostá holka z Vysočiny a podle pana prezidenta má naději na medaili (která navíc k ničemu není), až půjde do důchodu.
Vážený pane primátore, na sklonku svého života bych chtěl vědět, jak Vy na to nahlížíte a co s tím chcete dělat, zda vůbec něco! Celý svůj život jsem prožil v práci pro vlast a město, které mám moc rád, protože se zde narodila před 130 léty již má babička, Rakušanka. Budu Vám vděčný, když mi soukromě odpovíte, třeba ne osobně, hlavně ale upřímně, jen ne takové formální hala – bala, za které bychom se oba museli stydět.
Ať tak nebo onak, v každém případě Vás chci ujistit, že si Vás hluboce vážím, ačkoliv bych mohl být Vašim dědečkem. Přeji Vám hodně úspěchů, štěstí a spokojenosti v práci i osobním životě.
V úctě G. Schwarz
gschwarz@seznam.cz
Odpověď:
Vážený pane Schwarzi,
Váš dopis, ze kterého jasně vyčnívá hluboký vztah k Moravě a městu Brnu jsem dostal a upřímně Vám za něj děkuji. Váš dopis mne nejen potěšil, ale současně i povzbudil pro další práci. Myslím si, že mí předchůdci, díky tomu, že se narodili jinde než v našem Brně, vnímali vztah k městu a regionu méně osobně. Alespoň já jsem to tak jako rodilý Brňák cítil. Hned v úvodu se Vám ale musím omluvit za pozdní odpověď. S čím snad bojuji jako primátor nejvíce je totiž bohužel chronický nedostatek času.
Ve svém dopise se mě ptáte, jak se smiřuji s realitou dnešního Brna? Musím Vám říci, že se rozhodně nesmiřuji. Jednak to nemám ve zvyku a jednak jsem přesvědčen o tom, že jako primátor musím být první, který se bude snažit situaci změnit. A to od nálepky provinčnosti až po vnímání města samotnými občany. Myslím si, že Brno je taková tvrdá lastura, která ale ve svých útrobách skrývá krásnou a výjimečnou perlu, která by měla být vidět. Měla by být obdivována, hýčkána a zároveň chráněna pro svou mimořádnou cenu. A já jen doufám, že tomu napomohu.
A co říci na závěr? Milan Kundera kdysi řekl: „Člověk především musí mít odvahu být sám sebou“, což platí nejen pro život samotný, ale pro politiku obzvlášť. Ještě jednou Vám děkuji za názor a podněty od „dědečka“, jak sám mile uvádíte. Věřte tomu, že jsem si je rád přečetl a přijal, neboť vychází z moravského patriotismu, životní zkušenosti, moudra a hluboké lidskosti.
S přáním plného zdraví a spokojenosti v životě
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 20. 4. 2010 | Cyklodoprava
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
zajímal by mě Váš názor na městskou cyklistiku v Brně (myšleno jako forma dopravy-ne rekreace).
Myslíte si, že cyklistická doprava má v Brně budoucnost? Domníváte se, že současná situace je bezpečná? Jste spokojen s rychlostí vývoje cyklistické infrastruktury (zejména ve vašem volebním období)?
Domnívám se, že podpora cyklistické dopravy se v posledních letech omezila na (jak se ukázalo problematickou) výstavbu cyklostezek. Proč se více neinvestovalo například do bezpečných stojanů pro kola (před úřady, univerzitami, nádražím...) a dalších praktických opatření?
Co vy jako primátor můžete v této věci udělat a jakým způsobem se zasazujete o rozvoj cyklistiky v Brně?
Předem děkuji za odpovědi
S pozdravem
Marie Lisková
Odpověď:
Vážená paní Lisková,
téma rozvoje cyklistiky ve městě Brně je častou otázkou, kterou mi kladou sportovně naladění Brňáci. Určitě fandím rozmachu rekreačního sportu ve městě Brně, kterým se stala ve větší míře i cyklistika nebo in-line brusle. Odpovědi na otázky, týkající se rozvoje cyklistické infrastruktury ve druhém největším městě ČR, již tak jednoduché nejsou.
Úvodem je třeba říci, že v první řadě nejsem spokojen s tempem výstavby cyklostezek na území města Brna. Velkým problémem jsou v této záležitosti výkupy pozemků, kdy majitelé požadují mnohdy neakceptovatelné finanční náhrady. Přes to všechno, čísla hovoří jasně – stavíme a kilometry cyklostezek přibývají. Sice pomalu, ale přibývají. Jen pro příklad : v letech 2002-2006 bylo vybudováno 3,5 km cyklostezek a v tomto volebním období (2006-2010) se síť rozšířila o dalších 7 km. Město investuje i do stojanů na kola. Dříve nebyly žádné, dnes najdete stojany na kola třeba na centrálním náměstí Svobody, ale i jinde. Snažíme se také apelovat i na investory např. nových nákupních center, aby stojany pro cyklisty zřizovali.
Brněnská radnice se rozhodla také změnit přístup k cyklistické dopravě ve městě. Kromě budování cyklostezek se nyní nově hodlá zaměřit též na možnosti vyznačování pruhů pro cyklisty na silnicích. Zakreslování cyklistických pruhů na silnice je ve srovnání se stavbou stezek totiž výrazně levnější a hlavně rychlejší. Všude to ale také nepůjde !
A nakonec otázka nejzásadnější, zda má cyklistická doprava v Brně budoucnost? Vidím jasnou budoucnost pro rekreační cyklisty, pro variantu každodenní cyklistiky jako formy dopravy jsem přece jen skeptičtější. Brno totiž není ani Amsterodam nebo Utrecht, kde má cyklistická městská doprava za sebou dlouhodobý vývoj a také vhodnější klimatické a terénní podmínky. A tak si dokáži představit, jak za pěkného počasí vyráží na kole příležitostně do práce velká skupina nadšenců, ale za podzimních plískanic raději volí pohodlnou MHD nebo osobní vůz. Přitom by si kromě všeho jiného měl každý cyklista také pečlivě sám zvážit, nakolik je pro jízdu na kole rušným velkoměstem vybaven i fyzicky a technicky jako každý jiný účastník silničního provozu.
Za Váš dotaz Vám děkuji a přeji příjemné jarní dny plné pohody.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
So 10. 4. 2010 | Lodní doprava
Otázka:
Dobrý den,
mám dotaz jako na stínového ministra dopravy .Jaký je Váš program splavnění dolního Labe? Souhlasíte se zelenými teroristy z Moravy, kteří brání splavnění? Proč pražké magistrátní ODS má možnost likvidovat osobní lodní dopravu !!
Zdraví Martin Plavbě Zdar
Odpověď:
Vážený pane,
Váš dotaz, týkající se vodní dopravy v České republice považuji jako stínový ministr dopravy za ČSSD za aktuální. Vodní doprava má v našich zemích bohatou tradici, na kterou je možné navazovat. Většina výkonů realizovaná po vodě probíhá po naší hlavní říční magistrále, kterou je řeka Labe. Tento fakt věděli už naši předkové, když na přelomu 19. a 20.století provedli zásadní úpravy tohoto vodního toku umožňující jeho splavnost. Bohužel tyto úpravy jsou jen po plavební stupeň Střekov, čímž úsek Střekov – státní hranice ČR – SRN negarantuje celoroční splavnost a plavební hloubku 148 cm. Tímto se stává řeka Labe nesplavnou v období 365 dní a je závislá na povětrnostních podmínkách a zejména v období sucha není provozování říční dopravy možné.
Proto ČSSD ve své Oranžové knize, části Doprava (volební program) stanovuje jako zásadní prioritu rozvoje vodní dopravy splavnění dolní části Labe v úseku Střekov – státní hranice. Realizací této vize chceme vrátit vodní dopravu v ČR na úroveň, která ji náleží a navážeme na stávající technická řešení a studie renomovaných odborníků, které řeší minimální dopad na životní prostředí. Proti snahám za každou cenu znemožnit splavnění tohoto úseku Labe chceme jít uvážlivými argumenty a seriózním odborným řešením.
K likvidaci osobní lodní dopravy v Praze mohu jen konstatovat, že toto je plně v kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy, kde ČSSD jako opoziční subjekt nemůže tomuto zabránit.
Děkuji za Váš zájem o vodní dopravu v ČR.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA