Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Čt 24. 2. 2011 | Nástavby a privatizace bytů na Vondrákové ulici 66,68
Otázka:
Vážený pane primátore,
obracím se na Vás s dotazem, na nějž mi ani MČ Brno-Bystrc, ani Magistrát města Brna nedokázali uspokojivě odpovědět.
Bydlím v Bystrci, na Vondákové ulici v obecním bytě.
Od roku 1997 si celý náš dům poměrně intenzivně dopisuje s výše jmenovanými ohledně možné privatizace našich bytů.
Podávali jsme několik peticí, podepsaných všemi obyvateli našeho dvojdomu, všichni měli zájem o odkoupení svých bytů.Bývalé vedení naší radnice podávalo info velmi nejasné,prakticky jsme se nedozvěděli nic konkrétního ani o plánovaných nástavbách, ani o prodeji těchto bytů.Nehledě k tomu, že náš dům není ani zateplený, ani nemá vyměněná okna z důvodů prý "STOP STAVU"..Nájem máme samozřejmě čím dál vyšší a ztráty tepla jsou hodně výrazné, okna jsou ve strašném stavu..
Nakonec to dopadlo tak,že nástavbu bude k našemu zděšení provádět firma COOPTEL(dodnes nemá vydáno stavební povolení, nikdo ze sousedních domů- z jedné strany jsou byty v OV, z druhé DB, nesouhlasil s nástavbou, tak to firma vyřešila zainteresováním nechvalně známého certifikátu autorizovaného inspektora. Vzpomeňme mimo jiné např. výstavbu bytových domů v Brně-Líšni na Horníkové ulici a mnoho dalších nejen v Brně..)
Dle recenzí a poznatků nájemníků,kde již tato nástavba probíhá s tolika problémy a různými zdrženími, že jsme doopravdy šokováni tím jak je možné aby tato firma dostala další zakázku od města.
Bylo nám pouze sděleno touto firmou, že stavba by měla začít 3/2011..
K odprodeji bytů nám OPĚT nikdo není schopen nic říci.Je možné,aby nikdo z námi oslovených úředníků o tomhle problému NIC nevěděl a nebyl schopen nám srozumitelně odpovědět?
Veškerou komunikaci s ÚMČ i Magistrátem mohu doložit k nahlédnutí..
Věřím, že Vy budete kompetentní k tomu, abyste nám dal požadované info.
Děkuji za odpověď.
Dagmar Pavlíková
Dobrý den,
obracíme se na Vás s touto prosbou. Bydlíme přes 35 let v obecním bytě na ul. Vondrákova 68 v Bystrci./ tento byt byl podnikový/ manžel pracoval ve slévárně v První brněnské strojírně. Začátkem roku 2007 jsem poslala dotaz p. místostarostovi Altmanovi , jak to bude s našimi byty, tak mi odpověděl , že se počítá s nástavbou a potom prodejem po jednotlivých bytech. , byla vybraná firma COOPTEL / to se nám moc nelíbí/ , ale co se dá dělat. Nyní je r. 2011 a asi od 1.3 2011 začne nástavba. Ale proč Vám píši. Máme strach , aby se situace nezměnila a byty nám neodprodali a zůstali jsme obecní. Čtyři roky si dopisujeme a tel. domlouváme je nám to přislíbeno, ale víte jak to je. U pana doktora Veselýho je celá dokumentace podpisů všech nájemníků, že máme zájem o privatizaci .Kdyby někdo nerozhodl o nástavbách tak již jsme mohli být privatizovany , barák by jsme měli opravený, jako vedle vchody 70,72 , kde ani nežádali , ale že omylem patřili pod město , tak ho mají odkoupený, / za pár korun / a opravený a nám z obce tvrdí , že jsme neměli zájem, což není pravda.Proto se na Vás obracím, jest- li nám někdo písemně potvrdí , že si budeme moci byty odkoupit. Pevně věřím , že nám v této situaci pomůžete, protože jsme z toho neš´tastný.
Předem moc děkuji.
Stanislava Pichalová
Odpověď:
Vážené paní,
ve věci privatizace domů Vondrákova 66,68 a nástaveb na těchto domech Vám sděluji následující:
Zastupitelstvo města Brna rozdělilo v roce 2001 obecní bytové domy v Brně na ty, které budou připravovány k prodeji nájemcům, a na ty, které si město Brno hodlá ponechat ve vlastnictví nejméně po dobu 15 let. Vycházelo přitom především z návrhů jednotlivých městských částí. Domovní celek Vondrákova 66,68 je zařazen v seznamu domů, které si město Brno hodlá ponechat ve vlastnictví nejméně po dobu 15 let.
Požádá-li o přeřazení domu do prodeje nadpoloviční většina nájemců, volené orgány města tuto možnost projednají po té, co je zjištěno aktuální stanovisko k prodeji příslušné MČ.
Prostřednictvím vedoucího Bytového odboru MMB jsem prověřil na MČ Brno-Bystrc, že ve dnech 9.5.-25.5.2007 byl zveřejněn záměr MČ Brno-Bystrc poskytnout obecní panelové domy k výstavbě bytových jednotek formou nástavby. Společnost Cooptel stavební a.s. byla jedinou, která o vybudování nástaveb do svého vlastnictví na domech Vondrákova 66,68 projevila zájem. Dohoda o spolupráci při výstavbě bytů na těchto domech byla schválena ZMČ Brno-Bystrc dne 5.9.2007, k výstavbě by mělo dojít v tomto roce. Po vybudování jednotek do vlastnictví stavebníka, bude možno na základě žádosti nájemců projednat možnost zařazení ostatních jednotek v domě do prodeje a nabídnout je ke koupi jejich nájemcům. Protože domovní celek Vondrákova 66, 68 je svěřen do správy MČ Brno – Bystrc, je výše uvedený postup zcela v kompetenci i odpovědnosti městské části.
S pozdravem
Roman Onderka
Čt 17. 2. 2011 | sebereflexe
Otázka:
Vážený pane bakaláři,
nechci působit nijak útočně, ale zajímalo by mne, jestli máte alespoň malou míru sebereflexe? Jak podle Vás působíte na voliče např. v pořadu "přidej se", který odvysílala ČT?
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/211562248410002-pridej-se/
Rád bych připomněl význam slova sociální, za jehož přídomkem se nachází i Vaše stranická příslušnost.
sociální = týkající se společnosti, zejm. její péče o společensky a ekonomicky slabší vrstvy.
Předem děkuji za odpověď a doufám, že nemáte filtrátora pro nepohodlné otázky.
S pozdravem
Jan Chalupa
Odpověď:
Vážený pane Chalupo,
Vaši otázku nepokládám v žádném případě za nepohodlnou a všem, kteří se mne na něco ptají a přidají ke svému dotazu ze slušnosti také své jméno a kontakt se snažím vždy na rovinu odpovědět.
Celý váš dotaz směřuje k odvysílané reportáži České televize, jejímž ústředním tématem bylo snižování počtu malých obchodů, růst hypermarketů ve městě a boj proti expanzi velkých nákupních center.
Během historie lidstva se hospodářství řídilo především principy, jako je tradice (zvyk), příkaz nebo cena a podle toho existovaly také ekonomiky. Zatímco zvyková ekonomika, kdy způsob výroby přecházel zvyky z generace na generaci je již dávnou minulostí, příkazovou (direktivní) ekonomiku máme většinou ještě v neblahé paměti. Tento typ ekonomiky u nás převládal v letech centrálního národohospodářského plánování (1946-1989) a víme, k jakým výsledkům vedl. Do dnešní doby se ukazuje tedy jako nejlépe vyhovující tržní ekonomika. Je založena na svobodě rozhodování ekonomických subjektů (v případě malých obchodů prodejce i občana), co a od koho koupí či nekoupí. Samozřejmě, že svou roli zde hraje také stát, nikoliv však ale primátor.
Stát (aniž bych chtěl jakkoliv poučovat, ale pro vysvětlení to považuji za nezbytné uvést) pro ekonomiku vytváří legislativní i institucionální předpoklady, tedy zákony, které umožňují efektivní působení trhů. Stát vytváří také instituce, které zabezpečují výkon jeho funkcí a dodržování zákonů. Mezi ně patří ministerstva a ústřední úřady, Česká národní banka, krajské úřady, magistráty či obecní úřady a další. Z tohoto přehledu doufám vyplývá role magistrátu, která rozhodně není regulativní.
Česká republika je stejně jako všechny země zasažena globalizací. Dnes, pokud jedete do zahraničí téměř kamkoliv, nakoupíte všude zhruba stejné zboží. Současný životní rytmus se zrychlil a nakupování se kromě jiného stalo také životním stylem, který osobně až tak nesdílím. Rozumím však lákavé nabídce supermarketů pro občany, když nabízí až o 30 % své zboží levněji než drobné obchůdky, stejně jako lidem, kteří tam jezdí na velké rodinné nákupy. K drobnému prodejci pak již jen zajdou na nákup malý, který však nemůže zajistit maloprodeji ekonomickou prosperitu. Doba již také dávno překonala pochůzky po jednotlivých specializovaných obchodech, tedy jít k řezníkovi pro maso, k zelináři pro brambory nebo s bandaskou pro mléko je tak z mnoha objektivních důvodů již překonáno.
Závěrem svého dopisu mi připomínáte význam slova sociální, který nese ve svém jménu strana, jejíž jsem členem a také čelním představitelem. Velmi dobře vím, co je obsahem slova sociální, které však není možné v podtextu nahrazovat slovem socialistický, tedy, že „poručím větru dešti“ a soukromým subjektům nařídím provozování ztrátové prodejny potravin a občanům určím, kam mají chodit nakupovat. V tomto směru vidím za slovem sociální závazek a povinnost řešit ty případy občanů, kteří se v důsledku nemoci, handikepu či věku stali závislými na pomoci jiných, a to systémovými opatřeními, včetně oblasti zajištění nakupování. Takový funkční a finančně dostupný systém by měl zajistit pro potřebné občany jejich důstojný život, což je jedním z bodů prosazovaných ČSSD.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 17. 2. 2011 | Nespravedlnost
Otázka:
Pane primátore,
jistě víte o tom, co se událo v Brně v posledních dnech. Myslím tím týrání Dominika. Nezdá se Vám velmi ale velmi nespravedlivé, že jeho rodiče dostanou, jak jsem četl "až osm let". Vždyť je to naprostá šílenost, tohle by se nemělo nikdy stát, měli by dotat nejlépe doživotí, nebo jak se říká: oko za oko, zub za zub. Tenhle kluk bude mít nadosmrti zkažený život kvůli takovýmto "zrůdám". Mohl byste mi prosím nastínit situaci, jak pokračuje soud.
Velmi Vám děkuji
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
také mnou otřásl příběh týraného Dominika z Brna, a to zejména při uvědomění si, jakou bolest, hlad, krutost bez lásky a zejména beznaděj musel chlapec v rodině dlouho zažívat. Současně si přitom uvědomuji mnohdy bezzubost nastaveného sociálního systému péče a hlavně riziko, že odhalený případ Dominika je jen špičkou ledovce s hrůznou představou, že takových trpících dětí je, a to nejen v ČR, mnohonásobně více.
Minulé století přineslo řadu převratných změn v postavení dítěte ve společnosti, v chápání jeho potřeb, požadavků a práv i v jejich uplatňování. Současně mu však přineslo mnoho nezměrného utrpení a strastí, a to nejen v bídě rozvojových zemí ale také často i v místech největšího blahobytu. Jedním z největších nebezpečí pro dítě je jeho týrání, zneužívání a zanedbávání, tedy ubližování v nejrůznější podobě a proti tomu vedou boj (úspěšný, a bohužel někdy i neúspěšný) sociální pracovníci, lékaři či psychologové. Za minulého režimu však naše země v této otázce zaostala, ať již z důvodů objektivních (např. dřívější zřízení nepřiznávalo tento problém, a dokonce jej i zastíralo) nebo subjektivních, neboť v obecném povědomí stále mnohdy panuje přesvědčení, že každému dítěti se daří dobře, je svými rodiči milováno a také, že tělesný trest, byť i krutý, patří ke správné výchově.
Ve svém dotazu se mne ptáte, zda je spravedlivé, aby „rodiče“ (a tohle označení se mi opravdu nechce ani použít, ale bohužel jsou to rodiče) v případě prokázání tohoto trestného činu dostali „jen“ za své krutosti osm let vězení, ačkoliv malého Dominika potrestali prakticky na celý život. Osobně jsem přesvědčen, že je to nespravedlivý trest za to, když někdo týrá své bezbranné dítě a využívá jeho závislosti. Pokud ale budu vycházet z možností trestního práva, pak jsem přesvědčen, že soudce vynese v případě prokázání viny (a musíme stále hovořit o tom, že v tomto okamžiku platí presumpce neviny a je třeba nahlížet na obžalované jako na nevinné) spravedlivý rozsudek, včetně zařazení odsouzených do odpovídajícího typu a režimu výkonu trestu odnětí svobody.
Vážený pane,
závěrem svého dopisu mne žádáte o informace o průběhu trestního jednání. Nemám o průběhu trestního jednání žádné jiné informace (a ani žádné jiné mít nemohu, neboť z titulu mé funkce nejsem účastníkem soudního řízení), než které jsou prezentovány ve sdělovacích prostředcích a ty je třeba brát s určitou rezervou. Jedno však vím zcela jistě, mediální tlak nesvědčí jak soudnímu jednání, tak hlavně malému Dominikovi. Ten potřebuje nyní zejména klid, bezpečné zázemí, láskyplnou náruč, ale i terapeutické vedení, aby životní následky byly minimální. Také peníze, které byly vybrány na jeho konto uspořádanou sbírkou, ulehčí Dominikovi první kroky v dospělosti.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 11. 2. 2011 | dpmb
Otázka:
Dobrý den,
vracím se k nesřízeným světlům vozidel mhd. Požadujete informace o jaká vozidla jde konkrétně,je obtížné zjistit číslo vozidla, když oslní v protisměru,jeden případ za všechny:
trolejbus - číslo vozu 3241 na konečné Srbská dnes 7.28, každý světlomet svítí jinak, jeden oslňuje, stává se i u tramvají.
je rozšířeným nešvarem u všech druhú vozidel, že si řidiči svévolně upravují svícení, aby lépe viděli - časté u os. aut - při kontrole policii tvrdí, že museli vyměnit žárovku po poruše.
máme člena rodiny sraženého na přechodu po oslnění viníka protijedoucím vozidlem, oslňujícího nejde obvykle dohledat, ti řidiči, kteří mají světla v pořádku jsou v nevýhodě,
neboť hůře vidí, není vyloučeno, že si řidiči mhd vypomáhají zásahem do seřízení též.
takové vyjádření mám i od min. dopravy, kde o problému vědí a chystají opatření stran pravomoci policie. dříve vozívaly hlídky regloskop.
v lednu jsem odeslal email na dp, odpovězeno obratem, že informují údržbu, před tím zaslán dopis řediteli, bez odpovědi.
faktický stav svědčí o šlendriánu v údržbě, kontrole i řízení.
dp by měl jít příkladem v dodržování předpisů.
v úctě vlach
Odpověď:
Vážený pane Vlachu,
vaším podnětem jsem se znovu zabýval a situaci také konzultoval s provozním ředitelem DPMB, a.s. Ing. Valníčkem. Na základě vašeho dotazu a následné konzultace jsme společně dohodli určitá opatření, která by měla zamezit případným vámi udávaným situacím.
Nastavení světlometů ve všech vozech Dopravního podniku města Brna se pravidelně kontroluje při prohlídkách, přitom cykly kontrolních prohlídek jsou každých 5000 km (cca 10 dní) až 15000 km (30 dní) dle typu vozidla. Na starších vozidlech jsou seřizovací prvky reflektoru těžko přístupné i pro laika, za kterého DPMB považuje i řidiče, neboť neví jak se k těmto prvkům dostat a hlavně nemá k dispozici potřebné nářadí. Na novějších typech vozidel jsou již seřizovací prvky dostupné i laikům, a to prostřednictvím páčky pod reflektorem.
Touto páčkou se může někdy mimovolně pohnout např. při umývání vozidla, seřízení prakticky může přestavět i řidič, i když není jasné z jakého důvodu by tak činil, když jsou ulice města osvětleny dostatečně.
DPMB i na základě vaší připomínky zařadí seřízení světlometů (polohu páčky) jako další kontrolní operaci řidiče při přebírání vozidla. Kontrolou budou také pověřeni technici příslušné provozovny.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 11. 2. 2011 | Rozpočet 2010
Otázka:
Pane primátore,
chci se zeptat, kdy zveřejníte plnění rozpočtu Brna za rok 2010¨, na stránkách města.
Děkuji
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
informace o výsledcích hospodaření města (za jednotlivá čtvrtletí + závěrečná za celý kalendářní rok) jsou zveřejňovány vždy až po jejich projednání v Zastupitelstvu města Brna (ZMB). U závěrečného účtu navíc platí zákonná povinnost zveřejnit jej nejméně 15 dnů před projednáním v ZMB, aby se k němu občané mohli vyjádřit.
Předpokládám, že závěrečný účet plnění rozpočtu města Brna za rok 2010 bude předložen k projednání jako obvykle na květnové zasedání ZMB. Kompletní zveřejnění tak proběhne v posledním dubnovém týdnu.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 10. 2. 2011 | dotaz
Otázka:
Vazeny pane primatore,
jak si muze obycejny clovek sice clen CSSD s vami dohodnout osobni schuzku nebo popripade na jakou elektronickou adresu se dotazovat ???
velice dekuji za odpoved
s pozdravem
Petr Novacek ml.
Odpověď:
Dobrý den,
je Vám k dispozici moje elektronická adresa primátora města Brna – onderka.roman@brno.cz.
S pozdravem
Roman Onderka
Po 7. 2. 2011 | Die Svobodaplatz
Otázka:
Herr Primator Onderka,
ich sehe die Svobodaplatz, weil hier ich wohne. Aber hier sind keine Baume. Warum? Ich mag die Baume, weil es ist so schon.
Bitte antworte mir
Thomas Goreng
Odpověď:
Vážený pane Gorengu,
možná je to tím, že každodenní život žijeme příliš rychle a nemáme čas vnímat detaily, ale nezbývá mi nic jiného než vám sdělit, že stromy na náměstí Svobody jsou. Snad jen díky zimnímu počasí nejsou zde zasazené listnaté stromy nyní více viditelné, ale jsou zde a je jich dokonce celá dvacítka. Stromy na náměstí Svobody byly vysazeny před několika lety současně s provedenou kompletní rekonstrukcí náměstí a každý rok se zdárně rozrůstají. Prostor centrálního brněnského náměstí bude také stejně jako v loňském roce s jarními měsíci osázen květinovými závěsnými truhlíky, které celý prostor ještě více „osvěží“.
Vážený pane,
poměrně velmi často dostávám dotazy, týkající se většího uplatnění zeleně ve veřejných prostranstvích. Všechno má ale svá pravidla, včetně výsadby zeleně. A tak zatímco veřejnost si zeleň ve veřejných prostranstvích přeje, orgány státní památkové péče naopak zeleň příliš nepreferují. Větší možnosti uplatnění zeleně jsou například také výrazně limitovány trasami inženýrských sítí a jejich ochrannými pásmy, případně dopravním řešením prostranství. Konečné rozhodnutí je pak mnohdy těžko dosažitelným kompromisem mezi požadavky občanů, zájmy památkové péče a technickými limity daného prostředí. Přes to všechno jsem rád, že i přes výše uvedená závazná stanoviska se daří na veřejných prostranstvích zeleň prosazovat, i když uznávám, že by její rozsah mohl být i větší.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 7. 2. 2011 | MoravskoSlezko
Otázka:
Vážený Pane Primátore....
Chtěl bych se zeptat....
Po těch všech aférách v České republice se Vás ptám jako občan Moravy a Slezka jestli už nenastala v dnešní době jedna zásadní otázka.
Jde o MoravskoSlezkou otázku ohledně samostatnosti a nezávislosti Moravy a Slezka pod hlavičkou EU.
Jasně a stručně řečeno před rokem 1918 byla Morava a Slezko samostatným správním celkem pod hlavičkou Rakousko-Uherského Mocnářství. Morava a Slezko v této době patřila-o mezi nejbohatší samosprávný celek na spolkové úrovni a bylo s ním vždy jednáno jako s rovnocenným partnerem. A dnes ??? Dnes patří Morava a Slezko mezi nejchudší regiony ve Střední Evropě. MoravskoSlezké dějiny v podstatě neexistují, věčné finanční aféry, rozkrádání ve velkém v ČR atd.
Proto se Vás ptám jestli je Morava a Slezko toto schopna-o vyřešit, jak ekonomicky tak i politicky???
Jestli-že, ano tak já bych jako občan do toho šel...
s pozdravem DD.
PS:
Brno - hlavní město a politické centrum
Ostrava - kulturní a průmyslové centrum
Olomouc - náboženské a humanitární centrum
Odpověď:
Vážený pane,
ptáte se mě, zda nenastala příhodná doba k tomu, aby se Morava a Slezsko osamostatnily a vytvořily nezávislou zemi pod hlavičkou Evropské unie. Současně Vás zajímají také ekonomicko-politické aspekty takového kroku.
Rád bych zdůraznil, že otázka případné samostatnosti Moravy a Slezska je velmi složitá, má mnoho aspektů (nejenom politických a ekonomických) a je třeba jí věnovat hlubší rozbor a větší prostor, než jaký máme momentálně k dispozici.
Je historický fakt, že do roku 1918 byly Království české a Markrabství moravské součástí rakousko-uherské monarchie jako dvě rovnoprávné a na sobě nezávislé historické země a že patřily k vyspělejším částem monarchie. Je také třeba připomenout, že jistá nevraživost a konkurenční vztah mezi nimi existují již od středověku. Podobný vztah k sobě měla i hlavní města korunních zemí Praha a Brno, které mělo navíc vazby spíše na Vídeň. V 19. století však začalo sílit národní hnutí a Moravané se začali obracet k Praze jako k hlavnímu středisku českého národa. Aby odolali velkoněmeckému tlaku, přidali se k českému programu.
V roce 1918 se Morava stala součástí Československé republiky, nebyl však dodržen slib, že moravská zemská samospráva zůstane zachována. Roku 1920 začala její likvidace, která dle některých historiků trvá dodnes.
Jak se pak v našich zemích často měnily režimy, docházelo často k územněsprávním reformám, při nichž nebyly respektovány historické hranice Moravy. Vždy zde existovala snaha vybudovat centralizovaný stát, kterému se dobře vládne, a dnešní politická garnitura v Praze v tom v jistém smyslu pokračuje.
Přesto si jako představitel města, které je Praze schopno konkurovat ekonomicky, politicky i kulturně, ani jako politik nemyslím, že by osamostatnění Moravy přineslo jejím obyvatelům významné výhody. Jsme členy Evropské unie, Evropa se stále více integruje. Bojovat v těchto podmínkách za samostatnou právní existenci je zbytečné plýtvání silami, potažmo penězi. Pokud Morava využije svůj kulturní i politicko-ekonomický potenciál, který má přes všechny „ústrky“ z centra stále velký, může usilovat o to, aby se stala významným regionem v Evropě. Vždyť právě ono neustálé naříkání na to, jak nám ti Pražáci ubližují, jak nám nic nedají, jak nám nic nedovolí, je výrazem regionální omezenosti a uzavřenosti.
Dnes se tisíce česky hovořících lidí na Moravě hlásí k moravské národnosti. Nepovažují se za Čechy, ale za Moravany. Hrají svou roli ve společnosti, jsou zastoupeni v obecních zastupitelstvech, mají svou politickou stranu. Je zřejmé, že s nimi společnost musí počítat, a je na nich, jak se v ní dokáží prosadit.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 7. 2. 2011 | Účast na protestu
Otázka:
Dobrý den pane primátore,dne 25.3.2011 od 14hod chystáme protestní pochod proti ubírání peněz rodinám v brněnských ulicích.Svoji účast potvrdilo už nyní 500 lidí,proto bych se Vás ráda zeptala,zda by jste nás nepodpořil popříp.se k nám nepřipojil a neřekl nám k tomu Váš názor.Máme sepsanou i petici,kterou budeme posílat panu ministrovi Drábkovi,už nyní má petice přes tisíc podpisů.
Děkuji Pospíšilová
Odpověď:
Dobrý den, paní Pospíšilová,
za správnou věc se má bojovat, a to mám samozřejmě na mysli demokratické prostředky, kterými tato společnost již na rozdíl od předchozího režimu oplývá.
Uvědomuji si současnou snižující se ekonomickou úroveň rodin s dětmi, ale také třeba seniorů nebo lidí s handikepem. Doba opravdu není příznivá, je ale otázkou, zda je s ohledem na budoucnost této společnosti dobré ubírat peníze právě těm nejpotřebnějším, a to dětem. Ještě dříve, než ale zodpovím závazně otázku své osobní podpory připravovaného protestního pochodu, chci se seznámit s obsahem podepisované petice.
Pošlete mi tedy, prosím, zmiňovanou petici, která bude zaslána ministru práce a sociálních věci ČR Jaromíru Drábkovi, k přečtení. Teprve poté budu moci být ve své odpovědi konkrétnější.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 3. 2. 2011 | Zoo
Otázka:
Pane primátore Onderko,
dočetla jsem se na brno.idnes o peníze proz zoo, ředitel říká že jich má málo a vy na to: "
--------------------------------------------------------------------------------
Ředitel Hovorka by si měl vzít vitamíny podporující paměť. Srovnejte si peníze, které dávalo město zoologické zahradě před pěti lety a které dává dnes. Zoo je naší prioritou, rada zrovna schválila dotace pro klokany a orly". Mohu se tedy zeptat, kolik Brno dávalo na zoo v roce 2005 a kolik dalo v roce 2010? Děkuji
Odpověď:
Vážená paní Musilová,
když jsem před několika málo dny otevřeně odpovídal redaktorce MF Dnes na otázky týkající se financování brněnské zoo, úplně jsem nepočítal s tím, že mě bude citovat tak přesně. Za svým výrokem si ale stojím, neboť čísla hovoří více než jasně.
Ještě dříve, než uvedu jednotlivá konkrétní čísla za předchozí léta, je dobré úvodem říci, že se jedná jak o skoro 20% navýšení provozního příspěvku, tak zejména o masivní investice do zoo. Stačí si tak jen připomenout poslední nově otevřenou expozici Beringie, představující kamčatskou přírodu nebo indiánskou vesnici s tee-pee. Investice do brněnské zoo však nekončí a již dnes se připravují další velké projekty, podporované žádostmi o dotace z EU – jedná se např. o výstavbu nového vstupního objektu s velkokapacitním parkovištěm pro tři stovky osobních vozů a autobusů. V plánu je také nová expozice orlů, která má tematicky navázat na Beringii. Nová expozice klokanů má zase lidem přiblížit život zvířecích obyvatel Austrálie. V přípravě je také projekt stavby africké vesnice a selského dvora s typickými českými domácími zvířaty. A nyní tedy konkrétní čísla, závěry o pravdivosti mého vyjádření nechť si udělá každý sám.
Vývoj příspěvku na provoz Zoo Brno od zřizovatele v letech 2004-2010 (v tis. Kč)
r.2004 - 35 108,-
r.2005 - 36 313,-
r.2006 - 38 215,-
r.2007 - 39 495,-
r.2008 - 40 702,-
r.2009 - 41 324,-
r.2010 - 43 346,-
Vývoj „investic města Brna do ZOO“ v letech 2004-2010 (v tis. Kč) (dotace na investice ZOO + kapitálové výdaje, realizované přímo z úrovně MMB)
r.2004 - 3 956,-
r.2005 - 1 000,-
r.2006 - 8 269,-
r.2007 - 13 142,-
r.2008 - 27 140,-
r.2009 - 69 376,-
r.2010 - 62 958,-
Za váš dotaz vám děkuji a rozhodně také doporučuji osobní návštěvu brněnské zoo. Uvidíte jak nové moderní expozice, stejně jako objekty, které bude třeba ještě modernizovat a zatraktivnit pro návštěvníky všech věkových kategorií.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 1. 2. 2011 | Mrakodrapy
Otázka:
Pane primátore,
jak je možné, že kfyž chce nkdo v Brně nco postavit, má s tím tkové problémy, hlavně kvuli městu. AZ Tower bude v Brně stát jen proto, že tento pán je "hrdý Brňák" jak sám řekl, jinak že by ho stavěl jinde. To stejné teď s projektem Heršpická. Nemyslíte že by jste se měl na toto zaměřit aby investoři neztrácei zájem, protože roky, uznejte, to je opravu dloouho, jen kvuli pár papírům.
Dkuji za odpoved
Odpověď:
Vážený pane Havle,
stejně jako vy si přeji, aby se město Brno dynamicky rozvíjelo, a to nejen v oblasti architektury, ale také v oblasti kultury, zdravotnictví, školství, ale třeba též výstavnictví či sportu. Všechno tak úspěšně nyní nasvědčuje tomu, že Brno bude mít v horizontu let svůj Manhattan. Jakmile to totiž letošní počasí dovolí, bude zahájena výstavba 109,5 vysokého domu AZ Toweru poblíž M-Paláce, z dílny architektky Evy Jiřičné pochází připravovaný projekt Paláce Heršpická a třetím mrakodrapem by se v dané lokalitě mohl stát 84 metrový H-Park. Přípravy na výstavbu takových výškových domů však skutečně mohou trvat několik let, neboť se nejedná „jen“ o pár papírů, ale je třeba vyřešit celou řadu důležitých souvisejících otázek.
Úvodem je třeba si říci, že základem pro mrakodrap je dobrá adresa. Výšková budova, lokalizovaná někde v polích, je totiž ztracená investice. Proto je zájem investorů umisťovat tyto budovy co nejblíže k centru města a je třeba si klást otázku, co tím město nejen získá, ale také co ztratí. Brno má totiž svou charakteristickou polohu, stavební vývoj a hodnoty, které je třeba respektovat a zachovat i pro budoucí generace. Panorama města, jak je známe dnes, bylo totiž možné pozorovat již několik století. A tak zatímco celá severní polovina města je prakticky plně konsolidována, jižní část z mnoha historických příčin čeká na postupnou urbanizaci. A právě zde je nyní největší tlak na výstavbu.
V minulých letech byla Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna zpracována urbanistická studie na téma výškového zónování, jejíž součástí byl i důkladný rozbor nynějšího a plánovaného dopravního systému ve městě. Nároky výškových staveb na dopravu individuální i hromadnou jsou totiž jedním z rozhodujících kritérií, a to ještě ani nehovoříme o problematice parkování. Přitom je třeba rozlišit, zda se jedná o firemní administrativu nebo o veřejnou správu, která v konečném důsledku přitahuje dopravu z celého města či regionu v daleko vyšší míře. V úvahu je třeba také vzít fakt, že jsou v takových budovách umístěny další subjekty jako restaurace či obchody, které cílovou dopravu ještě navyšují.
Tato studie v konečném výsledku vymezila lokality, které se liší pravidly pro výšku zástavby. Vymezuje tak aktivní zóny, stabilizované zóny, nestabilizovaná a nezastavitelná území. Aktivní zóny jsou tak tedy území, vhodná pro výstavbu výškových budov (pozn. výšková budova je stavba, jejíž celková výška přesahuje 40 metrů nad přilehlým terénem), kde musí být splněna kritéria velmi dobré obslužnosti, dostatečné vzdálenosti od historických dominant města a prokázán soulad s dálkovými pohledy na panorama města. Stabilizované zóny jsou tak vymezeny jako zóny, ve kterých nebude možno současnou výškovou hladinu zástavby libovolně zvyšovat, neboť se jedná o území s jednotným uceleným charakterem zástavby. V nestabilizovaných územích dnes není zástavba konsolidována a v nezastavitelných územích se nachází chráněné krajinné prvky a tudíž zde nebude možné stavět vůbec.
Zdá se vám to všechno složité? To jsme teprve na povrchu, ale je třeba nahlédnout i pod zem a diskutovat zcela vážně o kanalizační síti ve městě. Brno roste a ke své existenci potřebuje mimo jiné také kvalitní městskou kanalizaci, tedy stokovou síť. Současná městská kanalizace je přetížená a opotřebovaná a zhruba 25% stokové sítě je dokonce v havarijním stavu a vyžaduje rekonstrukce. Tato situace se tak v mnoha případech doslova stává překážkou dalšího rozvoje města a není žádným tajemstvím, že se město svažuje směrem k jihu, tedy k lokalitám, kde se rýsují možnosti staveb výškových budov. Ve všech médiích také již zazněly informace o startující výstavbě retenční nádrže u Jeneweinovy ulice v Komárově za téměř 600 milionů korun z rozpočtu města. Výstavba této retenční nádrže pomůže kromě jiného zlepšit stav čistoty ve Svratce a hlavně umožní, aby nebyla výstavba v souvisící významné části omezována. Stane se součástí kanalizačního systému a umožní mimo jiné postavit plánované objekty nejen ve vznikajícím Jižním centru, ale realizace této nádrže otevírá možnosti výstavby v Žabovřeskách, v Komíně a její vliv zasahuje až do Bystrce.
Vážený pane,
doufám, že po přečtení těchto jen pár řádků, týkající se problematiky výstavby nejen výškových budov v Brně, jsem vám nastínil složitost problematiky, kterou je třeba řešit vždy v celém kontextu. Jednoznačně podporuji rozvoj města Brna, vždy je třeba o něm ale rozhodovat s odbornou podporou, uvážlivostí a odpovědností za minulost i budoucnost.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna