Otázka:
Toto je holá diskriminace zdravotně postižených, co uděláte proti tomu Vy osobně?
Zapojte se prosím do diskuze a pomožte nám
# http://www.novinky.cz/domaci/227010-zdravotne-postizeni-by-mohli-prijit-o-zamestnani-i-prispevky.html
#
Odpověď:
Vážená paní Beránková,
každý člověk naší společnosti má právo na důstojný život. Česká republika je přece vyspělá země uprostřed Evropy. Kroky koaliční vlády pod vedením Petra Nečase však mění sociální politiku této země v asociální se snahou, aby chudí byli ještě chudší a zdravotně postižení ještě kromě svého handicapu byli odkázání žít v izolaci a na hranici chudoby. Zde tak neobstojí ani neoblomné Kalouskovo zdůvodňování o zadlužené kase a nezbytnosti „reforem“. Jde totiž o to, co si kdo pod slovem „reforma“ skutečně představuje.
Možnosti místní samosprávy v oblasti sociální a zdravotní péče jsou ale velmi omezené. Město Brno se však navzdory finanční krizi skutečně snaží: v oblasti zdravotnictví usiluje např. o sloučení řídících struktur a servisních činností městských zdravotnických zařízení s cílem uspořit náklady na jejich provoz. Uspořené prostředky hodlá následovně znovu investovat do zdravotnických zařízení. Pro své potřebné občany otevřelo např. nové domy s pečovatelskou službou v Králově Poli, Bystrci či Komíně. Připravují se další nové kapacity – objekty v Řečkovicích a Kohoutovicích se 48 byty. Město se snaží být také maximálně přátelské k handicapovaným lidem, ať již se jedná o bariéry stavební, ale také komunikační. V roli primátora statutárního města Brna si uvědomuji také významnou roli nestátního neziskového sektoru v oblasti sociálních služeb a podporuji jej, jak jen je to možné.
Nesouhlasím s připravovanými vládními změnami, v důsledky kterých by mohli zdravotně postižení přijít o zaměstnání a příspěvky. Svůj názor jsem proto připraven kdykoliv deklarovat při jednáních na veřejnosti či na politické scéně.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
Otázka:
Někdy před dvěma či třemi týdny jsem vznesl dotaz, proč se něco nedělá s bývalými zahrádkami u trati těsně před hl. nádražím při vjezdu od Přerova, v nichž vegetují jen bezdomovci. Nejen že mi nikdo neodpověděl, ale dotaz byl asi vyřazen. Je to jako u pana Donutila, když říká: Ptejte se mne na cokoli, odpovím vám jen na to, co budu chtít.
Jan Fojtů.
Odpověď:
Vážený pane Fojtů,
děkuji vám za dotaz, který jsem obdržel ale až nyní a jen pro vaši informaci vám sděluji, že nemám rozhodně ve zvyku vyhýbat se odpovědím třeba i na hodně „nepříjemné“ otázky.
Podle vašeho bohužel jen rámcového popisu vám však nemohu jednoznačně odpovědět na otázku o stavu pozemků, které máte na mysli. K tomu by byly třeba bližší údaje, například čísla konkrétních parcel. Podle mého názoru však ve vašem dotazu naznačené pozemky by mohly být v současnosti ve vlastnictvím Českých drah, a. s. s tím, že železnice je vykoupila již před více lety. Také zásluhou dalších výkupů vznikl v jejich nedaleké blízkosti prostor, na kterém se mohla realizovat již v letech 2007 až 2010 první etapa stavby odstavného nádraží, která se stala startovací částí přestavby brněnského železničního uzlu. Jeho investorem je státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která i vámi naznačené parcely hodlá využít pro další fáze stavby.
V tomto prostoru je však více zatím zanedbaných parcel, z nichž některé má v současnosti ve vlastnictví také město Brno či některá z jeho společností. Jeden z těchto pozemků ve tvaru trojúhelníku je podél břehu Svratky mezi ulicemi Opuštěnou a Rosickou. Vzhledem k tomu, že připomíná spíše „džungli“, začne již na přelomu března a dubna úprava tohoto prostoru. Akci budete mít možnost sledovat například z cyklistické stezky lemující v tomto úseku řeku.
Využití a zejména úprava pozemků, určených pro přestavbu brněnského železničního uzlu bude mít ještě ale složitý osud. Přestavbu schválila vláda již v roce 2002. Na jaře 2011 měl však projekt pouze nepravomocné územní rozhodnutí, takže v současném návrhu Strategie dopravy jako nevyhnutelné součásti rozvoje do roku 2025 připravované Ministerstvem dopravy je uveden rok zahájení akce 2020. Zdůrazňuji, že se jedná o návrh ministerského dokumentu, který pro nedostatek státních prostředků některé stavby odkládá do dalších let. Vedení města Brna nyní intenzivně jedná o zařazení přestavby uzlu do finančního plánu Státního fondu dopravní infrastruktury v podstatně dřívějším termínu. Se stavem věci tak rozhodně spokojen nejsem a konám všechny možné kroky ke změně současného stavu.
Srdečně zdraví
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den,vážený pane primátore,
obracím se na Vás s velkou prosbou o pomoc.
Moje teta p. Kalinová, je vlastníkem bytu na Mendlově nám. v Brně,který měla pronajatý paní jménem Hana Janošková.Ta se odtud odstěhovala bez udání nové adresy a zanechala tetě dluh na nájemném ve výši téměř 30.000,- Kč. Snažím se své tetě pomoci,jelikož je to již stará a nemocná paní a shledala jsem,že p.Janošková v zaměstnání, které uvedla mé tetě, již 3 roky nepracuje, na internetu jsem dále zjistila, že prodává 2 domy - jeden ve Vedrovicích okr. Znojmo a jeden v Niškovicích okr. Vyškov, což na nás působí neseriozním dojmem. Mimo toto jsem našla, že Vás má p. Janošková přidaného mezi své přátele na Facebooku.Jelikož již nevíme kam se obrátit, protože p. právnička mé tetě sdělila,že policie s tímto nemá nic do činění, obracím se na Vás, zda by jste nám nějakým způsobem nepomohl nebo nám poradil,kam se obrátit a jak postupovat.
Děkuji za odpoveď a přeji hezký den
Bořkovcová Blanka
Odpověď:
Dobrý den, paní Bořkovcová,
plně chápu vaši snahu pomoci staré nemocné paní, ale v tomto případě jsou zřejmě také mé možnosti téměř nulové. Současně se obávám, že v tomto případě bude vymáhání práva více než obtížné.
Ale k věci a možnému řešení situace. Vzhledem k tomu, že se s velkou pravděpodobností jedná o občansko-právní spor, je v první řadě třeba vypátrat, kde se dotyčná osoba pohybuje, konkrétně bydlí. Lze k tomu využít těch málo indicií, které máte – například předstírat zájem o koupi zmiňovaných domů ve Vedrovicích a Níškovicích. Teprve poté, když zjistíte adresu bydliště paní Janoškové, lze osobu zažalovat u soudu o náhradu škody. Já však rozhodně nejsem právník, který vám může radit, co dělat a také mám k dispozici neúplné informace o věci (např. je o pronájmu sepsána písemná dohoda? a.j.). Bohužel praxe je i taková, že pokud se vám podaří dosáhnout pravomocného rozsudku, jeho vymahatelnost může být následně také problematická, tedy že dlužné peníze vaše teta neuvidí nebo v lepším případě uvidí v horizontu měsíců či let.
Mrzí mě, že pro vás nemám lepší zprávy. V každém případě vám však přeji úspěch, neboť jsem přesvědčen o tom, že před nespravedlností se oči zavírat nemají a pokud existuje aspoň trnitá cesta s malou nadějí na řešení, je třeba ji vyzkoušet.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
Obracím se na Vás s prosbou, abyste nadále nepodporoval Masarykův okruh v Brně. Mám trvalé bydliště v brněnském sídlišti Bystrc a vím, jak rapidně se kvůli hluku z autodromu zhoršila kvalita odpočinku i života v mém okolí.
Brněnské sídliště Bystrc, městské části Žebětín a přilehlé obce u okruhu (Ostrovačice, Popůvky) značně trpí velmi nepříjemným hlukem z tréninků po celou sezónu. Tento hluk se při závodech nejsilnějších strojů (GT) nese i desítky kilometrů daleko, vzhledem k tomu, že samotný okruh je postaven v kopcích v dost velké výšce nad okolním terénem. Celá oblast Podkomorských lesů, ve které je okruh postaven
byla prohlášena za klidovou oblast. Ovšem v praxi lidé i lesní zvěř značně trpí provozem autodromu. Prosím, abyste při rozhodování o podpoře Masarykově okruhu v Brně přihlédl i k těmto okolnostem.
Děkuji Vám
Tomáš Káňa
Odpověď:
Vážený pane Káňo,
v těchto dnech dostávám spíše dopisy s opačnou prosbou, a to: „Zachraňte Velkou cenu pro město Brno a ČR!“. Jak však vyplývá z vašeho emailu, každý má rád tak trochu něco jiného, „někdo holky, někdo zase vdolky“. Snažím se tedy plně pochopit vaše výhrady a konkrétně negativní dopady na kvalitu života v blízkosti brněnského Automotodromu.
Nepopiratelným faktem však přes to všechno zůstává, že Velká cena silničních motocyklů v Brně
je bezkonkurenčně největší sportovní událostí v Česku. Každoročně na ni přijede přes 200 tisíc diváků, což oceňují v první řadě pořadatelé, sportovní fanoušci a obchodníci, méně už například policisté, záchranáři či občané v blízkosti závodního okruhu. Nemůžeme ale také zcela pominout výjimečnost historické tradice – vždyť závody se jezdí v Brně od roku 1965 a prakticky na motorky chodili již naši dědové a otcové. V roli primátora města Brna jsem se vždy snažil podporovat dění na Masarykově okruhu. Je to sportovní klenot, který přináší kromě měřitelného finančního přínosu také obrovskou reklamu ČR. Vždyť závody sledovali diváci celkem z 207 zemí na celém světě a z toho ve 184 zemích byly závody vysílány dokonce v přímém přenosu!
Vážený pane,
na základě vašeho podnětu jsem se zajímal také o zatížení okolí nadměrným hlukem. Byl jsem ubezpečen, že žádné obydlí v okolí není zasaženo hlukem přesahujícím povolený limit (55dB), i když při závodech se může tomuto limitu blížit. Chápu, že jsem vás touto odpovědí příliš nepotěšil, přesto věřím, že s osobní tolerancí všeho negativního pochopíte důležitost brněnského Automotodromu pro moravskou metropoli. V každém případě vám za názor děkuji. Nabídl mi i jiný pohled na fungování brněnského okruhu.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
mám na Vás tyto dva dotazy:
1) Ulice Česká vždy byla jednou z hlavních pěších tepen města. Udivujeme mě proto, že se na ni při rekonstrukci historického jádra města stále zapomíná. Kdy předpokládáte její rekonstrukci?
2) Velmi těžko chápu situaci kolem parkovacího domu Panenská. Tato akce je dlouhodobě připravována, občany města dlouhou dobu očekávána, všechny slíbené termíny však zatím prošly bez jakéhokoliv výsledku. Za vrchol považuji skutečnost, že útvar Magistrátu měta Brna zruší územní rozhodnutí na akci, kterou dlouhodobě připravuje firma, v niž má město Brno významný podíl. Jak je to možné pane primátore, kdy bude tato situace dořešena.
Předem děkuji za Vaše odpovědi
Jan Adamec
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
ve svém emailu se mne dotazujete, kdy bude rekonstruována jedna z hlavních pěších tepen ve městě Brně, ulice Česká a také na stav věci kolem výstavby parkovacího domu Panenská.
Právě v těchto dnech finišuje rekonstrukce dopravního uzlu Joštova, na dokončení úseku Joštova – Komenského náměstí – Údolní si ale budou muset občané ještě pár měsíců počkat. V plánech se nezapomíná ani na rekonstrukci ulice Česká. V této ulici, která je jednou z důležitých pěších tepen, je vedeno také velké množství inženýrských sítí, z nichž některé jsou již za hranicí své životnosti. Proto se i v této ulici dlouhodobě připravuje výstavba kolektorů, do kterých se bude většina sítí přemisťovat. Podle schválené studie etapizace výstavby sekundárních kolektorů v historickém jádru města je 12. stavba kolektoru Česká – Středova navržena k realizaci v období 2013 – 2015. Následovat by měla 15. stavba kolektoru Solniční v letech 2015 – 2017. Až po dokončení těchto kolektorů bude možno provést rekonstrukci celé ulice Česká. K tomu je třeba také ale dodat, že realizace všech těchto staveb bude záviset na jejich zařazení do rozpočtu kapitálových výdajů města.
A nyní pár aktuálních poznámek k situaci kolem výstavby parkovacího domu Panenská. Úvodem bych chtěl říci, že existuje upřímná snaha ze strany vedení města řešit nedostatečnou situaci parkovacích kapacit ve městě Brně, a to nejen v historickém centru, ale třeba také na sídlištích, kde je situace tak vyhrocená, že v případě potřeby nemohou projet ani havarijní vozy nebo záchranky. Jednoznačně jsem přesvědčen o tom, že na ulici patří lidé a auta patří pod zem nebo nad zem!
Výstavbu parkovacího domu na ulici Panenská připravuje společnost Brno Parking, a.s., přesněji její dceřiná společnost Brno Parking Panenská, a.s., přičemž město Brno vlastní 34% akcií ve společnosti Brno Parking, a.s. Společnost Brno Parking, a.s. požádala o územní rozhodnutí místně příslušný stavební úřad, který na základě této žádosti vydal územní rozhodnutí. To však bylo napadeno a jako takové projednáno u orgánu nadřízeného stavebnímu úřadu MČ Brno-střed, tj. u Odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna. Nadřízený orgán shledal vytýkané vady jako důvodné a v souladu s právními předpisy územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu s žádostí o nápravu vytknutých vad. V této souvislosti je třeba jen připomenout, že jak stavební úřad, tak Odbor územního a stavebního řízení jednají v roli státní správy zcela nezávisle. Celý vývoj tak sice osobně považuji za zdlouhavý, nicméně v souladu s legislativou a tak nezbývá nic jiného, než takto také trpělivě postupovat. Nicméně přes to všechno zůstávám optimistou a věřím tomu, že se parkovacího domu Panenská nakonec dočkáme.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobry den pane primatore,
prosím vas v brnenskym podchode s merem od tesca k hlavnímu nadrazí jak jsou verejne zachody u eskalatoru tak je nesnesitely zapach plno bezdomovcu atd.moje deti tam pravidelne prochazí a porad je obtezují a zebrají močí všude uz je to tam nesnesitely tak to tam byvalo vsechno ciste a bezpecne.
Dekuji za odpoved a vyresení problemu z pozdravem
Kříž
Odpověď:
Dobrý den, pane Kříži,
čistota a pořádek ve městě Brně musím uznat je stálý a přetrvávající problém, který mi nedělá radost. Uvědomuji si, jak je to nepříjemné vůči všem slušným občanům a nedůstojné vůči návštěvníkům a turistům. Částečně tuto otázku ze své pozice primátora řešit mohu, částečně ale ne, neboť je v kompetenci příslušné městské části.
Z pozice primátora města Brna vykonávám kromě jiného také funkci vrchního velitele Městské policie Brno. Zde jsem vždy usiloval o to, aby byl v ulicích maximální počet strážníků MP, kteří by dohlíželi na veřejný pořádek a také, aby byl posílen kamerový systém města Brna, který by včas odhalil pouliční kriminalitu a vandalství. Přijali jsme také městské vyhlášky (řeší otázky např. konzumace alkoholu na veřejnosti a žebrání), které dávají strážníkům potřebné kompetence a i když se vám to možná nezdá, počet strážníků v ulicích města Brna se skutečně zvýšil a s nimi i počty kontrol včetně nepřizpůsobivých osob, které obtěžují ostatní svým žebráním, nezřízeným popíjením na ulici nebo zápachem.
Zastupitelstvo města Brna na svém posledním jednání dne 7. března 2011 schválilo do křesla ředitele MP Brno JUDr. Jaroslava Přikryla a společně s personální změnou očekávám také novou iniciativu, jak stav ve městě Brně ještě zlepšit.
Úklid a čistotu ulic mají však ve své kompetenci přímo jednotlivé městské části, v tomto případě tedy Městská část Brno-střed. Doporučuji vám tedy se obrátit v této věci také na pana starostu Šťástku a apelovat na vyšší kvalitu poskytovaných služeb.
Za váš dotaz a připomínku vám děkuji. Jsem si moc dobře vědom, že je stále co zlepšovat.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Děkuji, že jste se vložil ve věci problému zachování Grand Prix v Brně. Věřím, že se povede takový produkt zajistit i do dalších let. Možná by neškodilo oslovit i organizaci Dorna, která zaštiťuje celé MS (případně Autoklub ČR, který je povinnen se tím zaobírat). Brno má stále vysoký kredit jako jedna z nejlépe organizovaných Grand Prix na světě, několikrát byla oceněna. Možná by Brno v tak těžké situaci mohlo dostat výjimku, zvlášť když vedení v čele s panem Ezpeletou má s brněnským okruhem nadstandardní vztahy. Upřímně si nedokážu představit, že by nejkrásnější dráha na světe osiřela a zbylo by z toho pouze torzo. Stejný případ svíral před léty rakouský A1-ring a bohužel dopadl velice neslavně a s obrovským dluhem na kontě. Za mnohé fanoušky ještě jednou děkuji, že se o tento problém zajímáte a věřte mi, že to v dnešní době a obzv lášť když se jedná o motorismus není automatické.
S pozdravem Mgr. Roman Iščuk
Odpověď:
Vážený pane Iščuku,
upřímně vám děkuji za vyjádřenou podporu v boji o budoucnost brněnské Velké Ceny. Pokud totiž nebudeme nic dělat (myšleno všichni), budou si moci nejen Brňané, ale i ostatní v České republice a v zahraničí na otázku „Jakou Cenu má Brno?“ v příštích letech odpovídat místo „Velkou“ ostudně a pateticky „žádnou“.
Celý mediální boom odstartovala počátkem března tisková zpráva o výsledcích hospodaření brněnského Automotodromu. Pořádání šampionátu je dle těchto údajů natolik ztrátové, že se v roce 2012 neobejde bez státní dotace. Za finanční krizi v hospodaření může hlavně zalistovací poplatek, jehož výše se oproti roku 2009 zdvojnásobila na současných 70 milionů korun. Jde o peníze, které společnost Automotodrom platí Dorně, promotérovi mistrovství světa za to, že se závod v Brně vůbec jede. Přitom promotér mistrovství světa Dorna by chtěl závody v Brně (všichni víme, že máme nejkrásnější dráhu na světě), ale pokud nebude zajištěno financování, začne jednat s okruhy na Ukrajině a v Maďarsku. Brno je přitom jediným podnikem z celého šampionátu, kterému schází podpora státu.
Velká cena silničních motocyklů v Brně je bezkonkurenčně největší sportovní událostí v Česku. Každoročně na ni přijede přes 200 tisíc diváků. Závod má také již dlouhou tradici – jezdí se v Brně od roku 1965, prakticky na závody chodili již naši dědové a otcové a je to srdeční záležitost.
V roli primátora města Brna jsem se vždy snažil podporovat dění na Masarykově okruhu. I v době finanční krize, kdy převažovala maximální snaha šetřit, město Brno na svůj „sportovní“ klenot nezapomínalo. Loni jsme okruhu poskytli 10 milionů korun, letos počítáme s částkou ve stejné výši, přispívá také v rámci svých možností kraj. S podporou počítáme i do budoucna. Jednoznačně zde ale chybí finanční podpora státu. Udržení špičkových světových podniků na Masarykově okruhu je nejen otázkou prosperity Brna a regionu, ale také České republiky. Vždyť Automotodrom přináší jak měřitelný finanční přínos, tak také obrovskou reklamu ČR (závody sledovali diváci celkem z 207 zemí na celém světě a z toho ve 184 zemích byly závody vysílány v přímém přenosu !).
Vážený pane,
ještě jednou vám děkuji za vaši podporu. Počátkem měsíce března, hned po zjištění stavu věci, jsem se společně s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem obrátil dopisem na vládu a ministry ČR. Tímto dopisem apelujeme na vládu České republiky a žádáme o podporu dofinancování formou úhrady zalistovacího poplatku MS silničních motocyklů, s ohledem na reálnou hrozbu, že Česká republika může během jednoho roku zmizet z mapy nejprestižnějších motorických událostí na světě. Hledáme také další možná řešení, v době finanční krize to není ale vůbec jednoduché.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý večer, pane primátore.
Zajímalo by mě jak je možné, že dvě studie k ÚZEMNÍMU PLÁNU VYJDOU ZCELA ODLIŠNĚ. Jedná se mi o posudky, které si prý nechalo město za pěkný peníz zpracovat. Jde o posudky vlivu křižovatky dálnic u Bosonoh na životní prostředí.
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
projednávání konceptu Územního plánu je aktuální téma, které se dotýká a bude dotýkat občanů všech městských částí. Přípravu a projednávání konceptu Územního plánu má na starosti zejména Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, informace na vaše otázky jsem zjišťoval tedy právě zde.
Odboru územního plánování a rozvoje MMB však není nic známo, že by město Brno zadalo posudek vlivu křižovatky dálnic u Bosonoh na životní prostředí. Dotazem na Ředitelství silnic a dálnic ČR však bylo zjištěno, že v lokalitě u Bosonoh byl v nedávné době posuzován Vliv stavby na životní prostředí – Rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání. Tento posudek, respektive jeho zpracování však zadalo ŘSD, nikoliv město Brno. V současné době je tento posudek vyvěšen na internetu pod označením Úsek Kývalka – Holubice: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=OV7006.
V tomto posudku je konstatováno:
Přípravu MÚK Bosonohy provádět s ohledem na skutečnost, že o případném připojení komunikace R43 na dálnici D1 přes tuto křižovatku bude rozhodnuto až po ukončení hodnocení vlivů záměru „Rychlostní komunikace R43 v úseku Dálnice D1-Kuřim“ na životní prostředí. V případě realizace MÚK Bosonohy bude konečné řešení, včetně návrhu opatření k eliminaci negativních vlivů na životní prostředí, stanoveno podmínkami souhlasného stanoviska k tomuto záměru.
Pokud jste však svým dotazem měl na mysli posudky ke konceptu nového územního plánu, je možné k věci říci následující. Ve Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu města Brna na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí, je tato stavba hodnocena v části hodnocení strategických investic na životní prostředí a veřejné zdraví, a to pouze v rámci hodnocení investice „Rychlostní komunikace R43 – úsek Brno-Kuřim“, případně v rámci investice „Zkapacitnění D1“. Samostatné hodnocení křižovatky v Bosonohách ve Vyhodnocení provedeno není. Další posudky, které by se zabývaly vyhodnocením vlivů křižovatky dálnic v Bosonohách, město k dispozici nemá. Z tohoto důvodu, pokud chcete zjistit ještě více informací, musíte rovněž svůj dotaz blíže specifikovat.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
v loňském roce se v tisku objevila informace o snaze Brna prodat zanedbaný hotel Myslivna. Letos však rada města naopak schvaluje další investice do hotelu a dokonce odklady nájemného. Znamená to, že podporujete stávající neutěšený stav tohoto objektu? Nebylo by lepší podat nájemci výpověď smlouvy pro neplacení nájmu a následně usilovat opět o prodej, kerý by pomohl mětsskému rozpočtu?
Renata Vaculíková.
Odpověď:
Dobrý den, paní Vaculíková,
ve svém emailu se dotazujete na stav hotelu Myslivna, konkrétně pak na další plány města Brna, které je vlastníkem hotelu. Hotel Myslivna se nachází v krásném přírodním prostředí městského lesoparku nad areálem brněnského Výstaviště a nabízí kromě ubytování, stravování a dalších hotelových služeb také mimořádný výhled na moravskou metropoli. Tato původně výletní restaurace si získala za léta svého fungování srdce mnoha Brňanů a také návštěvníků mimobrněnských.
Snad jen pro zajímavost – již v šedesátých letech devatenáctého století si jistý brněnský občan postavil v lese nad Pisárkami restauraci, která se brzy stala výletním místem Brňanů. Navštěvovali ji mimo jiné i takové osobnosti, jako byli spisovatelé Jiří Mahen, Rudolf Těsnohlídek a Vladislav Vančura. Ti měli tuto restauraci, která se jmenovala Myslivna tak v oblibě, že před ní zasadili borovici, která roste dodnes. Později, v letech 1942 - 1943 si němečtí vojáci postavili v pisáreckých lesích budovu, kterou nazvali Jägerhaus a používali ji jako svůj klub. Po válce byla tato budova, která byla také stylově zařízena, přeměněna na restauraci. I tato se brzy stala oblíbeným místem Brňanů, pro svoji nádhernou vyhlídku na město Brno a velice kvalitní kuchyní. Na letní terase začínal svoji kariéru i Gustav Brom se svým orchestrem. V listopadu 1987 byla dokončena přístavba hotelové části.
Statutární město Brno jako vlastník hotelu Myslivna v současné době řeší pouze provozní opravy, které jsou nezbytné pro udržení provozu hotelu, neboť udržení provozu je jak pro vlastníka tak i pro další osud hotelu jednoznačně nejvýhodnější. Je nutné zde také zmínit skutečnost, že vlastník budov má povinnost (ve smyslu ustanovení § 664 zákona č. 40/1964 v platném znění Občanského zákoníku) zabezpečit, aby nemovitosti byly ve stavu způsobilém smluvenému užívání a v tomto stavu je svým nákladem udržovat.
K dotazu ohledně možnosti prodeje areálu hotelu Myslivna je možné dále říci, že v současné době jsou zvažovány možnosti dalšího využití areálu hotelu, přičemž lze předpokládat, že v dohledné době bude návrh dispozice s těmito nemovitostmi předložen k projednání orgánům statutárního města Brna.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
jsem rád, že se v Brně staví nové dopravní stavby a rekoonstrují ulice.
Nicméně, každá taková výstavba znamená dočasné omezení provozu na přetížené komunikaci. Takovým příkladem je i MÚK Hradecká/Královopolská/Skácelova.
Aniž by to proběhlo nějak výrazně médii, dočetl jsem se na webu Dopravního podniku města Brna, a.s., že stavba bude dokončena až v srpnu 2011! Původní termín zněl duben 2011, jenže na této diskusi (http://brnensky.denik.cz/online_rozhovory/reditelstvi_silnice_dolezal.html) zní tato odpověď: Objekty této stavby spadají do stavebního povolení, které pozbylo právní moci. Současný odhad předpokládaného zdržení je asi půl roku.
Pane primátore, nejhorší máme sice již za sebou, tj. při jízdě z ulice Skácelova na ulici Královopolskou nejsem zdržován jedním semaforem navíc, ale tohle je vážně ostudné! Žádám Vás touto cestou o vykonání maxima, co je ve vašich silách, aby došlo k obnovení povolení, když už ne k tunelům, tak alespoň k této MÚK, která zcela jistě přispěje k plynulejšímu provozu nejen MHD a cyklistů v tomto úseku. Je tristní, že kvůli stěžovatelům na tunely je zastavena výstavba i této křižovatky.
Druhá má část dotazu směřuje k rychlosti staveb. Chápu, že klimatické podmínky a noční klid neumožňují stavební provoz 24 hodin denně v centru města, ale několikrát jsem viděl během rekonstrukce ulice Joštova, že "parta dělníků" spíš byla "partou flákačů"! Jen, pro příklad: Dne 5. listopadu jsem v 16:53 vyfotil toto foto: http://miropiro.wz.cz/dokumentace.jpg - v tu dobu se na ulici nic nedělo, co by souviselo se stavbou! Jsem přesvědčen o tom, že by stavební práce mohly probíhat rychleji a nekomplikovaly by tak život obyvatelům i návštěvníkům města Brna tak dlouho.
Žádám proto při příštích rekonstrukcích nejen o výsadbu zeleně, ale hlavně o rychlejší postup prací.
Děkuji
Miroslav Hruška
Odpověď:
Vážený pane Hruško,
stejně jako vy jsem byl v listopadu 2010 velmi rozčarován rozhodnutím Městského soudu v Praze, který vyhověl občanskému sdružení Velký městský okruh, zrušil rozhodnutí ministerstva dopravy o výstavbě a pozastavil nejen stavbu tunelů Dobrovského, ale současně také navazující stavby.
Důvodem pro zrušení stavebního povolení bylo dle názoru soudu nedostatečné zdůvodnění nedodržení zákonných hlukových limitů ze strany správních orgánů, tedy speciálního stavebního úřadu Odboru dopravy KrÚJmK a odvolacího orgánu Ministerstva dopravy ČR i přes to, že orgán státní správy vydal k hluku kladné stanovisko. K tomu je třeba současně dodat, že předmětná stavba byla správními orgány povolena v souladu s praxí běžnou v České republice i v zahraničí.
Primátor města nemůže jakkoliv zasahovat do rozhodování soudů. K tomu značně nedokonalý právní řád České republiky tak mnohdy chrání účelové zájmy úzkých skupin lidí více než veřejný zájem a například Krajský soud v Brně zrušil v minulosti z podobných důvodů územní rozhodnutí na výstavbu velkého městského kruhu na Tomkově náměstí nebo na přestavbu železničního uzlu Brno. K veřejnému zájmu nepochybně patří i oblast ekonomická včetně hospodářského rozvoje. Nedostatky v právním řádu České republiky a nedostatečná ochrana veřejného zájmu je jednou z nejpodstatnějších příčin prodražování dopravních staveb v České republice. Přímé škody vzniklé pozastavením stavby královopolských tunelů dosahují téměř 58 milionů korun měsíčně a hospodářské škody na rozvoji města Brna v důsledku zpožďování staveb silniční infrastruktury či železničního uzlu Brno jsou řádově vyšší. Výše uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze může být současně také do budoucna precedens i pro investice soukromé, neboť investor nemá jistotu, že mu soud nezruší stavební povolení v polovině rozestavěné stavby. Může tím také dojít k odlivu zahraničních investic z České republiky a k případným arbitrážím, které v konečném důsledku nezaplatí nikdo jiný, než daňový poplatník.
V těchto dnech mě navzdory všemu špatnému, co se dělo a děje, potěšily ale zprávy pozitivní, a to že stavby opět ožijí s velkou pravděpodobností již od poloviny března. Nelze nevidět skluz, ke kterému i tak dojde, ale zásadní je, že se strategická dopravní díla, která alespoň částečně řeší složitou dopravní problematiku v Brně opět budou blížit ke svému závěru.
Ve svém emailu, kromě jiného zmiňujete také dlouhodobou náročnost rozestavěné stavby a dopravních omezení. Poukazujete též na údajnou neefektivitu pracovního výkonu stavebních dělníků. Každá stavba a firma, která realizuje dílo, je placena za předané dokončené dílo a v případě časového skluzu z neobjektivních důvodů je ohrožena sankcemi. Zadavatel zakázky pak v rámci kontrolních dnů sleduje průběh stavby a zejména dodržování harmonogramu prací. V rámci objektivity je třeba ale také říci, že každý zaměstnavatel je povinen dodržovat mimo jiné třeba Zákoník práce (tedy nesmí nařizovat práci přes čas a nedodržovat čas na odpočinek
pracovníků aj.), ale i technologické postupy jednotlivých prací.
Vážený pane,
jsem rád, že navzdory původní červené STOP získaly tyto stavby opět v Brně zelenou. Po dokončení stavebních prací pak bude následovat také výsadba zeleně, která bude tou příjemnou tečkou za všemi útrapami. Ve svém názoru se jednoznačně shodujeme - je třeba stavět rychle, ekonomicky a minimálně zatěžovat okolí. V rámci svých kompetencí z titulu funkce primátora o to také usiluji.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA,
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den
Vzhledem k tomu že jste mě neodpověděli se musím zeptat znova.Zajímám se o park hvězdička který má být spolufinancován EU. Zajímalo by mě kdy se začne konečně něco dít (stavět) a kde bych mohl vidět plán jak má vypadat
Předem děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážený pane Fišere,
zahájení realizace projektu Park Hvězdička ve vnitrobloku tvořeném obytnými domy v ulicích Hvězdové, Bratislavské, Francouzské a Staré je naplánováno na začátek příštího roku 2012, jelikož teprve s koncem letošního roku vyprší nájemní smlouva, která je navázána na tamní Středisko surovin. Hotovo by dle předpokladů mělo být nejpozději do konce roku 2012.
Na úpravu parku byl vybrán architektonický návrh Atelieru zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera, který nejlépe reagoval na specifické podmínky této lokality. Základním motivem parku bude centrální zpevněná plocha - "náměstíčko" s vodním prvkem a pítkem. V parku bude umístěn i objekt komunitního centra s nízkoprahovým zařízením, které pro místní děti a mládež rozšíří nabídku volnočasových aktivit. Na objekt komunitního centra má navázat parkově upravená plocha s trávníkem, stromy, cestami a lavičkami - "zahrada". Severozápadní prostor parku je pak navržen jako pobytová travnatá louka s terénními nerovnostmi a místy na sezení. Pro hraní různých míčových her, např. basketbalu, volejbalu, fotbalu nebo nohejbalu, bude sloužit sportovní hřiště s bezprašným povrchem.. Vybrané betonové stěny po obvodu parku budou upraveny jako lezecké stěny a nejmenší děti se "vyřádí" na hřišti s prolézačkou, houpačkou a kolébadly. V parku budou ponechány pouze kvalitní dřeviny a zeleň bude doplněna novými stromy a keři. Vybavení parku je vzhledem k očekávanému provozu navrženo v kombinaci betonu a dřeva.
Máte-li zájem nahlédnout do studie budoucí podoby parku, můžete se obrátit na Odbor územního plánování a rozvoje MMB v Kounicově ulici 67 (paní Tereza Tučková). Bližší informace k projektu získáte také například v Urban centru na Staré radnici v ulici Mečové 5.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna