Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Út 30. 8. 2011 | Dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore, ptám se Vás velmi vážně na dvě otázky : 1. Při poslední návštěvě Ústředního hřbitova v Brně minulý týden jsem si všiml, že na některých hrobech je nabídka k prodeji hrobového místa. Doposud jsem si myslel, že hrobové místo patří městu Brnu a my platíme za pronájem. Jak je možné prodat něco, co mi nepatří?
2. Všiml jsem si na čestném pohřebišti, že nápisy hlavně na hrobech rumunských vojáků jsou málo čitelné nebo nečitelné. Je to škoda a přimlouvám se za to, aby byly opraveny. Vždyť ti hoši tady padli při osvobozování Brna a měli bysme si toho vážit. V pokladně města by se snad na tu opravu mohly peníze najít. Děkuji za odpověď a jsem s úctou.
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
je vidět, že jste velmi pozorný občan našeho města, který má navíc hluboký vztah k historii města Brna a úctu k hrdinům, kteří zde položili při osvobozování svůj život. Na vaše dvě zcela vážné otázky tak mám vážné odpovědi.
Při návštěvě Ústředního hřbitova jste si všiml na některých hrobech nabídky k prodeji hrobového místa a správně se ptáte, zda je možné prodávat a prodat něco, co mi nepatří, když hrobové místo patří městu Brnu. Skutečnost je taková, že dotyčný prodávající neprodává hrobové místo jako takové, ale nabízí k prodeji hrobové zařízení, např. obruby, zákrytové desky či pomník.
Dotyčný prodávající má možnost k tomuto účelu použít vývěsní skříňku v prostorách Ústředního hřbitova, a tento způsob bych já osobně preferoval a považoval za důstojnější, nebo "pověsit" inzerát přímo na hrob tak, jak jste sám zaregistroval. Rozhodně se ale neprodává půda jako taková, to opravdu nelze.
Na pohřebištích města Brna se také nachází válečné hroby, o které pečuje Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna a městská příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna. V současné době již probíhá výběrové řízení na akci "Oprava písma a uvolněných nápisových desek na Památníku rumunských válečných obětí na Ústředním hřbitově města Brna". V případě příznivých klimatických podmínek (obnovu písma nelze totiž realizovat při teplotách pod 15 C° a při dešti) tak předpokládám, že by písmo na Památníku
rumunských válečných obětí mohlo být opraveno do konce roku 2011.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 30. 8. 2011 | Dotaz
Otázka:
Pane primátore, v minulosti bylo běžné, že do ulic vyrážely kropící vozy, aby vyčistily město a smyly prach z ulic. V letních parnech kropily ulice, aby trochu zchladily rozpálený asfalt. Kropící vůz jsem nepotkal už hezkou dobu. Proč v Brně nejezdí? V těchto parnech by se to docela hodilo. Děkuji. Piskor
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
v minulých dnech ovládlo celou Českou republiku extrémní horko a všichni jsme si doslova "užili" rozpálených ulic i domovů. V této souvislosti jste mi položil otázku proč v Brně nejezdí kropící vozy, které by alespoň na chvíli v takových dnech zchladily rozpálený asfalt a pročistily vzduch.
Souhlasím zcela s vámi, že by to na chvilku mohlo pomoci, na druhou stranu je nutné mluvit i o ekonomické náročnosti a nezbytnosti přípravy vozů, neboť to nelze zrealizovat ze dne na den.
Částečně vám pak musím také oponovat, neboť kropící vozy brázdily střed města v loňském roce a tudíž byly určitě k vidění, ale pro vaši informaci stál jeden týden provozu tzv. "ozonace" 65 tisíc korun, a to auto s cisternou a mlžnou tryskou projelo "jen" vybrané ulice ve středu města.
Jedná se tedy ve své podstatě o službu svým způsobem nadstandardní, ekonomicky náročnou a je na pečlivém zvážení příslušné městské části, zda zrovna na tuto činnost, byť prospěšnou, uvolní peníze ze svého napjatého rozpočtu. V každém případě se ale o kropení ulic uvažuje, zejména pak tehdy, pokud se extrémní vysoké teploty drží dlouhodobě.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 30. 8. 2011 | Mp.Brno......
Otázka:
Dobrý den.Pane primátore moc vás obdivuji a chci se zeptat.Mp Brno kontroluje špatné parkování a dává předvolání a lístečky za okno o podání vysvětlení.Jsem vozíčkář a musím auto zaparkovat tak že potřebuji otevřít dveře abych moh přesednout na vozík.Proč mp se nepodívá do auta že je tam ruční řízení.Už jsem to musel řešit a neni to moc příjemné.Chápu označení pro postižené plno lidí zneužívá.Ale to nahlédnutí do auta by mohlo dostatečně napovedět že to řídil postižený a nikoli chodící.Parkuji tak abych nepřekážel,nestál na trávě, chodníku apod.Dost na tom že jak vystupuju to trvá a někteří ostatní řidiči nadávaj atd.Děkuji vám.
Odpověď:
Vážený pane,
děkuji za Váš dotaz i za slova chvály, která mě velmi těší. Váš problém z osobního pohledu dobře chápu a vnímám, nicméně i v této oblasti je třeba dbát platných právních předpisů, a proto si k odpovědi na Váš dotaz "přizvu na pomoc" řeč zákona.
V ustanovení § 67 odst. 5) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, je uvedeno, že v jednotlivých případech - a je-li to naléhavě nutné - nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a také lékaři konající návštěvní službu (dle odstavce 1) dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky "zákaz stání". Přitom však nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Zákon tedy přesně vymezuje, co můžete v nutných případech porušovat. Ve Vašem případě se bohužel zřejmě - dle mých informací od Městské polici Brno - jednalo ale o neoprávněný zábor veřejného prostranství.
Chtěl bych Vás ujistit, že strážníci Městské policie Brno postupují v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona a také vnímají označení vozidel parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a výjimky, které zákon umožňuje. Věřím, že toto moje vysvětlení přijmete s pochopením.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 30. 8. 2011 | Zásadní nesouhlas, VMO, Panenská ul.
Otázka:
Vážený pane primátore,
1) co se týče o ožebračení Brna 0,9 mld. Kč ročně, musím říct to, co jsem napsal ke článku na brno.idnes: "Pan ministr dostal opět jeden ze svých geniálních nápadů jak obrat ty, co umí hospodařit, jelikož on sám na to nemá. Brno zajišťuje všechny potřeby pro okolní vesnice a jakožto velkoměsto potřebuje výhody stejně tak jako Ostrava nebo Plzeň. Okolní vesničani využívájí služeb města a nic mu za to nedávají."
2) V regionálním vysílání jsem viděl reportáž o tom, že Brno chce spojit Hlinky s Žabovřeskami (VMO). Slyšel jsem, že chce přispět asi třetinu částky (0,3 mld.) a tak se Vás chci zeptat, jaká je pravděpodobost, že se tento projekt uskuteční a hlavně kdy.
3) Proč se stále nic neděje kolem parkovacího domu Panenská? Nechápu to, vždyť kvůli tomu se nemůže opravit Dominikánské náměstí!
Děkuji Vám za všechny odpovědi na moje otázky ohledně Brně (toto je můj alespoň 10. dotaz), o které se velmi zajímám,
Jan Adamec, 15 let
Odpověď:
Vážený pane Adamče, milý Honzo,
již předtím jsem si všiml, že "jistý" pan Adamec je velmi všímavý a zvídavý.
Co mě ale ani ve snu nenapadlo, že se jedná ve skutečnosti o mladého patnáctiletého muže, občana moravské metropole a tak si dovolím nejen v oslovení tykání. Těší mě tvůj zájem o život a problémy ve městě Brně, i když musím současně konstatovat, že většina tvých vrstevníků preferuje zcela jiný okruh zájmů.
Hned v úvodu svého emailu se pozastavuješ nad "ožebračením" Brna o 0,9 mld.
Kč ročně v souvislosti s přípravou novely zákona o rozpočtovém určení daní.
Je to nyní velmi aktuální záležitost, stále probíhají jednání jednak mezi primátory čtyř největších měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň), které by novela v případě schválení citelně ekonomicky zasáhla, jednak s ministrem financí Miroslavem Kalouska, ale také s premiérem Petrem Nečasem.
Jednoznačně nemohu souhlasit s tímto připravovaným krokem, který by omezil v moravské metropoli od roku 2013 rozvoj a kromě toho také zřejmě zasáhl rozsah a stávající finanční podporu poskytovaných služeb. Na celé věci nic nemění ani fakt jakési částečné počáteční kompenzace, protože by se ve své podstatě jednalo jen o odvykací kúru s následnou tvrdou abstinencí.
Ve svém dopise také zmiňuješ výstavbu Velkého městského okruhu (VMO). Je to stavba, která se po svém dobudování stane jedním z nejdůležitějších prvků dopravního systému a jejíž dokončení potřebuje Brno jako "sůl". Okruh o délce zhruba 20 km s víceproudou komunikací rychlostního typu umožní rychlý a plynulý přesun aut z jedné strany města na druhou, zkrátí dobu cestování napříč městem a odstraní neúnosnou dopravní zátěž řady hlavních ulic.
Motoristy určitě potěší také snížení počtu světelně řízených křižovatek. Na stránkách města Brna (www.brno.cz) najdeš rubriku, která se výstavbě VMO věnuje a přináší řadu dalších zajímavých informací, včetně aktualit a animace, jak to bude vypadat, až to bude hotovo. Je to stavba, která má pro město Brno zásadní dopravní význam, i když uznávám, že přináší současně obyvatelům dotčených lokalit problémy, zahrnující např. hluk, prach a přechodné komplikace v dopravě. A i když se jedná o stavbu veřejně prospěšnou, najdou se také lidé a sdružení, kteří výstavbu z různých důvodů blokují prostřednictvím soudních žalob a tím dokončení stavby prodlužují a
ekonomicky bohužel také výrazně prodražují.
Závěrem svého dopise se mne ptáš, proč se stále nic neděje kolem parkovacího domu Panenská? Už se opakuji sdělením, že ze strany vedení města existuje upřímná snaha řešit nedostatečnou situaci parkovacích kapacit ve městě Brně, a to nejen v historickém centru. Projekt parkovacího domu na ulici Panenská se zpozdil hned v prvopočátku, neboť se v daném místě prováděl dlouhodobý archeologický a geologický průzkum a také se zvažovala varianta s umístěním kaple na střeše. S ohledem na lokalitu probíhala složitá jednání s památkáři, stavba těžko získávala potřebná povolení a nesouhlas zazněl také např. ze strany Hotelu Internacional. Současně se ukázala určitá nepřipravenost financování stavby ze strany většinového vlastníka společnosti Brno Parking a. s. a také nevyjasněné smluvní podmínky mezi městem Brnem a a. s. Brno Parking směrem k provozování parkovacího domu a pronájmu pozemku pod ním. Celý vývoj je tak hodně zdlouhavý, nicméně legislativně nutný. Zůstávám i přes to všechno optimistou a věřím tomu, že
se parkovacího domu na ulici Panenská nakonec dočkáme.
Za dotaz děkuji.
S přáním úspěšného zahájení školního roku
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 23. 8. 2011 | SPŠE Brno
Otázka:
Vážený pane primátore,
jsem učitelem na SPŠE Brno, o které asi víte, že se ocitla na seznamu škol, které JM kraj plánuje optimalizovat, navíc tak, že nástupnickou organizací má být SŠITSP na Purkyňově ulici. Je mi jasné, že Vy jako primátor se na rozhodování Rady JM nepodílíte. Obracím se na Vás proto, že ač SPŠE (jako ostatní střední školy) spravuje JM kraj, přece jen je to škola brněnská a k Brnu dlouhá léta patří. Předem bych chtěl říci, že je mi jasné, že k optimalizaci musí dojít a že podobně, jako se brání SPŠE, by se bránila každá jiná škola. To ale není důvod k nevyjádření údivu a nesouhlasu s tím, jakým administrativním způsobem byl návrh Rady JM kraje na optimalizaci zúčastněným školám představen. Bez uvedení kritérií a možných alternativ, ke kterým by se mohla vyjadřovat veřejnost,…
Jsou mi známa jen nezávazná, doporučující kritéria, převážně z pera ministra školství, podle kterých se mají vzít v úvahu dosavadní výsledky školy, výsledky jejích žáků u státní maturity, tradice, a také naplněnost školy. Jsem přesvědčen, že se SPŠE ocitla na seznamu neprávem, protože všechna myslitelná kritéria pro zachování splňuje, s výjimkou naplněnosti. Je pravda, že už druhým rokem nemá naplněnost stoprocentní, ale na druhou stranu nepřijímá žáky za každou cenu. Také si myslím, že z hlediska naplněnosti na tom škola mezi středními školami JM kraje není tak špatně, pokud nebudu brát v úvahu gymnázia. Navíc ve společné části státní maturity neuspěli pouze dva žáci (konkrétně z českého jazyka), což činí 1,3%. U obávané maturity z matematiky, z které maturovala drtivá většina maturantů, uspěli všichni. Nepoměr s celostátními 20% je, myslím, evidentní a svědčí to ve prospěch kvality SPŠE. Také při dvojnásobné účasti v projektu Vektor, placeném JM krajem, škola uspěla. Úspěch byl zaznamenán v relativním i absolutním měřítku, dokonce v oblasti ICT byla škola na špičce. Žáci se pravidelně umísťují na předních místech v krajských i celostátních kolech SOČ, zejména v oblasti automatizace a robotiky. Žák SPŠE Tomáš Svoboda zvítězil v České hlavičce, žáci uspívají také v celostátní soutěži středních škol v matematice. Většina absolventů pokračuje ve studiu na VŠ (včetně brněnských VUT, MZLU, MU), ostatní nemají problém s pracovním zařazením zejména v oblasti energetiky nebo IT. SPŠE je partnerskou školou skupiny ČEZ, s některými absolventy se počítá v projektu Bakalář, který směřuje k řešení personální krize, až mnoho zaměstnanců JE Dukovany naráz odejde do důchodu. Má pevné místo v síti sociálních partnerů Brna a regionu, spolupracuje s nimi.
Zaráží mě nepochopení faktu, že se jedná o tradiční školu, jedinou svého druhu v Brně, JM kraji a jednu z mála v ČR. V poslední době se investovalo do vybavení laboratoří (zejména laboratoře silnoproudu a elektrotechnických měření), učeben (PC a dataprojektory), kabinetů a sociálních zařízení. Většina z nového vybavení byla naprojektována na míru fyzickým dispozicím budovy a jejím učebnám. Pedagogický sbor se podílí na několika projektech Vzděláváni pro konkurenceschopnost sponzorovaných z fondů EU. Na škole panuje příjemná atmosféra, vyučující se snaží uplatňovat nové metody výuky, spolupracují v rámci předmětových sekcí, ale i mezi sekcemi odbornými a všeobecnými. Kvalitu školy oceňují zejména absolventi, ať při studiu na VŠ nebo v praxi. Rádi se do školy vracejí, často také školu navštěvují jejich mladší sourozenci nebo známí.
Podle mě existuje nemalé riziko, že o většinu z uvedených pozitiv škola sloučením se SŠITSP Purkyňova (což je eufemismus pro zrušení SPŠE) přijde. Nejde jen o materiální vybavení, ale i o propracovaný systém školních vzdělávacích programů, které se vytvářely ve spolupráci se sociálními partnery školy, a v neposlední řadě o onu zmiňovanou nemateriální atmosféru. Jsem přesvědčen, že kdybyste SPŠE navštívil, genius loci by Vám byl patrný. I když se uvádí, že kvalitní pedagogové, žáci a samotné obory SPŠE přejdou beze změny na SŠITSP, riziko splynutí a postupného zániku je nezanedbatelné. Neznám případ sloučení dvou škol, kdy ta nástupnická tu původní nepohltila. Podle mě by se jednalo o nevratnou záležitost se škodlivými důsledky pro směřování a vývoj vzdělávání v JM kraji a možná celé společnosti. SPŠE má místo ve školském systému tak výrazné, že se ho, podle mě, nepodaří zaplnit.
Divím se, že nebyla uvedena jednoznačná kritéria, na základě kterých by se vytvořil žebříček škol, proč se nediskutovalo s veřejností, proč se návrh školám oznámil na začátku prázdnin,… Zkušenosti s tím, jak neprůhledně a zákulisně funguje česká politika, velí ke skepsi, k domněnkám, že je vše dohodnuto dopředu. Nepůsobí věrohodně, že nejprve škole nebyly oznámeny žádné důvody, později v médiích (aby se vyvrátily domněnky o plánu na komerční využití budovy) se objevila informace, že tam má přijít jiná škola, za kterou kraj platí nájem. Tato situace by, podle mě, šla vyřešit jinak.
Nevím, jestli můžete a máte vůbec zájem něco ve prospěch SPŠE udělat. Pokud ano, budu Vám velmi vděčný. Myslím si, že zrušením SPŠE by utrpělo celé Brno. Mail v podobném znění jsem poslal i radním JM kraje.
Děkuji za Váš zájem.
Jiří Vondra, učitel matematiky a fyziky na SPŠE
Odpověď:
Vážený pane Vondro,
před několika málo dny jsem obdržel Váš email, ve kterém se vyjadřujete k návrhu optimalizace středních škol v Jihomoravském kraji a zejména k návrhu sloučení Střední průmyslové školy elektrotechnické na Kounicově ulici se Střední školou informačních technologií a sociální péče na Purkyňově ulici v Brně. Jak sám uvádíte v úvodu, v této záležitosti se jedná jednoznačně o kompetence Rady Jihomoravského kraje, z titulu funkce primátora města Brna mi ale rozhodně není lhostejný osud tradiční školy, která vychovala stovky výborných absolventů. Manažersky ale rozumím objektivním důvodům, které vedou k návrhu optimalizace středních škol ze strany kraje.
V současné době se Jihomoravský kraj potýká s důsledky nepříznivého demografického vývoje – během posledních deseti let došlo k prudkému snížení počtu žáků, kteří vstupují ve svých 15 letech na střední školy. Jen pro ilustraci: před deseti lety jich končilo povinnou školní docházku téměř
12 000, nyní jen 8 500 ročně.
Vzhledem k normativnímu financování s sebou pokles počtu žáků na středních školách přináší závažný ekonomický problém – náklady na provoz se zvyšují (neboť žáků a tedy i financí je méně, zatímco kapacita školy zůstává nezměněna), zatímco výše finančních prostředků určená na platy zaměstnanců se snižuje (neboť opět, čím méně žáků, tím menší objem mzdových finančních prostředků). Je to bludný kruh, který je nutné rozetnout, neboť v mnohých školách již řeší otázku nedostatku finančních prostředků na základní platy zaměstnanců.
V současné době jsou dle mých informací střední školy zřizované krajem naplněny ze 75 % (budova na Kounicově ulici ze 73 %), situace se však ještě zhorší - pokud nedojde k významné změně vzdělávací nabídky v kraji, budou stávající kapacity škol v roce 2018 naplněny jen z 55 %! Před Jihomoravským krajem jako zřizovatelem středních škol tak stojí tedy nelehký úkol zmírnit dopad nepříznivého demografického vývoje cestou snižování kapacit středních škol a počtu nabízených míst s tím, že snahou kraje je zachovat podíl počtu žáků ve všeobecném maturitním vzdělání, odborném maturitním vzdělání a vzdělání s výučním listem v poměru 30 % : 40 % : 30 %.
V souladu s výše uvedenými argumenty je navrženo tedy sloučení Střední průmyslové školy elektrotechnické se Střední školou informačních technologií a sociální péče s účinností od 1. 7. 2012. Ve vzdělávací nabídce sloučené školy by základ měly tvořit obory Elektrotechnika a Informační technologie a prakticky by se tak sloučená škola mohla stát centrem těchto oborů v Brně. A to je přece dobrá zpráva!
Vážený pane,
zcela rozumím vašim osobním pohnutkám, které vedly k napsání tohoto dopisu. Vím, že případné sloučení a stěhování zasáhne nejen vás, ale mnoho dalších. Osobně jsem přesvědčen ale o tom, že vše „nové“ nemusí být v konečném součtu „špatné“.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 11. 8. 2011 | Stadion
Otázka:
Dobrý den, dle Vašeho prohlášení z r. 2008 (v tomto videu důkaz - http://www.youtube.com/watch?v=8VsZ80ov2qk&feature=player_embedded#at=211) říkáte, že uděláte "vše pro to, aby v roce 2011 stadion stál". Prosím informujte mne o výsledcích Vašeho snažení i o tom, v kdy bude stadion otevřen.
Odpověď:
Vážený pane Predný,
rozumím Vám v tom smyslu, že se pozastavujete nad uvedenou reportáží z roku 2008, jejíž obsah skutečně neodpovídá současnému stavu věcí. Nicméně existuje řada reálných důvodů, proč tomu tak je.
V prvé řadě je třeba uvést, že v době točení této reportáže nemohl nikdo předpokládat takové finanční problémy a vleklou finanční krizi, která zasáhla takřka celý svět. Město Brno díky této krizi ročně přichází zhruba o 900 milionů korun, navíc hrozí, že o dalších 900 milionů z ročního rozpočtu přijde díky skandální novele o rozpočtovém určení daní z dílny ministra financí pana Kalouska. Financování stadionu ve výši cca 1,9 miliardy korun tudíž logicky není v možnostech samotného města Brna, vyžaduje společné zapojení hned několika subjektů - státu, kraje, města a případně i soukromého investora. A věřte, že i toto vícezdrojové financování je v době napjatých rozpočtů velmi těžké zajistit.
Další problematickou rovinou je majetkový spor, který se týká pozemků na Ponavě, tedy v lokalitě, kde bude nový fotbalový stadion stát. U Městského soudu v Brně byla podána žaloba ve věci určení vlastnictví komunikací, pěších tras, parkovišť, odvodnění zpevněných ploch a opěrné zídky nacházejících se na zdejších pozemcích, ovšem na samotné soudní jednání prozatím čekáme.
Ani tak však v žádném případě nelze říct, že by byl projekt fotbalového stadionu za Lužánkami "u ledu", jen termín začátku výstavby a dokončení se poněkud oddálil. Jen pro rekapitulaci, kompletně hotový máme už projekt a projektovou dokumentaci včetně podrobného položkového rozpočtu, z kterého plynou investiční náklady. Bylo rovněž zahájeno územní řízení, nicméně to bylo přerušeno vzhledem ke zmíněným sporům o vlastnictví pozemků v dané lokalitě. I přes všechny tyto reálné problémy ovšem věřím, že nový fotbalový stadion - a udělám pro to vše, co je v mých silách - za několik let za Lužánkami stát bude; jen předvídat jakýkoli konkrétní termín by v tuto chvíli bylo příliš troufalé.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor statutárního města Brna
Pá 5. 8. 2011 | Pronikavá vůně Brněnského domova...
Otázka:
Vážený pane primátore,
s radostí jsem objevil možnost, jak s Vámi veřejně i neveřejně hodit řeč... Spousta odpovědí mi byla přínosná. Rád bych za sebe upozornil a zeptal se na jednu věc... Když teď v parných dnech Léta procházím rodnou hroudou u hlavního nádraží, tak se mně do nosu v krade strašlivý zápach hlavně, když podcházím podchodem a té špíny kolem mě! Je to strašná škoda mít takový binec u vchodových dveří, uznejte sám... Tohle jsem snad bohužel jinde neviděl ani v Ostravě, Praze či Olomouci...(města tak nám trošku podobná). Je potřeba to tam pořádně vygruntovat, jaké na to má město páky či nějakou tu brněnskou taktiku? Říkám to jako holej fakt, jen doufám, že neplatí jakej hlavas takový město...:) To bychom s tou naši domovinou měli začít něco dělat. Jinak se Vám vděčný, že tu jste a že městu dáváte tvář (i tak trochu po svém:)). Ještě tu vydržte, takovýho chlapáka město potřebuje. Opravdu, konečně se něco děje! Prahu nechte pro Hašana. Jako primátora si Vás Vážím. Kometa a Boby, to je moje hobby! Zduř a sílu! S pozdravem Michal Ptáček
Odpověď:
Dobrý den, pane Ptáčku,
děkuji za milá slova v závěru dopisu. Paradoxně stejně děkuji za kritiku v úvodu, protože je vidět, že vám Brno není lhostejné a chcete, aby se vám tu dobře žilo. Náš cíl je stejný a zcela s vámi souhlasím, že stav podchodu u hlavního nádraží je dlouhodobě neutěšený a je pro Brno špatnou vizitkou.
Připomínkoval jsem v této věci osobně Městskou policii Brno, která má na starosti bezpečnost v této lokalitě, a dále společnost Brněnské komunikace (BKOM), jež zodpovídá za její čistotu. Zástupci města Brna také svolali jednání s vlastníky a provozovateli nádraží a prostor k němu přiléhajících, aby byla zajištěna koordinace úklidových prací, popř. jejich zintenzivnění vedoucí k výraznému zlepšení současného stavu.
Ač se podchod pod hlavním nádražím podle společnosti BKOM uklízí ve dne i v noci, největším problémem (a zdrojem zápachu) je sousedící kancelářská budova známá jako „vyhořelé kasino“. Udržování čistoty v podchodu s touto stavbou přímo souvisí, protože se úklidová firma nedostane za zástěny, jimiž je budova od podchodu oddělena.
To nejlepší nakonec: po složitých jednáních je budova nyní v rukou soukromé společnosti, která podle svého vyjádření hodlá neprodleně zahájit nutnou rekonstrukci. Podle realistických odhadů to však nebude dříve než v roce 2012. Nicméně je to stále dobrá zpráva, neboť řešení jednoho z nejpalčivějších problémů celé lokality dostalo konečně konkrétní obrysy.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 2. 8. 2011 | Vážený pane primátore
Otázka:
Dobrý den pane Onderko chci se zeptat jestly bude mít šanci příští rok Zoo Brno dosáhnout na dotaci pro nový vstup za těch 200 milionů strašlitáncky tomu projektu fandím když si přectavým že by brněnská zoo měla Žraloka tak jsem naprosto uchvácen. Prosím ještě vás poprosím Ještě se na to jednou podívejte jestly by to nešlo já vím že jste psal že zoo brno dostává peníze velké a vím že je krize a že těch peněz není moc i přesto vás ze srdce prosím jsem každoroční návštěvník Zoo Brno a prosím o to aby jste se ještě jednou podívaly na to jestly by se to nedalo z třeba i z pomocí peněz i eu a dalších suběktu udělat. Děkují za odpověd a prosím. Ještě se jednou zaobírejte touto otázkou co se týká z pohledu rozpočtu a uvolnění peněz pro tenhle projekt. Děkují za odpověd pa řejí pěkný den.
Odpověď:
Vážený pane Ludvíku,
snahou vedení města je areál brněnské zoo, který byl dlouhá léta zanedbáván, vrátit mezi instituce, jež budou patřit mezi vizitky jihomorovské metropole. To se nám v posledních letech pomalu daří, o čemž svědčí řada nových investičních akcí za více než sto milionů korun, které byly v posledních několika letech v této příspěvkové organizaci realizovány.
Mezi připravované investiční akce patří i Vámi zmiňovaný nový vstup do zoo. Ten by měl splňovat všechny požadavky na komfortní a moderní přístup do areálu, včetně velkokapacitního parkoviště, nové vstupní budovy, restaurace a mořského akvária. V současné době probíhá příprava k vydání územního rozhodnutí, kterému předchází posudek a oponentura ekologických dopadů projektu - tzv. EIA. Ta byla v minulých týdnech krajským úřadem vrácena k dopracování a tak, pokud EIA bude schválena, následovat bude veřejné slyšení s účastníky projektu. Dalším krokem pak je podání na stavební úřad a zahájení územního řízení s cílem vydat územní rozhodnutí, které je nezbytným předpokladem k zahájení prací na projektu pro stavební povolení. To by, pokud nedojde k neplánovaným zdržením, např. z důvodu protestů nejrůznějších občanských aktivit, mohlo být vydáno během příštího roku. Pokud se vám celý proces zdá složitý, tak s vámi zcela souhlasím, ale jinak a rychleji to rozhodně nejde.
Závěrem je třeba také zmínit skutečnost, že odhadované náklady na nový vstupní areál jsou v této chvíli kolem 300 milionů korun a budeme se muset jako dobří hospodáři bavit i o tom, zda na to peníze máme a zda si to můžeme dovolit. Jedno je však jisté – projekt realizovat rozhodně chceme!
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna