Pá 28. 05. 2021 23:42
Snížení DPH na potraviny je ekonomicky správný krok
Dnes proběhne třetí čtení novely zákona o dani z příjmů, ke které jsme s kolegou Votavou dali pozměňovací návrh – přeřazení potravin ze sazby 15 do sazby 10 procent. Navrhujeme tuto změnu s plným vědomím všech důsledků.
I když jsou veřejné finance napjaté a stálo by to možná i 7 miliard, jsme přesvědčeni, že náš návrh má nezanedbatelné benefity makroekonomické i sociální. A to dle našeho názoru podstatně větší, než jaká negativa představuje výpadek příjmů – který v žádném případě nezpochybňujeme a ani ho nebagatelizujeme.
Částečné snížení DPH by přispělo alespoň dílčím způsobem k přibrzdění inflační spirály, která se nám zde pomalu rozebíhá a která může v relativně blízké době donutit centrální banku ke zdražení peněz – se všemi skutečně vážnými negativy, které by z toho plynuly. Meziroční míra inflace se dostala nad tři procenta, což je varující údaj. Pokud bude ČNB donucena ke zdražení peněz, bude to mít jeden velmi nepříjemný ekonomický důsledek, totiž půjde nutně o krok nabourávající křehké oživení hospodářské aktivity, které po kovidové krizi potřebujeme jako sůl. Už jenom proto, že právě na oživení musíme spoléhat jako na jeden z aspektů, které nám pomohou se zvládnutím nesporné krize veřejných financí a jejich obrovských schodků. Bez oživení a zmátoření skomírajících rozpočtových příjmů se z dluhové pasti nemáme šanci dostat – a to ani v případě drakonických asociálních škrtů na výdajové straně rozpočtu. V žádném případě nezpochybňuji nutnost toho, že je třeba ušetřit i na výdajích, v žádném případě nezpochybňuji naprosto jasnou potřebu zvýšit daňové příjmy uvalením vyšší zátěže na velké korporace, digitální nadnárodní firmy a nejbohatší občany, ale velmi důležitou podmínkou zvládnutí dluhu a schodků bude hospodářský růst. Tak to je, tomu se nedá utéct. Když začne ČNB šlapat inflační brzdu, když zvýší sazby čili zdraží peníze, bude to tlak proti růstu.
Druhý podstatný dopad: naše obchody prohrávají souboj o zákazníky v celém příhraničním pásu s Německem i s dalšími sousedy. Je to dáno jednoduchým faktem, že u sousedů vyjde řada věcí, a ve značné míře hovoříme o potravinách, levněji. Významná část spotřeby, která by měla být „domácí“, se nám tedy mění v import prostřednictvím velkých nákupů v supermarketech pár kilometrů za hranicemi. Což znamená výraznou ztrátu na vybraných daních (ty totiž inkasují sousedé), má to negativní dopady i na domácí zaměstnanost a další aspekty. Zase netvrdím, že to jako celek vyřeší jeden seznam položek přesunutých z patnácti do deseti procent DPH, ale určitě to zlepší soutěžní pozici českých prodejců.
Třetí dopad: Rodiny ušetří alespoň něco na potravinách, zůstane jim tedy více peněz na další nákupy. Zlevnění potravin, třebas malé, pomůže nejvíce rodinám, které nemají peněz nazbyt. U těch je největší pravděpodobnost, že ušetřené prostředky nezůstanou v úsporách, ale podpoří jinou spotřebu.
Je tu i čtvrtý aspekt. Cesta z krize bude trnitá. Máme na zádech obrovský balvan dluhu, který v posledních měsících astronomicky (a to není přehnané slovo) roste a ještě nějakou dobu poroste. Váhu toho balvanu musíme rozložit na jednotlivé skupiny tak, aby nikdo „nenafasoval“ více, než skutečně unese. Podílet se ale budeme všichni. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny odlehčí těm, kteří mají – v porovnání ke svým příjmům – naloženo nejvíce.
To je fér. Asi nikdo, dokonce ani ti nejbohatší, nemají zájem na tom, aby krize vedla k destabilizaci společnosti, k hlubokým sociálním problémům a k prohloubení nerovnosti. Škody, jaké by vznikly při necitlivém a asociálním řešení, by byly velké a jen by zhoršily už tak špatnou situaci země. Bude určitě rozumnější jim předejít, než později lamentovat nad potížemi nepoměrně většími a nákladnějšími.
Zdroj: https://romanonderka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=771324