Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
St 29. 6. 2011 | Cestovní ruch v Brně
Otázka:
Vážený pane primátore,
rád bych se Vás zeptal kolik lidí navštívilo za rok 2010 město Brno (i v minulých letech), jak Čechů, tak i cizinců. V poslední době se v Brně pořádá nesčetně mnoho akcí, vzrůstá tedy jejich počet?
Předem děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
město Brno je historická metropole Moravy s mnoha architektonickými památkami a kulturními institucemi. Jeho ulice pravidelně ožívají sportovními a kulturními akcemi. Své návštěvníky potěší i výbornou dopravní dostupností z většiny míst České republiky i střední Evropy. Brno má tedy co nabídnout – a chce to nabízet, chce být atraktivní turistickou destinací. Taková je vize, kterou si moravská metropole vytyčila pro následující léta v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Návštěvníci by se tu měli cítit příjemně a město jim chce poskytovat kvalitní služby, ať už v ubytování, gastronomii nebo volnočasových aktivitách. Důležité je také dobré zázemí pro kongresy a pracovní jednání. Pokud se vše podaří dobře zorganizovat, zvýší se podíl cestovního ruchu na celkové prosperitě města a celého regionu.
Úvodem k vašim dotazům je třeba říci, že sběr dat v oblasti cestovního ruchu je velmi složitý, neboť data, která by byla schopna zachytit veškerý pohyb návštěvníků, prakticky neexistují. Jedinou oficiální statistikou návštěvnosti města Brna, ze které mohu vycházet při odpovědi na vaše otázky, jsou počty návštěvníků, ubytovaných v některém z hromadných ubytovacích zařízení v Brně. Je ale zřejmé, že nezachycuje například jednodenní návštěvníky či turisty, kteří nevyužijí nabídky ubytování. Podle této statistiky navštívilo město Brno v roce 2010 přes 400 tisíc návštěvníků.V roce 2009 to bylo přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž v letech 2007 a 2008 dosahovala návštěvnost města Brna téměř rekordních 500 tisíc. Z toho je více než zřejmé, že ekonomická krize zasáhla významně také oblast cestovního ruchu, i když čísla z roku 2010 optimisticky napovídají, že již dochází k pomalému růstu.
Další statistické údaje, ze kterých můžeme vycházet, se týkají návštěvnosti Turistického a informačního centra ve městě Brně, kde se sleduje i počet zahraničních návštěvníků. Zatímco v roce 2010 zavítalo do Turistického a informačního centra v Brně téměř 100 tisíc tuzemských návštěvníků, těch ze zahraničí bylo dalších 76 tisíc.
Co říci závěrem, čísla nám jednoznačně napovídají, jakým směrem se musí aktivity a nabídka ve městě Brně ubírat. Například údaj z roku 2010 o „jen“ 35% využití hotelových pokojů a průměrné době pobytu 2,7 dne vybízí připravovat zajímavé akce, cíleně zaměřené, například formou turistických balíčků, a to celoročně. Rezervy ukrývá i kongresová turistika.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 27. 6. 2011 | Prodloužení tramvajové tratě v Bystrci
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
v souvislosti s pokračující bytovou výstavbou v lokalitě Kamechy mě zajímá, v jakém časovém horizontu lze očekávat prodloužení tramvajové tratě až do tohoto sídliště.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem J. Míšek
Odpověď:
Vážený pane Míšku,
sídliště Kamechy, které navazuje na bystrckou zástavbu a vyrůstá na pomezí dvou městských částí Bystrc a Žebětín, je v současné době místem, kde nyní dochází k výraznému nárůstu počtu obyvatel ve městě Brně. Podle dostupných informací zde developeři a realitní firmy prodaly již více než 700 bytů a žije zde přes 2000 obyvatel.
Tato rozsáhlá bytová výstavba je však z větší části komerční a současná legislativa nepodmiňuje komerční výstavbu vybudováním občanské vybavenosti. Vynutitelný je na investorovi především přístup k objektu a zajištění parkování. Menší soukromá bytová výstavba realizovaná v minulosti nevytvářela takový tlak na kapacitu MHD, školská zařízení či maloobchodní síť. Ovšem v případě Kamech narůstá pozvolna problém dostupnosti MHD či chybějících kapacit v mateřských školách.
Z Fondu bytové výstavby byly poskytnuty prostředky na vytvoření páteřní technické infrastruktury, bez které by výstavba domů nebyla technicky možná. Město Brno žádnému klientovi developerských firem negarantovalo zajištění veřejné vybavenosti v konkrétním čase a za přísliby realitních kanceláří nemůže město nést odpovědnost. A tak děláme skutečně to, co můžeme a hlavně na co máme v městském rozpočtu peníze.
Nyní je ve výstavbě dvoutřídní MŠ Kamechy s kapacitou 50 míst, plánuje se ještě další výstavba 5-6 třídní MŠ, která by byla později využitelná např. pro tři třídy MŠ a pro 1.-3. třídu ZŠ. Vzhledem k současným volným kapacitám v bystrckých ZŠ se zde s výstavbou ZŠ zatím nepočítá, i když potřebná plocha vyčleněna bude. Prodloužení tramvajové trati k rozvojové lokalitě Kamechy ale bohužel není otázkou blízké budoucnosti. Pokud se v rozpočtu města naleznou finanční prostředky na prodlužování tramvajových tratí, má v současné době prioritu trať z Osové ke Kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích, což představuje investici ve výši přibližně 800 mil. Kč. Prodloužení tramvajové trati na sídliště Kamechy nebude z těchto důvodů možné realizovat dříve než po roce 2016. Na základě studie však již byla schválena změna Územního plánu města Brna, která vymezuje prostor pro vedení případné budoucí trati.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji jen všechno dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 27. 6. 2011 | bezpečnost
Otázka:
Pane primátore,
vzpomínám si, že v městě byla kdysi zahájena akce týkající se účasti obyvatel na zvýšení bezpečnosti. Už jsem o ní neslyšel - stále funguje, jak se nazývá, kde se o ní informovat?
Nebo se neujala? Děkuji Vlach
Odpověď:
Vážený pane Vlachu,
obrátil jste se na mne s dotazem na akce pro občany, zaměřené na zvýšení bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že jste blíže svůj dotaz nespecifikoval a preventivních programů, které realizuje jen např. Městská policie Brno je skutečně hodně, přiblížím více jen některé.
Městská policie Brno, jejíž jsem vrchním velitelem, nabízí v rámci činnosti Odboru prevence programy pro veřejnost, mládež, seniory a osoby s handicapem (více na www.mpb.cz/odbor-prevence/).
Jeden z programů, zaměřených na širokou občanskou veřejnost, je znám pod názvem MOBIDIK. Jedná se o pro tyto účely přestavěný autobus Karosa a jeho význam spočívá nejen v obsahu, který je obdobný jako u stacionárního informačního pracoviště, ale zejména v jeho mobilitě, která umožňuje oslovit občany ve všech částech města, ale i v celém Jihomoravském kraji. Nabízí občanům rozsáhlé spektrum informací o možnostech zajištění vlastního bezpečí, o všech preventivních projektech městské policie a možnostech, jak se do nich zapojit. Doplním k tomu jen informaci, že v roce 2011 proběhlo již 7 výjezdů, a z toho byly dva několikadenní na BVV u příležitosti konání veletrhů ISET a AUTOTEC s účastí přes 4000 osob. Pro širokou veřejnost je dále také velmi praktická, léty již osvědčená, evidence jízdních kol.
Obsahem tohoto projektu je bezplatná a dobrovolná služba občanům s cílem přispět k ochraně majetku, snížit počet krádeží jízdních kol, zefektivnit pátrání po odcizených a ztracených jízdních kolech a nakonec také zajistit možnost zajištěná nebo nalezená jízdní kola vrátit původním majitelům. Z nejnovějších projektů, který byl zahájen v srpnu 2010, je program "Podporuji bezpečné město". Tento projekt je ojedinělý tím, že vybízí občany města Brna ke společnému úsilí za větší bezpečnost v našich ulicích. Jako poděkování za aktivní účast obdrží aktéři čestnou samolepku, kterou si viditelně umístí na auto, garáž, byt či jízdní kolo. Jedná se o formu projektu sice v naší republice neobvyklou, ale v evropských státech zcela běžnou. V loňském roce bylo rozdáno celkem 1036 samolepek, v letošním projevilo o samolepku zájem již 160 občanů. Jednoznačně největší zájem je registrován od fyzických osob ve věkové kategorii od 30 do 60 let.
Pro mládež jsou určeny například celoměstské soutěže známé třeba jako Empík cyklista nebo mobilní dětské dopravní hřiště. Zajímavý je také projekt "Strážce přechodu", který je určen všem dospělým osobám, kterým není bezpečnost dětí v jejich městské části lhostejná. Stačí tak projevit zájem a
být náležitě proškolen.
V roce 2010 evidovala Policie České republiky 6 433 trestných činů spáchaných na osobách starších 60 let. V průměru to znamená, že každý den v roce se obětí stane téměř 18 seniorů. Z celkového počtu trestných činů spáchaných na seniorech bylo 1 162 krádeží a podvodů, při kterých se pachatelům podařilo připravit důchodce o více než 37 milionů korun. Tato trestná činnost se stává organizovanou a zvyšuje se i agresivita pachatelů.
Kromě trestné činnosti, se stále více seniorů stává obětí nemravného a neetického jednání, při kterém pachatelé zneužívají přirozených handicapů stáří. Tyto skutečnosti se konkrétně promítají také do aktivit MP Brno formou realizovaných projektů. Mezi ně patří například projekt Řetízek, zaměřený na osaměle žijící seniory. Nabídka ze strany Městské policie zajišťuje bezplatnou montáž bezpečnostního řetízku na vstupní dveře bytů a domů a součástí montáže, kterou provádí strážník je i poučení seniora o bezpečném postupu při jednání s cizími osobami. Senior je následně také vybaven informační samolepkou na vnitřní stranu vstupních dveří, která obsahuje základní pravidla bezpečného chování a telefonní číslo na "Senior linku". Tento projekt běží v Brně již léta a tak většina zájemců má již řetízek namontován. Za první pololetí roku 2011 bylo proto přijato již "jen"
20 žádostí o montáž řetízku, přičemž ve 4 případech nebylo možno montáž z technických důvodů provést. Velmi oblíbená je také Senior akademie. Jedná se o speciální studijní program ve formátu celoživotního vzdělávání (obdoba Univerzit třetího věku - U3V) určený seniorům. Předměty studia jsou orientovány na témata kriminálních, pořádkových, dopravních nebo požárních rizik, která seniory v současné společnosti ohrožují. Studium se ale také orientuje na další témata, jakými jsou např. ochrana spotřebitele, pacienta a nájemníka. Studium zahrnuje i volitelné kurzy praktického nácviku první pomoci, sebeobrany a počítačové gramotnosti. Projekt Senior akademie je velmi oblíben, o čemž svědčí již jeho dlouhodobost a letošní rekordní počet
164 absolventů.
Tímto přehledem jsem jen nastínil některé z preventivních projektů, které připravuje pro občany Městská policie Brno. Kromě toho je zde dále celá řada projektů zaštítěná městským Koordinačním centrem Prevence kriminality nebo připravovaná Policií ČR. Skutečně každý se tak může dozvědět, co potřebuje a hlavně, zajistit své bezpečí, zdraví a majetek.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 27. 6. 2011 | zástupci veřejnosti
Otázka:
Pane primátore, na posledním zastupitelstvu vystoupila řada zástupců veřejnosti s dotazy, kdy budou přizváni k projednání námitek, neb zastupují více než 10 000 Brňanů a Brňanek. Můžete jim odpovědět?
Odpověď:
Vážená paní Chalupská,
územní plán pro půlmilionové město, jímž Brno dnes skutečně je, představuje významný rozvojový dokument, na jehož vytváření se podílejí jak občané města, tak i ekonomické subjekty, společenské, kulturní, vzdělávací a další instituce. Proces tvorby územního plánu je tudíž velmi složitý a hlavně dlouhodobý. Město Brno postupuje při pořízení územního plánu podle zákonných lhůt a současně tak, aby veřejnost měla dostatek času a prostoru k prostudování projednávané fáze územního plánu a mohla svůj názor či své požadavky vyjádřit.
V současné době je projednán koncept územního plánu zpracovaný ve třech variantách rozvoje. Odbor územního plánování a rozvoje eviduje téměř tři tisíce uplatněných připomínek a námitek. Všechna uplatněná stanoviska a podání je třeba nyní vyhodnotit. Městské části uplatní svá vyjádření ke konceptu do června tohoto roku. Bude třeba četných jednání, ať už s dotčenými orgány, s vlastníky nemovitostí i se zástupci veřejnosti a zájmovými skupinami občanů, aby bylo možno dosáhnout dohody o výsledném řešení rozvoje města i řešení jednotlivých lokalit.
Vážená paní,
obrátila jste se na mne s dotazem, kdy budou přizváni k projednání námitek zástupci veřejnosti, kteří vystoupili se svým dotazem na Zastupitelstvu města Brna dne 17. května 2011. Projednávání a přípravu konceptu nového Územního plánu města Brna má ve své působnosti náměstek primátora Ladislav Macek. Byl jsem ve vaší věci informován, že váš dotaz vám byl písemně zodpovězen dopisem č.j. KNM 20/2011 ze dne 13. června 2011. Statutární město Brno je připraveno nad rámec zákonných povinností spolupracovat s veřejností a konzultovat problematiku konkrétních úprav konceptu. Je však třeba respektovat postup zpracování velkého počtu námitek a připomínek a především vyčkat doručení stanovisek samosprávných orgánů městských částí.
Dle upraveného harmonogramu veřejného projednání konceptu nového Územního plánu města Brna schváleného Radou města Brna dne 2. 3. 2011 (www.brno.cz) se předpokládá vypracování pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, t.j výběr výsledné varianty, na podzim tohoto roku. Teprve v rámci této etapy budou připravována konkrétní věcná řešení pro jednotlivé části města a tehdy mohou být konzultována se zástupci veřejnosti.
Závěrem bych chtěl říci, že jsem velmi potěšen širokým zájmem občanů o rozvoj statutárního města Brna. Současně je však třeba respektovat také skutečnost, že řada námitek se nevztahuje jen k základním principům rozvoje města, ale je i záležitostí nadmístního významu. K jejich řešení bude možno přistoupit až po vydání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji všechno dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 22. 6. 2011 | Třídění odpadu
Otázka:
Vážený pane primátore,
přistěhovala jsem se do Brna a s velkým překvapením zjistila, že město Brno nechce/neumí recyklovat plast (kromě plastových lahví). Přijde mi smutné, když ve vesničce za Brnem je možné zrecyklovat např. kelímek od jogurtu a ve městě Brně ne.
Vím, že pro onu vesničku je recyklace ztrátová činnost, ale věřím, že pro naše životní prostředí je to neocenitelná aktivita!
Proto Vás žádám o vyjádření k recyklaci. Jak mám recyklovat plastové krabicky, plastové kelímky od krému, plastové igelity, umytý plastový obal od zubní pasty, obal od pracího prášku apod.?
S pozdravem
Radka Košťálová
Odpověď:
Vážená paní Košťálová,
váš zájem o třídění odpadu jednoznačně vítám a podporuji. Jsem přesvědčen, že se v této oblasti podařilo v minulých letech udělat pro naše životní prostředí hodně, nicméně stále je co ještě zlepšovat.
V současné době se ve městě Brně sbírají PET lahve, nápojové kartony, hliníkové obaly od nápojů, papír a sklo do sběrných nádob rozmístěných na území města. Ve sběrných střediscích odpadů lze odložit mimo výše uvedené odpady i materiálově využitelné složky komunálních odpadů jako pěnový polystyren, železný šrot, elektrozařízení, textil, odpady ze zeleně a stavební suti.
Ostatní odpady jako např. plastové kelímky, obaly od pracího prášku, sáčky, folie a kovové konzervy jsou součástí směsného komunálního odpadu, který je energeticky využíván v brněnské spalovně. Kovové odpady ze škváry jsou pak ve spalovně magneticky separovány a předávány dále k materiálovému využití.
Realizace sběru veškerých druhů plastů je vždy závislá na možnostech trhu, zajištění materiálového využití a ceny za výkup nebo odběr odpadů. V případě, že budou příznivé podmínky na trhu s využitelnými odpady, bude i ve městě Brně realizováno rozšíření sběru využitelných odpadů.
Brněnská spalovna je provozována a povolena jako zařízení k energetickému využívání odpadů a teplo vyrobené spalováním je využíváno (prodej Brněnským teplárnám) a nedochází tedy ke "zbytečné spotřebě energie", nýbrž k jejímu produkování a využívání. Po rekonstrukci spalovny je navíc v této
provozovně vyráběna i elektrická energie.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 22. 6. 2011 | Podchod na nádraží
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
procházel jste v poslední době podchodem u Hlavního nádraží? V části procházející pod bývalým kasínem (četl v médiích, že by již měla začít rekonstrukce, a stále nic) to opravdu neuvěřitelně smrdí. Místí prodejci už dokonce nosí roušky přes obličej a vůbec se jim nedivím. Osobně se mi pokaždé při průchodu podchodem zvedá žaludek. Zkuste si tam někdy zajít.
Jakým způsobem můžete proti této "vůni" bojovat? Co pro to již bylo uděláno? Kdy se začne s rekonstrukcí kasína?
Už tak naše hlavní nádraží nepřekypuje krásným prvním dojmem. Děkuji předem za Vaše vyjádření.
S pozdravem
Roman Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
o neutěšeném (a to je asi jen slabé slovo) stavu v podchodu pod hlavním nádražím vím moc dobře a zcela s vámi souhlasím, že toto místo je pro město Brno špatnou vizitkou. Vadí mi stejně jako ostatním Brňanům, kteří tudy denně procházejí a je odpudivým zážitkem pro turisty a návštěvníky odjinud. V této věci se koná, i když prokazatelný výsledek zatím vidět není. Pojďme si tedy říci, co se v poslední době v této záležitosti dělo a děje.
Udržováním čistoty a bezpečnosti v podchodu a na hlavním železničním nádraží se zabývá kromě jiných pracovní skupina zaměřená na rozvoj cestovního ruchu, protože z průzkumu mezi zahraničními návštěvníky Brna je patrné, že také oni nádraží a jeho okolí vnímají jako kritický bod namísto důstojné vstupní brány do města. Zástupci města Brna také proto svolali jednání s vlastníky a provozovateli nádraží a prostor k němu přiléhajících, aby byla zajištěna koordinace úklidových prací, popř. jejich zintenzivnění, vedoucí k výraznému zlepšení současného stavu.
Za úklid podchodu je zodpovědná společnost Brněnské komunikace. Přes den probíhá v podchodu suchý úklid neustále, v noci od cca 20 hodin do zhruba 3 hodin se uklízí strojově a také ručně (zametání, vytírání apod.). To platí pro všední dny. O víkendech se uklízí v noci a přes den probíhá úklid v udržovacím režime, tedy dle potřeby. Jak mi ale pracovníci firmy sdělili, největším problémem a zdrojem zápachu je sousedící kancelářská budova, známá jako „vyhořelé kasino“. Udržování čistoty v podchodu s touto stavbou tedy přímo souvisí.
Vyhořelé kasino naproti hlavnímu nádraží hyzdí střed města už více než 9 let a stále čekalo kvůli soudním sporům na zahájení rekonstrukce. Město Brno bylo totiž jedním ze spoluvlastníků a s druhým spoluvlastníkem dlouhou dobu jednalo o vypořádání spoluvlastnictví k budově s cílem zajištění její rekonstrukce a dalšího využití. Po složitých jednáních Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání 22. června 2010 schválilo návrh dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k této budově, a to tak, že druhý spoluvlastník – společnost Porta Brno Plus – se stává výlučným vlastníkem budovy. K podpisu svěřenecké smlouvy ale tato akciová společnost přistoupila až v květnu 2011. Po tomto vypořádání může soukromý vlastník zahájit nutnou rekonstrukci, která povede nejen k účelnému využívání prostor, ale také ke kultivaci daného místa. Společnost avizovala zájem prostřednictvím nového vlastníka budovu neprodleně rekonstruovat. Podle realistických odhadů to však nebude dříve než v roce 2012. Nicméně je to stále dobrá zpráva, neboť řešení jednoho z nejpalčivějších problémů celé lokality dostalo konečně konkrétní obrysy.
Poslední poznámka se týká hlavního železničního nádraží. To současné již dosloužilo a v úvodu zmiňovanou důstojnou a moderní vstupní branou do města se v budoucnu stane nádraží nové, jehož výstavba je plánována v lokalitě Jižní centrum, jen málo vzdálené od současného nádraží.
Za váš dotaz vám děkuji. Snaha je udělat v této věci maximum a pokud možno v nejkratším možném čase.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 22. 6. 2011 | Prodej pozemku pod bytem v osobním vlastnictví
Otázka:
Dobrý den pane Onderka.
Na základě kupní smlouvy ze dne 29.7.2009 nám byl prodán pozemek pod bývalým družstevním bytem,nyní v osobním vlastnictví v Bystrci za 1056.-Kč.
Nyní mě v podtatě to samé(pod bytem v osobním vlastnictvím od r.1991) v Kr.Poli na základě znaleckého posudku ze dne 12.11.2009 městská část Kr.pole přes AB REALITY s.r.o. prodává za 121.069.-Kč.Tedy více než 1000x drsžší.Jak je to mžné?Občan v Bystrci není brán stejně,jako občan v Kr.Poli?Vyhlášky v Bystrci jsou jiné než v Kr.Poli?
Přeji příjemný den,Robert Prokop.
Odpověď:
Vážený pane Prokope,
rozdíly v ceně nejsou z důvodu, že jsou byty v různých městských částech, ale z důvodu, že se prodej pozemků realizuje podle různých předpisů, neboť jeden váš byt byl před přechodem do osobního vlastnictví družstevní a druhý jste zřejmě zakoupil od města.
Prodej pozemku pod bývalým družstevním bytem se uskutečňuje podle "Postupu při majetkoprávním vypořádání pozemků ve vlastnictví statutárního města Brna, zastavěných bytovými domy", schváleném na zasedání Zastupitelstva města Brna (dále ZMB) Z3/032 dne 13. 11. 2001, ve znění schváleném na
zasedání ZMB Z4/015 dne 6. 4. 2004, kdy se kupní cena stanoví jako pětinásobek maximálního ročního nájemného z pozemků ve statutárním městě Brně, uvedeného ve výměru Ministerstva financí ČR, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, platnému ke dni podání podnětu kupujícími.
Prodej pozemku pod bytem, který prodávalo město, se uskutečňuje podle "Pravidel prodeje domů, bytů a nebytových prostor v těchto domech včetně pozemků z vlastnictví města Brna do vlastnictví právnických a fyzických osob", schválených na jednání ZMB dne 4. 9. 2007 se změnou schválenou na zasedání ZMB dne 27. 5. 2008, kdy kupní cena pozemku pod nemovitostí vychází ze znaleckého posudku dle zvláštního právního předpisu.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 15. 6. 2011 | Bezdomovci
Otázka:
Vážený pane primátore,
dnes jsme byli se zahraniční návštěvou na prohlídce města Brna a musím říci, že jsem byla naprosto zdrcená při průchodu náměstím Svobody a musela jsem se stydět - každá lavička byla obsazená bezdomovci, někteří dokoncena vykonávali potřebu u Morového sloupu. Co s tím chcete dělat?
Zdenka Adamcová
Odpověď:
Vážená paní,
děkuji Vám za připomínku, která má podle mého názoru dvě roviny.
Lavičky slouží nejširší veřejnosti. Nelze zde stanovit nějakou maximální dobu pro jejich užívání. Je však slušné místo na lavičce nabídnout matce s dítětem, dámě či starší osobě, pokud si potřebuje odpočinout či jen tak posedět. Při Vaší cestě přes náměstí Svobody byla každá z laviček obsazená, uvádíte, že bezdomovci. Jakoukoli skupinu obyvatel však nelze vyloučit, aby lavičky používala.
Naprosto jiná situace však je, pokud se někteří občané chovají v rozporu s veřejným pořádkem, jak naznačujete v druhé části dotazu. Ostatně takové jednání je postižitelné podle § 47 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Doporučuji vám v těchto případech se obrátit především na Městskou policii Brno. Ostatně strážníci i policisté věnují dohledu nad středem města zvýšenou pozornost. I přes tuto skutečnost budu požadovat po řediteli Městské policie Brno, aby strážníci v dané lokalitě prováděli ještě četnější kontroly.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 14. 6. 2011 | Výkopové práce
Otázka:
Vážený pane promátore,
chtěl bych se zeptat na výkopové práce na ulicích Nám.28.října a ulice přilehlé. Jsou tady všude na chodnících různými barvami označeny místa uložení elektrického vedení, vody, plynu atd. A na Nám.28.října se už na chodnících kope. Tyto značky jsou však i na ulicích Bartošova a Hileho. Tyto ulice však byly v roce 2010 rekonstruovány a to včetně kanalizace, plynového potrubí, vodovodního potrubí, elektrického vedení i pouličního osvětlení, nová vozovka, nové chodníky a nová zeleň mezi vozovkou a chodníkem. Na naší ulici (Bartošové) je již dopravní značka od 13.6.2011 zákaz zastavení. Nyní ten hlavní dotaz. Neplatí snad v Brně vyhláška č.8/2009, zejména její článek 2 písmeno"f"? Podle ní by se zde nemělo 8 let kopat.
Na koho se prosím mohu obrátit, pokud se v naší ulici opravdu začne kopat 8 měsíců opravený chodník?
Děkuji za odpověď.
Rudolf Přichystal.
Odpověď:
Vážený pane Přichystale,
dle zjištěných informací v uvedené lokalitě provádí pokládku kabelových rozvodů a optického kabelu „Televizní kabelové rozvody Brno-Veveří, část tř. kpt. Jaroše“ s.r.o. Infotel, která požádala o souhlas s prováděním výkopových prací s.r.o. STAVOS-PM s realizací stavby od 19. 5. 2011 do 19. 6. 2011.
V souhlasném stanovisku Magistrátu města Brna zazněla současně jednoznačná podmínka v této věci, a to v rámci stavby nezasahovat do nových povrchů ulic Hilleho, Jeřábkova a Bartošova, neboť ty se prováděly v roce 2010. Dle sdělení zástupce fy Infotel Ing. Košťála nebudou v žádném případě nové povrchy narušeny, neboť pokládka kabelů se bude provádět protlakem. Protlaky budou provedeny po 13. červnu a potřebnost instalovaného přenosného dopravního značení bude i na základě vaší informace zkontrolována a případně upravena.
Aktuální informace v této věci vám ráda a ochotně poskytne paní Vlasta Jágerová z Odboru technických sítí Magistrátu města Brna (jagerova.vlasta@brno.cz, tel. 545174505), která má právě na starosti výkopové práce ve městě Brně.
Za váš dotaz vám děkuji, stejně jako za pozornost, kterou věnujete tomu, co se děje v ulicích našeho města.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 14. 6. 2011 | Brno a koncept územního plánu, rozvojové plochy a přestavba brownfield
Otázka:
Dobrý den.
V zadání ÚPmB je mimo jiné uvedeno:
- Respektování územní dimenze bydlení (úspora půdy a její racionální využití)
- Prosazování koncepce kompaktního města jako protiváhy k nežádoucí suburbanizaci.
-----------------------------------------------
Vyhověl zpracovatel návrhu ÚPmB zadání tím, že navrhl v konceptu ve variantě I. ÚP rozvojovou lokalitu Li-3 na polích mezi Líšní a Podolím na vnějším okraji města?
Nezpronevěřil se zásadním způsobem zásadám udržitelného rozvoje tím, že navrhuje výstavbu na zelené louce na půdě I. a II. bonitní třídy na ploše 86 hektarů pro 7600 obyvatel?
Není to pádný důvod k vrácení zakázky k přepracování, popřípadě k jednání o snížení ceny?
Jakou má město vizi vzhledem k brownfields?
Nemělo by vyvinout prokazatelný tlak na majitele přestavbových území, aby NĚCO se svými areály dělali? Budeme opravdu dovážet lidi od Podolí, popřípadě podporovat automobilovou dopravu z okrajových lokalit, když mohou dojít pěšky z areálu Zbrojovky?
Máme svůj domek rozšiřovat o další balkóny, věžičky a přilepené místnosti, když se nám ten náš krásný dům uvnitř bortí?
Viz http://www.zdravemesto.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=1697&nav03=6164&nav04=6158
Přeji Vám pěkný den a za Vaše odpovědi vám mnohokrát děkuji.
Zástupce veřejnosti za Cyklodopravu a proti rozvojovému území Li-3, Ing. Vladimír Zavřel
Odpověď:
Vážený pane Zavřele,
každé město potřebuje pro svůj rozvoj územní plán. Dobrý územní plán určující dlouhodobý rozvoj města zvyšuje totiž jeho prestiž, rating i atraktivitu pro investory. Město Brno má platný Územní plán města Brna. Od roku 1994, kdy byl schválen, se ale zásadně změnily podmínky společenské, ekonomické a demografické; některé dopady překotných změn, zejména transformace ekonomiky, intenzívního rozvoje nákupních center, vstupu komerce do oblasti sportu a rekreace a skokového rozvoje automobilismu stejně jako dopady suburbanizace, nebylo možno na začátku 90.let minulého století předpokládat. Původní odhad vývojových trendů se tak postupně odchýlil od skutečnosti, což zvýšilo tlak na pořizování změn územního plánu.
Zastupitelstvo města Brna proto schválilo záměr pořídit pro Brno nový územní plán. Způsob zpracování konceptu územního plánu je stanoven novým stavebním zákonem, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán. A k tomu dodám jediné, že si všichni uvědomují, že se jedná o proces složitý, ale současně nesmírně důležitý pro budoucí život města.
Dle sdělení Odboru územního plánování a rozvoje jste jako zástupce veřejnosti v souladu se zákonem č. 193/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu podal námitku ke konceptu Územního plánu města Brna, která se týká zmiňovaného předmětného rozvojového území. Vaše námitka ke konceptu bude sloužit pořizovateli a následně Zastupitelstvu města Brna jako jeden z podkladů při rozhodování o výsledcích projednání. Ve svém komentáři se proto omezím jen na uváděné příklady nevyužitých brownfields. Pro využití stávajících brownfields dělá město Brno maximum, co může. Má zpracovanou velmi kvalitní databázi a evidenci včetně mapy, kterou naleznete na stránkách města Brna ve složce věnované činnosti Odboru územního plánování a rozvoje (www.brno.cz). Tato evidence, která je v mnohém vzorem pro ostatní města a nezbytná pro potenciální investory, disponuje dále podrobnými informacemi o majetkových vztazích, staré ekologické zátěži apod. Ve vztahu k soukromým brownfieldům město ale nedisponuje žádnými právními nástroji, kterými by je mohlo ovlivňovat. Zůstává tak "pouze" možnost podpory a motivace případných investorů, což v rámci svých možností dělá.
Za váš dotaz a podněty vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 14. 6. 2011 | Lužánky
Otázka:
Dobrý den pane Primátore,
k novému fotbalovému stadionu, navrhuji přepracování projektu Ateliéru Brno s.r.o., jsem přesvědčen, že je tím možné ušetřit řádově stovky mil. kč, Brno se zcela jistě obejde bez pompézní stavby pseudokolosea a pro potřeby "fotbalistů" postačí méně okázalá stavba alá stadion v Edenu za cca. 1 mld kč. Můžete tedy prosím architekty vyzvat k přepracování projektu? Jistě se rádi zúčastní i konkurenční ateliéry.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Vrba
Odpověď:
Dobrý den, pane Vrbo,
v nedávné době jste mi napsal svůj dopis, ve kterém navrhujete přepracovat projekt fotbalového stadionu za Lužánkami, neboť se dle vás město Brno zcela jistě obejde bez pompézní stavby pseudokolosea. Snad by se dalo říci, že letošní opravdu velmi žalostné fotbalové výsledky Zbrojovky vám dávají částečně za pravdu, při pohledu do budoucnosti je ale nezbytné myslet pozitivně, a to na desítky let dopředu. Chceme přece mít v našem městě důstojný fotbalový stánek, který bude garantovat také parametry, nezbytné pro pořadatelství mezistátních utkání nebo dokonce šampionátů. Jen za těchto podmínek se budou moci organizátoři ucházet o pořadatelství velkých sportovních i kulturních akcí v moravské metropoli, což bude další významný počin pro oživení života i ekonomického trhu ve městě.
V současné době nás v souvislosti s plánovanou stavbou „bolí“ hlavně dvě věci – jednak je to nedostatek peněz, jednak je to soudní spor, který bude brzdit až do pravomocného rozsudku jakékoliv další kroky ohledně výstavby stadionu za Lužánkami. Projekt, který je již hotov, počítá s částkou více než 2 miliardy korun, kterou není možné hradit jen z městského rozpočtu, jinak by se totiž Brno nerozumně zadlužilo na dlouhá léta. Tuto investici je tudíž třeba řešit systémem vícezdrojového financování ve spolupráci město, kraj, stát či Evropská unie. Pokud ale sledujete aktuální zprávy z jednání vlády a konkrétně Ministerstva financí, pak neslyšíte žádná jiná slova než škrty či reformy. Dalším problémem, který výstavbu brzdí, je také již zmíněný soudní spor, který vede statutární město Brno se společností Czech City a.s. o dopravní komunikace v této lokalitě. Oba dva subjekty proti sobě podaly žalobu ohledně vlastnictví těchto komunikací a do pravomocného rozhodnutí není možné jakoukoliv stavbu či rekonstrukci na pozemcích zahájit.
Vážený pane Vrbo,
také já jsem „vyrůstal“ na fotbale za Lužánkami a mám k tomu místu blízký vztah. Rozhodně tedy záměr výstavby stadionu nevzdávám a věřím, že se zde bude stavět a vrátí se sem i jedinečná atmosféra i výsledky.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 13. 6. 2011 | Azylový dům v Žebětíně
Otázka:
Dobrý den pane primátore, chtěla bych se zeptat, jestli se plánuje do budoucna stavba azylového domu pro Romy v Žebětíně. Za odpověď Vám předem děkuji.
Odpověď:
Vážená paní Malá,
ubezpečuji vás, že vedení města Brna do budoucna neuvažuje o stavbě Azylového domu pro Romy v městské části Žebětín.
Pro nejbližší období je plánována realizace dvou projektů kofinancovaných z fondů EU, a to:
- rozšíření ubytovací kapacity pro osoby společensky nepřizpůsobené v podkroví Azylového domu Křenová
- městské středisko sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni (Masná) – s ubytovnou a službou krizové pomoci.
Seznam všech současných azylových domů v Brně můžete najít na adrese http://socialnipece.brno.cz/texty/4/katalog-adresar/, i když vám šlo nejspíš o situaci v místě svého bydliště.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 12. 6. 2011 | Dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore, zajímalo by mě, kdo platí festivalové ohňostroje BMUE a kolik ta paráda stojí. A také, zda mají jednotliví ohňostrůjci nějaký finanční limit, do kterého se jejich ohňostroj musí vejít. Zda např. střelci ze země X neutratí více než ze země Y, a proto je jejich show lepší. Děkuji.
Odpověď:
Dobrý den,
dle informací od hlavního producenta festivalu, reklamní společnosti SNIP & CO, je celková hodnota asi 13 - 15 milionů korun. Město Brno přispívá finančně částkou 2,5 milionu. Část rozpočtu kryje Jihomoravský kraj a asi 60% rozpočtu komerční subjekty - sponzoři. Většina festivalových akcí a koncertů je určena nejširší veřejnosti a jsou až na výjimky volně přístupné. Každá ze soutěžních ohňostrojných společností na Brněnské přehradě dostává příspěvek přímo na realizaci ohňostroje ve výši 20 tisíc euro. Kromě toho mají hrazenou dopravu pyrotechnického materiálu do Brna, účast základního
vlastního týmu a samozřejmě kompletní technický background. Limit nad 20 tisíc euro za materiál a jeho zpracování není, nad příspěvek producenta je to o investici ze strany ohňostrojných týmů.
S pozdravem
Roman Onderka
primátor města Brna
Ne 12. 6. 2011 | Kulturní plán Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
dotazuji si k tématu kulturního rozvoje města Brna. Našel jsem pouze neaktuální Koncepci kultury v působnosti města, vše s plány a cílem do roku 2010. Některé počiny jsou již vidět v kulturním životě Brna, některé méně či vůbec. Můj dotaz směřuje k dalším rokům. Je nějaký městský záměr, kterým se Brno bude v kultuře směrovat v nadcházejících letech? Pokud ano, je tato informace a plán kulturní politiky veřejně dostupný? Věřím, že tyto otázky v oblasti rozvoje společensko-kulturního jsou občanům i návštěvníkům Brna více než zajímavými. Děkuji za odpověď, Petr Oleksa
Odpověď:
Vážený pane Olekso,
koncepce kultury v působnosti města, zveřejněná na webu města Brna, má kromě
Vámi uvedených cílů do roku 2010 i cíle trvalé, které jsou pořád platné -
viz http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2214&nav02=4012&nav03=1223.
V současné době je v procesu zpracovávání koncepční dokument s názvem
Program rozvoje kultury města Brna, který je zařazen do projektu Rozvojové
dokumenty Strategie pro Brno, financovaného z Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost - viz
http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/koncepcni-dokumenty/rozvojov
e-dokumenty-strategie-pro-brno/. Tento připravovaný dokument by měl být
předložen ke schválení v prvním čtvrtletí 2012 a poté bude zveřejněn na
webových stránkách statutárního města Brna.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna