Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Út 31. 8. 2010 | ??
Otázka:
Pane sociální komunisto.Jen jedna základní otázka!Jak můžete hanět ve svám klipu Prahu? Město,odkud vám vy burani tečou peníze a kam se vy burani ze všech sil hrnete,protože tam u vás v horní dolní lhotě není práce.Opatrujte si tu svojí šalinu a ne....e se někam kam nepatříte chachaři.
Odpověď:
Vážený pane Krtiško,
„jestliže ztratíme smysl pro humor, nenahradí ho moudrá rozvaha, ale hloupost“ – pravil kdysi dávno francouzský spisovatel a filozof Alfred Camus a já k tomu jen skromně dodávám: „a vy si z toho vyberte pro sebe, co chcete“. A ještě dříve, než se s vámi podělím o fakta, neodpustím si malou poznámku k vaší rétorice – jsem totiž přesvědčen, že způsob vašeho vyjadřování překročil meze slušnosti.
Tak za prvé, jsem sociální demokrat a nevím, odkud jste vzal oslovení sociální komunista.
V každém případě se ale jedná o pěkný blábol..
Za druhé, informace prestižních novin The Guardian, velebící jihomoravskou metropoli je více než pravdivá. V sobotním vydání dne 19. června 2010 totiž věnoval tento vlivný list městu Brnu dokonce stránkový článek. „Brno je osvěžující, přátelské a nabízí úžasné pivo,které tu je levnější než voda, navíc je přátelštější než Praha,“ napsal v článku pro The Guardian novinář Tim Bryan.
A za třetí – z Prahy nikdy žádné peníze nikam nedotekly. A pokud máte na mysli daně, tak ty tečou od nás do Prahy.
A nakonec snad ještě za čtvrté, k oslovení buran - „jestliže ztratíme smysl pro humor....“, ale to už přece znáte.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 23. 8. 2010 | KOMUNÁLNÍ VOLBY
Otázka:
Pane primátore,
dle mého názoru jste snad první primátor, kterého pamatuji, dělající něco pro Brno. Chtěl jsem Vám pouze popřát co největší úspěch v komuálních volbách. Velice si vážím toho, že jste se po minulých volbách nespojil s KSČM. Nejste jako Jiří Paroubek a věřím, že ČSSD pujde po jeho odchodu v preferencích nahoru. Čtu o Brně každý den na internetu, v novinách - jak už jsem řekl, myslím že za Vašeho primátorování se postavilo nejvíc staveb, vyměnili se vozy MHD, zvítězili jste ve většině "bojích" (VMO), jediné co mě zaráží je Jižní centrum. Zdá se mně, že projekt pomalu mizí, pokud nemluvíme o Heršpické, Vaňkovce, Triniti, myslím obytnou zónu, parky, nádraží,... Věřím, že uspořádáte výbornou kampaň a přesvědčíte občany města aby si Vás vybrali, protože Vy na to máte. Přeji hodně štěstí!
S pozdravem Jan Adamec
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
každý politik dostává denně desítky dopisů a emailů, které můžeme pomyslně rozdělit na několik hromádek. Asi největší hromádka obsahuje dopisy se stížnostmi, upozorňujícími na různé nešvary a nepořádky. Další hromádky obsahují dopisy s náměty a podněty a nemohu opomenout také hromádku dopisů s žádostmi o pomoc (i finanční) a podporu různých projektů. Ve výčtu rozhodně nesmí chybět dopisy s nadávkami a také dopisy od občanů, jejichž "zdravá mysl" již opustila tento svět, nicméně to jim nebrání v čilém písemném kontaktu. A někde na konci je hromádka dopisů pochvalných - je hodně malá, pro práci politika nicméně hodně významná, neboť říká, že přes to všechno má tato práce smysl.
Jsem rád, že si všímáte pozitivních změn v našem městě a tak jste určitě zaregistroval i poslední kladný výsledek po návštěvě ministra dopravy ČR Víta Bárty v Brně - stavba tunelů Dobrovského a VMO okruhu bude pokračovat!
Bohužel dle rozhodnutí ministra musí počkat přesun nádraží, nicméně toto nebrání rozvoji samotného Jižního centra. Otázkou zůstává jen, jak na dané rozhodnutí ministra ohledně nádraží zareagují investoři a developeři. Pokud se tedy zajímáte o projekt Europoint Brno a Jižní centrum, doporučuji vám sledovat stránky www.europointbrno.cz, kde najdete všechny aktuální informace.
Děkuji Vám za váš dopis, který mě potěšil a podpořil do dalších dnů, kdy odstartuje předvolební kampaň. Jsem si plně vědom toho, že obhájit křeslo primátora bude náročné. Ne snad proto, že bych se svými lidmi tvrdě nepracoval v uplynulých čtyřech letech, ale třeba také proto, že lidé (a ve své podstatě se jim ani moc nedivím) jsou již unaveni z politiky a jejich účast ve volbách, zvláště těch komunálních bývá poměrně nízká. Byl bych proto velmi rád, kdyby k volebním urnám dorazili nejen ti "nespokojení", ale hlavně a zejména ti, kterým se líbí současné směřování města Brna.
S pozdravem a přáním všeho dobrého.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 20. 8. 2010 | Dotaz s připomínkou
Otázka:
Vážený pane primátore,
již nějaký čas platí městská vyhláška o zákazu žebrání a pití alkoholu na veřejnosti v centru.Skutečnost je taková,že se vesele žebrá,zvláště u kostela Máří Magdaleny na Masarykově ul.,bezdomovci a různí nepřízpusobiví občané se povalují na lavkách přímo na nám.Svobody a krabice s vínem se ani nesnaží zakrýt.Copak asi dělá MP?Snad by strážníci měli tyto lidi vykázat a při opakovaném přistižení pokutovat,v případě nedobytnosti peněz je potrestat dle zákona.Každá vyhláška přece by měla obsahovat sankce za její nedodržování.
Dále by mě zajímalo,proč třeba konkrétně dnes 13.srpna nefunguje kašna na náměstí včetně pítka.Obé stálo mnoho prostředků,tak by mělo být funkční.Také vodní dílka např.před rektorátem MU nebo Domem umění dlouhodobě(řady roků)nejsou v provozu.
Děkuji za odpověď a přeji vám mnoho úspěchů v práci a hezké dny.S pozdravem L.Kuda.
Odpověď:
Vážený pane,
před několika dny jste mi poslal email, ve kterém poukazujete na nešvary žebrání a pití alkoholu v brněnských ulicích a také se ptáte, proč nefungovala kašna na náměstí Svobody, a to včetně pítka dne 13. srpna. S určitou nadsázkou se nabízí rychlá odpověď, že to bylo proto, že se jednalo o pátek třináctého, ale skutečné důvody vězí v technických možnostech, či spíše úskalích.
Kašna a pítko na náměstí Svobody byly mimo provoz již od června, kdy se městem prohnala mimořádná bouřka a došlo k zatopení strojovny. Následovala oprava a částečná výměna technologie, po které byla kašna zprovozněna dne 9.7. a pítko dne 6.8. Společnost Brněnské komunikace, a.s. ve spolupráci s projektantem těchto vodních prvků zpracovává nyní návrh řešení, které by předcházelo podobným událostem. Jako dočasné řešení Veřejná zeleň města Brna nainstalovala snímač vlhkosti, který při nadměrném množství vody ve strojovně okamžitě technologii odstaví, aby nedošlo k jejímu poškození jako letos v červnu. K odpojení technologie došlo tak při bouřce z pátku na sobotu, tj. z 13 na 14.8. 2010, hned v sobotu 14.8. byla kašna i pítko ale opět uvedeno po kontrole do provozu. Zhruba na dvě hodiny byla ale také kašna mimo provoz v pátek dopoledne 13. srpna, kdy v historickém centru města došlo k výpadku elektrické energie. Kašna i pítko v centru města jsou tak nyní již v provozu. Současně se mě ptáte, z jakého důvodu dlouhodobě nefunguje vodní dílo před Domem umění a před rektorátem MU. V případě vodního prvku před Domem umění se objevily ve funkčnosti technické problémy, které by si vyžádaly velké finanční prostředky na řešení a ty zkrátka a dobře v době nutnosti šetřit k dispozici nyní nejsou. Vodní prvek před rektorátem MU má pak ve své péči ÚMČ Brno-střed, a proto musíte tento svůj dotaz směřovat právě sem.
Souhlasím plně s vámi, že město Brno a zejména jeho historické jádro by mělo být výstavní skříní moravské metropole. Žebrající bezdomovci, popíjející levný alkohol obtěžují jak občany města Brna, tak jsou přímo ostudou pro naše hosty. Proto město Brno přijalo vyhlášku o zákazu žebrání a pití alkoholu na veřejnosti. Také na váš popud jsem se zajímal, jak „intenzivně a důsledně“ Městská policie koná. Obdržel jsem informaci o počtu provedených kontrol, kterých jen v době od 4. června do 17. srpna v části Brno-střed provedla Městská policie téměř 1700. V uvedeném období bylo řešeno celkem 130 případů z důvodu konzumace alkoholu na veřejnosti, z důvodu žebrání v ulicích města bylo řešeno celkem 55 osob. Je to málo nebo dost? Shodneme se společně určitě na tom, že není důležitý počet kontrol a zjištění, ale každodenní obrázek z našich městských ulic, a tak pokud budou v brněnských ulicích vidět polehávající bezdomovci, není situace adekvátně zatím vyřešena. Účinný nástroj nicméně MP Brno získala, nyní je třeba vyvíjet ještě další tlak na ještě intenzivnější kontrolu. A to vám za sebe jednoznačně slibuji, protože chci také, aby Brno bylo přívětivé, čisté a voňavé.
Za váš dotaz a podnět děkuji. Přeji jen vše dobré.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 16. 8. 2010 | stínový ministr dopravy
Otázka:
Dobrý den,
jako stínového ministra dopravy bych se ráda zeptala, jak budete reagovat na rozhodnutí ministra Bárty o zastavení všech staveb na železnici, které jsou mimo jiné podstatné pro IDS JMK? Jaký máte názor na jeho koncepci vedení MDČR? Děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážená paní Kahánková,
s rozhodnutím ministra dopravy ČR Bárty zastavit výstavbu patnácti železničních projektů jednoznačně nesouhlasím. Vít Bárta tak navázal na svá minulá vyjádření, kdy velmi podobně postupoval v případě více či méně významných silničních staveb. Nejsem také ani ztotožněn se strategií cukru a biče nového ministra dopravy naší země, tedy v logice „zlevni a stav“. Rozhodně však zde nechci ale také tvrdit, že výstavba v oblasti dopravy v ČR není předražená. Je a všichni si to zodpovědně uvědomujeme.
V první řadě jsem přesvědčen o tom, že plošné zastavování významných infrastrukturních staveb je velmi riskantní krok, a to hned z několika důvodů. Ministr dopravy by totiž měl v první řadě celý problém jasně definovat a předložit k nahlédnutí veřejnosti. To lze udělat například důkladným auditem, který lze však provést i za předpokladu, že by výstavba dále pokračovala. V tuto chvíli ale máme na stole pouze vyjádření pana ministra, za kterým následovaly hned i skutky. Co ale bude dělat ve chvíli, kdy zjistí, že některý z jím zastavených projektů je nastaven tak, že se ušetřit nedá? Obávám se také, že by ministerstvo mohlo čelit žalobám ze strany stavebních společností.
A čeho jsme v tuto chvíli svědky? Stavební práce na významných železničních koridorech se zastavují a obě strany (SŽDC a ministerstvo dopravy) zbrojí. Jedni najímají krizové manažery, druzí zase posilují svá právní oddělení. Z čeho budou tyto osoby placeny? Pochopitelně z peněz nás všech. Nastává tak otázka, zda takové řešení skutečně ušetří více než vypracování důkladného auditu, na základě kterého by mohl ministr Bárta stavebním společnostem předložit jasné důkazy o tom, že ušetřit se dá. Pokud vidí, že někteří dodavatelé prostě zlevňovat nechtějí (anebo nemohou), měl by se vydat touto cestou.
Nikterak nepochybuji o manažerských schopnostech pana Bárty, ale zároveň pevně věřím, že si je vědom důsledků svých kroků. Ty totiž způsobí jen to, že nejen stavební firmy, ale i na ně navázaní subdodavatelé začnou propouštět své zaměstnance, pro které nebudou mít práci. A kdo se o tyto nezaměstnané postará? Ano, bude to opět stát, tedy my všichni.
Doufám, že ministr Bárta tento svůj postup směrem k českým silnicím a železnicím přehodnotí. Jako bývalý ředitel úspěšné společnosti by přeci měl nejlépe vědět, že v době krize by se nemělo pouze škrtat a zastavovat rozdělané projekty, ale především zefektivnit jejich financování tak, aby se tato investice do budoucna společnosti (v tomto případě státu) vyplatila. Pouhá škrtací strategie podle receptu Miroslava Kalouska totiž není všemocný lék.
Bc. Roman Onderka, MBA,
primátor města Brna a stínový ministr dopravy (ČSSD)
Čt 12. 8. 2010 | Hlas voličů na Facebooku
Otázka:
Dobrý den,
víte o skupině na facebooku http://www.facebook.com/#!/pages/Nesouhlasim-se-vznikem-podzemnich-garazi-na-Zelnem-trhu-v-Brne/143117392369340
, která se vyjadřuje k vaší práci?
Můžete této skupině sdělit váš postoj?
Odpověď:
Vážený pane Skulo,
obdržel jsem Váš e-mail, v němž se mě – jako mluvčí skupiny Nesouhlasim-se-vznikem-podzemnich-garazi-na-Zelnem-trhu-v-Brne na facebooku – tážete, jaký je můj postoj k výstavbě garáží pod Zelným trhem. Velmi rád Vám odpovím a věřím, že moje odpověď uvede na pravou míru zavádějící a nepravdivé informace, které se v souvislosti se zmíněným tématem objevily v tisku i jiných médiích.
Když 14. července Rada města Brna schválila na svém zasedání souhlas s územním řízením pro stavbu „Podzemní garáže na Zelném trhu“, některá média tento krok mylně interpretovala jako její souhlas s realizací podzemních garáží na Zelném trhu. Od územního řízení k realizaci je však velmi dlouhá cesta. Jelikož investor nemá k pozemku vlastnické právo, obrátil se na město Brno s žádostí o udělení občanskoprávního souhlasu. Pro územní řízení je souhlas vlastníka pozemku nutnou podmínkou a nezakládá oprávnění stavět. Až v rámci územního řízení příslušný stavební úřad posoudí soulad stavby s veřejnými zájmy, zejména s platnou územněplánovací dokumentací a s požadavky orgánů, které hájí veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (např. Odbor památkové péče MMB).
Rada města Brna si je vědoma technické náročnosti zamýšlené investice i komplikovanosti s ohledem na možný kontakt s historickým sklepením a kašnou. Protože až v územním řízení mohou být vydána a komplexně hodnocena všechna stanoviska dotčených orgánů a může být posouzeno, zda stavba je v souladu s regulačním plánem zóny, souhlasila rada s jeho projednáním. Bez územního řízení (tj. relevantních názorů odborníků – techniků, památkářů apod.) mohou být námitky kritiků stavby jen neověřenými dohady.
Rada města Brna už ve svých předchozích rozhodnutích hodnotila záměr výstavby podzemních garáží jako investici prospěšnou pro oživení historického centra města. Je totiž zřejmé, že otázce parkování aut v centru města se nevyhneme a že i v případě Zelného trhu jde o to, zda auta budou parkovat (a v podstatě zavazet) přímo na náměstí nebo budou skryta pod ním. Pokud se však prokáže jakékoliv riziko možnosti poškození památek v lokalitě Zelného trhu, Rada města Brna nedá souhlas se stavbou podzemních garáží. Jako primátor města Vám toto stanovisko mohu garantovat.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 11. 8. 2010 | Dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore, s hrůzou jsem se dočetl, že se má opět kopat v centru Brna. Vzpomínám se na to, jak se minulé vedení města v čele s Dr.Duchoněm dušovalo, že už k tomu nedojde, že máme za nemalý peníz kolektory. Tak jak to tedy je? Připadá mi, že se furt jen kope, jen aby stavební firmy měly práci za velké peníze. Vždyť taká Joštova byla několikrát rozkopána a kope se vesele znovu - vyhazují se peníze pořád dokola.
Odpověď:
Vážený pane Piskore,
obdržel jsem Váš e-mail, v němž se mě tážete, jak to je s neustále rozkopaným centrem města a s „vyhozenými penězi“ za toto podle Vás zbytečné kopání. Jsem rád, že Brňanům není lhostejné, co se v jejich městě děje, a že využívají svého práva veřejné kontroly i práva ptát se zodpovědných veřejných činitelů. Proto Vám také rád odpovím.
V roce 2006, tedy ještě za předešlého vedení města, byla realizována rekonstrukce Moravského náměstí podle návrhu architekta Petra Hrůši. Její součástí byla také oprava dlažby před Nejvyšším správním soudem na Rašínově ulici. Když bylo vše hotovo, ozvaly se městu Teplárny Brno, že by rády zrekonstruovaly teplovod pod tímto prostranstvím. O výměně parních rozvodů za horkovodní rozhodly teplárny až v roce 2009, a proto zmíněnou rekonstrukci provádějí nyní – souběžně se stavbou „Moravské náměstí včetně Běhounské“, která na realizaci z roku 2006 navazuje. Rekonstrukce však není součástí této stavby a neplatí ji město Brno, ale teplárny. Ty počítají s výměnou parovodů i v dalších částech města, a protože v některých z nich nejsou kolektory potřebné k jejich uložení, budou muset zase kopat.
Pozastavujete se také nad tím, že ulice Joštova byla nedávno rozkopána a nyní je rozkopána znovu. Je třeba si uvědomit, že křižovatka ulic Joštova a Česká je jedním z největších dopravních uzlů v Brně, a proto i nejzatěžovanějších. V roce 2007 byla z důvodu havárie provedena Dopravním podnikem města Brna rekonstrukce kolejových objektů v uzlu Joštova – Česká, včetně přímého úseku po křižovatku směrem k Moravskému náměstí kvůli zajištění bezpečnosti tramvajové dopravy. Havarijní stav kolejiště bylo třeba řešit okamžitě.
Práce, které byly na Joštově ulici zahájeny v letošním roce, souvisí s komplexní rekonstrukcí tohoto území v centru města a zahrnují také Komenského náměstí a Údolní ulici. Chci zdůraznit, že městu Brnu se na rekonstrukci historického centra podařilo získat peníze z fondů Evropské unie a bylo by špatným hospodářem, kdyby je náležitě nevyužilo.
Teplárny Brno i Dopravní podnik města Brna jsou akciové společnosti a stoprocentním vlastníkem jejich akcií je město Brno. Jejich snahou je koordinovat svou činnost v maximální možné míře s akcemi města, ne vždy je to však technicky a provozně možné. Ostatně ani v běžném životě vždy člověku nevyjde vše přesně tak, jak si představoval. To myslím známe všichni.
Na závěr mi, pane Piskore, dovolte, abych Vás i všechny Brňany a návštěvníky města ujistil, že vše to nepříjemné, co nyní zažíváme v rozkopaných ulicích, nám bude vynahrazeno, až se budeme procházet novotou zářícím, příjemným a moderně upraveným centrem. Jako primátor města i jako pravověrný Brňan se na to již velice těším.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
Primátor města Brna
St 11. 8. 2010 | Dotaz
Otázka:
Hezký den,
chtěl bych se Vás zeptat na několik dotazů.
1) Brno je druhé největší město ČR s 405 tisíci obyvateli, plánuje se Brno ještě rozrůst o další města ?
2) Jak vlastně funguje připojení měst k jednomu. Teoreticky, může se město Ostrava spojit například s ostatními městy jako je Havířov, Opava, Karviná a utvořit tak jedno velké město, nebo to nelze?
3) Velice mě zajímá jižní centrum, omezí výstavbu tzn. brněnského Manhattanu pozdržení přesunu brněnského nádraží ?
4) Díky co jste pro Brno udělal, jste první primátor, co dělá pro Brno. Doufám, že budete znovu zvolen.
Marcel F.
Odpověď:
Vážený pane,
v minulých dnech jste se na mne obrátil s celou řadou otázek, ze kterých je více jak zjevné, že se intenzivně zajímáte o dění kolem sebe. Ale pojďme s odpověďmi na jednotlivé dotazy postupně. První otázkou se mne ptáte, zda se Brno plánuje ještě rozrůst o další města. Pokud mne paměť neklame, tak naposledy, a to bylo již v roce 2002, projevil zájem o připojení k Brnu Vranov. Nakonec ale zůstalo jen u záměru a obec Vranov je dosud samostatnou obcí. Jistě ale vám v této souvislosti neuteklo, že v současné době řeší vedení města Brna opačný problém, a to petici a referendum občanů z Dolních Heršpic a Přízřenic o osamostatnění od Brna. Jak to celé dopadne, ukáží výsledky hlasování dne 12. září. Osobně jsem přesvědčen o tom, že„celek je víc než pouhý součet částí“ a že v případě souhlasného stanoviska místních s osamostatněním nebude Brno tak silné jako dříve.
Dále se mne ptáte, jak vlastně funguje připojení měst k jednomu a zda se teoreticky může Ostrava spojit například s ostatními městy jako je Havířov, Opava, Karviná a utvořit tak jedno velké město. Sloučení obcí řeší zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a to konkrétně v § 19 odst. 2, kde je uvedeno, cituji: "Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí."
Zákon pak dále upravuje další podmínky sloučení (rozhodnutí zastupitelstev příslušných obcí, popř. konání místního referenda, následné uzavření dohody o sloučení obcí, apod.) s tím, že sloučení obce je možné provést jen k počátku kalendářního roku. Obec pak nese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou. V případě, že se nedohodnou, o názvu rozhodne Ministerstvo vnitra. Pokud se tedy vrátíme k původnímu příkladu, tak Ostrava se nemůže spojit s okolními vyjmenovanými městy, protože s nimi nesousedí.
Velmi se zajímáte také o Jižní centrum, které se nachází v bezprostřední blízkosti historického centra. Neznám žádné jiné město v Evropě velikosti Brna, které by mělo poblíž svého středu tolik volných ploch vhodných k jeho rozvoji. Jižní centrum je natolik atraktivní, že již odstartovalo svou proměnu bez ohledu na skutečnost, zda jeho součástí je nebo není moderní hlavní vlakové nádraží. Určitou vstupní branou je Galerie Vaňkovka, kterou denně prochází desetitisíce lidí. Vedle ní vznikl loni otevřený víceúčelový komplex Triniti a také administrativní budova katastrálního úřadu. Městská společnost Jižní centrum Brno vyhlásila v úvodu července nabídkové řízení na oživení pozemku na rohu Opuštěné a budoucího bulváru. O pár metrů dál také na Opuštěné zamýšlí v příštím roce zahájit stavbu poměrně rozsáhlého komplexu finančně silný developer. V těsné blízkosti Jižního centra na pravém břehu Svratky již vznikly či plánují se stavět další budovy včetně výškových. Město také odvádí svůj díl práce na proměně území. Konkrétním dokladem je např. již schválená Radou města Brna smlouva se zhotovitelem na tzv. nultou etapu stavby tramvaje Plotní. Nenechte se ale zmást názvem – tato stavba zahrnuje rozsáhlou revitalizaci přesluhujících inženýrských sítí a naprostou změnu individuální i hromadné dopravy v oblasti ulic Plotní a Dornych. Směřuje také k tomu, aby hromadná doprava byla dovedena do Jižního centra včetně prostoru budoucího vlakového nádraží. Vedení města Brna tedy pokračuje v přípravě území Jižního centra, aby se stalo plnohodnotným a přitažlivým pro Brňany a návštěvníky Brna. A k vaší otázce, zda výstavbu tzv. brněnského Manhattanu omezí či neomezí pozdržení přesunu brněnského nádraží říkám následující. Výstavba dalších objektů se připravuje či se staví. Pochopitelně záleží na iniciativě investorů, tedy soukromého sektoru, kdy začnou uskutečňovat ještě další své projekty. Úvodní část přestavby brněnského železničního uzlu, tedy 1. část odstavného nádraží, skončila letos v červnu. V okamžiku zahájení modernizace železničního průjezdu Brnem a stavby nového nádraží se nepochybně aktivita investorů a developerů zvýší, neboť Jižní centrum s novým moderním hlavním nádražím podstatně zvýší svou atraktivnost.
A na stručný závěr jedna malá=velká osobní poznámka. Chtěl bych vám touto formou velmi poděkovat. Většinou se totiž na mne obracejí občané se svými stížnostmi, kritikou či požadavky. Těch děkovných dopisů je skutečně jen malá hrstka, ale pochvala představuje daleko větší stimul pro další práci.
Ještě jednou Vám děkuji a přeji zbytek krásného a pohodového léta.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 5. 8. 2010 | Doprava v JMK - stav D1 - Případná oprava
Otázka:
Bydlím ve Vyškově a velmi často s rodinou jezdíme jak do Brna, tak do Středních Čech a Severních Čech.
Kvalita úseků dálnice D1 v JMK, na Vysočině a ve Středních Čechách se výrazně liší. Úsek dálnice D1 v JMK – jeden z nejstarších úseků dálnic na území ČR – je velmi nekvalitní, a připomíná širokou panelovou polní cestu.
Můžeme, jakožto obyvatelé Jižní Moravy, doufat v to, že, že z pozice stínového ministra dopravy, spolu s ostatními odborníky na dopravu, budete „bojovat“ za zlepšení kvality D1 v JMK, byť cestou postupných rekonstrukcí?
Odpověď:
Dobrý den, pane Vydro,
ani sám nevíte, jak moc vám rozumím, když jedu minimálně dvakrát do týdne dálnicí D1 do
Prahy a zpět. Zcela tak souhlasím s vámi, že zejména dálniční úsek při výjezdu z
Brna směr Velké Meziříčí místo jízdy autem připomíná spíše jízdu vlakem s pravidelným
klapotem železničních kolejí.
V této souvislosti je ale třeba si také připomenout, že „naše“ D1 je již starší dáma, která by si
zasloužila významnou omlazovací kúru. Vždyť výstavba dálnice D1 (jak ji známe dnes)
začala již v roce 1967 a o čtyři roky později v roce 1971 byl otevřen vůbec první dálniční
úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl
dokončen až v listopadu 1980. Pokud k tomuto historickému přehledu dodáme kvalitu
tehdejší technologie a mnohonásobný nárůst automobilové dopravy, je více než zřejmé, jaká
je průjezdnost a kvalita jízdy po „déjedničce“.
Částečným řešením situace je současný plán na rozšíření jízdních pruhů ze čtyř na šest, a to
v celém úseku Praha-Brno. Potěšitelné je v tomto ohledu to, že nejdále je příprava právě v
okolí Brna, kde byl začátek výstavby naplánován na rok 2011. Obávám se ale, že razantní
úsporné kroky nové „vlády odpovědnosti a rozumu“ povedou ke škrtům i zde. Současně si
uvědomuji finanční náročnost celého projektu modernizace dálnice, včetně technické
náročnosti výstavby a členitému terénu, kdy by se cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice
včetně výstavby nových mostů mohla rovnat ceně výstavby dálnice zcela nové. V roli
stínového ministra dopravy jsem ale připraven iniciovat a podporovat všechny akce, které
povedou ke zkvalitnění dopravy, minimálně na páteřních komunikacích.
Za váš dotaz děkuji a přeji hlavně pevné nervy na našich silnicích a dálnicích.
Bc. Roman Onderka, MBA
stínový ministr dopravy ČR