Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Út 27. 12. 2011 | Školství-šikana na ZŠ
Otázka:
Dobrý den pane primátore!Mohla bych se vás zeptat jakým spůsobem se dá bojovat proti nečinnosti JUSTICÍ ohledně šikany na ZŠ. A se špatným přístupem policie v Brně, ohledně této závažné problematice? Děkuji s přátelským pozdravem Pitašová
Odpověď:
Vážená paní Pitašová,
šikana, označující fyzické i psychické omezování či týrání jedince v kolektivu, je závažný společenský problém. Šikana na školní půdě přitom není rozhodně žádnou novinkou, ale je patrně stejně stará jako škola sama. Nový rozměr v návaznosti na moderní komunikační technologie přitom nabývá současná kyberšikana.
Vědecké diskuse o šikaně započaly ale až v roce 1969 ve Skandinávii a až na konci osmdesátých let 20. století byly publikovány výzkumy i jinde na světě. Impulsem byly alarmující znaky, které vykazuje šikanování dnešní doby, kdy dochází k nárůstu počtu případů šikany, nárůstu brutality a rafinovanosti a naopak klesá věk aktérů šikanování. Nově se objevuje také fenomén „šikanovaného učitele“ a podle studie uveřejněné v časopise Pedagogika jsou útoky ze strany žáků důvodem, proč více než deset procent českých středoškolských učitelů uvažuje o odchodu ze školství.
Ve své zárodečné formě je šikana přítomna prakticky na všech školách. Výzkum z roku 2001 provedený na 66 základních školách, při němž bylo osloveno přes 6000, přinesl šokující výsledky: na 2. stupni ZŠ je šikanováno 41 % žáků. Šikanování většinou neprobíhá cestou ze školy či do školy tzv. na ulici, nýbrž v prostorách školy (v šatnách, na záchodcích a všude jinde, kde jsou děti bez dozoru). Problémem statistického zachycení šikany je její skrytost, neochota některých učitelů a ředitelů přiznat výskyt šikany, ale i rozdílné chápání toho, jaké chování už je možné za šikanu považovat.
Řešení školní šikany má řadu překážek, mezi které může patřit chování učitelů, ředitelů i samotných žáků či nedostatečné legislativně-kázeňské pravomoci školy. Každá základní škola zpracovává tzv. minimální preventivní program, jehož cílem je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Na jeho vypracování se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy, je vypracováván za každý školní rok a koordinace jeho tvorby spadá do činnosti školního metodika prevence. Jeho hlavní součástí je krizový plán, který má minimalizovat škody v případě, že k šikanování dojde.
V případě, že škola zjistí případ šikany, v první fázi se jej snaží řešit vlastními silami za spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce, rodiny oběti a rodiny agresora. Ve druhé fázi se obrací na specializované instituce. Pokud rodiče upozorní školu na šikanování svého dítěte ve škole, je za vyšetření záležitosti odpovědný ředitel. Povinností škol je jasně stanovit ve školním řádu pravidla chování žáků školy včetně sankcí za jejich porušení. Pro potrestání agresorů použít výchovná opatření – napomenutí, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, snížená známka z chování či převedení do jiné třídy. Pedagogové, žáci i rodiče by vždy měli být informováni o tom, co dělat v případě, když se dozvědí o šikanování.
Vážená paní,
jsem přesvědčen, že zastáváme stejný názor na nebezpečnost školní šikany. Ve svém dotazu ale poukazujete zejména na nečinnost justice ohledně šikany a „špatný“ přístup policie v Brně. Policie v případě podání oznámení je však povinna případ šetřit, i když víme, že většinou s ohledem na věk agresora je věc odložena. To však rozhodně neznamená, že se dál nic neděje – viník může být potrestán například výchovně v rámci kompetence školy, s viníkem pracují školní poradci, specializované instituce spolupracují s celou rodinou a zejména rodiči, kteří za své děti nesou právní odpovědnost. Městská policie Brno i Policie ČR participuje také na preventivních programech brněnských základních škol. V současné době tak probíhá projekt „Bezpečně na internetu“, který je zaměřený na problematiku kyberšikany. Pokud máte ale nějaký konkrétní případ „špatného“ přístupu policie v Brně, máte možnost se obrátit na kontrolní složky příslušné policie s návrhem, aby byl přezkoumám postup a závěry daného šetření.
Za váš dotaz vám děkuji a do nového roku 2012 vám přeji jen všechno dobré..
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 27. 12. 2011 | Optická síť - Brno - Starý Lískovec
Otázka:
Dobrý den, v tuto chvíli je celá Čermákova a přilehlé okolí zcela rozkopaná a tuto situaci by bylo vhodné využít pro zabudování optické sítě, nebo husích krků pro budoucí využití.
Zajisté jste si všimli, že je internet čím dál náročnější na přenos dat a kapacita dvoulinek Telefoniky O2 již neporostou exponenciálně. Vybudované infrastruktury pomocí optiky můžete v budoucnu využít k pronájmu a tím pádem k přenosu kabelového televizního vysílání a vysokorychlostního internetu, který je v tuto chvíli v největším rozkvětu.
Proč je vhodné začít?
1.) Během příštích pěti let bude linka ADSL2 naprosto nekonkurenceschopná
2.) 80% domácností používá internet a uvítá nižší cenu, které je díky této technologii možné dosáhnout
3.) Provádí se výkopové práce, které by bylo potencionálně možné využít a snížit tak náklady na výstavbu i o 50%
S pozdravem
Ivica Bojič
Odpověď:
Vážený pane Bojiči,
souhlasím s vámi, že pokud jsou splněny prostorové a technické podmínky, je případné využití společných výkopů pro uložení dalšího kabelového zařízení samozřejmě výhodné. Výstavba optokabelových sítí však souvisí ve většině případů s obchodními strategiemi a záměry soukromých společností v jednotlivých lokalitách, které tak z pozice města Brna nelze ovlivňovat.
Odborem technických sítí Magistrátu města Brna je průběžně zpracováván na základě požadavků a záměrů jednotlivých vlastníků a správců technických vedení koordinační harmonogram výkopových prací s výhledem na čtyři roky dle Obecně závazné vyhlášky č. 8/2009, o koordinaci výkopových prací na veřejných prostranstvích ve městě Brně. Sestavený roční koordinační harmonogram je mimo jiné projednáván i se správci a vlastníky optokabelových zařízení, přičemž dle hlášených změn či doplnění aktualizován vždy k 1. 6. a k 1. 9. příslušného kalendářního roku a zveřejněn na elektronické úřední desce Magistrátu města Brna.
Všichni až dosud známí správci a vlastníci optokabelových vedení jsou s uvedenou vyhláškou a postupy seznámeni, a to včetně ochranné lhůty nových komunikačních ploch veřejného prostranství po dobu 8 let od předání stavby. V koordinačním harmonogramu je v současné době na ulici Čermákova evidována akce společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. „FTTb Brno-Leskava“.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem a přáním úspěšného startu do roku 2012
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 22. 12. 2011 | staré jízdenky
Otázka:
Dobrý den,
od r. 2012 přestanou platit staré jízdenky na MHD v Brně. DPMB nabízí výměnu starých za nové. Jelikož již nebudu MHD v Brně za nové tarify využívat, žádám o proplacení starých jízdenek. Nové nechci, protože je nebudu potřebovat. Kde toto mohu provést - kde dostanu peníze za zbylé staré jízdenky, které do jejich platnosti nevyužiji. děkuji za odpověď, Rudolfová, Brno
Odpověď:
Vážená paní Rudolfová,
o celou problematiku jsem se na základě i vašeho podnětu zajímal a podle ustanovení čl. VII, odst. 1) Tarifu IDS JMK je možno jednorázové jízdenky a předplatní jízdenky přenosné v cenách dle původního tarifu použít ještě 7. den po skončení platnosti původního tarifu. Tyto jízdenky tak musí být označeny nejpozději do půlnoci 7. dne a platí až do konce své časové platnosti.
Nevyužité jednorázové jízdenky lze na stanoveném místě také vyměnit s případným doplatkem za jízdenky dle nového tarifu, nejpozději však 3 měsíce od zahájení platnosti nového tarifu. V případě, že jízdenka původního tarifu je využita pouze částečně, pro případnou výměnu se použije pouze hodnota odpovídající nevyužité části jízdenky. Finanční náhradu za nevyužité jízdenky Dopravní podnik města Brna neposkytuje. V každém případě je možnost spotřebovat jízdenky ještě během prvního týdne roku 2012.
Vážená paní,
moje odpověď vás sice zřejmě nepotěšila, na druhou stranu, i v případě jiného „zboží“ si jej nakupujete pravděpodobně jen tolik, kolik spotřebujete. I tak jsem přesvědčen, že se řešení dá nalézt, i když ne prostřednictvím Dopravního podniku města Brna. Můžete přece nevyužité jízdenky za úhradu nabídnout třeba svým známým či příbuzným nebo jim je můžete darovat. Věřím tomu, že takový „dárek“ lidem, kteří brněnskou městskou hromadnou dopravu budou využívat i v roce 2012, udělá určitě radost.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 20. 12. 2011 | Zvýšení poplatků za jesle
Otázka:
Vážený pane Onderko,
chtěl bych se Vás zeptat, jestli jste si spočítali, kolik do městské kasy přinese zvýšení poplatků za jesle? Předpokládám, že ano. Zároveň bych se chtěl zeptat, zda jste zvažovali jaký dopad toto zvýšení bude mít na rodiny, kterých se to dotkne? Před nedávném jste zdůvodnil, proč budete posílat 2,5 milionu na ohňostroje, přičemž finanční návratnost celé akce je podle mě značně diskutabilní. Vypadá to tak, že peníze vyhodíme do luftu nebo do kanálu(ů). Veselé Vánoce a děkuji za odpověď.
Odpověď:
Vážený pane Černíne,
nová úprava poplatků za péči v jeslích, platná od 1. 1. 2012, vychází zejména ze změn v možnostech čerpání rodičovské dovolené. Důvodů je samozřejmě ale mnohem více a je možné, bohužel, že se toto opatření skutečně některých rodin dotkne nepříjemně. K pochopení celé problematiky je třeba ale zajít také do historie.
Ještě v roce 1995 bylo v městě Brně 33 jeslí s kapacitou 1079 míst. Jednalo se tedy o službu, kterou využívalo poměrně velké množství rodin. Změny v délce placené mateřské a následně rodičovské dovolené způsobily, že o jesle poklesl zájem rodičů natolik, že ani 5 jeslí s kapacitou 245 míst, které se město ještě snažilo udržet, nebylo vůbec obsazeno. Následně zůstaly v Brně 3 jesle o kapacitě 110 míst a jsou to jediné městské jesle na celé Jižní Moravě. Ze služby důležité a nezbytné se stala služba doplňková a z celoměstského pohledu nadstandardní. Provoz jeslí je navíc velmi drahý, protože jesle musí ze zákona splňovat celou řadu přísných podmínek hygienických i podmínek personálního vybavení. Průměrný náklad na jedno dítě v jeslích je měsíčně cca 11 tis. Kč, platby rodičů pokrývají cca 33% nákladů. Celý zbytek nákladů musí být dotován ze strany města Brna, protože, na rozdíl od mateřských škol, stát na provoz jeslí nepřispívá vůbec.
V roce 2012 náklady na provoz jeslí díky navýšení DPH opět vzrostou. Zřizování jeslí
a dotování jejich provozu není povinností města Brna, ale jedná se o zajišťování určité služby pro velmi malou skupinu obyvatel, a to za značně nadstandardních podmínek. Poskytovat služby velmi malému počtu jedinců za nadstandardních podmínek je možné, závisí to však přímo úměrně na finanční situaci toho, kdo tyto služby dotuje. Finanční situace města Brna se výrazně zhoršuje nejen proto, že se zvýší jeho nezbytné výdaje v souvislosti s povinností spolufinancování rekonstrukce kanalizační sítě na níž se podílí fondy EU, ale také v souvislosti s celkovou situací českého státu a celoevropskými finančními problémy. Město muselo snížit své provozní výdaje, aby udrželo vyrovnaný rozpočet. Za těchto okolností nezbývá městu než zvýšit podíl rodičů na nákladech péče v jeslích. I při částce 6000 Kč měsíčně je podíl rodičů na úhradě nákladů jen 54%, a to vycházím z průměrných nákladů v roce 2011. V roce 2012 budou průměrné náklady péče v jeslích na jedno dítě měsíčně ještě vyšší.
Dále je také třeba říci, že poplatky za péči v jeslích se prakticky neměnily od roku 2007. Při stanovování nové výše poplatků jsme vycházeli z odborné zprávy o činnosti jeslí. Z ní vyplývá, že se situace, na niž byl původní model nastaven, změnila. Díky změnám v možnostech čerpání rodičovské dovolené se hlavní skupinou, která umísťuje své děti do jeslí, stává skupina se středním a vyšším příjmem (u ní hraje velkou roli potřeba co nejmenší přetržky v pracovním životě). Navržená výše poplatku představuje hranici, která by měla být za současné situace akceptovatelná. Navíc jesle zajišťují plnohodnotnou péči včetně celodenní stravy, takže poplatek je stále podstatně nižší než částky požadované např. hlídacími agenturami nebo chůvami. Letos v září platilo za jesle 91 % rodičů nejvyšší částku, tedy 4,5 tisíce korun. Platbu 800 korun hradilo pouze 1 % rodičů.
Jesle hospodaří s příspěvkem na provoz od zřizovatele a s poplatky rodičů za pobyt. Nicméně hospodaří dlouhodobě se ztrátou, přestože zavedly maximální úsporná opatření. Zvýšení poplatků za péči v jeslích mě osobně netěší, ale jako primátor města, které se musí v rozpočtu vyrovnat se znatelným propadem příjmů, s ním musím bohužel souhlasit. Věřím však, že se toto opatření negativně dotkne jen velmi malého (v řádu jednotek) počtu rodin. I nadále podporujeme existenci těchto zařízení péče o předškolní děti, ale současná ekonomická situace nám nedává do ruky mnoho nástrojů, jak ztrátu vyrovnávat jinak.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 7. 12. 2011 | Návštěvníci za zahraničí?
Otázka:
Zdravím, pane Onderko. Zaujala mne vaše odpověď paní Kazdové. Píšete, že u festivalu BMUE "každoročně stoupá také zájem ze zahraničí". Prosím, mohl byste uvést zdroj této informace? Odkud získáváte čísla zahraniční návštěvnosti BMUA, jakou metodikou jsou získávána? Jaký byl počet zahraničních návštěvníků BMUE v letošním roce a jaký v předchozích letech? Děkuji za odpovědi.
Odpověď:
Vážený pane Hrazdíro,
v návaznosti na pořádaný festival Brno – město uprostřed Evropy se zajímáte o konkrétní čísla zahraničních návštěvníků, a to nejen v letošním roce, ale i v letech předchozích. Stojím si na svém tvrzení o stoupajícím každoročním zájmu ze zahraničí, přesná čísla vyjádřit však prakticky nelze, a to z mnoha objektivních důvodů.
Jak jsem již uváděl, návštěvnost festivalu každoročně přesahuje hranici jednoho milionu návštěvníků v průběhu festivalových dnů. V letošním roce 2011 byla účast dokonce 1 300 000. Návštěvnost tvoří nejen obyvatelé města Brna, ale při jednorázových účastech také návštěvníci ze širokého okolí, a to nejen z České republiky, ale také zejména z Rakouska, Slovenska a Polska s dojezdovou vzdáleností cca 3 hodiny. Asi tušíte, že se v převážné míře jedná o individuální turistiku, a tudíž zde přesné statistické údaje chybí.
Festivalu se účastní také velké množství organizovaných turistů v rámci 2 – 5 denních programových balíčků s doprovodnými fakultativními výlety na území Brna a jižní Moravy. O akce festivalu Brno – město uprostřed Evropy projevují zájem v tomto směru významní touroperátoři, konkrétně například na poslední pořádané tiskové konferenci ve Vídni 10. května 2011. Podobné tiskové konference se pořádají například i v blízké Bratislavě či na veletrhu Regiontour. Festival Brno – město uprostřed Evropy je navíc toho komunikován ve státní propagaci mezi TOP 100 nejvýznamnějšími akcemi České republiky a probíhá pod garancí státní agentury Czech Tourism.
Mezinárodní přehlídka ohňostrojů STAROBRNO-IGNIS BRUNENSIS je také součástí neoficiální série „formule 1“ největších ohňostrojných přehlídek, na které je navázána velká skupina ohňostrojných turistů z celého světa. Známé je například početné zastoupení z USA, Kanady a oblastí Asie. Velkou skupinou turistů jsou také organizované skupiny navázané na účast soutěžních ohňostrojných týmů při IGNIS BRUNENSIS, což v letošním ročníku představovalo skupiny také z Francie, Lucemburska a Itálie.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 5. 12. 2011 | dotaz
Otázka:
Dobrý večer, zajímalo by mě, zda pozemek u kampusu, kde by mohla stát hokejová hala, patří městu Brnu. Děkuji.
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
rok 1947 znamenal pro sportovní Brno důležitý mezník. Politici a sportovci totiž slavnostně otevřeli nový brněnský zimní stadion za Lužánkami. Po desítkách let slávy však nakonec zchátral natolik, že jej už nebylo možné opravit. A bohužel, datum 25. listopadu 2008 vstoupilo do historie stadionu jako jeho poslední den, neboť byla zahájena nezbytná demolice.
Již před volbami jsem avizoval zájem vybudovat nový hokejový stadion v tzv. Západní bráně města, která se nachází mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem. V současné době je připravený projekt a vydáno územní rozhodnutí pro výstavbu na pozemcích, které nejsou v majetku města. V každém případě však stále zvažujeme i jiné možné varianty pro výstavbu víceúčelové haly a tudíž otázka kde? a kdy? není rozhodně uzavřena.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 5. 12. 2011 | světelné znečištění
Otázka:
Vážený pane primátore,
mohl byste se prosím jako primátor zasadit o snížení světelného znečištění města Brna. Myslím si, že by nikomu nevadilo, pokud by Špilberk či Petrov nebyl, dejme tomu po půlnoci, nasvícen. A vůbec, jak je to s vánoční výzdobou? Ta svítí celou noc nebo se vypne ve dvě ráno?
Předem děkuji za Vaši reakci a doufám, že ve věci světelného znečištění se brzy dočkáme zlepšení.
Kromě toho, že nebude tolik osvětlená obloha, by se podle moho ušetřit významně i na nákladech na osvětlení, což by v době době hledání úspor v rozpočtu města Brna mohla být významná částka.
Zdraví
Miroslav Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
byť jsme již spolu o problému světelného znečištění krátce hovořili v rámci veřejného projednávání rozpočtu města Brna na rok 2012, o danou záležitost jsem se i v rámci rozšíření svých znalostí dále také zajímal.
V první řadě je třeba říci, že statutární město Brno se s veřejným osvětlením se stávajícím příkonem 95W/světelné místo řadí mezi nejúspornější města jak v ČR, tak i v EU. Od roku 1993 bylo ve třech etapách vyměněno cca 31 000 kusů zastaralých neefektivních svítidel za svítidla s moderní optikou a také s podstatně menší spotřebou elektrické energie. V letech 2001 – 2008 byla navíc provedena další návazná opatření snižující platbu za odběr elektrické energie, tj. snížení počtu zapínacích rozvaděčů, snížení hodnoty hlavního jističe a v neposlední míře instalace regulátorů napětí. Z celkového počtu 424 ks dálkově ovládaných rozvaděčů veřejného osvětlení je 95 ks vybaveno regulací napětí. Snížením napětí v nočních hodinách z 230 na cca 190V se sníží i spotřeba elektrické energie v dané oblasti, a to cca o 30%. Z již výše uvedeného je tak patrno, že město Brno věnuje úsporám v oblasti elektrické energie velkou pozornost.
Vážený pane,
ve svém dotazu se zajímáte o opatření, snižující světelné znečištění. Přitom pojem „světelné znečištění“, velmi často používaný novináři, je velmi zavádějící, neboť světlo rozhodně neznečišťuje či nešpiní, ale může pouze rušit. Přesnější termín je tedy „rušivé světlo“.
Ve městě Brně jsou v současné době instalována již pouze svítidla, která mají podíl světla nad vodorovnou rovinu menší jak 1%, což ve svém důsledku znamená lepší rozvrstvení světla a tím i snížení celkového příkonu daného svítidla. V neposlední míře to představuje i nižší zátěž pro životní prostředí.
Špilberk i Petrov jsou dominantami našeho města a nasvíceny jsou dle stanoveného scénáře, a to od zapnutí veřejného osvětlení do 6,00 hodin následujícího dne. Technicky je možné zajistit omezení nasvícení v nočních hodinách, ale toto svícení má i svůj bezpečnostní význam.
Vánoční výzdoba v moravské metropoli je přímo napájena z rozvodné sítě veřejného osvětlení a svítí tedy ve stejném režimu. Opět, po technické stránce by bylo možné časově upravit provoz vánočních motivů instalovaných na jednotlivých sloupech veřejného osvětlení, ale prostředky na to vynaložené by mnohonásobně převýšily finanční úsporu za spotřebovanou elektrickou energii. V této oblasti jsme kromě toho nahradili původní žárovkové ozdoby novými typu LED, které mají cca 5 x nižší spotřebu elektrické energie.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji příjemné svátky.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna