Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Ne 31. 7. 2011 | Úklid v průchodu domu u "Mamlasů" a Alfa pasáži
Otázka:
Vážený pane primátore,
chtěla bych Vás poprosit zda-li by se dala nějakým způsobem řešit opravdu více jak alarmující situace úklidu v průchodu z náměstí Svobody domu u "Mamlasů" a Alfa pasaží.
Bohužel každý den se setkáváme s tím, že bezdomovci okupující nám. Svobody si tento průchod pletou s veřejnými toalety a bohužel několikrát denně sem chodí vykonávat veškerou svoji potřebu. Bohužel už se osmělili i natolik, že chodí i do našeho domu. Dům se dá zamykat - ale bohužel kolem vchodu to vypadá příšerně. Neplatí na ně ani přivolaná městská policie či domlouvání. Nebyla by nějaká možnost umístění kamerového systému a vyčištění tohoto průchodu?
Předem děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážená paní Hinnerová
zcela chápu vaše rozčarování a nespokojenost se stavem věci za situace, kdy
se bezprostřední místo domova "mění" ve veřejné toalety lidí, žijících na
okraji společnosti ale uprostřed města.
Obecně má úklid veřejných prostor na starosti příslušná městská část, tedy
ve vašem případě MČ Brno-střed. Alfa pasáž je ale v soukromém vlastnictví
pana Hrdiny a vše kolem domu "U mamlasů", včetně podchodu, spravuje stále
Správa nemovitostí města Brna, s.p. Nezbývá vám tedy nic jiného, než se s
žádostí o zajištění četnějšího úklidu obrátit na vlastníka objektu či
správce.
Ani jako primátor zdaleka nejsem spokojen s "odvrácenou" stranou života ve
středu města, tedy například potulujícími se žebráky či bezdomovci. Ve
spolupráci s Městskou policií Brno a jejím novým ředitelem připravujeme
proto další opatření ke zlepšení obrazu našeho města a života slušných
občanů. Kamerový systém ale rozhodně vše nezachrání a hlavně nezabrání těmto
jevům. V každém případě proto vždy okamžitě volejte linku 156.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 25. 7. 2011 | Dotaz
Otázka:
Dobrý den, pane primátore,
jak již jistě víte, mám moc rád Brno, ale myslím si, že je naprosto zbytečné ,soutěžit´s Prahou, protože Praha (opravdu s Velkým P!), je obrovská metropole a navíc si vede dobře. Brno je rozlohově cca. dvakrát menší a nezdá se mi, že by zrovna nejlépe prosperovalo. Já osobně bych nejdříve opravoval domy, ulice a náměstí nejen v centru města, a až poté, po dostavení veleprojektů (AZ Tower, H - Park, Královopolská křižovatka), bych se zaměřoval na lepší vzhled města a později o jeho růst, pokud mi rozumíte. Jinak obdivuji Vaši Práci pro město Brno a jsem rád a doufám, že v postu primátora města vydržíte ještě pár let. S pozdravem,
Ondřej Smejkal, 12 let
Odpověď:
Milý Ondro,
tvůj dotaz mě opět potěšil, i když tě musím v první řadě uklidnit. Nic se neboj, my sice tak trochu s Prahou soutěžíme, ale na tom přece není nic špatného. Mírná rivalita svědčí všem a více tak podněcuje k ještě další aktivitě a navíc, když jde do tuhého, dokážeme společně "táhnout za jeden provaz". Nyní tak řešíme s primátorem města Prahy, Plzně a Ostravy návrh ministra financí Miroslava Kalouska, který připravuje novelu jednoho zákona, podle kterého by právě největší čtyři města v naší zemi měla od roku 2013 dostávat do svého rozpočtu méně peněz, což by se samozřejmě promítlo do života v našem městě. Společně s ostatními primátory tak vedeme s ministrem financí Kalouskem jednání
Ve svém dopise mi také píšeš, jak by jsi postupoval ty v otázce prosperity našeho města. Tvůj plán má však zejména z neznalosti věcí, což ti nemůžu vyčítat, určité trhliny. V první řadě je třeba totiž umět využít všech dostupných finančních zdrojů, které mohou být k dispozici. Jen za podpory peněz z evropských zdrojů se nám podařilo v minulých letech opravit historické centrum města, vybudovat Labyrint pod Zelným trhem a Mincmistrovský sklep a nyní dokončujeme unikátní rekonstrukci hvězdárny a vily Tugendhat. Kdybychom jen např. tyto stavby měli platit z "městské"
pokladny, museli bychom se opravdu moc zadlužit. A to byl jen jeden příklad z mnoha možných.
Závěrem bych ti rád, Ondro, poděkoval za uznání mé práce. Opravdu si toho moc vážím.
Přeji ti hezké léto a zasloužené prázdniny a po prázdninách, však víš!
Škola, hokej a Kometa volá!
Zdraví
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 25. 7. 2011 | Dotaz z pohledu navštěvníka Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
přečetla jsem si všechny příspěvky na této stránce. Chtěla bych se zeptat, jaký asi má dojem cizinec, když navštíví Brno. Přiletí na moderní letiště - fajn mně se to tam taky líbí - pak dojede moderním autobusem na Zvonařku a tam ouvej - to je hrůza, jak se u zastávky tramvaje probíhají potkani, jak na návštěvníka koukají občané, kteří nic nedělají a berou jen podporu a dělají nepořádek, viděl jste někdy jak to tam vypadá? To je katastrofa - viděl jste ty hromady odpadků na dvoře hned tam, kde se nastupuje do tramvaje směr Komárov. Pak se návštěvník projde směr hlavní nádraží a to je hrůza - 9 let vám trvalo než se to uspořádalo majetkově - soukromé vlastnictví je nedotknutelné já vím - porovnal někdo co by se dělo, kdyby takto se choval občan majitel nemovitosti někde jinde? Hned by to byla samá pokuta či snad vyvlastnění!
Žiji v Brně 50let - ale v poslední době se to zhoršuje: máme sice nové tramvaje ale bez klimatizace pro cestující - byl se někdo podívat např. v Istanbulu - tam jsou tramvaje příjemně klimatizovány i za značného horka,
máme sice nové náměstí Svobody, ale co se tam dostalo za hrůzy - co ta zapíchnutá bomba, která nic neukazuje a všichni jen kroutí krkem, že za to nikoho nezavřeli?
Proč chceme být světoví a máme ve městě takové kontrasty? Podívejte se jak se žije např. v Hradci Královém jak tam je pořádek a čisto. U nás na nádraží je takový binec, že je mi z toho smutno.
A dalo by se udělat mnoho a nechce to peníze - zařiďte, že kdo nemá práci a bere podporu tak ať pracuje pro blaho všech. Vždyť se to nedá tak dělat do nekonečna, že jedni budou pracovat a ti vyčuranější dělat nebudou a budou brát jen podporu a kouká z okna na ty, kteří ráno jedou do práce (viděl snad ráno při cestě do práce některého z našich méně přizpůsobivých občanů jak jedou do práce - já nikdy) a chodit a řvát po úřadech, aby dostali další peníze. O penzi ani nemluvím jak je možné, že ten kdo nepracuje a celý život bere dávky dostane důchod stejný, či dokonce větší nežli ten kdo pracuje?
V mnoha věcech je nepořádek, zodpovědní lidé udělají nesprávná rozhodnutí a neberou na sebe žádnou zodpovědnost, a proto to tak kolem nás vypadá.
Přeji Vám ať se obklopíte schopnými lidmi a ne zlatokopy, kteří nežijí pro Brno.
E.Zelná
Odpověď:
Vážená paní Zelná,
děkuji Vám za Vaše dotazy a připomínky, přestože nemohu říci, že bych se všemi plně souhlasil.
Jako první bod uvádíte neutěšený stav v blízkosti autobusového nádraží Zvonařka. Ať je mi to jak chce nemilé, musím s Vámi v této záležitosti částečně souhlasit, neboť současný stav oku příliš nelahodí. Ale aspoň jednu dobrou zprávu pro Vás mám. Městská část Brno - střed, pod kterou daná oblast patří, již nechala tento nepořádek na dvoře domu odstranit. Budovy, které se v této lokalitě nachází jsou totiž určeny k demolici z důvodu realizace souboru staveb infrastruktury v jižní části Brna. Jedná se konkrétně o projekt "Tramvaj Plotní". V daném území bude řešeno 290 stavebních objektů, z toho se dočká rekonstrukce cca 4 200 m vozovek a chodníků a bude realizována přeložka tramvajové trati v celé délce cca 1300 m. Prvním krokem pro možnost realizace je samozřejmě příprava území. Ta již probíhá v majetkoprávní přípravě několik let, protože stavba zasahuje do zájmů
(areálů) cca 50 podnikatelských subjektů. V současné době již probíhá nultá etapa stavby, která obsahuje především postupnou demolici objektů, jež je nezbytné odstranit. Po dokončení tohoto projektu se však ale můžeme těšit na moderní komunikace a čisté prostředí.
Co se týče úvahy o porovnání "co by se dělo, kdyby se takto choval občan majitel nemovitosti někde jinde", takovou studii k dispozici nemám a nechci fabulovat, jak by byla tato situace řešena a s jakým výsledkem. Stejně tak nemohu nařídit Úřadu práce Brno - město, aby nevyplácel sociální dávky tomu, kdo si je neodpracuje ve prospěch veřejné čistoty a pořádku ve městě. Toto jsou otázky a podněty pro současnou vládní koalici v čele s premiérem Petrem Nečasem a zejména pak pro ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.
V otázce náměstí Svobody a multifunkčního časového stroje s Vámi souhlasit ale nemohu. Hodinový stroj, který se Vám jeví jako "zapíchnutá bomba", je nejen odbornou veřejností, ale i zahraničními médii velmi kladně hodnocen.
Za pravdu mi dává také stálé srocení lidí a návštěvníků, zvláště pak před 11. hodinou dopolední.
Dále Vás mohu ubezpečit, že i mně nedělá prostor a nepořádek kolem hlavního nádraží, včetně podchodu, rozhodně radost. Tato lokalita, včetně zajištění úklidu, je ale také v kompetenci starosty městské části Brno-střed. I zde se ale v případě budovy tzv. "vyhořelého kasina" blýská již na lepší časy.
Majetkové spory zde byly s konečnou platností vyřešeny a nový soukromý vlastník slibuje budovu opravit v co nejkratším termínu.
Poslední Vaše připomínka se týká klimatizace v tramvajích. Skutečně v Brně klimatizaci v tramvajích nemáme, a to z velmi prozaického důvodu. Jistě víte, že zapnutá klimatizace má smysl pouze tehdy, pokud je ochlazový prostor uzavřen. Ve chvíli, kdy otevřete dveře (což je u tramvají cca každé
3 minuty) či okénko, všechen vzduch je okamžitě vyhnán ven a opět nahrazen teplým z venku. Ke všemu je tato technologie nejen velmi drahá, ale i technologicky obtížná. Již při současných cenách se o brněnské MHD píše jako o "jedné z nejdražších v republice" a ani si nechci představit, kolik by musela stát jízdenka, aby se částky vynaložené na tuto neefektivní službu vrátily.
Vážená paní Zelná,
děkuji vám za váš dopis a podněty. Přeji vám pěkné a pohodové léto.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 25. 7. 2011 | Cena MHD v Brně
Otázka:
Vážený pane primátore,mám jednoduchý dotaz. Jak je možné že náklady na cestu MHD ze Starého Lískovce do Mahenova divadla a zpět jsou ve dvou lidech 88,- korun? Náklady na cestu autem (cca 6km) jsou sotva poloviční. Není něco špatně? Děkuji že se snad alespoň na chvíli zamyslíte jestli není cena MHD v Brně přemrštěná, jestli nemáme zbytečně drahý provoz a podobně. S pozdravem Libor Pikna
Odpověď:
Vážený pane Pikno,
ve svém dotazu uvádíte jako ilustrační příklad cenu za jízdenky dvou osob prostředky městské hromadné dopravy, a to konkrétně ze Starého Lískovce do Mahenova divadla a zpět a ptáte se mne na základě předložené kalkulace, zda cena jízdného není v Brně přemrštěná, když náklady na dopravu osobním autem jsou sotva poloviční. Současně mi kladete otázku, zda není něco špatně?
Dám vám za pravdu v tom, že téměř sto korun za dvě jízdy tam i zpět pro dvě dospělé osoby se může zdát hodně, přesto všechno se ale domnívám, že bude špatný spíše váš propočet nákladů na jízdu osobním vozem. Uváděná suma totiž odpovídá zhruba nákladům na pohonné hmoty, ale zcela jistě nezahrnuje parkování ve městě (což je zvláště v historickém centru značný problém a bezplatnému parkování byste se vyhnul jen za předpokladu, že auto zaparkujete někde dva kilometry a více od divadla). Do své kalkulace jste zcela jistě také nezařadil pořizovací hodnotu vozu, povinné ručení, případně pojištění či servis, bez kterého se prakticky žádný i bezporuchový vůz neobejde (výměna provozních kapalin, pneumatiky, dálniční známka aj.). V případě, že toto vše sečtete, dojdete zcela jistě k závěru, že cestování MHD v Brně je nejen komfortní, ale i ekonomické, zvláště pak, pokud si zakoupíte měsíční, čtvrtletní nebo roční předplatní jízdenku.
Prakticky stejným způsobem jsou kalkulovány jízdenky MHD v Brně. Tedy do ceny jízdného se musí promítnout pořizovací ceny dopravních prostředků, náklady na energie, údržbu a úklid vozového parku, ale také mzdy zaměstnanců DPMB a.s. A to jsem zdaleka nevyčerpal všechny položky, které se v konečném důsledku promítají do jízdného. Jsem tak jednoznačně přesvědčen, že se cestování po Brně prostředky MHD vyplatí. Zvláště pak za situace, kdy vám tramvaj zastaví prakticky před divadlem a zde zase pohodlně nastoupíte na zpáteční cestu k domovu.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 21. 7. 2011 | Státní byty pod Správou nemovitostí města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore,
ráda bych se zeptala jak je to s domy (státními byty), které spadají pod Správu nemovitostí města Brna v likvidaci? Dozvěděla jsem se, že statutární město Brno převezme tyto domy od Správy nemovitosti města Brna včetně nájemníků, můžete mi tuto informaci potvrdit? Je pak nějaká možnost, že tyto byty půjdou do privatizace? Jedná se mi především o dům náměstí Svobody 10, u Mamlasů.
Předem velmi děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážená paní Hinnerová,
je pravdou, že statutární město Brno převzalo od Správy nemovitostí města Brna, s.p. v likvidaci některé budovy, o které byl veden soudní spor o určení jejich vlastnictví, a to mezi ČR - ministerstvem financí a statutárním městem Brnem.
S ohledem na skutečnost, že bylo město Brno v soudním sporu úspěšné a žaloba ČR byla zamítnuta, předal správce majetku ČR - Správa nemovitostí města Brna, s.p. v likvidaci tyto budovy městu. K předání městu však došlo teprve v nedávné době a o žádných záměrech s těmito budovami nebylo dosud rozhodnuto. Váš dotaz ovšem směřuje konkrétně na dům na náměstí Svobody 10 "U Mamlasů", který ale nebyl předmětem zmíněného soudního sporu, městu předán nebyl a zůstává i nadále v majetku ČR.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 19. 7. 2011 | Pracovní neschopnost v době blokového čištění.
Otázka:
Dobrý den pane primátore.
13.6. proběhlo u nás na Vinohradech před supermarketem Billa blokové čištění. Jsem již tři týdny v pracovní neschopnosti se zády a nevěděl jsem, že se parkoviště bude čistit. Bylo mi řečeno. že si mám na úřední desce zjistit termíny blokových čištění a věděl bych to. To je moc dobrá rada. Bydlím zde již 27 let a nikdy jsem žádné čištění nepropás. Jenže problém je v tom, že už žiji sám a stalo se to, že jsem tři týdny u auta nebyl, jelikož marodím. Teď mám zaplatit skoro čtyři tisíce za odtah a zpětné vrácení na parkoviště. Chtěl bych se zeptat pane primátore, jestli je myšleno i na takové případy, kdy se stane, že občan neodstraní auto např. z důvodu nemoci, nebo i z důvodu, že je třeba na delší dobu mimo domov. Když jsem volal na brněnské komunikace, tak mi paní jen řekla, to je váš problém a zaplaťte. Děkuji Sivák
Odpověď:
Vážený pane Siváku,
zcela chápu při pohledu na složenku ve výši téměř čtyř tisíc korun za odtažené auto v době pracovní neschopnosti Váš pocit nespravedlnosti a rozhořčení. Popisujete tak situaci, ke které došlo v rámci blokového čištění 13. června letošního roku na Vinohradech a závěrem svého emailu se mne ptáte, zda je myšleno i na takové případy, kdy se stane, že občan neodstraní svůj vůz např. z důvodu nemoci nebo i z důvodu delšího pobytu mimo domov.
Blokové čištění komunikací je jednou z osvědčených, ale i nákladných forem udržování čistoty ve městě Brně, které finančně zajišťují jednotlivé městské části ze svých rozpočtů. Jeho efektivnost je do značné míry závislá na dodržování zásad či povinností obyvatel i návštěvníků města tak, jak to ukládá § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Tento zákon ve svém paragrafovém znění nehovoří však jen o povinnostech, ale současně také o právech provozovatelů silničních vozidel. Konkrétně se tak v odst. 6 § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích uvádí, cituji „v případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám, v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí“.
Jak tedy vyplývá z výše uvedené citace, zákon skutečně pamatuje i na situace, kdy provozovatel vozidla ze závažných důvodů nemůže vozidlo z komunikace sám odstranit, jak ostatně dokládá i rozsudek Nejvyššího soudu pod spisovou značkou 33 Cdo 609/2007 ze dne 26. 8. 2009. Tuto situaci je však třeba dokázat, což by v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti neměl být problém, i když samozřejmě disponuji pouze jednostrannými informacemi.
Vážený pane Siváku,
doporučuji Vám tedy obrátit se na příslušnou městskou část, tedy konkrétně MČ Brno - Vinohrady s odkazem na výše uvedené ustanovení zákona a doložit potřebné doklady o pracovní neschopnosti, eventuelně jiné. Samosprávné orgány městské části následně důvody posoudí a rozhodnou o prominutí či neprominutí poplatku.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 17. 7. 2011 | Doprava na kole v Brně + proč by se mělo Ministerstvo dopravy zabývat Brnem?
Otázka:
Vážený pane primátore,
úvodem bych Vám chtěl poděkovat za snahu zajistit alespoň nějakou městskou hromadnou dopravu v Brně během stávky. Na druhou stranu se ukázalo, že lidé, kteří ten den museli do práce, zvolili k dopravě do práce kolo. Také já jsem odpoledne jel na kole z Lesné do Moravské zemské knihovny. A nebyl jsem sám, kdo toho odpoledne jel na kole do MZK. A cyklistů jsem po cestě viděl také požehnaně. Stávka ukázala, že pokud se provoz na silnicích zmenší, cyklisté vyjedou, protože se rázem nemusí bát tolik o život.
Potenciál pro rozvoj cyklistické dopravy tu tedy je! Dejte konečně cyklistům možnost bezpečněji jezdit po Brně, utvořte páteřní síť cyklostezek a cyklopruhů a projeví se to pozitivně na městě. Je samozřejmě nutné, aby byla k tomuto kroku vybudována i infrastruktura, ale to už je snad jasné.
Vy sám tvrdíte, že podporujete sport v Brně. Podpořte tedy Brňany v možnosti jet na kole do práce a trochu si zlepšit kondičku!
A ještě na závěr, přidávám pro Vás svůj článek k zamyšlení: http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/c/196945/Proc-by-se-snad-melo-Ministerstvo-dopravy-zabyvat-Brnem.html
Opravdu, říkám Vám, proč by se Brnem mělo nějaké ministerstvo dopravy zabývat, když nejsme schopní se domluvit na nádraží. Ve Vídni už nové nádraží budují, v Praze nádraží září novotou, v Ostravě mají moderní Svinov, v Přerově se taky předělává, tak kruci, kdy bude něco v Brně? A o jiných dopravních stavbách už ani nemluvě. Vás pořád vidím zde, jak někoho hostíte, jak něco slavnostně zahajujete, ale to mne nezajímá.
A propos, v březnovém čísle Šaliny (viz http://www.e-salina.cz/c/03-2011/zmeny-v-doprave-39.htm) se mluvilo, že výluka na ulici Joštova bude ukončena pro linku číslo 4 v květnu, v dubnovém vydání také, tak proč najednou v květnovém vydání se psalo, že výluka bude ukončena až v srpnu? Měl snad DPMB chybné informace ohledně výluky? Já si to nějak nedokážu vysvětlit...
S pozdravem, přáním pěkného dne a poděkováním za Vaše odpovědi
Miroslav Hruška
Odpověď:
Vážený pane Hruško,
děkuji vám za váš dopis a vyjádřený názor. Vedení města Brna si jasně uvědomuje současný požadavek a narůstající zájem o cyklistiku, ale současně je třeba konstatovat, že se jedná spíše a převážně o sezónní záležitost, závislou na ročním období a přízni počasí. Také co se týče terénu, kopcovité Brno není to samé co rovinatý Hradec Králové, a tak každodenní jízda do zaměstnání s překonáváním terénní náročnosti není vhodná pro každého. Rozhodně však nevnímám cyklisty jako zátěž v dopravě, ale hledám (a jako primátor musím) optimální řešení pro všechny účastníky silniční i pěší dopravy v Brně.
Město Brno postupně vytváří síť cyklostezek, cyklotras a cyklopruhů a rozhodně na cyklisty nezapomíná. Nejdelšími úseky v rámci této sítě jsou trasy podél Svratky a Svitavy. Nejfrekventovanějšími jsou úseky v jižní části Brna a směrem k Brněnské přehradě. Například podle sčítání cyklistů projede po stezce k přehradě až 2800 cyklistů denně.
Každý rok v Brně uvádíme do provozu nové cyklistické cesty. Celkově jich však zdaleka není takové množství, jaké by si Brno a cyklisté zasloužili. Ovlivňují to dvě skutečnosti. Zaprvé: s budováním cyklostezek začalo město poměrně pozdě. První úsek cyklistického stezky byl pro veřejnost otevřen „až“ v roce 1991. Zadruhé: vlastní stavby cyklostezek často váznou pro komplikace při výkupech pozemků. Dodávám, že městský rozpočet počítá každoročně s významnými částkami pro vytváření nových cyklostezek a cyklotras.
Město Brno vydalo začátkem letošního roku aktualizovanou mapu sítě cyklistických stezek a tras, která dává poměrně dobrý přehled o možnostech pro cyklisty. Domnívám se, že poslouží i Brňanům, kteří jezdí pravidelně na kole, protože může rozšířit jejich znalosti o možnostech cyklodopravy po našem krásném městě.
K vaší další otázce či poznámce k modernizaci železničního průjezdu městem a postavení nového hlavního nádraží v Brně zdůrazňuji, že se jedná o jednu z priorit současného vedení radnice. Realizaci projektu brzdí neexistence pravomocného územního rozhodnutí o přestavbě uzlu a při současných vládních škrtech i nedostatek financí ve Státním fondu dopravní infrastruktury. K vaší námitce, že v Brně nejsme schopni se domluvit na nádraží poznamenávám, že v případě drtivé většiny staveb nemáte před jejich zahájením souhlas veškeré veřejnosti.
Závěrem se zmiňujete o článcích v měsíčníku Šalina. Prosím, v této věci požadujte vysvětlení o rozdílných informacích po redakci tohoto periodika.
Srdečně zdraví
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 17. 7. 2011 | Výstavní střed města
Otázka:
Jsem občanem Brna 30 let.Na ulici Cejl jsme si koupili před dvěma lety byt.
Lákal nás střed Brna,milujeme divadlo (100m) blízkost centra Brna snadná dostupnost veškerých institucí byla pro nás obrovské lákadlo!
V době,kdy jsme byt kupovali-za nemalé peníze jsme dle různých zdrojů (novinové články,zprávy z magistrátu)byli přesvědčeni,že Cejl a jeho blízkost se stane výstavní čtvrtí Brna!!
Situace se naopak neustále zhoršuje!
Naši cikánští spoluobčané se,bohužel,nenaučili a zřejmě nikdy nenaučí žít slušný život!
Nechci rozebírat to,co všichni včetně Vás ví a nic proti tomu nedělají…
Jde nám o to,že vřeštících a nepořádek dělajících cikánů je na Cejlu den ode dne více!Kdo takovýmto přiděluje byty v centru brna??
Jak může být město takto laxní a záměrně vytvářet ghetto v centru města??
Pracuji v oblasti obchodu a znám místní obchodníky a jejich podmínky – chtějí končit…
Zřejmě jste nikdy neviděli,jak vypadá zastávka Koernerova odpoledne všedního dne-nedivím se jejich mizerným tržbám!Osobně bych nechtěl do obchodu procházet mezi židlemi,na kterých popíjí pokuřují a plivou naši tmaví spoluobčané-každodenní obrázek…
Poslední kapkou je bylo pro nás ´´ubytování´´ Olašských cikánů – Kotlárů.
Jmenovitě dům č.p. 28.Křik,prodej drog a ve vedlejším domě našel můj syn použité injekční jehly.Často se tu v noci vyskytuje policie,což je samozřejmě v pořádku,ale mi vstáváme ráno do práce,oni ne!!!!
Je to výsměch divadlu radost a nádherné stavbě korábu a muzea loutek,které chodí obdivovat cizinci a návštěvníci Brna,se kterými často hovoříme
( osobně bych sem své obchodní partnery bohužel nepozval,což si myslím,že je opravdu škoda…)
Tímto se odvoláváme na článek brněnského Zpravodaje Brno-střed pana MGr.Libora Štístky a jeho článek Privatizace domů.
Pocit,že se zde začne dít něco pozitivního vystřídala krutá realita…
Co si tedy představujete pod pojmem startovací byt??Směšné…
Nastěhováním rodiny Kotlárů ( za dosti neprůhledných machinací )se už tak dost špatná situace jen vyhrotí!!!
Nemluvím pouze svým jménem a subjektivním názorem,dal jsem si práci a věnoval čas tomu,že jsem navštívil známé i neznámé rodiny v domech č.48,30,37,39 v obchodech i v divadle (další budou přibývat )…Nastínili jsme si situaci a došli k závěru,že situace je již neúnosná a budeme ji řešit!!
Prosím začněte s námi spolupracovat i když je to jistě těžké,ale budete mít naši maximální podporu!
Napište prosím,jak budete naši situaci řešit
Za společnost slušných pracujících lidí
Děkuji
Ševčík
Odpověď:
Vážený pane Ševčíku,
souhlasím s vámi, že domov, zahrnující kromě bytu i nejbližší okolí, by měl být oázou klidu a bezpečí. Sem se vracíme po náročném pracovním dni a počítáme s možností relaxace a odpočinku. Bohužel v Brně, podobně jako v řadě dalších větších i menších měst se vyskytují lokality, ve kterých se „hromadí“ některé společenské i ekonomické problémy. Největší tato problémová lokalita se nachází na území městských částí Brno-střed a Brno-sever a lidé ji znají spíše pod nepříliš lichotivým označením „Bronx“.
Již někdy v roce 2008 se naskytla možnost získat dotace z fondů Evropské unie na zlepšení stavu problémových lokalit. Město Brno rozhodně nezaváhalo a pustilo se do přípravy tzv. Integrovaného plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně. Tento integrovaný plán je stručně řečeno souhrn na sebe navazujících projektů a aktivit, které mohou pomoci vyřešit řadu palčivých problémů zmíněného území. Tyto připravované a již i realizované projekty jsou zaměřeny na revitalizaci veřejných prostranství, regeneraci bytového fondu a také sociální oblast.
Myslet si ale, že se během krátké doby stane z Cejlu výstavní čtvrť je však, promiňte, přinejmenším naivní představa, a tomu také odpovídají ceny bytů v této lokalitě. Prakticky všichni Brňané ví, že tomu tak není a rozhodně to tak ještě dlouho nebude, neboť je to významně podmíněno historií této čtvrti a zejména její populací. Vedení města Brna však rozhodně na tuto situaci nerezignovalo, ba naopak – snaží se postupnými kroky a investicemi nevlídnou tvář této lokality měnit. Kromě toho se snaží také do této části přilákat nové instituce a investory (viz. např. Báňský úřad aj.), kteří budou dobrými hospodáři i ochránci svého majetku. V následujících měsících se dá také očekávat ze strany Městské části Brno-střed omezení provozu hracích automatů, což bude také jen ku prospěchu věci.
Rozhodně jsem připraven podporovat slušné a pracující lidi v našem městě, samozřejmě za předpokladu odpovídající právní opory. Věřím tomu, že situace je náročná a v některých chvílích i neúnosná. V závěru svého emailu naznačujete dokonce nějaké návrhy na konkrétní řešení. Zašlete tedy, prosím, tyto návrhy na adresu starosty Městské části Brno-střed pana Libora Šťástky, který zodpovídá kromě jiného za bytový fond v dané lokalitě. Současně vás prosím o zaslání kopie těchto návrhů a námětů na mou adresu. Jsem přesvědčen, že naše cíle jsou v tomto ohledu zcela identické.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 17. 7. 2011 | Rekonstrukce Joštovy
Otázka:
Dobrý den, pane primátore, je někde k dispozici podrobný rozpis nákladů na rekonstrukci ulice Joštova? Zajímají mne položky mobiliáře pro občany, tedy stromy, lavičky. Pokud mi na otázku odpovíte přímo, tedy jaké byly náklady na jednu lavičku a strom, budu Vám vděčen. A ještě dotaz: dnes jsem šel po ulici Joštova směrem k Lékařské fakultě MUNI a povšiml si jakýchci pěti ruk ze dřeva. Absolutně není jasné mé osobě, k čemu to slouží. Je to snad pro kola? Nebo jen na ozdobu?
Přeji Vám pěkný den a příjemné léto, během kterého přijede do Brna mnoho cizinců podívat se po památkách a orloji.
Miroslav Hruška
Odpověď:
Vážený pane Hruško,
ulice Joštova je součástí brněnské okružní třídy a jednou z urbanisticky nejvýznamnějších městských os a v křížení s ulicí Českou vytváří jeden z největších přestupních uzlů MHD v Brně. Rekonstrukce Joštovy ulice se stala součástí dlouhodobého programu Komplexní regenerace historického jádra města, v rámci kterého byly již dříve provedeny například rekonstrukce náměstí Svobody, ulice Rašínovy či Husovy. Také Moravské náměstí díky komplexní rekonstrukci získalo opět svou „obytnou“ plochu uprostřed rušného centra města.
První etapa rekonstrukce ulice Joštova v úseku Moravské náměstí – Komenského náměstí je již hotova a kromě dopravního komfortu nabízí také atmosféru jednoho z mála „pařížských“ bulvárů v Brně. Druhá etapa rekonstrukce v úseku Komenského náměstí – Údolní ulice se dokončuje nyní a i zde během několika týdnů získá vzhled z dobových fotografií z přelomu století. Myslím si, že snad ani nemusím připomínat, že rekonstrukcí prochází prostor jak na povrchu, tak zejména pod povrchem, včetně rekonstrukce inženýrských sítí od kabelovodů O2 a DPMB po přípojky elektřiny atd.
Cíl celé rekonstrukce je přitom zřejmý – tento prostor by se měl stát vyhledávaným a příjemným místem pro každodenní využití obyvateli a návštěvníky Brna. Při rekonstrukci byl tak logicky důraz kladen také na kvalitu všech použitých materiálů, s důrazem na vysokou estetičnost a také funkčnost všech použitých konstrukcí. Ale nyní zpět konkrétně k vašim dotazům. Na ulici Joštova bylo v rámci rekonstrukce instalováno celkem 38 ks laviček Neoliviano od firmy mmcite a.s. v ceně 27 tisíc Kč za kus a vysázeno bylo celkem 88 ks stromů Ulnus holandica v ceně 3 703 korun za kus. Správně jste odhadl, že kompozice „pěti ruk“ je stojan na kola. Jen pro upřesnění dodávám, že není vyroben ze dřeva, ale z kovu.
S přáním všeho dobrého
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 17. 7. 2011 | Zoo
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
dnes jsem šel na stálou akvarijní výstavu než ji definityvně zavřete protož upřímně má dojem že je to neikrásnější expozice zoo Brno.Podepsal jsem petici a na tu mě upozornila velmi příjemná paní za pokladnou.Nepřišel jsem pro ni ve šťastnou chvílku ale i tak si zachovala příjemný přístup.Proč to pro ni nebyla šťstná chvíle dostala výpověď.Dala se se mnou do řeči.Vřele vám doporučuji rozhovor s ní zcela nesobecky bránila akvrijní výstavu a kolegi.Prosím udělejte si čas a zajděte mezi lidi na téo výtavě jsou milí a příjemní a snad proto že už je nic netížilo i otevření.Ta dáma mi sdělila ža pracovala 12 let v zoo Dvůr Králové u žiraf a odešla jen kvůli tomu že chtě dobré vzdělání pro syna toho čeho si nevšimli za dvanáct let v této prestižní zoo tady v Brně zvládli jářku za rok ohodnotili ji jako neschopnou a proto že otebřeně kritizovala chov konkrétně žiraf byla přeřazena a nakonec vyhozena.Jak se zdá můžeme plýtvat odborníky a zkušenými a zapálenými chovteli zvláště v naší zoo.Nechci nijak orodovat za přehodnocení jeí výpovědi jen se chci zeptat zdali se Vám zdá být toto rozhodnutí v pořádku? A znova doporučuji jděte tam a poznáte člověka s úchvatnou duší a krásným až anglickým humorem.
Odpověď:
Vážený pane Koloději,
úvodem bych rád řekl, že jsem si moc dobře vědom hodnoty a zejména tradice Stálé akvarijní výstavy, která má své sídlo v centru Brna na ulici Radnická už od roku 1969. Já sám jsem se zde byl podívat několikrát jako dítě a o několik desítek let později také jako rodič. Její unikátnost spočívá zejména v široké nabídce, neboť i přes omezené prostory nabízí v historickém domě téměř stovku akvárií s tisícovkou ryb v přibližně sto dvaceti druzích.
Stálá akvarijní výstava na ulici Radnická bude skutečně ale pro veřejnost uzavřena, a to k 31. 7. 2011. Milovníci akvaristiky však o své „poklady“ rozhodně nepřijdou. Celá výstava totiž bude následovně během letošního srpna přesunuta do náhradních prostor v zoologické zahradě a veřejnosti bude opět k dispozici již od září 2011. Rozhodně se tedy nejedná o zrušení výstavy, ale zřízení nového místa, kam se na exponáty vodní říše mohou lidé přijít podívat. V brněnské zoo navíc uvidí další stovky zvířat včetně nových expozic. Důvodem k přesunu výstavy je rekonstrukce prostor Staré radnice, kterou není možné dále odkládat neboť čím později se uskuteční, tím více peněz nás to všechny bude stát. Zda se Stálá akvarijní výstava po rekonstrukci vrátí na své původní místo, není dosud rozhodnuto. Na jednu stranu není možné neslyšet poměrně silný hlas veřejnosti, požadující návrat výstavy na ulici Radnická, v náročné ekonomické situaci však je také nezbytné uvažovat i o optimalizaci (a tedy i úsporách) provozu brněnské zoo. To vše však bude ještě obsahem jednání mezi ředitelem Zoo Brno a vedením města.
Vážený pane,
obsahem vašeho emailu je i závažné upozornění na výpověď pracovnice brněnské zoo. Tuto záležitost jsem dal za úkol prověřit příslušnému náměstkovi primátora Ladislavu Mackovi. Jsem přesvědčen, že žádná firma si nemůže dovolit propouštět vyškolené a zkušené odborníky, celá záležitost však ve skutečnosti může být složitější než jak je jednostranně interpretována.
Za váš podnět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna