Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
St 29. 9. 2010 | Metro
Otázka:
Dobrý den pane primátore. V Praze se plánuje další prodlužování metra a to prý až do středních Čech.
Myslím, že Brno si metro již dávno zasloužilo...........vždyť již od malička (dnes mám už 63), se u nás v Kyjově a určitě i jinde říkalo "velký jak Brno". Jak dlouho se Brno ještě nechá Prahou odstrkovat???????????
Děkuji za odpověd a přeji hezký den!
Odpověď:
Vážený pane Firtle,
označení „velký jako Brno“ vzniklo již po první světové válce, a to v roce 1919, kdy se k tehdejšímu Brnu připojily okolní obce a daly tak vznik skutečně Velkému Brnu. A tak toto označení je odkazem na historický předěl v životě moravské metropole, i když se v povědomí občanů uchoval spíše jako symbol velkého (co do velikosti a počtu obyvatel) města.
Nelze popřít, že Praha jako hlavní město České republiky je co do počtu obyvatel i rozlohou větším městem než druhé Brno, což vyžadovalo a stále vyžaduje i městskou hromadnou dopravu typu metra. Město Brno tak při svém plánování v oblasti hromadné dopravy nehovoří o metru jako takovém, ale svou budoucnost směřuje k vybudování potřebného severojižního diametru. S ohledem na budoucí vývoj musí město Brno tedy v první řadě řešit městskou hromadnou dopravu v ose sever – jih. V souvislosti s přestavbou brněnského železničního uzlu se již v osmdesátých letech minulého století začalo uvažovat o vybudování severojižního kolejového diametru. A ve vládním usnesení z roku 2002 o přestavbě brněnského železničního uzlu je uveden záměr jej uskutečnit. Kolejová doprava by tak od jihu podjela pod historickým centrem do Králova Polem a do Řečkovic.
Prvním předpokladem pro realizaci stavby diametru je ale přestavba železničního uzlu s novým osobním nádražím v jižní části centra Brna. Diametr by vedl pod ním a samozřejmě by měl pod novým nádražím zastávku. Ostatně platný Územní plán města Brna z roku 1994 i koncept jeho nové podoby chrání koridor pro kolejový diametr.
Na přestavbu brněnského železničního uzlu vydal stavební úřad letos v červenci v pořadí již druhé územní rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, neboť se proti němu odvolala dvacítka občanů a pět právnických osob. Teprve po pravomocném stavebním rozhodnutí je pak možné, aby akce obdržela stavební povolení. Současně je nutné jednat o státních zdrojích pro financování tohoto projektu a využít přitom dotací z fondů Evropské unie.
Budoucnost Brna si nelze představit bez modernizovaného železničního průjezdu Brnem a bez městské hromadné dopravy vedené pod povrchem. Realizace těchto rozsáhlých staveb je však organizačně i finančně velmi náročná. Proto konkrétně u diametru je předpoklad, že bude probíhat po etapách, přičemž první etapou by pak určitě byla stavba mezi novým vlakovým nádraží a historickým centrem Brna.
A nakonec snad jedna poznámka o „odstrkování“ Brna Prahou. Já osobně, že by tomu tak bylo o tom přesvědčen nejsem – stačí si jen připomenout právě dokončený jedinečný kampus Masarykovy univerzity v Brně za více než 5 miliard korun, který je největším stavebním projektem v oblasti vysokého školství ve střední Evropě.
Za váš dotaz a námět k přemýšlení vám děkuji a přeji jen vše dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka MBA
primátor města Brna
St 29. 9. 2010 | Ekonomické hledisko
Otázka:
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat zda li, a popřípadě jak plánujete zvýšit investiční atraktivitu našeho města a máte li plán jak v brně zvýšit počet pracovních příležitostí.
Děkuji za odpověd
Odpověď:
Vážený pane Formánku,
zvyšování pracovních příležitostí ve městě Brně nepředstavuje rozhodně nijak časově ohraničený program, ale hlavně dlouhodobý a setrvalý proces, který jsme zahájili již v tomto volebním období a jsme připraveni v něm pokračovat nadále. Ale je třeba si na rovinu říci, že i přes všechny investiční pobídky se město Brno může podílet na zvyšování zaměstnanosti jen v určité omezené míře.
Ještě v roce 2006 byla míra nezaměstnanosti v Brně nad republikovým průměrem. Již v té době se v zaměstnanosti postupně začaly projevovat pozitivní efekty, které vyplývaly mimo jiné ze vstupu nových investorů do nejrůznějších rozvojových lokalit brněnské aglomerace (včetně průmyslové zóny Černovická terasa). V průběhu roku 2007 se míra nezaměstnanosti v Brně již dostala pod republikový průměr (cca o 1%). Pro určitou stabilitu zaměstnanosti v Brně je výhodná diverzifikovaná ekonomická základna města. Jinými slovy, protože Brno není závislé na jednom dominujícím odvětví, není dramaticky ohroženo náhlým poklesem zaměstnanosti v důsledku sektorové turbolence (viz. v minulosti prudký pokles automobilového průmyslu).
Pozitivní nárůst zaměstnanosti ve městě, který lze sledovat po roce 2004, a který v roce 2006 dále akceleroval až do příchodu globální ekonomické krize (na konci roku 2008) byl výrazně ovlivněn mnoha faktory, z nichž zmíním zejména:
- ekonomický růst v ČR a v cílových zemích českého exportu
- postupný růst atraktivity Brna jako investiční destinace
- příchod nových (významných) zahraničních investorů do brněnské aglomerace
- růst stávajících (tuzemských i zahraničních) podnikatelských subjektů v brněnské aglomeraci.
Jak jsem již uvedl, město Brno nemá možnost přímého ovlivňování zaměstnavatelů, nicméně může určitými pobídkami a následnou péčí motivovat investory, aby zde vybudovali své pobočky. Město Brno např. ve spolupráci s odborníky z podnikatelské, akademické a neziskové sféry v roce 2009 dokončilo Koncepci ekonomického rozvoje města – KERM, jejíž výstupy postupně realizuje. Platforma spolupráce KERM zaměřená na pilíř Místní ekonomický rozvoj (Strategie pro Brno) mimochodem úspěšně pokračuje a klade si za úkol:
- podporovat atraktivitu Brna jako vhodné investiční destinace (mezinárodní veletrhy investičních příležitostí, marketing města atd.)
- podporovat strategické projekty typu CEITEC a ICRC
- udržovat a rozvíjet dopravní a technickou infrastrukturu
- podporovat inovativní prostředí ve městě, příklad: Brno finančně podporuje Jihomoravské inovační centrum, provoz podnikatelských inkubátorů, Brno plně financuje projekt Inovační vouchery (projekt roku 2009 - Národní vzdělávací fond - soutěž Dobrá rada nad zlato)
- podporovat a realizovat projekty spolufinancované z evropských fondů
- podporovat rozvoj brněnského školství resp. znalostní základny pro brněnské podnikatele, příklad: Brno financuje projekt Stipendia pro talentované PhD. studenty
- podporovat spolupráci brněnských firem a brněnské znalostní základny (transfer technologií viz. výše Inovační vouchery)
- organizovat jednání, odborné semináře, diskusní stoly se zástupci podnikatelské, akademické a neziskové sféry s představiteli města
- rozvíjet a koordinovat péči o investory ve městě (institucionalizovaný systém v Brně je v rámci ČR ojedinělý), pozn,: v roce 2010 Brno získalo první místo v rámci východní Evropy v soutěži Cities of the Future (organizuje Financial Times) za svou strategii lákání přímých zahraničních investic
V případě, že v komunálních volbách na podzim 2010 získám od voličů mandát i do dalšího volebního období, jsem připraven pokračovat ve strategii systematického zvyšování konkurenceschopnosti Brna jako města znalostní ekonomiky. Jsem připraven usilovat o další zlepšování podmínek pro podnikání ve městě (lepší globální dostupnost Brna, připravené rozvojové plochy pro podnikání - brownfileds atd.), a tím tak nepřímo pozitivně ovlivňovat zaměstnanost jeho obyvatel.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji jen vše dobré.
Bc. Roman Onderka MBA
primátor města Brna
Po 27. 9. 2010 | Počet obyvatel
Otázka:
Hezký den,
Nedávno jsem si přečetl novinový článek na téma počet obyvatel města Brna. Podle stránek ministerstva vnitra ČR má Brno 404 045 obyvatel, podle ministerstva financí jen 370 000. Zajímalo by mě, proč tomu tak je, a jaký z uvedených údajů je správný. Samozřejmě vím, že v Brně se každý den nachází mnohem více lidí, než udávají tyto dva údaje, ale zajímalo by mě, kolik lidí má v Brně trvalou adresu, tudíž jsou obyvateli Brna.
2) Dům uprostřed Mendlova náměstí již řadu let hyzdí celé okolí, je tu nějaká šance, že se s tím v budoucnu něco udělá ?
Díky za Váš čas, také jsem Vám chtěl popřát hodně štěstí do nadcházejících voleb. Pevně věřím, že obhájíte post primátora města Brna.
S pozdravem,
Marcel F.
Odpověď:
Vážený pane Fujčíku,
děkuji vám za projevení podpory do komunálních voleb, které nás za pár týdnů čekají. Je velmi podnětné vědět, že práci, kterou se snažím dělat maximálně poctivě a ze srdce pravého „Brňáka“, občané cení a váží si jí. I mým přáním je obhájit křeslo primátora, protože Brno má před sebou ještě hodně práce a našim společným úsilím je dospět a přispět k jeho neustálému rozvoji.
Na vaše položené dotazy se pokusím odpovědět co nejkonkrétněji.
Počet obyvatel statutárního města Brna byl ke konci srpna cca 404 117 osob. Tento údaj vychází z takzvaného informačního systému evidence, který spravuje ministerstvo vnitra pro všechny obce ČR a počítá se všemi občany žijícími na území dané obce, tedy včetně například cizích státních příslušníků, kteří zde mají přechodný pobyt. Tato data se sčítají z mnoha zdrojů v Brně: je to například ohlašovna magistrátu města Brna na Husové 5 či Policie ČR, respektive Cizinecká policie. Počet těch, kteří zde mají skutečně jen trvalý pobyt je proto méně a čísla o počtu obyvatel města se pak mohou v tiskových vyjádřeních lišit.
Váš další dotaz směřoval k Mendlovu náměstí. O budoucnosti domu uprostřed Mendlova náměstí, který je ve vlastnictví města, prozatím není rozhodnuto. Vše bude záležet na nové koncepci pojetí tohoto významného dopravního uzlu, který by měl v budoucnu projít celkovou rekonstrukcí a úpravou jednotlivých komunikací a jejich rozmístění. Studie k úpravě Mendlova náměstí je již zadána, konečné rozhodnutí je ale zatím před námi, respektive před novým vedením města.
Za vaše dotazy vám ještě jednou děkuji, stejně jako za projevenou podporu. Jsem připraven nadále naslouchat občanům města Brna a vytvářet podmínky pro náš zdejší příjemný a podnětný život.
S přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 26. 9. 2010 | Zbytečné blokové čištění v Brně
Otázka:
Dobrý den,
v těchto dnech (polovina září) probíhá v některých částech Brna včetně Medlánek blokové čištění silnic. Podle mého názoru je vzhledem k jeho načasování téměř zbytečné, protože listí ze stromů ještě nezačalo padat a silnice jsou po nedávných deštích jako vymetené. Aby mělo čištění význam, muselo by podle mě proběhnout mnohem později, nejlépe v listopadu, jak sám název měsíce napovídá. Stávající stav se mi jeví jako plýtvání penězi daňových poplatníků. Můžete s tím něco udělat a pokud ne, na koho se mohu obrátit?
Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Vážený pane Musile,
děkuji vám za váš dotaz a jen doplním, že nejste ani první a ani zřejmě poslední, který se dotazuje na podmínky tzv. blokového čištění v našem městě. Ještě bych rád na úvod dodal, že název „blokové čištění“ je vžitým termínem, i když správné názvosloví pro tuto činnost je tzv. „mechanizované čištění komunikací“.
Čištění místních komunikací je dle Statutu města Brna zcela v kompetencích jednotlivých městských částí. Úřady brněnských městských částí tedy stanovují termíny, ve kterých bude toto čištění probíhat spolu s umístěním přenosného dopravního značení. Městská část tak na začátku každého roku, v souladu s možnostmi rozpočtu, objedná počet těchto čištění a intervaly, ve kterých proběhnou. Četnost těchto čištění je pak plánována s ohledem na zkušenosti potřeby čištění z minulých let. Samozřejmě se může stát, že plánování příslušné městské části je odlišné od nynější skutečnosti. Např. se předpokládá, že listí začne vzhledem k povětrnostním podmínkám padat v říjnu, ale může se stát, že již v září nebo naopak až v listopadu tento jev nastane. Samotnou podstatou čištění v kombinaci s dopravním značením je snaha o provedení úklidu vozovek u obrubníku, a to v místech, kde trvale parkují vozidla. Dle vyhlášky č. 104/1997 Sb. Se v § 47 hovoří o „zajišťování sjízdnosti čištěním komunikací a mostů“, což provádí vlastník komunikace, a to sice na jaře, kdy se odstraňuje spadané listí a zajišťuje se funkčnost odvodnění komunikací. Bylo by tedy možné říci, že blokové čištění zajišťované městskými částmi a zajišťování sjízdnosti komunikací prováděné vlastníkem komunikací se vzájemně doplňují.
Ještě jednou vám děkuji za dotaz a v případě dalších otázek na toto téma doporučuji obracet se přímo na konkrétní městskou část.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 21. 9. 2010 | Předražené zakázky
Otázka:
Dobrý den pane primátore. V Brně žiji již mnoho let a jsem rád , že se naše město zvelebuje. Řadím se k nestraníkům. Chtěl bych se Vás však zeptat kde město bere na svoje projekty peníze. Mluvím o skulptuře na náměstí svobody a od známého jsem se dozvěděl , že na Moravském náměstí budou lavičky dovezené ze ŠPANĚLSKA za 36 000,-/ kus.Zdálo se mi to přehnané, avšak je to pravda. Nezdá se Vám to nefér vůči nezaměstnaným a strádajícím rodinám, které Vy tu stále "chráníte"? Zajímalo by mě kdo z toho má profit, jelikož to jde z mých peňez , které platím na daních.Sám jsem na tom nyní finančně špatně a zajímalo by mě proč mám do tohoto investovat můj kapitál. Děkuji Vám za Vaši BRZKOU a VEŘEJNOU odpověď !!!!!
Přeji hezký den.
Petržela
Odpověď:
Vážený pane Petrželo,
vašim otázkám docela dost dobře rozumím, obzvlášť pokud, jak sám uvádíte, se nenacházíte právě v příliš dobré finanční situaci. Věci ve své podstatě nejsou ale tak jednoduché, jak na první pohled vypadají.
Jsem rád, že si všímáte, že se Brno zvelebuje do krásy, a to stojí (bohužel) nemalé peníze, . v tom se určitě shodneme. Na druhou stranu nemám žádné informace o osobním profitu kohokoliv, který v emailu naznačujete a nezbývá než dodat, že pokud máte nějaké důkazy o zneužívání státních peněz, předejte je, prosím, příslušným orgánům.
Město každoročně musí hospodařit se svým rozpočtem a k tomu jen skromně dodávám, že navzdory ekonomické krizi se nám (koalice v čele s ČSSD) podařilo právě odpovědným hospodařením snížit zadluženost našeho města dokonce o celých 16%, což považuji za velmi solidní výsledek, když se současně rozhlédnete, co nového bylo opraveno nebo postaveno. Na každý rok si tak město musí své investice dobře naplánovat a navíc se nám daří úspěšně pro Brno získávat a využívat peníze z evropských fondů (poznámka - v tomto volebním období se jedná o více než 2 miliardy korun).
A teď k vašim konkrétním dotazům. Multifunkční hodinový stroj na náměstí Svobody, který byl odhalen za velké účasti Brňanů, byl hrazen výhradně z rozpočtu statutárního města Brna. Hodinový chronometr, který již dnes poutá nevídaný zájem médií, bude nejen novým symbolem Brna, ale také významnou turistickou atrakcí. A my přece chceme „dovést“ do Brna více turistů, kteří by v moravské metropoli zhodnotili své peníze, nebo na to máte jiný názor? Město Brno má totiž navzdory své dobré nabídce (myšleno -památky či služby) stále ještě rezervy v oblasti turistického ruchu. A další nová atrakce navíc se může stát tou pomyslnou pozvánkou.
A na závěr k rekonstrukci Moravského náměstí. Výběr zhotovitele na rekonstrukci Moravského náměstí schválila Rada města Brna na své schůzi č. R5/117 dne 18. 8. 2009 a na základě tohoto rozhodnutí zakázku realizovala brněnská stavební firma D.I.S. Při realizaci zakázky se každá firma musí přesně řídit projektem a požadavky architekta, který koncepčně vytváří vizi s ohledem na historii místa a funkci, včetně praktičnosti. Moravské náměstí v Brně tvoří společně s náměstím Svobody srdce historického centra města, a tak i mobiliář musí dotvářet tento obraz. Ano, vaše informace jsou v zásadě přesné – na Moravském náměstí jsou nainstalovány dva druhy laviček od španělského výrobce Santa&Cole v ceně cca 35 tisíc a 26 tisíc korun za kus. Částečně vám dávám za pravdu, že je to hodně peněz, ale pokud náměstí bude sloužit k odpočinku maminek s dětmi, seniorů, návštěvníků či pracujících občanů, pak jsem přesvědčen, že si důstojné prostředí zaslouží. Pokud lavičky budou opakovaně devastovány pod rouškou tmy různými živly, teprve pak bude jejich instalace, oprava a údržba zbytečně drahá.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji jen vše dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 14. 9. 2010 | cyklostezky
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
reaguji na video s Vaším psem - je vtipné, ale zarazila mě scénka s cyklistou, kdy se Váš pes ptá: "Kudy jezdíš? Máte hotové cyklostezky, ne?". Sám dobře víte, že v centru města, odkud pochází tyto záběry, není hotová cyklostezka ani jedna. Zřízení cyklostezek v parcích na Kolišti a Moravském náměstí by si přitom vyžádalo jen minimální náklady, stejně jako zprůjezdnění pěší zóny (alespoň v některých směrech) pro cyklisty. Brněnští cyklisté již dávno navrhují tato opatření (která bez problémů fungují v řadě jiných měst), ale bohužel se stále nic neděje. Chci se tedy zeptat, kdy dojde k realizaci opatření ve prospěch cyklistické dopravy v centru města (tak jak to navrhuje i připravovaný generel cyklistické dopravy)? Jak dlouho bude ještě trvat, než město pochopí, že lidé cestující do práce, do školy či na nákup na kole jsou pro něj přínosem a ne zátěží?
Odpověď:
Vážený pane Kubáte,
ve svém emailu reagujete na můj volební klip a zejména na scénku s cyklistou na téma cyklostezek. Ve svém vyjádření na téma cyklostezek kladete kromě jiného otázky na možnosti a podmínky cyklistické dopravy v historickém centru města Brna a ptáte se mě, kdy prakticky dojde k realizaci opatření ve prospěch cyklistické dopravy.
Úvodem bych chtěl říci, že si vedení města Brna jasně uvědomuje současný požadavek a narůstající zájem o cyklistiku, ale současně je třeba konstatovat, že se jedná spíše a převážně o sezónní záležitost, závislou na ročním období a přízni počasí. Také co se týče terénu, kopcovité Brno není to samé co rovinatý Hradec Králové, a tak každodenní jízda do zaměstnání s překonáváním terénní náročnosti není vhodná pro každého. Rozhodně však nevnímám cyklisty jako zátěž v dopravě, ale hledám (a jako primátor musím) optimální řešení pro všechny účastníky silniční i pěší dopravy v Brně.
Již v roce 2009 zadal OÚPR MMB na základě smlouvy o dílo zpracování veřejné zakázky malého rozsahu „Generel cyklistických tras a stezek na území města Brna“. Zakázka byla dokončena koncem července 2010 a základním cílem tohoto materiálu bylo navrhnout reálnou strukturu sítě zajišťující plošnou obsluhu města. Primárně se však nejedná jen o výstavbu samostatných cyklostezek, ale i o řadu dopravně-organizačních a stavebních opatření na komunikační síti města. Plošná síť tak na celém území zahrnuje trasy základní (dopravní, rekreační), doplňkové a místní. Generel také navrhuje vedení všech typů cyklistických tras v centrální části města Brna. V současné době probíhá projednávání této zpracované zakázky v komisích Rady města Brna a v úterý 21. září bude materiál projednávat samotná Rada města Brna. Generel cyklistické dopravy na území města Brna je tedy v tomto okamžiku zpracován a projednáván. Následně musí být také zakomponován do dokumentů města (např. Územní plán města Brna, Regulační plán městské památkové rezervace). Zároveň musí také dojít k dohodě na úrovni politické i odborné. Zdá se vám to dlouhé a složité? Souhlasím s vámi, ale jinak to nejde. Dobrá zpráva je, že jsme již k cíli ušli pořádný kus cesty.
A nakonec tedy odpověď na otázku, proč nemohou cyklisté užívat pěší zónu? Jak vyplývá již ze samotného názvu „pěší zóna“, je určena prioritně pro pěší obyvatele se zájmem regulace jakékoliv dopravy, tedy cyklisty nevyjímaje. V pěší zóně je tedy nutné regulovat dopravu prostorově i časově, ale je také možné hledat variantu jak vyhovět i jiným skupinám obyvatelstva, viz. např. organizované cyklistické jízdy městem. A skutečně již závěrem jen pro vaši informaci, s vedením cyklistických tras na Moravském náměstí se v generelu počítá po komunikaci okolo parku, průjezd parkem navrhován není.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 14. 9. 2010 | Dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore, odpovězte mi prosím na otázku, kde vyroste sídliště Slunná louka, které mělo být v katastru MČ Brno-jih a vyprovokovalo místní občany až k referendu. Slyšel jsem, že město problematické pozemky vymění za jiné. Děkuji Vám.
Odpověď:
Vážený pane Piskore,
na úvod své odpovědi na vaše otázky bych chtěl hlavně říci, že jsem rád, jak referendum dopadlo. Považuji rozhodnutí občanů Dolních Heršpic a Přízřenic zůstat i nadále součástí města Brna za moudré a rozumné, neboť možnosti dialogu s šancí nalézt kompromis a řešení zdaleka totiž nebyly před referendem vyčerpány a případné odtržení od města tak představovalo příliš radikální řez pro obě strany.
Ale teď k vašemu dotazu: ptáte se mě, kde vyroste sídliště Slunná louka, které se stalo katalyzátorem nespokojenosti místních obyvatel. Jak již bylo avizováno, Zastupitelstvo města Brna na svém jednání dne 22. června 2010 odhlasovalo záměr směny pozemku ve vlastnictví města v lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví akciové společnosti REKO v lokalitě Slunná louka. Pro vaši informaci – Kamechy je nová obytná čtvrť, vyrůstající v Brně-Bystrci mezi sídlištěm Bystrc a městskou částí Brno-Žebětín. Zde je plánována velká bytová výstavba s celkem 1600 – 1980 byty.
Tato směna pozemku však byla závislá zcela na výsledku referenda – tedy mohla (a v tomto okamžiku již tedy může) být uzavřena pouze v případě, že nebude odhlasováno odtržení katastrálních území Přízřenic od města Brna. Touto směnou si tak zajistí město Brno výrazně větší vliv na budoucí využití lokality Slunná louka a současně může vyjít vstříc místním občanům a plánovat rozvoj citlivě s ohledem na okolní ráz výstavby. Na rozdíl od soukromého investora se zájmem maximálního profitu, má totiž město Brno možnost například zapojit do přípravy území finanční prostředky z fondu bytové výstavby, což mu umožňuje méně intenzivní využití.
Za váš dotaz děkuji a přeji hezký den.
Bc. Roman Onderka. MBA
primátor města Brna
Út 7. 9. 2010 | Několik dotazů
Otázka:
Dobrý den,
Prosil bych o Váš názor na zkvalitnění hromadné dopravy v Brně ve smyslu zavedení nějaké rychlodráhy, byť v horizontu desetiletí. Také bych rád věděl jestli Jste nakloněn rozvoji kultury v Brně co se týče tradic Moravy jako celku. Zatím se město Brno jakožto bývalé zemské město moc k Moravě nemá.
Pořádáte nějaké přednášky apod? Rád bych se seznámil s Vašemi názory. Také bych uvítal kdyby Jste se více veřejně projevovat. Mám pocit že máme výborného p. Primátora a je škoda ho neukazovat.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Stanislav Kozel
Odpověď:
Vážený pane Kozle,
úvodem bych vám chtěl v první řadě poděkovat za vaše názory a zaslané dotazy, které jsou vždy určitou inspirací pro další práci a směřování. Také pochvala mě ( a nebudu nic zastírat) hodně potěšila, protože při výkonu veřejné funkce se člověk setkává více s kritikou, připomínkami, požadavky, prosbami a přáními než s pochvalou či poděkováním.
Žádné jiné město se nemůže pochlubit takovou tradicí pulzující kulturní scény od klasických formátů až po nové alternativní formy. Město Brno rozhodně nezapomíná také na tradice Moravy, i když uznávám, že nabídka těchto programů není možná tak viditelná a zasloužila by si jistě výraznější prostor pro propagaci. Akce zaměřené na tradice a historii Moravy mají při tom různý charakter. Snad aspoň za zmínku stojí dětské folklorní soubory, kterých je jen v Brně 16 a pořádají pod hlavičkou Sdružení přátel folkloru jarní a podzimní koncerty „Děti dětem“. Vyjmenovat bychom mohli třeba další akce jako přehlídky lidových souborů z Brněnska – „Brněnsko tančí a zpívá“ nebo „Děvče z Líšně spadlo z višně“. Obrázky Moravy počátku minulého století (Brno-kopec Hády, Stránská skála, Mikulov, Pouzdřany a další) jsou k vidění na pracovišti Moravského zemského muzea ve Slatině. Organizované přednášky v druhé polovině roku 2010, které pořádá Moravské zemské muzeum přinesou odhalení tajemství podzemí Petrova, Kapucínského náměstí, Mincmistrovského sklepa, Zelného trhu či Jakubského náměstí. Celý výčet je možné doplnit o informaci o publikacích a časopisech, zabývajících se historií Brna a Moravy v nejrůznějších oblastech života. Upozorňovat milovníka Moravy například na časopisy Matice moravská nebo Vlastivědný sborník moravský je asi už ale nadbytečné.
Město Brno usiluje o zkvalitnění hromadné dopravy v Brně, které by současně přineslo větší komfort služeb pro cestující. Určitě jste zaznamenal výraznou obměnu tramvajových souprav, na které se nám podařilo čerpat dotace z EU. Téma rychlodráhy však není nyní úplně na prvním místě, v popředí je v současné době záměr prodloužit tramvajové linky např. k bohunickému kampusu, na Lesnou, do nové obydlené čtvrti Kamechy nebo do Bosonoh.
A na závěr snad jedna reakce na „malou kritiku“ – radíte mi, abych se více veřejně projevoval. Opravdu se snažím, ale den má (bohužel) jen 24 hodin, a tak pokud to jen trochu jde, účastním se v Brně každé akce. Na prvním místě jsou totiž pracovní schůzky, jednání Rady města Brna či zastupitelstva. Pokud zalistuji jen v rychlosti diářem z minulého týdne, tak jsem ve středu 1. září vítal prvňáčky v základní škole, ve čtvrtek si „odskočil“ na jednání do Prahy, abych odpoledne stihl ještě vernisáž výstavy Básníci na ulici a v pátek jsem odstartoval 3. sportovní den Městské policie Brno. V neděli předal na přehradě ceny vítězům závodu Mistrovství ČR v triatlonu. A startujeme týden další, kdy jedná Zastupitelstvo města Brna atd. Věřte mi, že se opravdu snažím být co nejvíce s lidmi a mezi lidmi.
Ještě jednou Vám za dotaz a poděkování děkuji a přeji jen vše dobré.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 3. 9. 2010 | ZOO Brno
Otázka:
Byl jste někdy v Brně v ZOO? Jste spokojen s jejím stavem? Ve srovnání s ostatními ZOO v republice je to, nejen dle mého názoru, katastrofa! děkuji za odpověď, Bc. Greplová
Odpověď:
Vážená paní Greplová,
brněnskou zoologickou zahradu navštěvuji pravidelně a naposledy jsem byl obdivovat zdejší zvířata a pokračující výstavbu projektu Beringie letos v létě. Modernizace Zoo Brno oproti konkurenčním zoologickým zahradám v České republice je pozvolnější, ale stavem katastrofálním bych jej nenazval. Tento výraz se mi zdá příliš silný vzhledem k projektům, které brněnská zoo realizuje či chystá provést.
Modernizace probíhá pozvolnými kroky, které jsou již zřetelně viditelné od vybudování Tygří skály v roce 2004. Zde jsou umístěny výběhy a ubikace tygrů sumaterských a levhartů cejlonských na ploše jednoho tisíce metrů čtverečních s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky. Přibližně hektarový výběh pro vlky arktické, plochu výběhu dotváří terénní vlny. Významný je také vodní prvek, proto ve výběhu najdeme soustavu jezírek propojenou potokem s vodopádem a navazující na sousední výběh bobrů. Dále zmíním vybudování nové páteřní komunikace pro turistický vláček s oddělenou trasou pro pěší, rozšíření a zmodernizování výběhů bizonů, mar stepních a surikat u páteřní komunikace a také jeřábů mandžuských a rysů kanadských u cesty od Tygřích skal k medvědům ledním. Toto je jen stručný přehled projektů, které již byly realizovány.
Díky velmi dobré spolupráci zoo s Odborem životního prostředí, Kanceláří strategie města a Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna se v roce 2008 podařilo získat dotaci z fondů Evropské unie na realizaci projektu Beringie. Ten technicky, esteticky i eticky řeší dosud zanedbanou část areálu Zoo Brno a bude dokončen ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Zastupitelstvo města Brna v roce 2008 schválilo zařazení investiční akce „Beringie“ do rozpočtu kapitálových výdajů města. Z celkových nákladů 79,127 milionu Kč činí dotace z Regionálního operačního programu, oblast podpory Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch v prioritní ose Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, plných 45 milionů Kč.
Dalším připravovaným projektem vztahujícím se k Zoo Brno je realizace nového prostoru pro parkování návštěvníků, který byl měl mít kapacitu pro cca 300 automobilů a 10 autobusů. Vstupní prostor by měl mimo jiné zahrnovat mořské akvárium a mimoúrovňové napojení na stávající areál zoo.
Doufám, že jsem vás alespoň částečně ubezpečil o tom, že město Brno o svoji zoologickou zahradu dbá a hodlá ji i v budoucnu modernizovat a zpřístupňovat všem občanům města Brna a celé České republiky.
Děkuji za váš dotaz a doufám, že po dokončení projektu Beringie, které již klepe na dveře, budete změnou, která v zoologické zahradě nastane, mile překvapena.
S přátelským pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna