Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Po 31. 10. 2011 | Dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore,
nedávno se větší skupina demonstrantů v Brně pokusila upozornit na chystané škrty v kultuře, které by-podle nich-mohly vést k přerušení činnosti souboru brněnského Národního divadla,resp.její operní scény.Mám rád kulturu a také mne mrzí tyto citelné škrty.Ovšem všichni víme,jak si náš stát ekonomicky stojí a jaká tvrdá opatření provádí současná vláda.
Proto naprosto chápu a podporuji to,že je nezbytně nutné na přechodnou dobu přijmout i nepopulární opatření.Omezí-li se výdaje na provozně přijatelné minimum na přesně určenou dobu,pak věřím,že časem toto pochopí i mnozí z demonstrujících.
Hezký den přeji
Roman Kraif
Odpověď:
Dobrý den, pane Kraife,
po přečtení vašeho názoru jsem si říkal, konečně někdo rozumný. Vždyť úsporná opatření nejsou záchvěvem politické zvůle, ale ekonomickou nutností a nezbytná úsporná opatření byla opakovaně avizována „jen“ na dobu nezbytnou, tedy pro rok 2012 a 2013. Mimo to, úspory se v žádném případě nedotknou pořádaných festivalů, jako je např. Janáček Brno či Divadelní svět Brno a další. I to má své opodstatnění. Na tyto festivaly totiž přijíždí do Brna stovky návštěvníků a jejich přítomnost ve městě má ekonomický dopad do dalších oblastí, např. služeb.
Před městem Brnem stojí nyní velká rekonstrukce a dostavba kanalizace. Půjde celkem o třináct staveb, které zasáhnou městské části Ivanovice, Bohunice, Žebětín a Tuřany. Celková investice je 2,2 mld. Kč, z toho SFŽP už alokoval dotaci 54 mil. Kč a přislíbena je dotace z EU v částce 925 mil. Kč, zbytek musí financovat město samo. Tato rozsáhlá výstavba je plánována v letech 2012 a 2013 a bez příspěvku z EU bychom tuto akci realizovali opravdu jen stěží. V minulém týdnu herci z HaDivadla „vzdali“ hold brněnským kanálům. Proč ne. Lidé, kteří se konečně dočkají v 21. století kanalizace moc dobře ví, jak se jim změní život a co to pro ně znamená. Mimo jiné, finanční prostředky, které město Brno úspěšně získává z EU, se již výrazně podepsaly na tváři města. Stačí se jen projít historickým centrem, opravenou ulicí Husovou, Joštovou, Moravským náměstím a každý nezaujatý vidí. Také díky těmto penězům odkrylo Brno další atrakci – tajemné podzemí, tedy Mincmistrovský sklep a Labyrint pod Zelným trhem.
Aktuálně tedy nyní Statutární město Brno intenzivně pracuje na přípravách svého rozpočtu na rok 2012. Hledáme optimální řešení, které bude „bolet nejméně“, ale jinak to nejde. Již před několika lety zahájilo Brno úspěšnou cestu vyrovnaného rozpočtu a snižování své zadluženosti, což v rámci rozpočtové politiky ocenily renomované agentury hodnotící rating města. Také v tomto trendu chceme do budoucna pokračovat.
Vážený pane,
děkuji vám za názor a podporu. Finální rozhodnutí, týkající se rozpočtu pro příští rok, musí být „na stole“ koncem měsíce listopadu, neboť na posledním jednání Zastupitelstva města Brna v tomto roce, tedy dne 6. prosince, se bude rozpočet pro rok 2012 projednávat a také schvalovat.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 31. 10. 2011 | Rekonstrukce, městské části, staré rozpočty
Otázka:
Vážený pane primátore,
do našeho školního časopisu Gymplos píši rubriku o městě Brně a nyní bych chtěl napsat článek o rekonstrukcích v histrickém centru. Mohl byste mi prosím vypsat seznam staveb, řekněme od roku 2003-4 do součastnosti a uvést k nim termín realizace a výše investice.
Také bych chtěl poukázat na chybu, která se stala na webové stránce brno.cz, kde píšete ve zprávách o činnostech města 2010 stejné údaje o obyvatelstvu městských částí, jako v minulých. Údaj zřejmě administrátor zapomněl změnit.
A také bych byl rád, kdyby jste zveřejnili plnění rozpočtů i před rokem 2001. Bylo by to možné?
Předem děkuji za odpovědi
Jan Adamec
Odpověď:
Milý Honzo,
tvůj rozsah zájmu o dění v našem městě je ve vztahu k tvému věku nevídaný.
Zajímá tě hospodaření města i investice, stejně jako problematika dopravy, parkování a cestovního ruchu. V podtextu si tedy kladu otázku, kam budou nakonec ve studiu směrovat tvé kroky po složení maturitní zkoušky? Nabízí se toho opravdu hodně, od práva, veřejné správy, ekonomiky třeba až po politiku.
Ve svém posledním emailu (a nutno říci, že mě dotazy zásobuješ opravdu
zodpovědně) se zajímáš o rekonstrukci historického centra města. Ta probíhala v několika etapách. Nejdříve prošlo rekonstrukcí centrální náměstí Svobody. Její slavnostní předání proběhlo 18. října 2006, ale celá rekonstrukce zde začala již v roce 2003, a to v podzemí ukládáním kabelů do kolektorů. Náměstí bylo kompletně předlážděno, osazena zde byla bronzová kašna s verši Jana Skácela a také zde byla vyznačena poloha někdejšího kostela svatého Mikuláše. Opravy se dočkal též barokní Morový sloup z roku 1679.
Následovala rekonstrukce páteřní komunikace, tedy ulice Husova. Ta probíhala od července 2008 do srpna 2009 a vyžádala si celkem investice ve výši 243 mil. Kč. Husova ulice byla rekonstruována v úseku od křižovatky ulic Husova
- Údolní - Solniční přes křižovatku Husova - Pekařská - Šilingrovo náměstí po Denisovy sady, včetně nové tramvajové zastávky Šilingrovo náměstí. Také ulice Pekařská byla opravena, a to v úseku od křižovatky s Husovou po Leitnerovu ulici, také včetně nové tramvajové zastávky. Obě zastávky jsou nové nejen z technického hlediska, ale také v novém způsobu organizace dopravy. V uvedených úsecích byla zrekonstruována také stávající kanalizační stoka a vodovodní řad, včetně domovních přípojek za použití speciální technologie. Rekonstrukcí prošlo cca 780 m dvoukolejné tramvajové trati, jízdní pruhy a chodníky. Součástí zakázky byla i rekonstrukce napájecích kabelů Dopravního podniku města Brna, trakčního tramvajového vedení, veřejného osvětlení a světelné signalizace.
Také jako součást dlouhodobého programu Kompletní regenerace historického jádra města probíhala rekonstrukce Moravského náměstí včetně ulice Běhounská. Zde bylo hlavním záměrem rehabilitovat prostranství před kostelem sv. Tomáše a budovou Nejvyššího správního soudu jako skutečné náměstí a důstojnou součást brněnské okružní třídy. Pracovalo se zde intenzivně od září 2009 až do října 2010 a celkem zde bylo investováno 158 mil. Kč.
A nakonec ulice Joštova, včetně významného dopravního uzlu. Ta se opravovala ve dvou etapách a kompletně byla dokončena 1. září 2011. Celá ulice prošla opravou týkající se zejména podzemních sítí, nové kanalizace, kolejiště, dlažby včetně povrchové úpravy vozovky a prostoru pro pěší. I zde proběhla rekonstrukce za významné podpory z fondů EU, i tak si vyžádala téměř 350 mil. Kč. Všechny rekonstrukce byly náročné nejen stavebně, ale také s ohledem na nezbytné dopravní uzávěry a objízdné trasy. Dnešní pohled na historické centrum města však již nabízí důstojný obrázek, odpovídající důležitosti moravské metropole. Zdaleka ale nic nekončí a již se připravují další projekty, např. oprava Zelného trhu a Římského náměstí.
Závěrem svého dopisu se zajímáš také o plnění rozpočtu i před rokem 2001, respektive zda je možné zveřejnit na webu i tyto údaje. Ještě v průběhu měsíce listopadu bude na web na základě tvého dotazu doplněn závěrečný účet za rok 2000. Data před rokem 1999 jsou ale jen v papírové podobě, navíc s ohledem na změny v legislativě je není možné vést ve stejné struktuře dat.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 25. 10. 2011 | Národní divadlo
Otázka:
dobrý den pane Primátore,chtěla bych vám poděkovat za situaci, která nyní vznikla v národním divadle v Brně. To že se nominoval bývalý ředitel z Národního divadla v Praze po fiasku, že divadlo prodělává a sám si za své hry nechal platit a zároveň byl také odvolán, proč ho Brno dalo na stejnou funkci po tom všem? A teď se opakuje stejná záležitost jako v Praze? Není to podivné?Když někdo takovou chybu udělá jako pan Dvořák v Praze, tak už o takové místo nezavadí, jen když by to bylo ze známosti.kdo na to doplatí- Vy? Město? Dvořák?Samozřejmě že zaměstnanci, kteří dlouhodobě a bezproblémově pracují v divadle několik let a jsou za tyto činny trestáni oni. Víme, že divadlo mělo pro tyto případy rezervní fond, když by od města nedostalo celé finance. Můžete mi říci, proč ten rezervní fond se nyní nepoužije? Proč si ředitel Dvořák píše sám hry a zároveň je i režíruje a dokonce ke svému platu za jeho funkci ředitele dostává i odměnu.A NÉ MALOU.Provozní zaměstnanci poukazovali samotnému ředitelovi, že při jeho hrách (podotýkám se vždy muselo vše předělávat dle obrazú ředitele několikrát)se překračoval rozpočet o nemalé částky. Vím, že tyto částky, když se sečtou, tak by město daleko více ušetřilo nebo peníze vložilo do rezervního fondu, kde je to nyní zapotřebí. V současné době se zamýšlí, že výroba se bude zadávat výběrovým řízením firmám (např. Praha ...)a to se neprodraží? To musí zaměstnanci, kteří nemají ani průměrnou výši platu odejít ve větším počtu pryč? Zajímalo by mě, jak to bude v divadle vypadat po hromadném propuštění těchto zaměstnanců. Nyní se také uvažuje o stopnutí oper, začíná se to nějak vymykat ne?Vše je na sobě vázáno, nelze bez toho být. několik let to bezproblémově fungovalo.Ověřte si , jak to teď funguje a jak to bude fungovat po návrhu pana Dvořáka. Je to vůbec reálné, co vám říká? Vypadá to, že Národní divadlo se spíše pronajme jinému divadlu.(Městskému, který nyní hledá prostory)Ostatní divadla si berou úvěr, aby toto období přežili(období bez dotací) a jiní se v této době rozšiřují, kde je tedy problém?Jak je možné, že Městské divadlo funguje a národní divadlo s velkými dotacemi od města je na mizině.Proč v Janáčkově divadle už není opereta, byla přeci dost úspěšná a chodili na ni i zahraniční diváci. Městké divbadlo ji má a vím, že jim funguje moc dobře a návštěvnost se jim zase více zvýšila.Děkuji za vaši odpověď a doufám, že ji na vašich stránkách najdu, nerada bych ji zmiňovala ve sdělovacích prostředcích.
Vaše věrná volička
Odpověď:
Vážená paní Kratochvílová,
váš email se spoustou otázek, týkajících se Národního divadla v Brně jsem obdržel a stejně jako ostatním tazatelům v rubrice, jsem připraven na ně odpovídat. Od přijetí vašeho emailu se udály ale také další události, které rozvířily diskusi mezi lidmi v našem městě obecně, a to nejen nad kulturou a její stávající úrovní, ale zejména také výší potřebných dotací.
Z vašeho dopisu kromě jiného vyplývá, že žijete v blízkém sepětí s Národním divadlem v Brně a že vám rozhodně jeho budoucnost není lhostejná. V tom se určitě shodneme, neboť i já jsem si vědom důležitosti kulturních, tedy i divadelních institucí v našem městě, současně však musím přitom hledat manažerská řešení, která zajistí v nelehké ekonomické době fungování města jako celku.
Je známou skutečností, že je Národní divadlo Brno příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město Brno. Méně se již ví, že na jeho provoz ročně poskytuje město Brno kolem 270 milionů korun. Již od května 2011 probíhá v Národním divadle Brno kontrola dodržování právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky. Její ukončení je plánováno na únor 2012. Očekávám, že tato kontrola přinese odpovědi také na řadu otázek, které jste mi ve svém dopise položila Vy.
Aktuálně nyní Statutární město Brno intenzivně pracuje na přípravách svého rozpočtu na rok 2012, který bude vzhledem ke sníženému výnosu daní o 900 mil. Kč ročně už od roku 2009, vzhledem k neutěšenému stavu světové ekonomiky a vzhledem k velké zadluženosti evropských států, měst a obcí opět velkým balancem mezi prioritami města a jeho směřováním do budoucnosti. Na kulturu vynaložilo město v r. 2011 ze svého rozpočtu téměř 10 %, přesně 918 mil. Kč, takový poměr žádné jiné město nedává. Již před několika lety zahájilo Brno úspěšnou cestu vyrovnaného rozpočtu a snižování své zadluženosti, což v rámci rozpočtové politiky ocenily renomované agentury hodnotící rating města. Do budoucna však budou úspory nezbytné všude, i v oblasti kultury, ale demonstrovaná dramatičnost však rozhodně není na místě. Stále se vedou o možnostech řešení jednání a žádné konečné rozhodnutí o výši úsporných opatření pro divadla zatím nepadlo. Úspory se navíc nedotknou v žádném případě festivalů Janáček Brno a Divadelní svět Brno.
Vážená paní,
ubezpečuji vás, že i mně, nejen jako primátorovi, ale také jako člověku, který divadlo miluje a považuje jej za nezbytnou součást svého života, leží na srdci budoucnost brněnské divadelní scény. Hledat optimální řešení bude složité a náročné. Finální rozhodnutí však musí být „na stole“ koncem měsíce listopadu, neboť na posledním jednání Zastupitelstva města Brna v tomto roce, tedy dne 6. prosince, se bude projednávat konečná podoba rozpočtu pro příští rok.
Za vaše podněty i otázky vám rozhodně děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 19. 10. 2011 | Brno a jeho stav
Otázka:
Vážený pane primátore,
pracovní povinosti mě zavály do Prahy, kam pravidelně už rok z Brna dojíždím. Nerad porovnávám tato města (ale jsem s odstupem času toto nucen udělat). Byl jsem při příjezdu v úterý večer překvapen stavem před hl. nádražím, kde několik bezdomovců vklidu močí na zeď u podchodu naproti východu z nádraží. Okolo projdou i rodiče s malými dětmi či návštěvníci Brna. Policista, který by zakročil nebyl nikde v dohledu. Procházka přes nám. Svobody nabízí další neutěšený stav, skupiny lidí, kteří se povalují na lavičkách, na které bych se štítil sednou. V Praze potkávám městské strážníky pravidelně v městké dopravě, na nádraží, na Václavském náměstí, ..., kde znepříjemňují nepřizpůsobivým živlům život. Proč se toto neděje v Brně. U nás vidím městské policisty jen v autech, případně měřit rychlost, např. ve středu v Bystrci u školy (krásné počasí) 2policisté seděli u radaru, další 4 znudění o kus dál v autě. Měření bylo v místě, kde nikdo nikoho neohrožuje. Nebylo by těchto 6 četníků užitečnějších v městských ulicích bez aut. Musím podotknout, že městskou policii jsem v Praze neviděl měřit rychlost, toto zajišťuje PČR. Představa, že pozvu do Brna někoho z kolegů a uvidí to, co jsem viděl já mě trochu od tohoto záměru odrazuje. Mrzí mě, že je Praha v tomto směru daleko před mým městem.
Děkuji za odpověď
Ivan Stehlíček
Odpověď:
Dobrý den, pane Stehlíčku,
o neutěšeném (a to je asi jen slabé slovo) stavu v podchodu pod hlavním nádražím a jeho okolí vím moc dobře a zcela s vámi souhlasím, že toto místo je pro město Brno špatnou vizitkou. Vadí mi stejně jako ostatním Brňanům, kteří tudy denně procházejí a je jistě odpudivým zážitkem pro turisty a návštěvníky odjinud. V této věci se koná, i když prokazatelný výsledek zatím vidět není. Rozhodně to není žádná výmluva, ale když už srovnáváte, i Praha má své lokality a problémy, které musí řešit a nejde to až tak podle představ, viz. poslední články o narkomanech na Václavském náměstí či bezdomovci v parku před Hlavním nádražím, nechvalně přezdívaném "Sherwood".
Ale zpět k našemu problému. Snad nejvíce je kritizována budova naproti hlavnímu nádraží, známá jako "vyhořelé kasino". Ta hyzdí bohužel střed města už více než 9 let a stále čekala kvůli soudním sporům na zahájení rekonstrukce. Město Brno bylo totiž jedním ze spoluvlastníků a s druhým spoluvlastníkem dlouhou dobu jednalo o vypořádání spoluvlastnictví k budově s cílem zajištění její rekonstrukce a dalšího využití. Po složitých jednáních Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání v červnu 2010 schválilo návrh dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k této budově, a to tak, že druhý spoluvlastník - společnost Porta Brno Plus - se stává výlučným vlastníkem budovy. K podpisu svěřenecké smlouvy ale tato akciová společnost přistoupila až v květnu 2011 a nyní jsou již všechny závazky také konkrétně vypořádány. Nic tedy nebrání v tom, aby současný soukromý vlastník zahájil nutnou rekonstrukci, která povede nejen k účelnému využívání prostor, ale také ke kultivaci daného místa. Společnost již avizovala zájem prostřednictvím nového vlastníka budovu neprodleně rekonstruovat. Podle realistických odhadů to však nebude dříve než v roce 2012. Nicméně je to stále dobrá zpráva, neboť řešení jednoho z nejpalčivějších problémů celé lokality dostalo konečně konkrétní obrysy.
Podstatná část vašeho dopisu se týká bezdomovců v ulicích Brna a zejména činnosti, respektive nečinnosti Městské policie. Město již v minulých letech přijalo vyhlášku, která zakazuje žebrání v ulicích a také konzumaci alkoholu na veřejnosti. Tyto vyhlášky umožňují postihovat tyto jevy a dnes se to také již částečně daří. Bez spolupráce veřejnosti to však ani přes přijaté vyhlášky nebude možné. Městská policie provádí kontroly pochůzkami, po nahlášení situace na linku 156 je ale schopna danou situaci řešit na místě okamžitě také za pomoci vyslané hlídky.
Od března letošního roku je ve funkci nový ředitel Městské policie Brno, který kromě jiných opatření připravuje reorganizaci MP Brno se záměrem více strážníků do ulic. Jako jeden z prvních úkolů dostal řešit situaci kolem hlavního nádraží a v centru města, a to četnější pochůzkovou činností a důsledným řešením přestupků nepřizpůsobivých osob, které obtěžují ostatní svým žebráním, nezřízeným popíjením na ulici nebo zápachem. Stále se také zdokonaluje kamerový systém, který může též pomoci, tady řešíme spíše
otázku finanční.
Závěrem svého dopisu vyjadřujete určité pocity hanby za své rodné město a obavy pozvat do Brna své pražské kolegy. Jsem přesvědčen o tom, že v Brně je řada překrásných míst, kterými se právem můžeme chlubit. Stačí se jen třeba projít "novou" Joštovou a Moravským náměstím, zavítat na Špilberk a pokochat se krásou z výšky, zajít na představení třeba do Městského divadla nebo na nákupy do Vaňkovky. Nově se připravuje nyní otevření přírodovědného exploratoria, tedy vám známé hvězdárny na Kraví hoře po zásadní rekonstrukci, v lednu se v celé své kráse znovu otevře vila Tugendhat a
samozřejmě další.
Za váš dotaz a připomínky vám v každém případě děkuji. Věřte mi, že je snaha udělat v této věci maximum a pokud možno v nejkratším možném čase.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 17. 10. 2011 | stavební uzávěra a nejistá stavba silnice
Otázka:
Vážený pane primátore,
po smrti mého otce v říjnu 2009 jsem spolu s mými třemi bratry a dvěma bratranci zdědila starý činžovní dům na Příční ul. č.17.Společně jsme se domluvili,že jej prodáme,protože nikdo z nás nemá peníze na to,aby jej udržoval a investoval vlastní peníze do případných havárií.
Zadali jsme naši nabídku realitní kanceláři,která jeho hodnotu ocenila částkou 12 milionů korun.Od té doby o naši nemovistost už projevilo zájem minimálně 20 zájemců,ale každý z nich od plánované koupě odstoupil,protože na této části Příční ulice už v dobách totality byla naplánovaná silnice,a její stavba přetrvává a územním plánu dosud.Nikdo ovšem neví,kdy a zda vůbec se tato stavba bude realizovat.Náš majetek je takto zcela znehodnocený.Nestačí,že se nachází v tzv. ,,brněnském Bronxu " a ještě k tomu klesá na ceně cena našeho majetku díky výše zmíněné stavební uzávěře.Už pochybujeme,že se někdy dožijeme nějakých financí z našeho právoplatně nabytého majetku.Nestačí,že naši rodiče a prarodiče byli okradeni v dobách totality a okrádání úřady pokračuje nyní i na nás.Můžete mi sdělit kdy se uvedená silnice bude stavět?Odkoupí nyní město náš dům,když se takovým způsobem postaralo o jeho znehodnocení?
Jak by se Vám líbilo kdyby nějaký úřad takovým způsobem znehodnotil Váš majetek?
Je mi 63 roků a ráda bych se dožila své finanční částky z podílu na uvedeném domě.Mám vůbec nějakou naději,že se tak stane?
Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
Lenka Kuchařová
Odpověď:
Vážená paní Kuchařová,
již před několika málo týdny jste se na mne obrátila prostřednictvím Parlamentních listů s dotazem, který se týkal vašeho domu na ulici Příční a nepříznivé situace ohledně prodeje své nemovitosti.
Jak jsem vám uváděl již v předešlé odpovědi, Územní plán města Brna umisťuje v prostoru ulice Příční tzv. novou městskou třídu (Traubova-Příční-Příkop-podél Vlhké-Mlýnská-Řeznická). Navržená nová městská třída je koncipována jako páteřní ulice přestavbového území v prostoru mezi ulicemi Zvonařka, Cejl, Křenová, Francouzská a svou dopravně obslužnou funkcí vytváří podmínky pro revitalizaci této zanedbané městské čtvrti. Její primární funkce je však společensko-obchodní, což vyplývá i ze zaužívaného termínu "městská třída".Tato městská třída je navržena v parametrech (šířkových), které musí splňovat požadavky současné společnosti na kvalitu veřejných prostorů. To znamená, že její situování do již zastavěného území bude na úkor některých staveb, např. v ulici Příční vzhledem k její současné nedostatečné šířce je nutno zajistit odsun stavební čáry ve východní frontě ulice. Stávající domy východní fronty ulice Příční nejsou stabilizovány, ale jsou určeny k budoucí přestavbě.
Tzv. nová městská třída je dlouhodobě součástí územně plánovací koncepce města - je obsažena již ve Směrném územním plánu Brna z r. 1968, v Územním plánu sídelního útvaru města Brna z r. 1982, závazně ji vymezuje Územní plán města Brna z r. 1994 a je součástí i všech tří variant konceptu připravovaného nového územního plánu. Termín její realizace však není zatím stanoven, a to ani přibližně.
Konkrétní situování této významné dopravní stavby v území je obsaženo v konceptu Regulačního plánu Nová městská třída v Brně (Ing.arch. Kaněk, 01/2004), který je dnes používán jako územně plánovací podklad pro rozhodování v území dle § 25 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Dle tohoto podkladu je na pozemcích parc. č. 456 a 457, k.ú.
Zábrdovice (tj. na pozemku zastavěném dnes částečně domem Příční 17 a pozemku přináležejícím) předpokládána výstavba nového čtyř až šestipodlažního bytového objektu s uliční stavební čárou ve vzdálenosti 35 m od protější fronty domů; znamená to, že více než polovina tohoto souboru pozemků (cca 26 m z nynější hloubky parcely 46 m) je i do budoucna využitelná, a to pro zřejmě exkluzivní zástavbu "s dobrou adresou" při městském bulváru.
Nová městská třída, stejně jako všechny dopravní stavby navržené v Územním plánu města Brna, je veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury v souladu s ustanoveními stavebního zákona a pro její realizaci lze dotčené nemovitosti dle § 170 stavebního zákona v krajním případě i vyvlastnit. Do doby realizace veřejně prospěšné stavby však statutární město Brno ani Územní plán města Brna vlastníky nemovitostí dotčených budoucí stavbou nové městské třídy nijak neomezuje v užívání jejich nemovitostí (v území není vyhlášena stavební uzávěra). Územní plán ani město Brno nemá žádný vliv na povinnost vlastníka udržovat nemovitost, vlastnictví není prakticky jen právo, ale současně i povinnost. Pokud se týká prodeje předmětné nemovitosti, územní plán nijak nakládání s nemovitostmi neomezuje, na druhé straně však není, jak jsem již uváděl, nástrojem zhodnocování soukromých nemovitostí.
Vážená paní,
závěrem svého dopisu se mne ptáte, zda město nyní odkoupí náš dům, když se takovým způsobem postaralo o jeho znehodnocení. Ano, i taková možnost teoreticky existuje, ovšem nabývání nemovitostí městem podléhá kolektivnímu rozhodování samosprávných orgánů města, jehož výsledek nelze předjímat.
Pokud město Brno obdrží Vaši konkrétní nabídku prodeje předmětné nemovitosti, budou se jí příslušné odbory magistrátu a samosprávné orgány města dle standardních postupů města zabývat.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 12. 10. 2011 | Divadlo
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
zajímalo by mě, jak si představujete, že budou dále fungovat příspěvkové organizace, které mají omezit své zdroje o 20% ? Například divadla v městě Brně? Víte jaké mají herci platy? Jaké mají lidé pracující v divadle platy celkově? Proč taková omezení? Přitom na ,,orloj", stránky města atd. se vydalo neskutečné množství peněz - kdyby se nechaly těmto organizacím, nemělo by to lepší efekt? Díky za odpověď, Dan Polter
Odpověď:
Vážený pane Poltere,
váš dotaz, týkající se budoucího fungování příspěvkových organizací města Brna jsem od vás obdržel. Ptáte se mě v něm, jak si představuji další budoucnost například divadel, když mají omezit své výdaje o 20 % a zda vím, jaké platy mají herci?
Úvodem své odpovědi bych vám chtěl rozhodně říci, že z dané situace nemám radost. V současné ekonomické situaci je ale nevyhnutelná. Jen od roku 2008 přišlo totiž město Brno díky finanční krizi o více než 900 milionů korun, rázně zakrojit jsme museli jinde a divadla v této době nedostala ani o korunu méně. Ba naopak, nadále pokračovala rozsáhlá rekonstrukce např.
Janáčkova divadla a na scéně se objevily nové dva festivaly Janáček Brno a Divadelní svět Brno, na které město Brno přispívá každý rok ze svého rozpočtu nemalou částkou. Jen v roce 2010 se jednalo v součtu o více než 15 milionů korun. V současné době navíc stále existuje reálná hrozba, že díky návrhu ministra financí Kalouska a jeho novele o rozpočtovém určení daní
(RUD) bude město Brno přicházet od roku 2013 jen ročně o více než 900 milionů korun, což prakticky představuje 13 % ročního rozpočtu. Pokud by tato novela byla schválena (a věřte tomu, že proti ní bojuji ze všech sil), pro město Brno by to mělo katastrofální následky v podobě radikálních škrtů a zvyšování cen např. jízdného v MHD či vstupenek do divadel nebo sportovních zařízení. Jaké platy mají herci moc dobře vím, jejich snižování se však nepředpokládá.
A na závěr snad jedna poznámka, týkající se orloje či stránek města s podotázkou, zda to nejsou zbytečně "vyhozené"peníze. Město Brno bude skutečně žít (a to včetně hotelů, restauračních zařízení, obchodů atd.), pokud jej kromě Brňanů budou navštěvovat také domácí či zahraniční turisté.
K tomu je zapotřebí mít k dispozici dostatečnou síť a úroveň fungujících služeb, včetně atraktivit, které do Brna budou lidi přitahovat. Stačí se tak jít občas podívat k brněnskému časostroji na náměstí Svobody a odpovědět si sám, zda tuto roli multifunkční stroj plní. Já jsem přesvědčen o tom, že
ano.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 10. 10. 2011 | Důvod zvýšení nebezpečnosti silničního provozu
Otázka:
Vážený pane primátore,
obracím se na Vás se žádostí o vysvětlení důvodnosti popřípadě o pomoc proti zvýšenému ohrožení obyvatel v místě mého bydliště.
Ulice Zeleného v Brně-Žabovřeskách byla před časem zjednosměrněna. Úprava odlehčila dopravě na této poměrně úzké komunikaci. Zvýšila se bezpečnost místních obyvatel, zejména dětí a jejich doprovodu, který dochází na blízké hřiště, místních seniorů a také studenstva, navštěvujícího místní učiliště na ulici Dunajevského.
Ač jsme nebyli řádně a včas přizváni k veřejnému jednání o zobousměrnění ul. Zeleného, přípravné práce byly (jsem-li dobře informován) zahájeny.
Uvedená změna dopravy vážně ohrozí všechny uvedené skupiny obyvatel při pohybu na této komunikaci a při jejím přecházení.
Kdo bude odpovědný za vzniklé škody na zdraví a majetku? Účastníci nešťastných událostí nebo ti, kteří jsou odpovědní za jejich prevenci?
Má zdraví lidí přednost před (ne)pohodlným obousměrným průjezdem ulicí Zeleného?
S důvěrou v zdravý rozum,
Ing. Tomáš Bělohlávek
Odpověď:
Vážený pane Bělohlávku,
v minulých dnech jste se na mne obrátil s žádostí o pomoc proti zvýšenému ohrožení obyvatel v místě vašeho bydliště, tedy v ulici Zeleného a blízkém okolí. Ve svém dopise vyjadřujete obavy z připravované dopravní změny – zbousměrnění provozu ve vaší ulici, apelujete na zdravý rozum a upozorňujete na možné škody na zdraví i majetku.
Na základě vašeho podnětu jsem se celou záležitostí zabýval, stejně jako Odbor dopravy Magistrátu města Brna (OD MMB), jak jsem následně zjistil. Ten v měsíci září obdržel skutečně návrh MČ Brno – Žabovřesky na provedení změn v organizaci dopravy v ulicích Fanderlíkova, Bráfova, Jana Nečase, Šmejkalova a Zeleného, což představovalo navrácení organizace dopravy do stavu před rokem 2005, kdy byly změny do stávajícího stavu provedeny právě z důvodu zvýšení bezpečnosti provozu a navýšení počtu legálních parkovacích míst. Předložený návrh MČ Brno-Žabovřesky nebyl Odborem dopravy MMB shledán přínosným pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a o tomto stanovisku byla také koncem září MČ Brno – Žabovřesky písemně vyrozuměna. Realizací navrhovaných změn by totiž nedošlo ke změně délky zmíněných závleků, ale pouze ke změně jejich směru a k přenesení zvýšené intenzity provozu do jiných ulic předmětné lokality.
Vážený pane,
jsem rád, že mohu být v této věci „poslem dobrých zpráv“. Za váš podnět vám v každém případě děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 10. 10. 2011 | Škola
Otázka:
Vážený pane primátore.
Je úžasné, že jste na ZŠ Kamenačky poměrně v krátké době odvolali ředitele Skočovského. Chci Vám však napsat, že věc za kterou jsme bojovali se opět neřeší. Nově jmenovaná nástupkyně není ochotna vyřešit věci k lepšímu. Stále si drží neaprobované a neschopné učitele a kvalitní v žádném případě dle jejích slov nepřijme. O posledním půlroce nechce slyšet a diskutovat také ne. Řekněte mi k čemu to tedy vše bylo. My rodiče jsme připraveni opět bojovat. Za rodiče I.Veselá
Odpověď:
Vážená paní Veselá,
děkuji za informaci, sdělil jsem ji paní náměstkyni Bohuňovské, která danou problematiku řeší.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor statutárního města Brna