Otázka:
Dobrý den, pane Onderko. Sedmého dubna jste na dotaz pana Svobody po měřitelném zisku z dotací pro Velkou cenu vypočetl, že státu ročně pořádání GP vynese víc než sto milionů korun. Ekonom Petr Mach ale váš názor zcela odmítá. V závěru odpovědi na http://www.bystrcnik.cz/?p=11782 říká: „Z ekonomického hlediska nedává žádný smysl dotovat Velkou cenu z peněz daňových poplatníků. Kdyby stát (město) nevyužil(o) peníze daňových poplatníků na dotování Velké ceny, mohly by o to nižší být daně nebo by o to mohly být vyšší jiné výdaje. Dotování Velké ceny nezvýší nijak daňové výnosy ani hrubý domácí produkt země.“
Považujete argumenty ekonoma Macha za relevantní a přehodnotíte váš postoj, nebo si myslíte, že správné nejsou a proč? Máte vy sám z přidělení dotací pro GP přímý nebo nepřímý prospěch?
Odpověď:
Vážený pane Lošťáku,
děkuji vám za váš dotaz, ve kterém se znovu vracíte k dotacím pro Velkou cenu. Ve svém vyjádření pak citujete názor ekonoma Petra Macha, který uvádí, že „z ekonomického hlediska nedává žádný smysl dotovat Velkou cenu“ a chcete znát na to můj názor.
Petr Mach, blízký spolupracovník Václava Klause, český ekonom a dnes již také předseda Strany svobodných občanů, obhajuje principy volného trhu a usiluje o minimalizaci zásahu státu do ekonomické sféry. Neoliberálním postojům a názorům Petra Macha rozumím, ale přesto jsem hluboce přesvědčen o tom, že platí jen za předpokladu, pokud jsou státem aplikovány rovným přístupem. Nelze totiž pasivně akceptovat rozhodnutí „někomu ano a někomu ne“.
Přímo konkrétním příkladem je pak dokonce vládní Program podpory filmového průmyslu, tedy ryze oblasti soukromého podnikání. Tento Program (a rozpočet Programu na rok 2010 činil 250 mil. Kč) se neorientuje přímo na výrobu filmového projektu, ale podporuje nepřímé dopady na ostatní ekonomická odvětví země. Přímo tedy počítá s tím, že když zahraniční filmaři točí v ČR, dojde ke zvýšené poptávce po řadě dodavatelských služeb a také služeb, které nesouvisí přímo s výrobou projektu. Pracovní pozice, které jsou produkcemi vytvářeny, se dále odrážejí ve zvýšené spotřebě a v konečném důsledku prostřednictvím daňových odvodů i v příjmové stránce státního rozpočtu. To má dopad jak na veřejné prostředky, zaměstnanost, ale i propagaci České republiky. A já se tedy ptám: „V čem jsou principielně „filmové pobídky“ jiné ve srovnání s pořadatelstvím a podporou Grand Prix Brno? Odpověď zní: „v ničem“. A takových příkladů bychom v České republice našli desítky.
Pokud odhlédnu od víceméně filosofických pohledů na problematiku, musím znovu konstatovat, že přínosy Grand Prix pro státní pokladnu jsou mnohem vyšší než požadovaná podpora zalistovacího poplatku. Navíc není možné přehlížet fakt, že do Brna (tedy ČR) přijíždí zahraniční návštěvníci, kteří zde utrácí, ale kdyby nebylo „motorek“, jinak by do Brna nepřijeli. Nechci v této souvislosti polemizovat, jak se při zhodnocené koruně snižuje export zboží. V roli primátora města Brna jsem přímo povinen hájit zájmy tohoto města a usilovat o jeho prosperitu, což v případě hledání podpory pro světoznámou Grand Prix České republice na všech možných místech bezesporu dělám.
Závěrem bych chtěl říci, že si ekonoma Petra Macha vážím, ale přesto všechno nemám sebemenší důvod svůj postoj přehodnocovat. Navíc, všechny přínosy Velké ceny Brno nelze ani přímo vyčíslit, tak jak je tomu v případě počtu návštěvníků, Automodrom totiž přináší kromě měřitelného finančního přínosu také obrovskou reklamu ČR. Vždyť závody sledovali diváci celkem z 207 zemí na celém světě a z toho ve 184 zemích byly závody vysílány v přímém přenosu.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den, předchozí dva dotazy (jeden můj, jeden nějakého pána) byly vymazány, ptám se znovu a třeba se stane zázrak a dotaz nevymizí...Dle dostpuných informací má město zakoupit od firem Impera a Reko bytové domy v celkové hodnotě 151.000.000,- za 84 malometrážních bytů. Což při velmi hrubém přepočtu vychází cca.1,8 milionu na jeden byt. Cena je zjevně velmi vysoká, defacto téměř odpovídající běžně prodáváných bytů. Kdo vyjednal, respektive nevyjednal množstevní slevu při tak vysokém čísle kupovaných bytů? Proč město pozemky nejprve prodá developerům a následně tyto pozemky i s domy kupuje zpět? Kolik se zůčastnilo firem výběrového řízení a o kolik byly nabídky zde již stavějících firem "výhodnější"? Kdo obyvatelům Kamech zaručí, že díky následovnému nastěhování sociálně slabých rodin, nedojde k devastaci okolí, nepořádku a následné "devalvaci" ceny již stávajících obyvatel, kteří se ve většině případů upsali ďáblu jménem hypotéka na 20-30 let? Proč se namísto do koupě nových bytů neinvestuje do infrastruktury v okolí Kamech? Doprava do centra a dalších částí Brna, je naprosto klíčová a kritická! Proč město nevyužilo svých již vlastních bytů? Dotazů jsem položil poměrně dost, budu doufat, že dotaz opět nezmizí "někde" a bude mi zodpovězeno. Daná problematika nezajímá jen mne, ale většinu již stávajících obyvatel nové čtvrti Kamechy. S pozdravem Petr Moučka.
Odpověď:
Vážený pane Moučko,
děkuji vám za váš dotaz, týkající se startovacích bytů v lokalitě Kamechy.
Záměr vybudování startovacích bytů vychází ze schválené Strategie bydlení města Brna, která v cíli č. 2 – Podpora všech forem bytové výstavby - jako podcíl 6 zakotvila potřebu výstavby startovacích bytů pro mladé rodiny. Řada měst v ČR má již pojem startovacího bydlení zaveden, má vybudovány startovací byty a schváleny specifické podmínky pro jejich obsazování a užívání např. města Hradec Králové, Olomouc, Strakonice, Mělník, Zlín , Nový Bydžov či některé městské části Prahy. Brno postupovalo po vzoru z Hradec Králové, které řešilo získání startovacích bytů nákupem budoucích novostaveb od stávajících investorů na území města.
Záměrem statutárního města Brna bylo získat do vlastnictví nemovitosti s byty (případně s garážemi či garážovými stáními) v novostavbách na území města Brna, budovaných soukromými stavebníky. Stavebník mohl nabídnout jednotlivé budoucí stavby před zahájením výstavby s pravomocným stavebním povolením nebo již rozestavěné stavby (prosté závazků). Předmětem dodávky bylo budoucí nabytí vlastnictví bytových domů - nemovitostí včetně pozemků zastavěných bytovým domem, případně pozemků souvisejících, tvořících se stavbou bytového domu jednotný funkční celek a stavební práce na dokončení rozestavěných staveb bytových domů nabytých na základě této veřejné zakázky městem.
Bytové jednotky měly být charakteru malometrážních bytů o velikosti 1+KK, 1+1, 2+kk, 2+1, podlahová plocha jednotlivých bytů v v rozmezí 30-60 m 2 (max. 20% bytů může být z dispozičních důvodů projektu menší či větší, a to max. o 20% stanovené velikosti). V rámci zadávací dokumentace byly stanoveny další podrobnosti zakázky.
Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání konaném dne 7. 3. 2011 posuzovalo výsledek zakázky a vybralo v rámci limitu zadaných nákladů jako nejvhodnější celkem 2 nabídky ( celkem obdrželo město 6 nabídek, ostatní nabídky byly ale vyřazeny z důvodů prokazatelného nesplnění zadaných podmínek zakázky). Obě vítězné nabídky, které jako jediné splnily všechny požadované náležitosti, jsou od firem, které v lokalitě Kamechy staví a prodávají byty do osobního vlastnictví (dále OV).
Dle nabídek volných bytů na internetu jsou ceny nabídnuté městu v průměru mírně pod tržními cenami, za které tyto společnosti v těchto lokalitách byty do OV prodávají. Jelikož se jednalo veřejnou soutěž, nebylo možné vyjednávat nějakou množstevní slevu. Město neprodává pozemky, aby je kupovalo zpět. V lokalitě Kamechy probíhají přeparcelace a následný doprodej pozemků města pod domy investorům.
Důvodem proč město zvolilo tuto formu zakázky bylo zejména výrazné zkrácení doby pořízení startovacích bytů, dokončení výstavby bylo plánované do 31.12.2012. Při realizaci tohoto záměru vlastní výstavbou na pozemcích města byl předpoklad dokončení cca 6/2014, tedy o 1 a půl roku později, příprava investice města s řešením územního a stavebního řízení a následné veřejné zakázky trvá cca 12 – 16 měsíců (navíc na většině lokalit se v poslední době investoři obvykle potýkají dlouhou dobu s nesouhlasy okolních vlastníků nemovitostí a dalších účastníků řízení).
Startovací byty nejsou určeny pro nízkopříjmové skupiny obyvatel a sociálně slabé rodiny, ale pro mladé manžele, kteří mají zaměstnání a snahu nastartovat vývoj bydlení své rodiny směrem k budoucímu vlastnickému bydlení. Startovací byty mají být pořízeny pro mladé rodiny, které nemají kde bydlet a nemají dostatek finančních prostředků, aby si koupily byt ani aby si vzaly hypotéku. Právě tyto mladé perspektivní lidi je nutné nenechat odejít z města za levnějším bydlením mimo Brno, ale naopak umožnit jim zůstat v Brně a našetřit si na např. na základ pro hypotéku. Byty mají být placeny z Fondu bytové výstavby města Brna, ze kterého lze investovat zpět zase pouze do oblasti bydlení. Pro více informací a například vysvětlení termínu startovací byt prosím využijte webové stránky města Brna www.brno.cz.
Město Brno nemá dostatek volných bytů a k 1. 4. 2011 eviduje 3 771 žádostí o přidělení obecního bytu. Nově uvolněné byty městské části znovu obsazují dle pořadníků vedených na jednotlivých městských částech, tudíž tyto byty nemohou být jako byty startovací využity. Nové byty se staví v omezeném počtu, již se specifickým určením (v poslední době pouze jako byty v domech s pečovatelskou službou).
A závěrem pár informací k otázkám infrastruktury v dané lokalitě. Město Brno investovalo do lokality Kamechy téměř 90 mil. Kč k vybudování páteřní technické infrastruktury. Dále se významně podílelo i na budování další technické infrastruktury uvnitř lokality. Bez této investice by developeři nezahájily v lokalitě výstavbu, jelikož investice do technické infrastruktury byly velmi vysoké (jednalo se prakticky o zelenou louku).
Za Váš dotaz Vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den,pane Primátore.Ráda bych se vás zeptala co bude dál s domem na ulici Plotní 39.Dům je už osmý rok v asanačním pásmu kvůli výstavbě nového vlakového nádraží.Dům nechtějí vystěhovat ale ani opravovat.Moje dvouletá dcera má astma a podle vyjádření lékařky žijeme v nevhodném prostředí,například vlakový přejezd pět metrů před okny,zatuchlý sklep a zejména plísenˇv domě a v bytě která moje obě děti ohrožuje na zdraví.Dokonce mladší dvouletá musela být hospitalizována v nemocnici.Veškeré lékařské zprávy jsou na bytovém odboru a zodpovědní úředníci na moje nesčetné žádosti o výměnu bytu za zdravotně nezávadný nechtějí vyhovět a odpovedeli mi pouze jednou.Děkuji vám za ochotu.S pozdravem Synková
Odpověď:
Vážená paní Synková,
obrátila jste se na mne s žádostí o pomoc při řešení bytové situace a mohu vás ubezpečit, že jsem se celou vámi popisovanou záležitostí pečlivě a zodpovědně zabýval.
Jak sama uvádíte, bydlíte v domě na ulici Plotní 39, u něhož se předpokládá v budoucnu demolice a městská část Brno-jih, jíž je dům svěřen, z toho důvodu do domu neinvestuje, a to ani do běžné údržby.
Dům na Plotní 39 je skutečně zařazen do seznamu domů, které mají být demolovány v souvislosti s přestavbou Železničního uzlu Brno. Průběžná jednání se Správou železniční dopravní cesty směřovala k tomu, že město započne dům vyklízet již v loňském roce. Změna státní dopravní politiky a omezení finančních prostředků vkládaných státem do významných dopravních staveb však vedou k odkladu předpokládaného zahájení stavby. V červnu letošního roku se předpokládá teprve vydání územního rozhodnutí povolujícího umístění stavby.
Na základě dnešního jednání dne 18. dubna 2011 městské části Brno-jih, statutárního města Brna a dotčených organizací proto statutární město Brno odloží prozatím zajišťování náhradních bytů, městská část Brno-jih provede v průběhu jednoho měsíce prohlídku tohoto bytového domu a začne s odstraňováním závad v domě i v bytech nájemců. S vyklízením domu započne statutární město Brno až v době stavebního povolení a zajištění finančních
prostředků na tuto stavbu, zejména ze strany státu.
Plně chápu vaši nepříjemnou situaci a věřte mi, že já jsem současně také tou osobou, která si přeje, aby se záležitosti kolem Železničního uzlu Brno hýbaly kupředu daleko větším tempem. Navzdory všem průtahům a překážkám však zůstávám stále optimistou.
Za váš podnět a dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Pane primátore,
vím, že v posledních letech se město Brno oddlužuje, s čímž samozřejmě souhlasím, proto bych chtěl, jesli byste mně nenapsal rok a dluh městaod roku 1995 (např. 1995....x, 1996....x-10...) až do roku 2010, jestli už tedy máte informace jaké bylo na konci tohoto roku zadlužení. Zároveň jsem v Brněnském Metropolitanu četl, že Brno má nachystaný rozpočet na rok 2011 s odlužením 8%. Jaký je tedy předpoklad dluhu na konci roku 2011.
Předem děkuji za Vaše odpovědi
Jan Adamec
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
níže v tabulce vám uvádím údaje o zadluženosti města Brna od roku 1995 až do současnosti. Očekávám, že na konci letošního roku se bude zadluženost statutárního města Brna pohybovat na úrovni 6 050 mil. Kč, tj. přibližně o 8 % pod úrovní roku 2010.
Zadluženost statutárního města Brna v mil. Kč
1995 - 1 451,0
1996 - 1 280,7
1997 - 1 259,9
1998 - 1 285,3
1999 - 1 361,4
2000 - 1 367,6
2001 - 2 282,5
2002 - 4 980,9
2003 - 5 184,9
2004 - 6 328,8
2005 - 7 323,2
2006 - 7 308,5
2007 - 7 336,7
2008 - 7 643,3
2009 - 6 510,4
2010 - 6 577,3
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
přidávám se k řadě lidí, kterým se nelíbí podpora Velké ceny města Brna z veřejných peněz.
Hejtman Milan Hašek odhadl, že závod přinesl příjmy z DPH za loňský rok 100 mil. Kč. To znamená, že podnikatelé díky závodu dosáhli zisku nejméně 0,5 mld. Kč. Opravdu tito podnikatelé nedovedou sehnat společně 70 milionů jakožto soukromý dar, kterážto investice se jim sedminásobně vrátí? Vyplývají mi z toho dva možné závěry:
1. Haškův odhad finančních přínosů je hrubě nadhodnocený.
2. Pořadatelé závodu a zainteresované podnikatelské subjekty jsou ekonomicky naprosto neschopní.
Obojí považuji za dostatečný důvod, proč podobné aktivity finančně nepodporovat.
Kladete řečnickou otázku, „Jakou cenu má Brno, pokud se zákon neuskuteční?“ a odpovídáte „žádnou“. Prvně, vidím v ní podtext, že význam Brna stojí a padá na jakémsi motorkovém závodě, což jistě sám uznáte, že je zcela omezené a účelové tvrzení. Ale důležitější je opačná otázka: Jakou cenu bude mít Brno, pokud závod bude podpořen z veřejných peněz? Získá tím podobnou pověst jako Liberec po lyžařském mistrovství světa – mafiánské město s pár podnikatelskými bafuňáři, jejichž podnikání nedobrovolně dotují daňoví poplatníci, a Kateřinou Neumannovou v roli maskota a užitečného idiota (tím nemyslím její inteligenci, ale politický termín http://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEite%C4%8Dn%C3%BD_idiot)
Jaký je „společenský přínos“ Velké ceny, kterým se zaštiťujete? Zvednou se tržby brněnským hotelům a obchodníkům. Ani v nejbujnější fantazii si nedovedu představit, že by tvořili více nežli 10% obyvatel Brna. Zbylých 90% ze závodu žádný prospěch nemá, ba dokonce mnoha z nim závod škodí svým hlukem v širokém okolí. Přesto mají být nuceni ze svých daní závod dotovat? Nota bene, když město kvůli napjatému rozpočtu krátí linky MHD, zde najednou rozhazuje miliony na zábavu? Přiznejme si na rovinu, Velká cena není v principu nic více než zábava. Sám ve volném čase jezdím na zážitkové akce, outdoorové závody, hraji geocaching a prozkoumávám podzemí, a ubezpečuji vás, že na žádnou z těchto činností nešla z veřejných peněz ani koruna. Nepovažuji tyto činnosti za nijak méněcenné oproti závodům motorek. Pokud si tedy dovedu platit svoji zábavu ze svého, proč by totéž nedovedli milovníci motosportu? Podle reportáží bych rozhodně neřekl, že by tito lidé tvoří nějakou sociálně slabou vrstvu.
Proto vás prosím, abyste při rozhodování bral v úvahu, že kromě hlasitých příznivců je zde i mlčící většina, kterou motorkářské závody nezajímají anebo dokonce ji obtěžují. Považuji to za nebezpečný trend, aby daňoví poplatníci platili úzkým zájmovým skupinám jejich zábavu. Děkuji.
Odpověď:
Vážený pane,
respektuji váš názor a máte na něj plné právo. Osobně se však s ním neztotožňuji a za pravdu mi dávají desítky dopisů právě od občanů města Brna, kteří mě vyzývají, abych za zachování Velké Ceny v Brně urputně bojoval. A není to rozhodně výzva politická, ale zejména občanská.
Ve svém emailu vyslovujete některé výroky, se kterými však nemohu souhlasit. Uvádíte například, že je „Haškův odhad finančních přínosů hrubě nadhodnocený“. Čísla a konečné výpočty říkají ale něco jiného. Vypočítaný finanční přínos totiž vychází z předpokládané útraty návštěvníka GP. Pokud tedy vezmeme konkrétně loňský rok, opírá se o následující čísla: 238 tisíc diváků + přibližně 26 tisíc hostů (organizace, týmy, hostesky atd.) je celkem 265 tisíc návštěvníků za tři dny. U každého návštěvníka vychází výpočet z průměrné denní útraty, tedy zhruba 4000 Kč, která zahrnuje vstupné, ubytování, PHM, dálniční známku, stravu atd. Základ ke zdanění tedy dosahuje 1,06 mld. korun a pokud budeme vycházet z faktu, že veškerá útrata je čerpána ve službách či produktech, spadajících do nižší sazby DPH, je výnos DPH 10 % ze základu, tedy 106 mil. Kč. Reálně však půjde ještě o vyšší sumu, protože významná část útraty je tvořena nákupem PHM, které jsou daněny mimo jiné i spotřební daní. Navíc je nutné k tomu dodat, že významná část pochází od zahraničních návštěvníků, kteří by jinak do ČR nepřijeli, peníze zde neutratili a tudíž ani by se zde nedanily. Tím se GP ČR významně liší od všech tuzemských sportovních podniků (např. fotbalová a hokejová liga), kde peníze utrácejí výhradně čeští fanoušci, kteří by je velmi pravděpodobně v ČR utratili tak jako tak.
V roce 2010 byl tedy jen bezprostřední výnos z DPH dle odhadu 106 milionů korun. Za posledních 10 let tak dosáhlo inkaso DPH spojené s podniky Mistrovství světa silničních motocyklů téměř jedné miliardy korun, přitom finanční výhled je ještě zajímavější. Pro příští rok totiž vláda počítá se zvýšením snížené sazby DPH na 14 %, tzn. že při zachování GP a stejném počtu návštěvníků a generovaného výnosu by daňový příjem činil 150 mil. Kč a v roce 2013 při sazbě 17,5 % přibližně pak 185 mil. Kč. Myslím si, že čísla hovoří jasně a jen hodně špatný hospodář by odmítal podporovat svého „nejlepšího koně“. A to nemluvím o značce, tradici a reklamě. Vždyť závod je z Masarykova okruhu živě přenášen do 207 zemí a v roce 2010 se na MS silničních motocyklů akreditovalo 608 novinářů z 23 zemí. Proto jsem, stejně jako řada ostatních, přesvědčen o tom, že by se stát měl podílet systematickou podporou na GP Brno. Koneckonců, když to dlouhodobě jde třeba u filmového festivalu v Karlových Varech, tak proč by to nemohlo jít u Velké Ceny? Kdyby totiž Velká Cena v Brně skončila, bylo by to pravděpodobně už navždy, neboť návrat promotéra by zcela jistě znamenal i jiné požadavky a řeč by již nebyla o 70 milionech. Je tak známou pravdou, že mnohem jednodušší je něco zničit, než krůček po krůčku vybudovat. Vážený pane,
jsem přesvědčen o tom, že jste si špatně vyložil mou odpověď na otázku Jakou Cenu má Brno? Správná odpověď zní: „Velkou“ a myslí se tím světově známé MS silničních motocyklů. Odpověď nebyla o hodnotě města Brna jako takového (všichni přece víme, že jde o druhé největší město v ČR, moravskou metropoli,významné univerzitní město, centrum justice, vědy a výzkumu atd.), ale o závodě, který má svou dlouhou tradici a jméno a k Brnu jednoznačně patří. Zatím, a doufám, že to tak i zůstane pro budoucí generace.
Vím moc dobře, že v Brně žijí občané, kteří za celý svůj život nikdy Velkou cenu silničních motocyklů nenavštívili a burácejí motorky snášejí s nelibostí. Pak je zde ale druhá velká skupina, která se na srpen ve spojení s motorkami těší a nenechá si ujít žádný ročník. Vše je však o vzájemné toleranci. Rozhodně je ale na místě, aby stát, který z akce výrazně profituje, přiložil pomocnou ruku. Koneckonců tak, jako to dělá v jiných případech, např. podpora šampionátu v biatlonu s dotací 100 milionů korun. Proti biatlonu rozhodně nic nemám, jen jsem stejně jako ostatní přesvědčen o tom, že si podobnou podporu zasluhují i ostatní vrcholné sportovní akce. A to nehovořím o tom, že GP je již léta největší akcí v ČR.
Za váš dopis vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
zajímá mě, jak je to nyní s fotbalovým stadionem za Lužánkami.
Můžeme se ho někdy jako brněnští fanoušci a patrioti dočkat? Moc mě mrzí, že se prakticky pořád nic neděje.
Pro mnoha lidí je to fakt srdeční záležitost a je to velice citlivé téma.
Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Vážený pane Kestlere,
velmi mě mrzí, že Vás v tuto chvíli zřejmě příliš nepotěším, i když zůstávám i nadále velkým optimistou. Situace kolem výstavby fotbalového stadionu Za Lužánkami není totiž hlavně z finančních důvodů jednoduchá, objektivní překážku představuje i vedený soudní spor.
Již v roce 2008 byla zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení k „Rekonstrukci fotbalového stadionu Za Lužánkami“, které bylo posléze vydáno. Autorem projektu se stal Ateliér Brno s. r. o., Architekti Hrůša & spol. Projekt je tedy již hotov, statutární město Brno nemá ale dostatek finančních prostředků, které by umožnily realizaci tohoto sportovního svatostánku pro všechny Brňany a široké řady fanouškovské základny brněnského fotbalu. Tuto investici je totiž třeba řešit systémem vícezdrojového financování, o čemž mám jasnou představu. Projekt za více než 2 miliardy korun není možné financovat jen z městského rozpočtu, jinak by se totiž Brno nerozumně zadlužilo na dlouhá léta. Na investici se tedy musí podílet nejen město, ale i kraj, stát či Evropská unie a o tom v nelehké době finanční krize vedeme nyní jednání.
Dalším problémem, který výstavbu brzdí, je také soudní spor, který vede statutární město Brno se společností Czech City a.s. o dopravní komunikace v této lokalitě. Oba dva subjekty proti sobě podaly žalobu ohledně vlastnictví těchto komunikací a do pravomocného rozhodnutí není možné jakoukoliv stavbu či rekonstrukci na pozemcích zahájit.
Ale věřte mi, že jsem na brněnský fotbal rozhodně nezanevřel ani nezapomněl. Vždyť i já jsem vyrůstal na fotbale za Lužánkami. Doufám tak, že se zde stavět skutečně bude a na toto místo se vrátí jak atmosféra, tak i úspěšné výsledky.
S přátelským pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor statutárního města Brna
Otázka:
Pane primátore, jste schopen a především ochoten být nápomocen v řešení situace v Kohnově cihelně? Znovu se rozrůstá provoz těžkotonážních aut a s tím spojené problémy. Vaši předchůdci schopni jistě byli, ale nikoli ochotni a proto máme skládku všeho možného a nemožného 3 km od středu města. Děkuji za odpověď. Grepl www.stare-brno.cz
Odpověď:
Dobrý den, pane Greple,
jsem obeznámen s aktuální situací a problémy, ke kterým dochází v souvislosti s podnikatelskou činností v Kohnově cihelně. Jsem také informován zejména o dlouholetosti vedeného sporu mezi místními obyvateli a majitelem Kohnovy cihelny zejména pak z důvodu nadměrného provozu těžkotonážních aut, převážejících odpad.
Dle zjištění má v tzv. Kohnově cihelně své sídlo a provozovnu firma Thermoservis-Transport s.r.o., Stráň 786/12, IČ: 26912643. Hlavními předměty podnikání jsou silniční motorová nákladní doprava a nakládání s odpady. V areálu firmy parkují nákladní vozidla a rovněž zde firma skladuje štěrk a písek a realizuje prodej (včetně dopravy) těchto surovin.
Krajský úřad Jihomoravského kraje udělil firmě Thermoservis-Transport s.r.o. souhlas k provozování zařízení k mobilnímu sběru odpadů (svoz odpadů nákladními vozidly) s platností do 31. 5. 2014. V rámci nákladní dopravy tak dochází k průjezdu nákladních vozidel po ulici Vinohrady z předmětné provozovny. V rámci povolení zařízení k mobilnímu sběru odpadů může firma realizovat přepravu odpadů od původců k oprávněné osobě. Českou inspekcí životního prostředí však bylo zjištěno vysypávání stavebních odpadů v areálu firmy a v uvedené věci proto bude vedeno správní řízení.
Vážený pane, děkuji vám za informaci a podnět. Budu apelovat v této věci na četnější kontroly ze strany všech zainteresovaných institucí tak, aby nadále nedocházelo k nadměrné hlukové zátěži a poškozování životního prostředí ve městě Brně.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
byla jsem požádat na MMB o nový OP. Byl asi 4 dny po platnosti. Požádala jsem úřednici, aby mně za 100 kč vystavila náhradní průkaz s 1 měsíční platností. Odmítla. Vzala mně neplatný OP a vydala mně náhradní doklad bez fotky. Při dotazu, zda mně vydají důchod, s úsměvem prohlásila, že ne. Že si na výplatu mohu počkat až dva měsíce. Můžete mně poradit, co mám dělat? Česká pošta mně odmítla důchod vydat. Z invalidního důchodu hradím nájemné, léky apod. Díky legislativě se nedostanu k léčbě vysokého krevního tlaku, protože nemám na poplatek u lékaře, poplatek za položku ne receptu. Nemám ani na nákup základních potravin. Pokud se bez léčby můj zdravotní stav zhorší, kdo mně uhradí zvýšené náklady za pobyt v nemocnici apod. Neuvažujete o změně legislativy, tak aby občan mohl na náhradní doklad manipulovat se svými finančními prostředky???
Děkuji za odpověď Martina Palečková.
Odpověď:
Vážená paní Palečková,
mrzí mě, že jste se dostala do nepříjemné situace, ale ruku na srdce, nešlo přece jen včasným podáním žádosti o vydání nového občanského průkazu předejít všem těmto potížím?
Ale konkrétně k věci. Občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc lze skutečně vydat jen z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení dokladu. Z důvodu prošlé platnosti nelze tento typ dokladu vydat, a proto vám byl v souladu se zákonem o občanských průkazech pracovnicí odebrán neplatný občanský průkaz a vydáno potvrzení o občanském průkazu. Zákon o občanských průkazech však umožňuje občanovi požádat o vydání občanského průkazu již 60 dnů před skončením platnosti. Včasným podáním žádosti tak lze předejít případným problémům s prokazováním totožnosti, neboť lhůta pro vydání občanského průkazu je 30 dnů.
Ve svém dotazu se mne současně ptáte, zda neuvažuji o změně legislativy tak, aby občan mohl na náhradní doklad manipulovat se svými finančními prostředky? Tento dotaz by ale případně měl být adresován poslancům a ministrům, i když teď zřejmě řeší na vládní úrovni prioritně otázky politické vládní krize.
Jak ale tedy můžete řešit svou současnou nepříjemnou situaci? Prokázat totožnost na pobočkách České pošty lze také předložením cestovního pasu. Pokud nejste držitelkou platného cestovního pasu můžete požádat o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji v kratším termínu vyhotovení. V případě Vašeho zájmu kontaktujte, prosím, pracovníky oddělení cestovních dokladů.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
reaguji na článek : http://www.ct24.cz/regionalni/brno/119830-brno-zmenilo-zpusob-odtahu-aut/ Brněnské komunikace budou rozhodnutí soudu respektovat a podobně jako i v jiných městech, budou po skončení čištění auta vracet zpět na místo. Pro majitele aut to ale znamená úlevu jen zdánlivou. Pokud jim odtahová firma auto odtáhne i vrátí zpět na místo, kde auto parkovalo, zaplatí za odtah hned dvakrát - celkem 3740 korun.
Nemyslíte si že je to zlodějina.Kdo má tolik peněz(teda asi kromě vás , když jste to nechal projít)
a co říkáte na to že Brno po nejdražším MHD má i nejdražší odtah.
Myslíte si že je to cesta správným směrem?
Odpověď:
Vážený pane Fišere,
váš dotaz, ve kterém uvádíte, že po nejdražší městské hromadné dopravě má Brno také nyní nejdražší i odtah aut, jsem obdržel. Souhlasit s ním však rozhodně nemohu.
Porovnáním jednotlivého jízdného v největších městech naší republiky (viz. tabulka níže) se ukázalo, že v Brně není rozhodně nejdražší jízdné, ale naopak, že cena za minutu v brněnské městské hromadné dopravě je ve srovnání s jinými městy téměř na stejné úrovni. Velmi příznivé jsou ale ve srovnání s jinými městy ceny předplatních jízdenek (měsíční, čtvrtletní, roční). Stálí zákazníci Dopravního podniku města Brna, tedy lidé, kteří si kupují předplatní jízdenky, tak nemusí rozhodně volit automobil místo MHD, protože cena těchto předplatních jízdenek je přiměřená a v porovnání například s Prahou nižší. Předplatné přitom využívají zhruba ¾ cestujících. Jednorázové jízdenky pak většinou využívají turisté nebo lidé, kteří MHD cestují jen občas.
Město Cena Platnost Kč/min
Brno 22,- 60 minut 0,37
Praha 26,- 75 minut 0,35
Ostrava 21,- 60 minut 0,35
Plzeň 16,- 60 minut 0,27
Olomouc 12,- 40 minut 0,30
Karlovy Vary 25,- 60 minut 0,42
Kromě toho Dopravní podnik města Brna s podporou města nebo Evropské unie investuje do nákupu nových moderních vozů a rekonstruuje ty staré, aby se zvýšil stávající komfort přepravy. V roce 2010 nakoupil DPMB, a.s. 25 nových nízkopodlažních autobusů Crossway a loď Lipsko, letos se na Brněnské přehradě objeví hned dvě nové lodě: Vídeň a Utrecht. V roce 2009 se zase výrazně omladila tramvajová flotila.
Ale nyní zpět k odtahu aut. Statutární město Brno respektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu a po odtažení bude vracet odtažená auta na původní místo, tak jako je tomu v jiných městech. Pokud však bude provedena dvojnásobná služba (odtah tam i zpět), je tedy zároveň nutné uhradit také dvojnásobné náklady.
Jednotlivé městské části na svých webových stránkách nebo tiskovinách zveřejňují rozpis blokových čištění, který je platný vždy na aktuální rok. Občan tak může vcelku jednoduše zjistit, kdy bude komunikace, kde běžně parkuje své vozidlo čištěna a zabránit tak jeho odtahu. V případě, že zapomenete nebo z jakéhokoliv jiného důvodu auto nepřeparkujete či s ním neodjedete, mají Brněnské komunikace jedinou možnost jak komunikaci vyčistit, a to vozidlo nechat odstranit. Samozřejmě, že je zde i nadále možnost, tak jako doposud, kontaktovat odtahovou službu a převzít si vozidlo na odstavném parkovišti. V tomto případě pak zaplatíte pouze 1920 korun. A snad závěrem jedna poznámka: s odtahy vozů při blokovém čištění nebyl v minulosti ve městě Brně zásadní problém, a proto jsem přesvědčen, že i nadále tomu tak nebude.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka MBA
primátor města Brna
Otázka:
Pane primátore,
jak to prosím vypadá s novým územním plánem? Mám na mysli kdy začne platit? To jak se celá věc táhne je neuvěřitelné a teď se mluví o roku 2014 jako o nejbližším termínu.
Děkuji předem
S pozdravem David Kříž
Odpověď:
Vážený pane Kříži,
územní plán pro půlmilionové město, jímž Brno dnes skutečně je, představuje významný rozvojový dokument, na jehož vytváření se podílejí jak občané města, tak i ekonomické subjekty, společenské, kulturní, vzdělávací a další instituce. Proces tvorby územního plánu je tudíž velmi složitý a hlavně dlouhodobý.Nesdílím tudíž váš názor, že „věc se táhne“. Město Brno postupuje při pořízení územního plánu podle zákonných lhůt a současně tak, aby veřejnost měla dostatek času a prostoru k prostudování projednávané fáze územního plánu a mohla svůj názor či své požadavky vyjádřit.
V současné době je projednán koncept územního plánu zpracovaný ve třech variantách rozvoje. V rámci veřejného projednání bylo podáno, vedle stanovisek dotčených orgánů, 2 156 námitek a 499 připomínek. Všechna uplatněná stanoviska a podání je třeba nyní vyhodnotit. Městské části uplatní svá vyjádření ke konceptu do června tohoto roku. Bude třeba četných jednání, ať už s dotčenými orgány, s vlastníky nemovitostí i se zástupci veřejnosti a zájmovými skupinami občanů, aby bylo možno dosáhnout dohody o výsledném řešení rozvoje města i řešení jednotlivých lokalit.
Na základě výsledků veřejného projednání konceptu bude vybrána výsledná varianta rozvoje města. Ta bude dopracována jako návrh územního plánu, který bude opět veřejně projednán, aby se brněnská veřejnost mohla seznámit s výsledným řešením budoucího územního rozvoje města a případně opět uplatnit své připomínky. Návrh územního plánu, upravený podle výsledků veřejného projednání, bude následně předložen Zastupitelstvu města Brna ke schválení a vydání formou opatření obecné povahy.
Z uvedeného je zřejmé, že od projednaného konceptu k novému územnímu plánu vede ještě dlouhá cesta. V občanské společnosti demokratického státu je však samozřejmé, že záležitosti veřejného zájmu, a tím budoucí rozvoj našeho města bezesporu je, se veřejně projednávají a občané se podílejí na jejich řešení. Proto je proces vytváření nového územního plánu tak složitý, náročný organizačně i časově. Já sám jsem přesvědčen, že se nám podaří schválit a vydat nový územní plán pro Brno v tomto volebním období, to znamená do roku 2014. Ještě více informací se můžete dozvědět na stránkách www.brno.cz v rubrice Připravovaný Územní plán města Brna.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji všechno dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore.Nedávno jsem posílala dotaz ohledně zahájení oprav kanalizace na ulici Pionýrská.Zatím jsem nedostala žádnou odpověď.Ve stručnosti bych tedy opakovala svůj dotaz.Jadná se mi o to,že v současné době probíhá oprava kanalizace na ulici Rybníček a doprava na Staňkově,Střední,Vnitřní a Skřivanové je už teď velmi kompikovaná.Pokud nebude tato stavba dokončena do zahájení stavby na Pionýrská stane se doprava v tété lokakitě neúnosná.Ukončení opravy na Rybníčku je plánováno až v srpnu.Děkuji za odpověď.
Ing.Milada Rezková
Odpověď:
Vážená paní,
přípravu a realizaci rekonstrukce kanalizace a vodovodu na ulici Pionýrské zajišťují pro město Brno Brněnské vodárny a kanalizace. Součástí této investice je také obnova komunikace, opravy chodníků, přeložky kabelů, veřejného osvětlení a úpravy zeleně od ulice Drobného po Štefánikovu. Celkové předpokládané náklady činí 105 milionů korun. Výběr zhotovitele stavby byl zahájen v červenci roku 2010, ale z důvodu vyloučení jednoho uchazeče o veřejnou zakázku a jeho následné odvolání až k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se značně zpozdilo výběrové řízení, které stále ještě probíhá. Rada města Brna proto v březnu schválila omezení počtu uchazečů na 5 a schválila návrh výzvy s termínem podání nabídky dne 17. května. Z tohoto důvodu se předpokládá ukončení výběrového řízení v červnu a zahájení stavby v červenci letošního roku.
Propojení kanalizace z ulice Pionýrské do ulice Kotlářské se provede štolou a propojení kanalizace na stávající řad v ulici Kotlářské protlakem, což umožní zachovat bez omezení městskou hromadnou dopravu na ulici Štefánikově (tramvaje č. 1, 6). Mírně to ale omezí dopravu automobilovou, a to při odbočení z ulice Štefánikovy do Kotlářské, protože na Kotlářské bude zřízena startovací šachta pro protlak. Po dobu výstavby bude v ulici Pionýrské provedena výluka osobní a nákladní dopravy. Zajištěn bude pouze průjezd trolejbusů (č. 25, 26).
Lze tedy konstatovat, že stavební práce na ulici Pionýrské se naplno rozjedou až od srpna 2011, a to už by měla být rekonstrukce kanalizace a vodovodu na Rybníčku celá dokončena. Věřím proto, že dopravní situace bude v této oblasti i v době rekonstrukce zcela pod kontrolou.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Pane primátore, když jste odpovídal na otázky Romana Iščuka o Velké ceně a dotacích, zmínil jste, že "Automotodrom přináší měřitelný finanční přínos". Mohl byste, prosím, konkrétně uvést čísla, z nichž vycházíte? Není mi zcela jasné, jak může podnik, hospodařící se ztrátou, vytvářet finanční výnos. O jaký výnos se jedná, jaká je jeho výše v posledních letech a z čeho vycházejí tyto údaje? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Vážený pane Svobodo,
vypočítaný finanční přínos vychází z předpokládané útraty návštěvníka GP.
Pokud tedy vezmeme konkrétně loňský rok, opírá se o následující čísla: 238 tisíc diváků + přibližně 26 tisíc hostů (organizace, týmy, hostesky atd.) je celkem 265 tisíc návštěvníků za tři dny. U každého návštěvníka vychází výpočet z průměrné denní útraty, tedy zhruba 4000 Kč, která zahrnuje vstupné, ubytování, PHM, dálniční známku, stravu atd. Základ ke zdanění tedy dosahuje 1,06 mld. korun a pokud budeme vycházet z faktu, že veškerá útrata je čerpána ve službách či produktech, spadajících do nižší sazby DPH, je výnos DPH 10 % ze základu, tedy 106 mil. Kč. Reálně však půjde ještě o vyšší sumu, protože významná část útraty je tvořena nákupem PHM, které jsou daněny mimo jiné i spotřební daní. Navíc je nutné k tomu dodat, že významná část pochází od zahraničních návštěvníků, kteří by jinak do ČR nepřijeli, peníze zde neutratili a tudíž ani by se zde nedanily. Tím se GP ČR významně liší od všech tuzemských sportovních podniků (např. fotbalová a hokejová liga), kde peníze utrácejí výhradně čeští fanoušci, kteří by je velmi pravděpodobně v ČR utratili tak jako tak.
V roce 2010 byl tedy jen bezprostřední výnos z DPH dle odhadu 106 milionů korun. Za posledních 10 let tak dosáhlo inkaso DPH spojené s podniky Mistrovství světa silničních motocyklů téměř jedné miliardy korun, přitom finanční výhled je ještě zajímavější. Pro příští rok totiž vláda počítá se zvýšením snížené sazby DPH na 14 %, tzn. že při zachování GP a stejném počtu návštěvníků a generovaného výnosu by daňový příjem činil 150 mil. Kč a v roce 2013 při sazbě 17,5 % přibližně pak 185 mil. Kč. Myslím si, že čísla hovoří jasně a jen hodně špatný hospodář by odmítal podporovat svého „nejlepšího koně“. A to nemluvím o značce, tradici a reklamě. Vždyť závod je z Masarykova okruhu živě přenášen do 207 zemí a v roce 2010 se na MS silničních motocyklů akreditovalo 608 novinářů z 23 zemí.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dnes byl na netu článek ne celostátní úrovni.O přepravě zeber kde jedna byla podle mě zabyta nešetrným převozem o zoo Brno slýchám jen špatné věcí.A tohle je ostuda mezinárodní.Jako primátor by jste měl konečně vyvodit personální změny.Nebo budete čekat na další mrtvé nebo zmrzačené zvíře.
Odpověď:
Vážený pane Jirků,
rozhodně mě netěší, že slýcháte o brněnské zoo jen špatné věci. Zájem vedení města je totiž zcela opačný, tedy jak zatraktivnit a zmodernizovat zoo na brněnské Mniší hoře a přilákat sem více návštěvníků. Také masivní investice a navýšení provozního každoročního příspěvku to jednoznačně potvrzují. Nicméně nepopírám, že jsem se vším, co se děje v brněnské zoo, zcela spokojen.
Váš dotaz se konkrétně týká přepravy dvou zeber Chapmanových z rotterdamské zoo do Brna, kdy jedno zvíře více než tisíc kilometrů dlouhou cestu nepřežilo. Rozhodně nejsem zoolog, ale zcela jistě tyto informace v první fázi vzbuzují pochybnosti o úrovni zabezpečení přepravy a kvality poskytované péče. Pitva nakonec odhalila, že klisna uhynula na zlomeninu pánevní kosti, která způsobila masivní vnitřní krvácení.
Prakticky se dá říci, že oslovení veterináři se shodují na tom, že se podobné neštěstí může stát při přepravě každého většího zvířete. Sám zoolog Jiří Vítek, který přepravu zajišťoval argumentuje například jak velikostí přepravní bedny, tak zákazem podat zebrám sedativa, tak také pravidelnými kontrolami v průběhu dlouhé cesty. Ke kritice pak dodává, že pro brněnskou zoo převezl již asi zhruba 440 zvířat a úhyn v důsledku přepravy se pohybuje asi na 1,11 %.
Nechci polemizovat o jednotlivých argumentech, protože ze všeho bych byl nejvíce spokojen s úhynem nulovým a zdravými zebrami ve výběhu. Na druhou stranu se jedná o odbornou problematiku, a proto budu žádat od vedení brněnské zoo důsledné vyšetření dané události a zejména přijatá opatření. Tato událost, která způsobila smrt bezbranného zvířete totiž současně přinesla také silnou negativní mediální kampaň, poškozující značku brněnské zoo.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna