Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Po 28. 11. 2011 | Ohňostroje 2
Otázka:
Dobrý den, pane primátore,
děkuji za Vaši odpověď, bohužel se ale velmi mýlíte. V současné situaci nemám radost z toho, že prostředky na ohňostroje budou stejné a rozhodně ji už vůbec nemám z toho, že tomu tak bude až do roku 2015.
Vzhledem k tomu, že nikdo nedokáže říct ani nepřesně, natož přesně, jaké jsou výnosy této akce, nevnímám ji v současné ekonomické situaci jako přínos.
Snížíte prostředky na kulturu a máte radost z toho, že ohňostroje zůstanou?
Radka K.
Odpověď:
Vážená paní Kazdová,
na celou problematiku je třeba vždy pohlížet komplexně. Město Brno podporuje dlouhodobě oblast kultury při přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce ze všech měst v ČR. Jen v roce 2010 dosáhl v Brně příspěvek, vyjádřený na jednoho obyvatele téměř 3.000,- Kč ročně, v ostatních městech včetně Prahy se přitom pohybuje výrazně níže, v rozmezí 2.200 korun a méně (pozn. Praha ve výši 1.912 korun). Navíc, dotace do oblasti kultury ve městě Brně od roku 2007 jen postupně narůstaly, zatímco příspěvek na pořádání festivalu Brno – město uprostřed Evropy byl stále ve stejné výši.
Ročně uvedou městská brněnská divadla přes padesátku premiérových představení (přesná čísla za jednotlivé roky a konkrétní divadla lze dohledat ve výročních zprávách města nebo v publikaci Brno v číslech – vše na webu města v sekci Dokumenty města/Zprávy o činnosti města: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zpravy-o-cinnosti-mesta/.) Finanční náklady na přípravu jednoho nového představení dosahují v průměru 2,5 milionu korun, tedy zhruba částky, kterou město Brno přispívá na festival Brno – město uprostřed Evropy. Ten každý rok navštíví přes jeden milion návštěvníků (v roce 2011 účast 1 300 000!), těch brněnských, ale i z blízkého či vzdálenějšího okolí města. Každoročně stoupá také zájem ze zahraničí. Většina návštěvníků však nepřijíždí do Brna „jen“na ohňostroje, ale spojuje návštěvu festivalu s návštěvou města a dalšími nabídkami – muzeum, zoo, přehrada, památky, divadlo, kino…. Současně také využívá nabídky služeb v oblasti ubytování či stravování. Výraznější kupní sílu v období festivalu pozitivně vnímají také obchodníci. To vše se promítá do života samotného města i ekonomiky.
Vážená paní,
úsporná opatření nejsou záchvěvem politické zvůle, ale ekonomickou nutností a nezbytná úsporná opatření byla pro oblast kultury opakovaně avizována „jen“ na dobu nezbytnou, tedy pro rok 2012 a 2013. Mimo to, úspory se v žádném případě ze stejného důvodu jako je festival Brno – město uprostřed Evropy nedotknou také pořádaných festivalů, jako je např. Janáček Brno či Divadelní svět Brno a další. Na tyto festivaly také totiž přijíždí do Brna stovky návštěvníků a jejich přítomnost ve městě je všestranně přínosná.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 22. 11. 2011 | Ohňostroje
Otázka:
V návaznosti na vaši odpověď panu Mezinovi bych poprosila o upřesnění - finance na ohňostroje budou vyšší-nižší-stejné? Za odpověď děkuji, Radka K.
Odpověď:
Vážená paní Kazdová,
jsem přesvědčen o tom, že v této složité ekonomické době mám pro vás dobrou zprávu. V roce 2012 finančně podpoří Statutární město Brno Ignis Brunensis, respektive celý festival Brno – město uprostřed Evropy prostředky ve stejné výši jako v letošním roce, tedy částkou 2,5 milionu korun. Tato finanční podpora je navíc garantována právě uzavřenou smlouvou ve stejné výši na celé další čtyři roky, tedy až do roku 2015.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 15. 11. 2011 | rekonstrukce Pionýrská
Otázka:
Dobrý den, dal si někdo z magistrátu práci zjistit, proč má být oprava ul Pionýrská hotova až za rok, když by se dala stihnout za cca 3 měsíce? Proč se tam pracuje jen velmi malým tempem? Proč se nepracuje o víkendech a večerech, když se jedná o velmi strategickou komunikaci, navís když současně opravují ulice v okolí a ztěžují tak řidičům možné objízdné trasy. Botanická, Drobného, STaňkova apod. Děkuji
Odpověď:
Vážený pane Mirku,
vím moc dobře o neuspokojivé dopravní situaci v okolí Lužánek, kde došlo k ještě výraznějšímu zhoršení průjezdnosti zhruba od poloviny srpna zahájením rekonstrukce ulice Pionýrská, ze které byla z tohoto důvodu také zcela vyloučena osobní doprava. Na druhou stranu jsem ale velmi rád, že navzdory tomu všemu se podařilo alespoň v místě zachovat průjezd linek MHD.
Zhotovitelem stavby rekonstrukce kanalizace a vodovodu na ulici Pionýrská se na základě výběrového řízení na zhotovitele stala SKANSKA, a.s. a IMOS Brno, a.s. Jen pro vaši informaci, zhotovitel byl vybrán na základě nejnižší ceny, termín byl srovnatelný s ostatními, tedy v rozmezí 61 – 65 týdnů. Termín dokončení všech rekonstrukcí sítí včetně opravy komunikace je zde stanoven na 30. 9. 2012. Pracovní doba na stavbě je od 6,30 hod. do 16,30 hod. a na začátku zde pracovalo cca 25 pracovníků. Tento počet byl od dalšího měsíce navýšen o 10 pracovníků na ražbu štoly pro kanalizaci. Harmonogram výstavby, technologie prací a zejména nutná návaznost prací neumožňují ale zvýšit počet pracovníků a představa (byť myšleno v dobrém), že se tam „naženou další desítky či stovky dělníků“ a vše bude hotovo v řádech dnů, je tak zcela mimo realitu. V rámci vydaného stavebního povolení nebyly povoleny práce v noci a o víkendech. Technologické postupy, objem prací a ani návaznosti jednotlivých etap neumožňují však termín zkrátit a ani pohyb vozidel individuální automobilové dopravy po staveništi.
V dané lokalitě v okolí Lužánek probíhají přitom ještě další stavby, např. na ulici Drobného a Sportovní s termínem dokončení do 30. 11. 2011. Jedná se o unikátní pokládku kabelů velmi vysokého napětí, která probíhá v hloubce cca 3 m a délce 2,3 km s křížením všech stávajících inženýrských sítí. Stavba zde probíhá na několika místech současně, kabel je ale nutno položit v celé délce, provést kabelovou zkoušku a pak teprve mohou být obnoveny povrchy komunikací. Na stavbě se pracuje 6 dní v týdnu a pracovní doba zde byla omezena na základě petice občanů a opatření příslušného úřadu. Vím, že důležité práce probíhají také v dalších okolních ulicích.
Vážený pane,
jednotlivé stavby jsou povinni jejich investoři nahlásit do koordinačního harmonogramu výkopových prací. Pro každý rok je zde zařazeno asi 2000 staveb, jejichž součástí jsou výkopové práce nad 10bm nebo 20 m². Tento harmonogram se sestavuje na období 5 let, aktualizuje se 3 x ročně a veřejnost jej má k dispozici na internetových stránkách města www.brno.cz v sekci Správa města pod Magistrát města Brna po kliknutí na Odbor technických sítí v Odkazy. Stavby provádí desítky investorů a jejich zájmy jsou často protichůdné. Harmonogram výkopových prací je pak kompromisním řešením těchto zájmů a vazeb. Ve většině případů se jedná ale o odstraňování velmi špatného až havarijního stavu inženýrských sítí, komunikací a tramvajových tratí, nebo o nutnost přivedení médií k nově budovaným objektům a zastavovaným lokalitám. Realizace takových investic bohužel komplikuje již tak přetíženou dopravní síť ve městě. V zájmu investorů i dodavatelů ale rozhodně není stavby zbytečně prodlužovat, neboť poplatky za užívání veřejných prostranství, kauce za vstup do komunikací a případné sankce za nedodržení termínů značně zvyšují cenu staveb.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 15. 11. 2011 | Rozpočet, VMO, parkovací domy, Vánoce
Otázka:
Vážený pane primátore,
jsem velmi rád, že město zveřejnilo na moji žádost rozpočet z roku 2000 a moc za to děkuji. Jen mně mrzí, že si nemohu uělat nějakou představu o vyvíjení brněnského rozpočtu v delším období. Ale k dotazům:
1) Jak to vypadá s "ožebračením" Brna a dalších měst kvůli změně RUD? Jaká je podle Vás pravděpodobnost, že tento nespravedlivý návrh projde?
2) Jak to bude s letošními Vánocemi? Můžeme se těšit na ještě větší oživení těchto svátků, nebo kvůli šetření budou mírně utlumeny investice ze strany města například s Vánocemi 2010.
3) Má město Brno sestavený nějaký horizont oddlužování?
4) Posunula se někam dále jednání ohledně parkovacích domů v centru? Existuje už nějaké datum zahájení výstavby na Panenské ulici?
Předem děkuji za odpovědi,
Jan Adamec
Odpověď:
Milý Honzo,
ty mě teda zásobuješ další dávkou otázek, chtělo by se říci. Ne že by byly odpovědi na ně složité, ale na řadu těchto dotazů můžeš najít odpověď i sám, třeba právě na oficiálních stránkách města Brna, včetně elektronické verze informačních novin Brněnský Metropolitan. Osobně ti na ně odpovím rád i sám, jen toho času se někdy nějak nedostává.
První otázkou se mne ptáš, jak to vypadá s návrhem novely zákona č. 243/2000 Sb.o rozpočtovém určení daní (zkráceně RUD), která by v případě schválení citelně postihla čtyři největší města v ČR. Celá současná situace se dá označit jedním slovním spojením: „nic není rozhodnuto, bojujeme.“ A dodávám, že bojovat musíme, neboť tento zákon by byl pro město Brno v zásadě likvidační, co se týká budoucnosti a rozvoje. Moravská metropole si už nemůže dovolit přijít o další peníze, a to dokonce ve výši 13 % daňových příjmů. Fatální již je to, o co město přišlo v důsledku ekonomické krize.
Ve spojení s hospodařením města se zajímáš také o brněnské Vánoce a ptáš se na jejich rozsah ve srovnání s loňským rokem. Tady mám pro tebe řadu dobrých zpráv. Letošní Vánoce budou v Brně obohaceny nejen rozšířenou světelnou výzdobou, ale také řadou novinek. Bude možnost navštívit v Labyrintu pod Zelným trhem běžně nepřístupná místa, děti se budou moci projet kolem betléma na velbloudovi a připraveny jsou také ve spolupráci s Turistickým informačním centrem Brno a Národním divadlem Brno tzv. adventní balíčky, které nabízí prohlídku Labyrintu a adventního Brna s průvodcem s následnou návštěvou divadelního představení. Kromě toho bude bohatá nabídka tradičních akcí: vánoční trhy na náměstí Svobody i na Zelňáku, Brněnské vánoce na radnici s možností odnést si do svých domovů betlémské světlo či štědrý časostroj, nabízející výjimečně skleněnku každou celou hodinu od 11 do 23 po celou dobu adventu. Jsem přesvědčen, že akce typu Vánoce je třeba podporovat stejně jako festivaly např. Divadelní svět Brno 2012, Janáček Brno 2012 či Brno – město uprostřed Evropy, kterých se úsporná opatření v příštím roce nedotknou. Nutnost šetřit totiž nemůže být jen o přímých vstupech, ale musí se také hodnotit sekundární dopady. Pokud totiž nepřijedou návštěvníci do města, neutratí zde své peníze a pocítí to zejména obchodní síť a oblast služeb.
Město Brno se již před léty rozhodlo jít cestou snižování zadluženosti města, která za poslední léta klesla o 17,5 % na plánovaných cca 6 mld korun ke konci roku 2011. Snahy města v oblasti rozpočtové politiky ocenily i významné renomované agentury hodnotící rating města (rating = tedy schopnost splácet své závazky). Agentura Standard & Poor’s zvýšila k 13. 4. 2011 městu Brnu dlouhodobý kreditní rating z A- na A a krátkodobý kreditní rating z A-2 na A-1. Výhled hodnotí jako stabilní. Agentura Moody’s Investors Service potvrdila k 26. 4. 2011 městu Brnu A2 dlouhodobý a P-1 krátkodobý rating domácí a zahraniční zadluženosti a výhled hodnotí také jako stabilní. V oddlužování města chceme samozřejmě i nadále pokračovat.
Všechna větší města v České republice i Evropě se potýkají s otázkami, jak optimálně řešit dopravu a parkování v centru. Stále říkám: „do ulic patří lidé, auta patří pod zem nebo nad zem,“ tedy do podzemních garáží nebo parkovacích domů. Organizováním tzv. dopravy v klidu byla pověřena společnost Brněnské komunikace. Řeší jak zajištění přípravy a zahájení výstavby parkovacích domů v klíčových oblastech centra města, tak i vytvoření moderního městského parkovacího systému. Doufám, že příští rok se již konečně „ledy pohnou“ a zahájíme výstavbu parkovacího domu na Kopečné a Panenské ulici.
Za tvé dotazy děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 15. 11. 2011 | cena jízdného MHD
Otázka:
Vážený pane primátore,
dne 23.9.2011 proběhla Noc vědců. Měl jsem v plánu, že s manželkou a synem využijeme MHD (z Bohunic do Králova Pole), ale manželka chtěla jet autem. Nakonec jsem začal počítat a musel dát manželce za pravdu. Při ceně hodinové jízdenky 22Kč a poloviční za syna 11Kč mi to jednoduchou matematikou 22+22+11 = 55Kč x 2 (cesta zpět) vyšlo na 110Kč!!! Autem z bydliště to mám 2x10km, což při ceně benzínu vychází, i kdyby byla cena 3Kč/km stále levněji než MHD. Nakonec jsme jeli autem. Můžete mi říci, pro koho vlastně MHD a celý integrovaný systém slouží, když už dnes před plánovaným zdražením 2012, je MHD dražší než individuální doprava? Při ceně 10-ti minutové jízdenky jezdím raději nakupovat autem, protože cesta autem mně nevyjde na 26Kč!!!. A to ani nemluvím o prodloužení intervalů linek, které se dostaly zpět do časů, před zavedením přestupného systému (linka 50 mimo špičku, So+Ne po 20-ti minutách). Při takovýchto intervalech již ztrácí přestupní jízdné pro cestujícího význam, neboť současná politika města Brna nezohledňuje prodloužení platnosti doby jízdenky mimo dopravní špičku, která se neustále prodlužuje a s čekacími dobami při přestupu se za 22Kč moc daleko nedostane a to nepočítám cestu zpět. Jistě mi namítnete, že si mám pořídit šalinkartu, kterou ale já nevyužiji. Jak potom chcete nalákat mimobrněnské návštěvníky do MHD na okraji Brna, když jim jízdné MHD vychází dráž než čekání v koloně ve svém autě?
S pozdravem Jaroslav Kratochvíl
Odpověď:
Vážený pane Kratochvíle,
ve svém dopisu mi kladete celou řadu otázek, které se týkají cen jízdného v brněnské městské hromadné dopravě. Za použití ilustračního příkladu se mi současně snažíte dokázat, že jízda vlastním vozem je ekonomicky pro rodinu výhodnější. Dovolím si ale s vámi nesouhlasit a celkovou kalkulaci jednotlivého jízdného znovu přepočítat, ale tentokrát skutečně se všemi vstupními náklady, které k tomu patří.
Dám vám za pravdu snad jen v tom, že 110 korun za krátkou jízdu tam i zpět pro dvě dospělé osoby a jedno dítě je hodně peněz, ale přesto všechno moc dobře vím, že váš propočet nákladů na jízdu osobním vozem je minimálně zavádějící. Uváděná suma totiž odpovídá zhruba nákladům na pohonné hmoty, ale zcela jistě nezahrnuje parkování ve městě, což je zvláště v historickém centru značný problém. Do své kalkulace jste zcela jistě také nezařadil pořizovací hodnotu vozu, povinné ručení, případně pojištění či servis, bez kterého se prakticky žádný i bezporuchový vůz neobejde (výměna provozních kapalin, pneumatiky, dálniční známka aj.). V případě, že toto vše sečtete, dojdete zcela jistě k závěru, že cestování MHD v Brně je nejen komfortní, ale i ekonomické, zvláště pak, pokud si zakoupíte měsíční, čtvrtletní nebo roční předplatní jízdenku.
Prakticky stejným způsobem jsou kalkulovány jízdenky MHD v Brně. Tedy do ceny jízdného se musí promítnout pořizovací ceny dopravních prostředků, náklady na energie a pohonné hmoty, údržbu a úklid vozového parku, ale také mzdy zaměstnanců DPMB a.s. A to jsem zdaleka nevyčerpal všechny položky, které se v konečném důsledku promítají do jízdného. Jsem tak jednoznačně přesvědčen, že se cestování po Brně prostředky MHD vyplatí. Zvláště pak za situace, kdy vám tramvaj nebo autobus zastaví prakticky pár metrů od místa, kam směřujete a zde zase pohodlně nastoupíte na zpáteční cestu k domovu.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 14. 11. 2011 | Poděkování
Otázka:
Vážený pane primátore Onderko,
blíží se konec roku 2011 a ráda bych chtěla poděkovat a připomenout důležitou funkci organizací zabývající se domácím násilím. Zejména bych chtěla poděkovat občanskému sdružení Magdaleniu, kde jsem se setkala s velmi vysokou urovní profesionality u všech zaměstnanců (sociální pracovnice, psycholog, právník), ale i s empatickým a lidským přístupem. Jsem velmi ráda, že jsem občankou města Brna, které občanské sdružení týkající se domácího násilí podporuje.S přáním vše nejlepší do Nového roku 2012, hodně zdraví, lásky a pohody přeje Ing. Hájková Markéta
Odpověď:
Vážená paní Hájková,
domácí násilí představuje široce rozšířený a zároveň nejméně kontrolovaný druh násilí, který v sobě zahrnuje všechny projevy psychického, fyzického, ekonomického a sexuálního násilí, páchaného mezi osobami, které by k sobě měly mít nejblíže. Ještě donedávna bylo domácí násilí, byť jde o závažný celospolečenský fenomén, považováno spíše za okrajový problém naší společnosti a policie či soudy postupovaly jako v jiných případech násilí. Bohužel se nepřihlíželo k tomu, že domácí násilí je specifický fenomén a že násilí mezi blízkými osobami funguje jinak než mezi osobami cizími.
Jsem rád, že v ČR tato oblast a zejména řešení doznaly zásadních změn prostřednictvím kvalifikace trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Za stěžejní je pak právem považováno datum 1. 1. 2007, kdy vstoupil v platnost zákon č. 135/2006, který přináší zcela nové podmínky pro zajišťování ochrany rodiny před domácím násilím.
Řešení problému domácího násilí není jednoduchou záležitostí a vystoupit ze začarovaného kruhu představuje pro oběť vždy velkou dávku odvahy a síly. Pomocnou ruku také nabízí a konkrétní pomoc poskytují různá občanská sdružení, například jmenované Magdalenium, ale třeba také Bílý kruh bezpečí a další. Významný a důležitý je také vklad celé společnosti při řešení tohoto problému, neboť domácí násilí nesmí být přehlíženo a v žádném případě tolerováno. Poděkování a úcta také jménem mým náleží tedy všem, kteří se podílí na řešení jednotlivých, mnohdy hodně smutných životních příběhů.
Za váš dopis a podporu Vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 14. 11. 2011 | Škrty v rozpočtech a dotace pro automotodrom
Otázka:
Pane primátore, změnil se nějak váš názor na prospěšnost dotací pro Automotodrom Brno v souvislosti s radikálními škrty v rozpočtech všech brněnských příspěvkových organizací? Ty v posledních měsících skloňují úspory ve všech pádech, škrtají pětinu svých rozpočtů, propouštějí zaměstnance a po příští dva roky se chystají řídit rozpočty, které bez obalu označují za krizové. Ovlivní to nějak výši dotací pro Automotodrom? Kolik peněz z rozpočtu Brna dostal Automotodrom letos a jakou výši dotace budete prosazovat příští rok?
Odpověď:
Vážený pane Mezino,
Velká cena silničních motocyklů v Brně je bezkonkurenčně největší sportovní událostí v Česku. Každoročně na ni přijede přes 200 tisíc diváků. Závod má také již dlouhou tradici – jezdí se v Brně od roku 1965, prakticky na závody chodili již naši dědové a otcové.
V roli primátora města Brna jsem se vždy snažil podporovat dění na Masarykově okruhu. I v době finanční krize, kdy převažovala maximální snaha šetřit, město Brno na svůj „sportovní“ klenot nezapomínalo. Loni jsme okruhu poskytli 10 milionů korun, letos příspěvek ve stejné výši, přispívá také v rámci svých možností kraj. V návrhu rozpočtu pro rok 2012 počítáme také s částkou ve výši 10 milionů korun a podporu plánujeme i do budoucna. To, co zde ale jednoznačně chybí, je finanční podpora státu. Vždyť Automotodrom přináší obrovskou reklamu ČR a není přece možné, aby stát profitoval na těchto závodech a nepřispíval částkou žádnou. Brno je přitom jediným podnikem z celého šampionátu, kterému podpora státu schází.
Vážený pane,
svůj dotaz ohledně podpory Automotodromu mi pokládáte v návaznosti na nezbytná úsporná opatření. Šetření v příštích dvou letech výrazně zasáhne všechny příspěvkové organizace města Brna (tedy např. divadla, knihovnu, zoo a další), ale také Magistrát města Brna. Již dříve jsem ale avizoval, že nebude například žádným způsobem finančně limitována podpora takových akcí, jako jsou festivaly Divadelní svět Brno, Janáček Brno či festival Brno, město uprostřed Evropy a další. Do „stejné“ kategorie důležitosti patří i podpora Automotodromu. Festivaly či akce na Automotodromu totiž tradičně lákají do města stovky a tisíce návštěvníků, kteří zde navštěvují restaurace, obchody, divadla či kulturní památky a utrácí peníze. A to je samozřejmě pro život města velmi důležité.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 9. 11. 2011 | naléhavý dopis pro pana primátora Onderku
Otázka:
Dobrý den moje otázka zní 2.8.2011 jsem se vás ptal jak to bude s novýn vstupem do brněnské ZOO prosím o napsání jak jste jako brno pokročily v přípravě a znova důrazně apelují na začátek stavby. Dale se chce zeptat 1.9 2011 ste sezmínil žže pro rok 2012 se budou stavět 3 expozice za 65 milionů. Je to pravda a bude se to pro rok 2012 stavět. Nazávěr vás chci poprosit a znova apelují je šance že se v co nejdřívější době začne nový vstupní areál stavět a zonva apelují a prosím začněte stím co nejdříve. Děkují za odpověd.
Odpověď:
Vážený pane Ludvíku,
oceňuji váš trvalý zájem o brněnskou zoo a ubezpečuji vás, že i mým cílem je, aby „naše“ zoo pod Mniší horou patřilo mezi lákavé cíle moravské metropole. Ve svém emailu se mne zejména ptáte, jak to bude s novým vstupem do zoo a jaké expozice se budou v zahradě stavět v roce 2012. Současně se svými dotazy také apelujete na brzké zahájení výstavby nového vstupního areálu.
Jak již zaznělo ve vašem dotazu, připravuje se výstavba nového vstupu do zoo, a to včetně velkokapacitního parkoviště, nové vstupní budovy, restaurace a mořského akvária. Jsem přesvědčen o tom, že zde existuje názorová shoda, že nový vstup by měl splňovat všechny požadavky na komfortní a moderní přístup do tohoto rozlehlého areálu. Celý proces přípravy investice je však zejména časově náročný. V současné době stále běží proces E.I.A. ( posouzení vlivu záměru na životní prostředí), v tuto chvíli má zprávu oponent a během příštích několika týdnů bude svoláno ve věci veřejné slyšení. V případě kladné odezvy, bude podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí). Následně bude vypracována projektová dokumentace pro stavební povolení, které by mohlo být vydáno koncem roku 2012. Pokud se vám zdá celý proces neskutečně zdlouhavý, pak vám dávám za pravdu, ale jinak a rychleji to rozhodně nejde.
Na otázku, zda se budou stavět v zoo nové expozice, odpovídám ano. V letošním roce byly schváleny hned tři stavby, financované z evropských fondů. Předpokládáme, že stavba všech tří nových expozic začne společně a nejbližším termínem je jaro příštího roku. Co se týká ukončení stavebních prací, zde jsou termíny rozdílné – v každém případě by měly ale být dokončeny v roce 2013. V zoo vznikne například nový výběh pro klokany, a to v prostoru mezí páteřní komunikací a pavilonem exotických ptáků na ploše 2500 metrů čtverečních. Návštěvníci se zde také mohou těšit na vyhlídkovou plošinu, dobrodružnou stezku nebo umělou skálu, a to vše v podobě australské krajiny. O expozici orlů se rozroste rovněž celek Beringie, kde již dnes mohou návštěvníci vidět zvířata severského biotopu severní Ameriky a dálně východní Sibiře. Nově tak zde přibude voliéra orlů bělohlavých, či výběh urzona kanadského a skunků. Největším projektem příštího roku bude v zoo Brno jednoznačně výstavba expozice „Africká vesnice Samburu“. Jedná se o komplex osmi větších afrických chýší, které budou živým skanzenem a návštěvník zde bude moci vidět, jak lidé v Africe žijí. Tato expozice vznikne v nejvyšší části zoologické zahrady, a to v místě vyhlídky před stávající expozicí Safari. Součástí komplexu „Afrika“ bude také laguna plameňáků a ostrov lemurů. Ve východní části vesnice navíc bude umístěna voliéra pro africké papoušky.
Těším se na nové expozice v brněnské zoo stejně jako vy a řada dalších návštěvníků. Stejně tak si uvědomuji důležitost výstavby nového vstupu. Musím současně ale také konstatovat, že doba není příliš ekonomicky příznivá pro nové projekty.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 9. 11. 2011 | Sociální dávky
Otázka:
Vážený pane primátore,
předem svého dotazu chci napsat, že celý svůj dosavadní život jsem měla hluboké sociální cítění.
Prosím o Váš názor na můj dotaz - bez argumentu, že za to může ministr financí či potažmo současná vláda. Vy jste vysoký představitel našeho města a člen ČSSD, tedy chci znát Váš názor.
Nelíbí se mi co se teď děje a kam to směřuje. Jde mi o politiku vůči nepřizpůsobivým občanům bez rozdílu barvy pleti. Kam to došlo a kam to vše směřuje?
Komunisté ať se jim teď jakkoliv nadává, měli dobrý nápad - stanovili povinnost pracovat - to asi nebylo demokratické ale dle mého názoru to bylo pro některé skupiny nezbytné. Demokratické vymoženosti dnešní doby jsou zneužity těmi, kdož nechtějí a ani teď , ani v budoucnu nebudou pracovat.
Jak je možné někoho tak protlačovat a podporovat a ždímat peníze z těch, kteří ještě chodí do práce a platí daně? Jak je možné, že stát platí takové nájmy za neplatiče a poctiví lidé v nouzi se dostanou na ulici - viz paní s Parkinsonem - viz nedávné zprávy v TV. Viděl jste někdy ráno kolem 7 v tramvaji jet do práce nějakého občana tmavší pleti – když se mi to podaří, tak si jej pozorně prohlížím – poněvadž je to velmi zřídka je to vyjímka.
Avšak odpoledne je Cejl, Vaňkovka a podobné podniky těchto lidí plná užívají si sociální dávky a až jim dojdou peníze, tak jdou (jednat) na sociálku a dostanou další peníze. Prošel jste se večer po Cejlu - navštívil jste zdejší podniky? Proč povolíte zde herny - ať mají kam naházet sociální dávky?
Toto všechno dělá v celém státě pravicová vláda – co bude dělat vláda levice – teď začínám chápat co se děje na šlukvovsku a jinde v republice a začínám to chápat.
Nejde do nekonečna nechat jednu skupinu lidí pracovat a ať platí stále vyšší daně a na druhé straně nechat lenivce zahálet.
Co s tím uděláte VY? Demokracie je fajn někdo volá po právech, ale s tím jsou spojeni i povinnosti – a pracovat se musí – jinak to vybouchne – příští rok se mění DPH – je krize – ta část lidí, kteří ještě pracují to neutáhne.
A až dospějí do důchodu tak zjistí, že důchod těch kdož nikdy nepracovali bude vyšší. Důchod těch kdož nepracovali se počítá z průměrně mzdy – mnozí z pracujících ale na průměrnou mzdu nedosahují. Je to snad spravedlivé – není lepší nic nemít a nepracovat a jen se dožadovat sociálních dávek?
Odpověď:
Vážená paní Zelná,
také já s napětím sleduji vyhrocenou situaci posledních týdnů na severu Čech, která je vyústěním dlouhodobého stavu. Novinové titulky typu „Rasová válka ochromila Šluknovsko“, „Po brutálním útoku hlídkují strážníci se psy“, „Rotavští se chtějí začít bránit“ či „Ve Varnsdorfu nasazena vodní děla, létaly kameny a dělbuchy“ nemohou nechat nikoho klidným.
V úvodu svého dopisu mi sdělujete, že jste celý svůj dosavadní život měla hluboké sociální cítění, ale současnou situaci s nepřizpůsobivými vnímáte z pozice slušného a pracovitého občana minimálně jako sociálně nespravedlivou. Nemám co k tomu dodat, snad jen to, že s vámi ve většině bodů zcela souhlasím. Na druhou stranu není možné problém posuzovat jen obecně, ale také přísně individuálně, tedy případ od případu.
Myslím si o sobě (a doufám, že i řada dalších), že i já mám hluboké sociální cítění a pokud jen trochu můžu, snažím se podpořit i konkrétně pomoci. Např. hendikepovaným či dětem bez domova. Současně ale také důrazně dbám na to, aby pomoc putovala skutečně potřebným. A zde jsem přesvědčen, že stejnou roli musí plnit i stát – tedy nastavit komplexní systém prostřednictvím zákonů, který zajistí pomoc pro ty, kteří ji skutečně potřebují a bude současně důkladným kontrolním mechanismem zajišťovat její cílené užití. Navíc, tlak na povinnost musí být vyvíjen ze všech stran – děti mají povinnou školní docházku (role ZŠ a dalších), rodiče jsou povinni zajistit dítěti zdravotní péči (Orgány péče o dítě aj.), dospělý člověk má povinnost pracovat (Úřady práce a další), sociální dávky jsou na zajištění bydlení či nákup oblečení a potravin (možnost nákupu na stravenky s vyloučením alkoholu a cigaret a další).
V Brně se snažíme v rámci daných kompetencí některé problémy řešit a „brněnská“ cesta je inspirací i pro jiná města. Statutární město Brno již přijalo např. vyhlášku regulující provoz výherních hracích přístrojů. Mimo jiné je v této vyhlášce stanoven okruh vzdálenosti, ve kterém nesmí být herny zřízeny např. od školských zařízení či budov státních orgánů a také doba, kdy nesmí být přístroje provozovány. Patologické hráčství je totiž závažný rodinný a společenský problém, který vede ve svém důsledku k degradaci osobnosti a kriminalitě. Uvědomuji si jasně, že daná vyhláška však rozhodně není všelékem na všechny problémy, na které upozorňujete. Je to sice jen jeden střípek do mozaiky, kterou je zapotřebí ale skládat za součinnosti všech, tedy státu, kraje, města i neziskových organizací.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna