Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Út 30. 10. 2012 | Odsun hl. nádraží
Otázka:
Dobrý den,
Pane primátore co si myslíte o odsunu hl. nádraží a proč proboha se nezačne už něco dít?
Brno bez nového hl. nádraži je už spoustu let, a pořád se nic neděje,nejsou peníze,povolení, různí aktivisté atp.,
Brnu to strašně ubližuje a co je nejhorší brzdí to rozvoj celého Brna i Jihomoravského kraje.
S pozdravem
Karel Lotuch
Odpověď:
Dobrý den, pane Lotuchu,
přestavba železničního uzlu včetně výstavby nového hlavního nádraží a souvisejících železničních staveb je záležitostí státu s tím, že konkrétní realizaci projektu bude provádět státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Samozřejmě za spoluúčasti města Brna a dalších subjektů.
Již v roce 2002 přijala vláda usnesení o přestavbě brněnského železničního uzlu. Ani však po deseti letech nemá přestavba železničního i přes veškerou snahu zainteresovaných složek pravomocné územní rozhodnutí, bez kterého nelze celý projekt realizovat.
Souhlasím s vámi, že celá záležitost Brnu rozhodně neprospívá a zcela reálně ohrožuje budoucí rozvoj moravské metropole. Jak dlouhou a krkolomnou cestu už celý projekt „urazil“, zatím bohužel bez výsledku, dokládá následující přehled:
2004 – 2005 vypracování dokumentace pro územní řízení
2005 Správa železniční dopravní cesty a Brněnské komunikace podaly žádost o územní rozhodnutí
2006 Stavební úřad vydal územního rozhodnutí
2007 Územní rozhodnutí nabylo právní moci
2007 odpůrci přestavby napadli územní rozhodnutí
2008 zahájení prací na projektu stavby
2008 Nejvyšší správní soud zrušil územní rozhodnutí (důvod: nepřezkoumatelnost, tedy z procesních důvodů, technické řešení stavby nehodnotil)
2009 Stavební úřad přerušil územní řízení a vyzval k doplnění podkladů
1/2010 přerušení prací na projektu stavby
3/2010 doplnění podkladů a pokračování v územním řízení
7/2010 Stavební úřad vydal územní rozhodnutí
8/2010 odpůrci přestavby se odvolali proti územnímu rozhodnutí po dvou liniích, a to
k soudu (namítali zejména negativní vlivy hluku v okolí budoucí trati a negativní vlivy na zvlášť chráněné živočichy) a dále ke stavebnímu úřadu II. stupně
10/2010 Městský soud v Praze zamítl odvolání
10/2010 odpůrci přestavby podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu
6/2011 Nejvyšší správní soud věc vrátil k Městskému soudu v Praze pro procesní pochybení, neposuzoval však předmět sporu
11/2011 Stavební úřad II. stupně zrušil územní rozhodnutí (z července 2010)
1/2012 Stavební úřad II. stupně přerušil řízení na 12 měsíců s výzvou k doplnění podkladů pro územní rozhodnutí
Současnost: projekt nemá pravomocné územní rozhodnutí.
Co více k tomu dodat?
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 29. 10. 2012 | dotaz - webová aplikace podporující rozvoj . . .
Otázka:
Dobrý den,
pane primátore,
s Vaším dovolením se chci optat, zda Vaše společnost nějakým způsobem umožňuje dotovat vznik sociálních webů nebo internetových komunit.
Je to práce pro programátora, návrh jsem vytvořil v PhD práci na VUT, není ale realizován.
Týká se to mezihraniční spolupráce :
Jižní Morava - Dolní Rakousko
Je - li email bezpředmětný, prosím, neodpovídejte na něj.
s pozdravy,
Jan Chladil
Odpověď:
Dobrý den, pane Chladile,
Váš email jsem před několika málo dny obdržel a upřímně řečeno, nebyl jsem z něho příliš moudrý. Upřesňující otázka by pak zřejmě musela zejména znít: „jakou „mou“ společnost jste měl vlastně na mysli?“ a co se konkrétně skrývá například za webovou aplikací podporující rozvoj?
Rada města Brna již od akademického roku 2009/2010 podporuje talentované doktorandy na čtyřech partnerských univerzitách v Brně. Cílem tohoto projektu, známého také pod názvem Ph.D. talent, je zlepšit podmínky doktorského studia pro talentované doktorandy a usnadnit tím podpořeným studentům zvýšení jejich kvalifikace. Konkrétně se jedná o finanční dar ve výši 10 tisíc korun měsíčně, který je podpořeným studentům vyplácen průběžně po dobu tří let. Vzhledem ale k tomu, že PhD práci jste již na VUT realizoval, vaše otázky zřejmě nebyly namířeny tímto směrem. Pokud tomu tedy rozumím správně, velmi stojíte o její praktickou realizaci.
V tomto smyslu mě napadá několik míst, kam se s nabídkou můžete obrátit. Jednou z možností je například projekt regionu Centrope, který je tvořen zeměmi Česko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko. Osobně jsem se zúčastnil posledního jednání konference Centrope Summit 4 v rakouském Pamhagenu před pár dny, tedy 25. října. O co jde v tomto projektu? Vytvořit silný region střední Evropy, který by byl schopen konkurovat podobným evropským regionálním uskupením. A k dlouhodobým cílům projektu pak patří vytvoření přeshraničního regionu, který by mohl být konkurenceschopný jako turistická destinace i místo pro investice vůči jiným regionům Evropy i v globálním měřítku. Další možnosti pro realizaci vaší práce může poskytnout například Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, více informací na adrese info@kr-jihomoravsky.cz.
Za váš dotaz vám děkuji a přeji jen to dobré.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 29. 10. 2012 | poplatky za odpad
Otázka:
Vážený pane primátore, moje starší maminka zapomněla zaplatit poplatek za odpady. Teď ji přišel upomínací dopis s navýšením o cca 100%. Připadá mi to jako lichva - i když chápu, že formálně je všechno v pořádku. Vy s tímto postupem proti svým občanům souhlasíte?
Děkuji za reakci.
Odpověď:
Vážená paní Nováková,
ve svém emailu mi sdělujete, že vaše starší maminka zapomněla zaplatit poplatek za odpad a nyní čelí sankčnímu řízení, které představuje výrazné navýšení původní částky ve výši 500 korun. Osobně vám to připadá jako lichva a já částečně chápu vaše rozčarování. Na dotaz, zda já osobně s takovým postupem vůči svým občanům souhlasím, však moje odpověď musí obsahovat minimálně dvě roviny.
V osobní lidské rovině rozumím vaším určitým pocitům nespravedlnosti a nepřiměřenosti. Věřím, že stejně jako vy, žije také vaše maminka spořádaným životem a není úplně v lidských silách se starat dobře o své záležitosti a k tomu ještě o záležitosti svých rodičů. Ten druhý úhel pohledu však vychází z role primátora a současně člověka, který je přímo povinen zodpovědně spravovat městské peníze, což obnáší prostřednictvím úředníků i nepopulární vymáhání dlužných částek.
Pokud tedy občan nezaplatí poplatek ve lhůtě splatnosti, stává se dlužníkem a včas nezaplacený poplatek může být zvýšen až na trojnásobek nedoplatku. Přitom poplatníky místního poplatku jsou všechny fyzické osoby s trvalým pobytem v obci bez ohledu na svůj věk nebo finanční soběstačnost. Nastávají tak (bohužel) i situace, kdy rodiče, kteří mají vyživovací povinnost vůči svým dětem, poplatek neuhradí a dojde k jeho vyměření poplatníkovi – dítěti. Správce poplatku pak v případě, že dítě nemá např. uzavřeno stavební spoření či nemá vlastní majetek, vyčká jeho zletilosti a následně nedoplatek vymáhá. Pokud děti takto vzniklý místní poplatek zaplatí, mohou následně žádat náhradu od svých rodičů, a to s ohledem na vyživovací povinnost rodičů podle zákona o rodině. Tyto případy se bohužel stávají a z lidského hlediska je svým způsobem také považuji za velmi absurdní.
Ale zpět k vašemu „případu“. Osobně mi dovolte vyjádřit lítost nad vaším rozhořčením. Chápu, že se vás osobně dotkla výše této sankce, kterou považujete za nespravedlivou vzhledem ke skutečnosti, že nedoplatek nevznikl proto, že by vaše maminka úmyslně zanedbávala své povinnosti. Prosím, abyste vzala na vědomí, že zvýšení (tedy sankce) není „trestem“ konkrétně Vaší rodiny, ale jde o postup, který je aplikován u všech poplatníků, kteří jsou v prodlení s úhradou již více než čtyři měsíce. Příslušné oddělení Magistrátu města Brna spravuje poplatkovou povinnost téměř 400stům tisícům osob a velká oblast činností je zčásti automatizovaná, například tisky platebních výměrů. Správce daně musí zajistit velké množství úkonů a činností, a dosáhnout přitom cíle správy daně (její vybrání), přičemž jeden referent správy poplatku odpovídá za správu poplatkové povinnosti u zhruba 60 tisíc poplatníků.
Za váš dopis vám děkuji a přeji již jen samé dobré zprávy.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 19. 10. 2012 | dotaz
Otázka:
Vážený pane primátore, proč ze slovníku našich politiků zmizela slova jako děkuji, prosím, omlouvám se, lituji, máte pravdu, cítím s vámi, udělám pro vás vše, jsem s vámi, promiňte, stydím se, zmýlil jsem se, udělal jsem chybu, přiznávám se...?
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
odpovím vám podobnou otázkou. Proč z naší společnosti mizí slova jako děkuji, prosím, omlouvám se či udělal jsem chybu…. Jsou politici odrazem společnosti nebo je společnost odrazem politiků?
Já osobně se ztotožňuji s jedním hindským příslovím, které praví: „člověk má být zdvořilý, květina má vonět“.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 15. 10. 2012 | Činnost představitele ČSSD V Líšni
Otázka:
Pane Onderka,
považujete jako primátor za běžné, že ÚMČ Líšeň
postaví za 1,7 mil. Kć něco, co nazve multifunkční dětské hřiště cca 20m od oken panelového domu se stovkami obyvatel, aniž by na tuto stavbu existovalo stavební povolení, bylo provedeno měření hluku, stavba byla projednáná s dotčenými osobami ? To se vracíme do období budování socialismu, kdy si Národní výbor usmyslel, že postaví cokoliv bez ohledu na zákonnost tohoto postupu? Nebo starosta Líšně touží sdílet celu ve vazební věznici s p.Rathem za škodu ve výši nákladů na tuto černou stavbu? Nebo již není na stavby dětských hřišť v Brně třeba stavební povolení a splnění podmínek v Zákoně o ochraně veřejného zdraví. TAKOVOU STRANU MÁM VOLIT - NIKDY. JSTE STEJNÍ JAKO KOMUNISTI!!!!!!!!!!!!!!!!
Odpověď:
Vážený pane,
obdržel jsem váš osobní dopis podepsaný jako pan Jan Naštvaný, ve kterém mne informujete o situaci v městské části Líšeň, a to v souvislosti s údajnou černou stavbou multifunkčního dětského hřiště za 1,7 mil. Kč zřejmě v bezprostřední vzdálenosti od vašeho bydliště. Celkem rozumím vašemu rozladění a každý kdo má (měl) děti moc dobře totiž ví, že je to sice radost, nicméně poněkud často únavně hlučná.
Již od roku 2006 vykonávám funkci primátora statutárního města Brna a mým prioritním cílem je, aby moravská metropole byla prosperující a hrdá a získávala prestiž nejen mezi českými městy, ale také v zahraničí. Každá případná „kauza“, navíc spojená se sociální demokracií, ať již by se odehrála případně v kterékoliv městské části, pak v první řadě pověst města výrazně ohrožuje, stejně jako občany, kteří zde žijí a čestně pracují. Dobrou pověst si každý buduje dlouho, ztratit ji však může během okamžiku.
Město Brno se člení na 29 městských částí, v čele každé z nich stojí zvolené vedení obce, které vzešlo z podzimních komunálních voleb v roce 2010. Pokud nejste spokojen s postupem a činností vašeho starosty, můžete svůj názor oficiálně prezentovat například na jednání zastupitelstva MČ Brno-Líšeň. Můžete se také obrátit na konkrétního zastupitele, aby se danou záležitostí zabýval, dotaz můžete klást také na příslušný Stavební úřad. Jednou z možností je také osobní schůzka s panem starostou, kde si můžete tzv. vyříkat problém z očí do očí. Můžete se dokonce obrátit s podnětem i na Policii ČR, pokud jste přesvědčen, že byl porušen zákon atd. Konkrétních možností se nabízí celá řada…
Vážený pane,
lidé si často myslí, že v roli primátora jsem jakýmsi nadřízeným „všech brněnských starostů“, což není pravda. V každém případě se budu ale o situaci v Brně – Líšni zajímat, a to z pozice předsedy městského výkonného výboru ČSSD Brno-město. Trvám na zásadě, které se držím a je pro mě velmi důležitá: zákony a normy (i ty etické) platí pro každého a nejsem rád, když se případné kauzy spojují s Brnem a členy ČSSD už vůbec ne. V případě, že by došlo k prokázání nějakého pochybení či nekompetentnosti, musí pak být každý připraven nést osobně všechny důsledky svého jednání.
Za váš podnět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 15. 10. 2012 | Palác Heršpická
Otázka:
Dobrý den chtěl bych se zeptat na veškeré informace ohledně objektu výškové budovy Palác Heršpická.
Děkuji za odpověd,
Karel Lotuch
Odpověď:
Vážený pane Lotuchu,
projekt Palác Heršpická světoznámé české architektky Evy Jiřičné je velmi ambiciózní. Autorka pro moravskou metropoli vymyslela dvojici věží s půdorysem ve tvaru trojlístku, přitom vyšší z nich má mít 35 pater a měřit senzačních 117 metrů, což je o osm metrů víc než AZ Tower, jehož stavba jde nyní do finále. Obě budovy Paláce Heršpická mají dohromady nabídnout asi osmdesát tisíc metrů čtverečních ploch, přičemž 80 % prostor připadne na kancelářské plochy, 20 % pak na byty, obchody a odpočinkové prostory. Není dále bez zajímavosti, že investicí ve výši tři a půl miliardy korun by zde mělo vzniknout deset až patnáct tisíc nových pracovních míst. Tolik k projektu, ale jak to vypadá se stavbou konkrétně?
Záměr umístění Paláce Heršpická pro administrativně-komerční funkci (obchod, služby, ubytování) byl začátkem roku 2011 představen arch. Jiřičnou zástupcům města a příslušné městské části Brno – střed. Umístění záměru je plánováno do zóny mezi ulicí Heršpickou a Pražákovou, společně s rozestavěným výškovým objektem AZ Tower a připravovaným projektem H-park.
Investoru, společnosti HS-Investment, s.r.o., bylo doporučeno komunikovat s úřady a městem Brnem, aby bylo možné vyloučit problémy s infrastrukturou – zejména dopravou, odkanalizováním a výškovým zónováním, neboť dosud realizované stavby v této lokalitě využívají především stávající dopravní a technickou infrastrukturu, která slouží na hranici své kapacity. Koncentrace kapacit administrativních komplexů vyplývá ze zájmu investorů (podle propočtů urbanistických ukazatelů odvozených zejména z připravovaných záměrů představuje cca 27 tis. přítomných osob), ale bez přiměřeného zainvestování území dopravní a technickou infrastrukturou nelze takovou koncentraci připustit.
Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna zadal za tímto účelem prověřovací územní studii „Heršpická-Pražákova-Vodařská“, která byla zpracována v průběhu r. 2011.
Nové administrativní komplexy bude možno stavět za předpokladu přímé obsluhy kapacitními dopravními systémy, tj. s přímým napojením na základní komunikační systém a zároveň na kapacitní systém kolejové veřejné hromadné dopravy. Přímé napojení bude možné až po dokončení nového nádraží, odstranění stávajícího kolejiště a vybudování jižního úseku velkého městského okruhu. S tímto závěrem byla studie odevzdána a také s tím, že bude nutno dále pracovat na návrhu etapizace výstavby území do doby realizace uvedených cílových dopravních staveb v území.
Do realizace cílového řešení bude tedy nezbytné odlehčit přetížené křižovatky Heršpická – Bidláky prodloužením ulice Pražákovy do nové křižovatky Jihlavská – Heršpická – Pražákova. Na základě závěrů z porady primátora ze dne 14. 11. 2011, která navazovala na konzultační jednání se Správou železniční dopravní cesty s.o. (SŽDC) o možnosti zřízení železniční zastávky „Heršpická“ na stávajícím železničním tělese, bylo rozhodnuto zadat technické prověření možnosti umístění této zastávky. V současné době je v blízkosti centrální části zóny Heršpická prověřována Odborem dopravy MMB možnost umístění železniční zastávky na stávající železniční trati, která by do doby cílového řešení dočasně zajišťovala kapacitní připojení na systém veřejné dopravy města i regionu.
Vážený pane,
celé se to možná nezasvěcenému člověku jeví jako neskutečně složité a zdlouhavé. Není možné ale fakticky přistoupit k jakékoliv stavbě, pokud nebudou vyřešeny všechny otázky. V případě kumulace tak velkého počtu osob na jednom místě hraje přitom dopravní obslužnost zásadní roli. Není důvod ale k zoufání, sama architektka moc dobře ví, že takové velkolepé projekty bývají dokončeny i deset let od prvního návrhu. Zatím Brňanům nezbývá tedy nic jiného, než využívat lávku pro pěší na ulici Koliště, která také vzešla z dílny paní Jiřičné a pár let si ještě počkat. Zůstávám ale optimistou a věřím, že se unikátní stavby v Brně nakonec přece jen dočkáme.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 8. 10. 2012 | poděkování
Otázka:
Vážený pane primátore,
velmi si vážím Vaší obětavé práce pro Brno a jsem opět hrdou na to, že jsem jeho občankou. Skutečně je vidět velký pokrok jak při obnově vzhledu centra Brna, tak při výstavbě nových objektů, a to nejen v centru, ale např. i v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, univerzitní kampus Brno -Bohunice, výstavba nebo oprava tunelů a nemluvě o dokončení rekonstrukce ul. Pionýrská, což samozřejmě zdaleka není kompletním výčtem zlepšování kvality života v našem městě Brně.
Určitě je potřeba se zmínit o péči o kulturní dění v centru města, kde např. na nám. Svobody se jen během 2 posledních zářijových dní uskutečnily 2 akce, kdy zejména ta druhá, pořádaná u příležitosti Dne seniorů, kdy vystoupení paní Evy Pilarové zcela toto náměstí více než zaplnilo.Bylo úžasné zažít výjimečnou atmosféru, kdy si někteří senioři, nebo spíše seniorky, tančily, byť na místě, v rytmu písní této naší pěvecké legendy, prostě „Pilarky“, jak ji s láskou nazývaly.
První akcí, která nebyla schopna zaplnit nám. Svobody tak jako vystoupení paní Evy Pilarové, byl Den za Moravu pořádaný dne 29.9.2012. Ovšem vystoupení hudebního souboru z Lanžhota bylo vynikající, možná, že tomuto Dni za Moravu bohužel asi chybělo trochu více propagace.
Je škoda, že Moravě se věnuje trochu menší pozornost než seniorům.Jistě by si to také zasloužila, a to nejen v podobě veřejné sbírky na sochu moravského markraběte Jošta Lucemburského, markraběte moravského.
Pane primátore, děkuji Vám, jistě nejen za sebe, že opět mohu být hrdou občankou a vděčnou za to, že žiji ve městě Brně, byť ne v centru, ale v Černých Polích, resp. Husovicích.
PhDr. Marta Steinerová
Odpověď:
Vážená paní doktorko,
velmi mne potěšil váš děkovný email, ve kterém oceňujete jak významné kroky v obnově města Brna, tak také kulturní události, které se uskutečnily na náměstí Svobody poslední víkendové dny v měsíci září.
Současná naše společnost tradičně slaví řadu svátků – vánoce, velikonoce, ale také Den dětí, matek nebo zamilovaných, tedy Valentýna. Mám pocit, že některé svátky dnes již dosahují převážně konzumních rozměrů a zcela se ztrácí jejich původní myšlenky, ale to by bylo na dlouhou diskusi. Málo kdo však ale ví, že na první den měsíce října připadá Mezinárodní den seniorů. A tento svátek rozhodně stojí za to oslavovat – vždyť řada oslavenců, tedy osob nad 55 let věku, dosahuje v České republice více jak tři milionů osob.
Město Brno letos již podruhé uskutečnilo oslavy Svátku seniorů na náměstí Svobody a nabídlo při té příležitosti atraktivní program. Zcela zaplněné náměstí a potlesk svědčí nejen o zájmu slavit „svůj“ svátek, ale také o tom, že brněnští senioři chtějí žít svůj život plnohodnotně a zejména aktivně.
Máte pravdu, v sobotu 29. září, tedy den před oslavou svátku seniorů, uspořádalo občanské sdružení Moravská národní obec na náměstí Svobody promoravský festival roku pod názvem Den za Moravu. Program byl vskutku bohatý, a to již od dopoledních hodin. Důvodů, proč zájem o tuto akci nebyl tak významný, však může být hned několik. Důležitá je zkušenost organizátorů a publicita akce, negativní roli může vždy ale hrát také počasí i načasování akce, což uprostřed prodlouženého víkendu nebylo asi úplně nejšťastnější. Obecně by Moravě, její bohaté historii, významu a tradicím slušelo určitě více prostoru a pozornosti.
Za váš dopis, poděkování a podporu vám upřímně děkuji.
S přáním plného zdraví a životní pohody zdraví
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 8. 10. 2012 | Brno
Otázka:
Povězte mi jedinou věc. Pokud by si člověk mohl vybrat libovolné město kde by mohl bydlet bez jakéhokoliv omezení, proč by si měl vybrat zrovna Brno? V jakých parametrech se může rovnat ve světové konkurenci? Co může nabídnout co jiní nemají? Konkrétní věci, žádné zbytečné faktoidy o minulosti nebo podobné nesmysly, ale něco, co se dotýká běžného života. A opravdu něco, kde je první Brno a *nikdo* jiný.
Nebo je Brno jen jeden z tisíce srovnatelných regionálních zapadákovů po celém světě a trpíme tu jen proto, že i my sami jsme jen průměrní křupani a na nic lepšího než tuhle pitomou díru nemáme?
Odpověď:
Dobrý den, pane Bartoši,
je to již několik málo dnů, co jsem od vás obdržel email, ve kterém se mne ptáte, proč by si měl člověk ke svému životu vybrat právě Brno. S odpovědí vám jsem se nechtěl rozhodně nějak unáhlit, neboť kromě otázky na priority moravské metropole cítím ve vašem vyjádření v závěru negativní podtext, ke kterému zejména mám potřebu se vyjádřit.
Mohl bych na tomto místě jmenovat minimálně deset důvodů, proč zrovna Brno je ideální pro život. Např. velké město s pestrou nabídkou pro bydlení, studium, práci, kulturu, volný čas a sport. Neměl bych také opomenout vhodné klima, nízké znečištění ovzduší, kvalitní zdravotnictví, blízkost přírody, relativně nízká kriminalita či nezaměstnanost…Mohl bych třeba dále jmenovat osobnosti, které v Brně žili a které se významně zapsali do světové historie, např. Mendel či Janáček, mohl bych ale také jmenovat významné světové památky (např. vilu Tugedhat) nebo vznikající výzkumná centra, kde se „rodí“ objevy, významné pro celosvětovou populaci, atd.
Ve svém emailu ale doslova trváte na odpovědi typu, kde je „první Brno a nikdo jiný“ a současně mi kladete otázku, zda „je moravská metropole jen jeden z tisíce srovnatelných regionálních zapadákovů po celém světě a trpíme tu jen proto, že i my sami jsme jen průměrní křupani a na nic lepšího než tuhle pitomou díru nemáme“. Co na to odpovědět? Není žádným tajemstvím, že Čechům (myšleno i Moravanům a Slezanům) chybí dostatečné sebevědomí a také to, co se nazývá hrdost. Vím, každé zobecňování, tedy házení všech do jednoho pytle není správné, ale není mi zcela jasné, co vás osobně vede k tomu pokládat otázky tohoto typu.
Nízké sebevědomí jde ruku v ruce s nízkou sebedůvěrou a přitom nedostatek sebevědomí je jen a pouze způsob, jak o sobě člověk přemýšlí. Nic víc, nic míň. Ve většině případů však za ním stojí neadekvátní vysoké očekávání, která na sebe člověk klade a neustálá tendence srovnávat se s druhými, např. světovými městy. Já osobně s tím problém rozhodně nemám. Brno jako své rodné město mám rád a obdivuji. Hrdost a úcta k městu, kde žiji a pracuji totiž ve své podstatě znamená spatřovat v něm i jeho jedinečnost.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 3. 10. 2012 | socha Josefa II.
Otázka:
Vážený pane primátore,
již několik se snažíte zaatraktivnit ulice města nejrůznějšími sochami. Mám tedy pro Vás také jeden návrh. V areálu psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích se nachází, zcela stranou zájmu, umělecky velmi cenná socha Josefa II. Další zbytky tohoto sousoší, které původně stálo na Moravském náměstí jsou v lužáneckém parku. Ptám se Vás proto jako primárora, zda by nebylo možné najít pro takový pomník důstojnější místo někde v centru. Slyšel jsem, že se hledá nová podoba pro Konečného náměstí, tak třeba tam. Určitě by se jednalo o relativně levnou a rychlou záležitost a turisté by tak dostali další fotogenický cíl při návštěvě Brna.
Na závěr mi dovolte abych Vám popřál mnoho zdaru při vedení města a pevné nervy.
S pozdravem
Tomáš Ondrejka
Odpověď:
Vážený pane Ondrejko,
děkuji vám za váš zájem o kulturní prostředí ve městě Brně, zajímavý podnět a také podporu, které si velmi vážím. Skutečně bych byl velmi rád, aby brněnské ulice více ožily, a to např. zajímavými sochami. V rámci projektu sochy pro Brno se tak již několik let vyjímá před divadlem Reduta na Zelném trhu socha Mozarta. Pocta Edisonovi, tedy „žárovky“, je moderní socha zase před obchodním domem Centrum, která vznikla jako vzpomínka na člověka, který „rozsvítil a proslavil“ Brno. V současné době probíhá v saloncích primátora na Staré radnici výstava všech návrhů na památník holocaustu a veřejnost má zde možnost svůj názor vyjádřit prostřednictvím anketních lístků. Ale máte jistě pravdu v tom, že město disponuje zajímavými sochami, které by také mohly připomínat jeho bohatou historii.
Pomník Josefa II. sochaře Antona Břenka byl odhalen již v roce 1891. Bronzová socha Josefa II. v nadživotní velikosti patřila k velkému pomníku, který stál na dřívějším Lažanském náměstí (dnešním Moravském náměstí) před Německým domem. Roku 1919 byl pomník stržen, rozebrán a samotná socha byla na delší čas uložena na volném prostranství městského stavebního dvora ve starých jatkách na ulici Křenová. Roku 1947 byla znovuobjevena při stavebních pracích a v té době si sochu vzal do péče Vincent Makovský na fakultu architektury. O zapomenuté soše se později dozvěděl hlavní architekt Ústavu národního zdraví Karel Volavý, kterému se ji podařilo v rámci rekonstrukce Psychiatrické léčebny v Černovicích roku 1988 umístit do parku tohoto ústavu, kde je dodnes. Součástí pomníku byly doprovodné sochy Tolerance a Obchodu, které byly v roce 1958 umístěny v Denisových sadech a po jejich restaurování přeneseny v roce 2005 na dnešní místo v parku Lužánky.
Osobně jsem přesvědčen, že umístění sochy Josefa II. v parku černovické psychiatrické léčebny je důstojné významu tohoto panovníka, který věnoval pozornost kromě jiného také zdravotní péči o duševně choré a přispěl tak k jejímu zlepšení. Pokud by se měl pomník Josefa II. obnovit a začlenit znovu do veřejného městského prostoru, musela by se citlivě zvážit jeho aktuálnost z hlediska současných urbanistických potřeb a plánů.
Za váš podnět vám ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna