Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
St 28. 11. 2012 | Startovací byty
Otázka:
Vážený pane primátore,
v srpnu jsme zvážili nabídku startovacích bytů v Kohoutovicích a vyžádali si u kompetentní osoby z bytového odboru MMB více informací. I přesto, že jsme tehdy ještě nebyli manželé, bylo nám doporučeno podat žádost s čestným prohlášením o budoucím sňatku a přislíbeno, že získání bytu tak nebude problém. Žel, nebylo tomu tak. Chápeme, že se komise držela striktně zadaných podmínek, a proto naší žádosti nebylo vyhověno. Nyní, po změně podmínek pro přidělení startovacího bytu, došlo k tomu, že naše žádost spolu s ostatními žádostmi dalších párů, které byly ve stejné situaci jako my, postoupila do nového výběrového řízení. Chceme se Vás proto zeptat: Je podle Vás spravedlivé, aby naše žádosti byly vloženy do stejného osudí s novými žádostmi?
Děkujeme za odpověď, Mikuláškovi
Odpověď:
Vážení Mikuláškovi,
před několika dny jste mi napsali dopis, ve kterém vyjadřujete svůj pocit nespravedlivosti při postupu v případě vaší žádosti o startovací byt. A závěrem se ptáte mne, zda je spravedlivé, aby vaše žádost byla vložena do stejného osudí s novými žádostmi. Myslím si, že otázku mohu položit i já vám. Bylo by ve vztahu k ostatním občanům v podobné situaci, kteří z důvodu nesplnění podmínek svou žádost nepodali spravedlivé, aby vaši žádosti, nesplňující dané podmínky, byť tedy podané v termínu do 31. 8. 2012, bylo vyhověno?
Startovací byty je projekt, který vychází vstříc mladým lidem. Město Brno má zájem na tom, aby mladí absolventi zůstávali v moravské metropoli a k tomu potřebují finančně dostupné bydlení. Kapacitně město Brno samozřejmě není schopno nabídnout byty všem a tak tímto projektem přichází s alternativou k současné nabídce bydlení.
Podmínky pronájmu startovacího bytu zveřejněné do konce letošního srpna stanovily pro žadatele podmínku uzavřeného manželství. Žádosti podaly také páry, které tuto podmínku nesplňovaly, což byl tedy i váš případ. Ty páry, které měly sjednán závazně a prokazatelně termín svatby v průběhu měsíců září a října, což byl dle získaných informací i váš případ, byly Bytovým odborem Magistrátu města Brna doporučeny Komisi bydlení Rady města Brna na jednání dne 10. září ke schválení nájmu startovacího bytu. Takto byl zpracován Bytovým odborem MMB materiál pro toto jednání Komise bydlení RMB a takto byly poskytovány i informace případným tazatelům. Komise bydlení RMB toto doporučení odmítla (pozn. rozhoduje nezávisle a doporučující stanovisko Bytového odboru MMB pro ni není závazné) a doporučila Radě města Brna (RMB) schválit nájem jen těm žadatelům, kteří všechny podmínky splnili a takto rozhodla posléze i Rada města Brna.
Posouzení žádostí párů, které měly sjednán termín svatby až po 31. 8. 2012 tak bylo společně s ostatními žádostmi odloženo až po rozhodnutí Zastupitelstva města Brna, kterému byl předložen návrh změny Statutu startovacích bytů, upravujících podmínky pro podání žádosti (včetně tedy podmínky uzavřeného manželství). Zastupitelstvo města Brna změny Statutu startovacích bytů na svém zasedání počátkem října schválilo a souhlasilo s tím, že po dobu 30 dnů bude zveřejněn záměr pronájmu 34 startovacích bytů a žádosti přijaté do 31. 8. 2012, které dosud platný Statut startovacích bytů nesplňovaly, budou zařazeny do tohoto výběru.
Tolik tedy alespoň stručně k postupu Bytového odboru MMB, Komise bydlení RMB, Rady města Brna a také jednání Zastupitelstva města Brna. Osobně jsem přesvědčen, že tento postup ze strany města je správný a spravedlivý, ale chápu, že vašima očima to vidíte přece jen asi jinak.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 28. 11. 2012 | MHD
Otázka:
Dobrý den,
vy jste před posledními volbami šel s hesly nezdražovat a neomezovat MHD (přeneseně). Alespoň doufám, že si vzpomínám dobře. Jak mi vysvětlíte ono omezování, ke kterému dojde na začátku roku 2013? Chápu, z RUD dostane Brno méně. Ale tak proč opravujeme Moravské náměstí, budeme stavět sochu Jošta (a ještě k tomu vyhrála jakási podivná) a naši radní si kupují nová auta - Octavie? Sice nejsou vyjmenované výdaje ve výši 50 mega, ale není to malá částka, která v dnešní době není dobře vynaložená. Výdaje na MHD se dají považovat za nutné výdaje, podobně jako doma výdaje na jídlo. A socha Jošta je něco, co rozhodně není nutné. Takže místo toho, abychom se najedli, postavíme si sochu!
Odpověď:
Vážený pane Vašku,
v roce 2010 jsem v rámci svého volebního programu Fandíme Brnu představil jaké Brno chce Česká strana sociálně demokratická. V části Brno – město kvalitní dopravy věnuji pozornost této oblasti a zejména jejím prioritám. V rámci volebního programu v této části jsem také kromě jiného avizoval zachování bezplatné jízdy doprovodu dítěte mladšího tří let v MHD a bezplatnou jízdu seniorů nad 70 let věku, což platí stále.
Ve svém dopise se zajímáte o rozsah MHD v příštím roce a zmiňujete dle vás „zbytečnou“ opravu Moravského náměstí, sochu Jošta či nákup nový vozidel. Rekonstrukce Moravského náměstí včetně ulice Běhounské byla úspěšně dokončena již v roce 2010 a byla součástí dlouhodobého programu Komplexní regenerace historického jádra města. Celkově si tato rekonstrukce vyžádala přes 150 milionů korun (jen upozorňuji, že součástí byla také rekonstrukce všech inženýrských sítí pod povrchem!), město Brno však na tento projekt dostalo významnou dotaci z evropských fondů ve výši přes 73 milionů korun. Konkrétně to znamená, že pokud nevyužijete finančních nabídek z EU v daný okamžik, tato příležitost se již nemusí nikdy v budoucnosti zopakovat. Jen doplním, že Brno patří mezi úspěšná města, která díky finančním prostředkům z evropských fondů realizuje desítky projektů, od opravy celého historického centra až po zateplování veřejných budov.
Vážený pane,
nevím, odkud jste čerpal informaci o nákupu nových vozidel pro radní města, v každém případě se tyto zprávy nezakládají na pravdě. Magistrát města Brna disponuje vozovým parkem, zahrnujícím jak vozy osobní, tak i dodávku, mikrobus či vozy nákladní, např. multikáru. Naposledy zakoupil Odbor vnitřních věcí MMB v listopadu loňského roku 3 nová vozidla Škoda Octavia Tour (combi), a to jako referentská v rámci obnovy vozového parku. Jednalo se o náhradu za vozidlo Hyundai (pořízeno v roce 1996) a dvě vozidla Pick-up (pořízena v roce 1991 a 1993). Nová vozidla jsou používána na zajišťování dálkových cest v rámci republiky i mimo republiku, např. cesty na letiště v rámci pracovních cest, přesuny zahraničních návštěv atd., starší vozy slouží zejména k cestám po Brně, např. k rozvozu pošty a dalšího materiálu. Služební vozy jsou k dispozici vedení města (primátor, náměstci, tajemník) s tím, že některá vozidla jsou jen v pronájmu od a.s. Brněnské komunikace. Členové Rady města Brna k dispozici žádné služební vozy nemají. Co se týče obnovy vozového parku v roce 2012, Zastupitelstvo města Brna na svém posledním jednání v listopadu schválilo finanční prostředky na nákup 9 místného dodávkového vozidla, které nahradí dosluhující mikrobus Mercedes-Benz Vito, koupený v roce 2002. Nákup tohoto vozu se připravuje k realizaci.
Ve svém dopise dále zmiňujete sochu Jošta, kterou považujete za nadbytečnou investici. Kdyby v době minulé či nedávné společnosti budovaly sochy jen v dobách ekonomického blahobytu, byl by tento svět chudý a neradostný a lidé by se s největší pravděpodobností nescházeli v Praze u koně či v Brně na náměstí u morového sloupu. Poselství budoucím generacím, zanechané v duchovních hodnotách, se tak nedá přepočítávat v těchto případech „jen“ na to, kolik jezdecká socha bude stát.
A snad tedy závěrem pár poznámek k městské hromadné dopravě ve městě Brně v příštím roce. V roce 2012, stejně jako v minulých letech, šlo vždy nejvíce městských peněz na dopravu (23 %), tedy konkrétně na MHD, opravy, rekonstrukce a výstavbu komunikací. Připravovaný rozpočet města Brna pro rok 2013 je ve své příjmové části rok od roku významně nižší, přesto výdaje rozpočtu města na provoz městské hromadné dopravy jsou v předchozích letech naopak vzrůstající. Např. v roce 2010 – 4 223,- korun na obyvatele, v roce 2011 to bylo 4 486,- korun na jednoho obyvatele. I když třeba nejste motorista, jistě jste zaregistroval skok v cenách pohonných hmot v průběhu letošního roku, DPMB však na příští rok více peněz rozhodně nedostane a ani nemůže, není totiž skutečně kde brát i díky novému rozpočtovému určení daní. A tak logicky úsporná opatření budou muset přijít, např. v podobě optimalizace spojů. Konečné rozhodnutí (tedy co, kde a jak) přinese ale až poslední jednání Zastupitelstva města Brna, které se sejde na svém jednání 11. prosince.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 28. 11. 2012 | dotaz
Otázka:
Dobrý večer,
v sobotu 17.11. jsem se zúčastnil studentské akce, která připomínala události v roce 1939. Měl bych na Vás dva dotazy.
1. proč není socha prezidenta Dr. Edvarda Beneše před právnickou fakultou večer osvětlena? Snad není problém namontovat jedno světlo na fasádu fakulty a namířit jej na sochu. Večer jako by tam nebyl, pan prezident.
2. Proč účastníky pokojné a vzdělávací akce natáčel příslušník městské policie na kameru? Studenti to měli pečlivě připraveno, ani k výtržnostem nedocházelo. Vždyť na akci přišli i rodiče s dětmi! Tak proč nás natáčeli jako nějaký průvod fotbalových chuligánů? Důrazně se proti tomu ohrazuji.
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
váš email s dotazy jsem obdržel a rád vám na ně jako vždy odpovím.
Druhý československý prezident Edvard Beneš se na jaře roku 2010 také v Brně dočkal svého pomníku, který stojí před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity na ulici Veveří. Podnět k postavení tohoto pomníku dali členové Československé obce legionářské a Sdružení čs. zahraničních letců 1939-1945. Město Brno vyšlo v roce 2009 výboru vstříc a vyčlenilo pro sochu pozemek před právnickou fakultou (Dr. E. Beneš získal v Brně dva čestné doktoráty) a poskytlo také Československé obci legionářské ze svého rozpočtu 800 tisíc korun na stavbu zpevněné nástupní plochy pro pořádání slavnostních aktů. Legionáři zajistili architektonickou studii, projektovou dokumentaci včetně stavebního řízení a dodání sochy za celkem 840 tisíc korun. Pomník jako celek je však ale ve vlastnictví Československé obce legionářské, která přislíbila výhledově bezúplatné převedení díla do majetku obce. Zkrátka, město jako takové nemůže z podstaty věci instalovat na „cizím“ majetku osvětlení, stejně jako nemůže instalovat osvětlení na budovu Právnické fakulty MU. A i kdyby se v budoucnosti vlastnické vztahy změnily, zůstává otázkou, o jak vysokou jednorázovou investici by šlo a jaký by byl každoroční účet za spotřebu elektrické energie. V obecné rovině tak s vámi souhlasím, že by si prezident Edvard Beneš více světla a pozornosti zasloužil, v současné době však realizace ze strany města rozhodně možná není.
Také já jsem si 17. listopadu připomněl významný svátek Den boje za svobodu a demokracii, a to položením věnce u památníku tří odbojů před budovou Krajského soudu na ul. Rooseveltova. Ten den se v Brně konalo u příležitosti tohoto svátku hned několik hromadných akcí a Městská policie Brno v návaznosti na své povinnosti měla připravenou pro každou z nich bezpečnostní opatření. Převážně tato opatření spočívala v doprovodu účastníků a zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu. Strážníci MP Brno během nich skutečně pořizovali také videozáznamy, a to čistě z preventivních důvodů právě na ochranu studentů, poklidných účastníků akce či rodičů s dětmi pro případ, že by se někdo rozhodl tyto pokojné akce narušit. Hlídky MP Brno postupovaly zcela v souladu se Zákonem o obecní policii, který strážníkům umožňuje pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných. Toto opatření tak není možné vnímat jakkoliv jako formu represe, i když chápu, že to nemusí být všem příjemné a po vůli.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 28. 11. 2012 | Poplatek za odpad
Otázka:
Dobrý den,
pane primátore. Jsem velmi rád, že jsem mohl najít odpověď, v této diskuzi, Váš názor, na sankci za prodlení platby za poplatek svozu komunálního odpadu. Stejně jako paní Nováková, i my jsme měli podobný problém. Moje matka, v invalidním důchodě, normálně celý život pracující, daně platící a produktivní, nikomu nic nedlužící, zapoměla zaplatit poplatek az komunální odpad. Vždy jsem poplatek platil Já, ale jelikož jsem se odstěhoval za Brno, zapoměla zaplatit. Bez upozornění, např. po 14 dnech po spaltnosti, SMS, výzva atd. mlčení až do listopadu letošního roku, kdy jsme obdrželi penále ve víši 100%. Vzhledem k dnešní době, kdy vidíme denně v TV, a čteme denně co naši politici provedli, způsobili,o co nás zase na daních připravili, rozhořčil mě tento "nesociální" přístup ke stížnosti směrem k veřejnému ochránci lidských práv. Mile mě překvapil zájem této instituce a souhlas kanceláře s mým rozhořčením, co víc, překvapení, že daňový správce, který vymáhá tuto sankci se k občanům chová takto pouze v Brně. V ostatních městech, údajně dle kanceláře ombudsmana, upozorňuje nejprve slušně na prodlení v platbě, následně uplatňuje sankci. Rovněž, jako Já, označil tento postup jako nestandardní. Já ho nazývám "hyenismem". Překvapuje mě, že Vy, jako představitel sociální demokracie, sdílíte tyto "nesociální" postupy. Sankci jsme zaplatili, můžete si mnout ruce, že jste opět vidělali na lidech, kteří poctivě celý život dřou a platí daně.
Odpověď:
Dobrý den, pane Lipský,
každoročně, prakticky již od ledna až do 31. 5. mohou občané uhradit svůj poplatek za odpad a Magistrát města Brna se snaží Brňany všemi dostupnými prostředky upozorňovat na tuto povinnost i závazný termín. Informace se objevují v televizi, v rozhlase, v prostředcích MHD i v tištěných médiích, včetně Brněnského Metropolitanu, který je zdarma distribuován do všech brněnských domácností. Pokud totiž občan nezaplatí poplatek ve lhůtě splatnosti (nebo zaplatí v nesprávné nižší výši) stává se dlužníkem a nezaplacený poplatek (nebo jeho část) může být zvýšena, a to až na trojnásobek nedoplatku!
Město Brno v uplynulých letech upozorňovalo poplatníky písemnou formou na prodlení v platbě. Vzhledem k tomu, že vynaložené náklady nepřinášely výsledný efekt, na základě zkušeností od této praxe ustoupilo. V obecné rovině platí, že si každý občan musí hlídat svou platební morálku a povinnosti, v lidské rovině však chápu, že to může být v některých případech problém. Ani zákon o místních poplatcích (Zákon č. 565/1990 Sb.) ani daňový řád (Zákon č. 280/2009 Sb.) však povinnost obci informovat občana o prodlení v platbě neukládá.
Správci daně jsou při správním uvážení vytyčeny mantinely ve smyslu zásad daňového řádu, v tomto případě mimo jiné zásady procesní ekonomie a zásady přiměřenosti, o čemž svědčí konkrétní výše penále. V případě vaší maminky, invalidní důchodkyně, byl nezaplacený poplatek navýšen „jen“ (prosím, nevnímejte tuto formulaci za jakoukoliv ironii, ale faktický stav) o 100 %, ačkoliv zákon umožňuje vymáhání poplatku až ve výši trojnásobku nedoplatku!
Vážený pane,
jak v závěru svého dopisu píšete, „sankci jsme za maminku zaplatili a vy si můžete mnout ruce, že jste opět vydělali na lidech, kteří poctivě celý život dřeli“. Mohu vás ubezpečit, že jako člověk zodpovědný za městský rozpočet, ve kterém každoročně chybí několik milionů korun právě z nedoplatků za odpady, jsem rád. Jako sociálně vnímavého člověka a sociálního demokrata mě ale netěší vaše negativní emoce a pocity neodůvodněné nespravedlnosti za postup úředníků, kteří konají zcela v souladu s předpisy a v rámci daných možností zohlednili předchozí platební disciplinu maminky a nevyměřili sankce za prodlení v maximální možné výši. Označení hyenismus tak dle mého není na místě.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 21. 11. 2012 | cyklostezka Jihlavská
Otázka:
Vážený pane primátore,
obracím se na Vás s následující prosbou - dotazem. Již 2x jsem psal stejný dotaz elektronickou formou na odbor dopravy Magistrátu města Brna od@brno.cz, ten první někdy koncem srpna 2012 a naposledy 11.10.2012. Oba maily zůstaly bez odpovědi nebo nějaké reakce.
Můj dotaz zněl:
„Rád bych se touto cestou informoval, zda je plánováno dokončení chodníku-cyklostezky napravo podél silnice Jihlavská směrem do Bohunic od stávajícího konce cyklostezky u krematoria po křižovatku silnic Jihlavská/Dlouhá/Kamenice. Vzhledem k silnému provozu na ulici Jihlavská, který navíc zesílil zpoplatněním dálničních úseku okolo Brna, je jízda na kole po ulici Jihlavská v tomto úseku hazardem s vlastním životem, čehož jsem byl dnes 11.10.2012 v ranních hodinách svědkem, kdy došlo ke střetu osobního auta s cyklistou. Jízda po stávajícím chodníku během dne je nemyslitelná vzhledem k pozůstalým, kteří tento chodník využívají.
Myslím si, že dokončení tohoto chodníku – cyklostezky má větší prioritu, než dokončená cyklostezka po Štýřickém nábřeží, která vede paralelně se stávající cyklostezkou na druhém břehu Svratky do Komárova.“
Obracím se proto na Vás, neboť z vlastní zkušenosti vím, že na dotazy se snažíte odpovědět. Chtěl bych Vás touto cestou poprosit, pokud Vy sám neznáte odpověď na můj dotaz, zda můžete tuto otázku předat na patřičné místo, kde by znali odpověď.
Předem děkuji za vyřízení.
S pozdravem Kratochvíl
Odpověď:
Vážený pane Kratochvíle,
před několika dny jste se na mne obrátil s dotazem, který se týká budoucnosti cyklistické stezky napravo podél silnice Jihlavská směrem do Bohunic od stávajícího konce cyklostezky u krematoria po křižovatku silnic Jihlavská/Dlouhá/Kamenice. Vůbec nepochybuji o důležitosti dokončit tento úsek, objektivní překážky však v současné době daly výstavbě na tomto místě STOP.
Vámi uváděný nedokončený úsek od stávající cyklostezky po zmíněnou křižovatku je asi 540 metrů dlouhý a jedná se zde o cyklotrasu celoměstského významu, která je mezi prioritně sledovanými cyklotrasami na území města. Výstavbu tohoto úseku již před rokem 2009 začalo připravovat statutární město Brno, zastoupené Odborem investičním MMB, Odborem dopravy MMB a Brněnskými komunikacemi, a.s.
V říjnu 2010 bylo na stavbu cyklostezky „CS Krematorní“ příslušným stavebním úřadem vydáno územní rozhodnutí, proti kterému se ale odvolali někteří účastníci řízení – majitelé dotčených pozemků. Nejdříve bylo odvolací řízení na 6 měsíců přerušeno, aby bylo možné dosáhnout shody, což se ani při mnoha opakovaných jednáních nepodařilo. Odbor územního plánu a stavebního řízení MMB pak následně tedy v únoru 2012 přezkoumal vydané a sporné územní rozhodnutí a vlastní územní rozhodnutí zrušil. Celá věc tedy byla vrácena příslušnému stavebnímu úřadu k novému projednání. Stavební úřad nově určil žadateli termín k doplnění a aktualizování podkladů, aby bylo možné vydat nové územní rozhodnutí, které již nebude napadáno účastníky řízení. Statutární město Brno, tedy žadatel o územní řízení, intenzivně a opakovaně jednal s dotčenými orgány i s účastníky řízení, tedy především majiteli pozemků. V nejdůležitějších bodech se opět ale nepodařilo dohodu uzavřít, neboť majitelé pozemků nepřijali nabízené směny pozemků a naopak stupňovali své požadavky na úroveň pro město Brno nepřijatelnou.
Novou projektovou dokumentací byly současně prověřovány i varianty změny trasy cyklostezky v řešeném úseku. Doposud se však nepodařilo najít schůdné alternativní řešení, které by bylo mimo jiné v souladu s územním plánem. Navíc není technicky možné najít trasu, která by se v území vyhýbala pozemkům ve vlastnictví soukromých subjektů, a protože žadatel nepředložil v určené lhůtě stavebnímu úřadu doplnění a aktualizaci žádosti, bylo dne 5. listopadu 2012 územní řízení v předmětné věci zastaveno.
Co to všechno konkrétně znamená pro daný úsek cyklostezky? V brzké době se zde stavět určitě nebude, město Brno bude však i nadále prostřednictvím svých odborů usilovat o nalezení možné shody a řešení. Město Brno na své cyklisty rozhodně nezapomíná, celkově však v moravské metropoli rozhodně není tolik potřebných kilometrů cyklostezek, kolik by si sami cyklisté zasloužili. Ovlivňují to přitom zejména dvě skutečnosti. Zaprvé: s budováním cyklostezek začalo město poměrně pozdě, první úsek cyklistického stezky byl pro veřejnost otevřen „až“ v roce 1991. Zadruhé: vlastní stavby cyklostezek často váznou právě pro komplikace při výkupech pozemků a dodávám, že nehodlám přistupovat často na neadekvátní požadavky majitelů pozemků. Bohužel, mnohdy nevyřešené majetkové záležitosti jsou v některých případech větší překážkou, než samotná problematika financování cyklistické infrastruktury.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 21. 11. 2012 | Neporadek v centru Brna
Otázka:
Vážený pane primátore, ačkoliv nebydlím přímo v Brně, mám Brno rád a považuji ho za své město. Účastním se různých brněnských kulturních akcí, chodívám se do města však i jen tak projít, zejména o víkendu, kdy bývá v centru relativní klid. Vždy jsem však velmi nepříjemně překvapen stavem pořádku-nebo spíše nepořádku v ulicích v centru Brna, nebo v podchodu u hl.nádraží. Většina ulic v centru je již slušně opravena, na čerstvě zrekonstruovaných ulicích se však válí odpadky, výkaly a jiné exkrementy, nedopalky, vyplivnuté žvýkačky a to vše v množství rozhodně větším, než by bylo únosné. Je skutečně takový problém vyčlenit z rozpočtu města peníze na solidní úklid alespoň na exponovaných a opravených ulicích v centru města? Nebo jsou prostředky vyčleněny v dostatečné výši a úklidové práce jsou prováděny nekvalitně? Prosím, zasaďte se o nápravu tohoto stavu, který jistě trápí více obyvatel a návštěvníků Brna. Děkuji Vám.
Odpověď:
Vážený pane,
zcela s vámi souhlasím a ani já nejsem zdaleka spokojen se stavem čistoty v centru města Brna, které by mělo být výkladní skříní moravské metropole. Z praxe však vím, že finančních prostředků na úklid je vynakládáno vcelku dost a stejně tak je prováděn úklid minimálně na standardní úrovni. Osobně tak vidím velké rezervy zejména v přístupu konkrétních občanů.
Situací kolem hlavního nádraží, tedy zejména čistotou a pořádkem, se zabývám opakovaně s cílem zajistit důstojnou úroveň této vstupní brány, kudy denně prochází stovky i tisíce občanů a návštěvníků města. Jak jsem již uváděl, je to obecně stálý a přetrvávající problém, který mi rozhodně radost nedělá. Uvědomuji si, jak je to nepříjemné vůči všem slušným občanům a nedůstojné vůči návštěvníkům a turistům. Úklid a čistota ve městě Brně však není přímo v kompetenci primátora, ale příslušné městské části, v tomto případě tedy MČ Brno-střed a konkrétně za úklid podchodu u hlavního nádraží je zodpovědná společnost Brněnské komunikace. Přes den zde probíhá v podchodu suchý úklid neustále, v noci od cca 20 hodin do zhruba 3 hodin se uklízí strojově a také ručně (zametání, vytírání apod.). To platí pro všední dny. O víkendech se uklízí v noci a přes den probíhá úklid v udržovacím režimu, tedy dle potřeby. Rozhodně to však neznamená, že bych neusiloval ze své pozice o změnu k lepšímu!
Vadí mi nejen nepořádek ve městě Brně, ještě více mně osobně vadí například sprejerství, které považuji za devastaci majetku a znevažování úsilí pracovitých lidí. Nic proti umění, ale v tomto případě se jedná o prostý vandalismus. Bohužel, jak jsem již uvedl, čistota či nepořádek veřejných prostranství není toliko obrazem schopností úklidových firem či strážníků, ale především obrazem společnosti jako takové - jednání a smýšlení konkrétních lidí, kteří jsou lhostejní ke svému životnímu prostředí a tím i ke svým spoluobčanům. Zatímco u nás je bohužel stále běžné, že je normální zahodit papír či žvýkačku kdekoliv na ulici, například za našimi jižními hranicemi lidé považují za stejně důležité mít čistý domov stejně jako čisté a pěkné město.
Za váš dotaz a námět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 21. 11. 2012 | Vaše odpověď panu Lukáši Závodskému
Otázka:
Pane Onderko,
náhodou jsem se dostala na tyto stránky a poslední dotaz od pana Lukáše Závodského, týkající se plánovaných změn v hromadné dopravě a jeho oprávněných obav.
Vaše odpověď je více jak směšná. Vůbec se nevyjadřujete k dané otázce, ale rozebíráte dlouze a nudně - architekturu našeho milého města. Buď jste nepochopil dotaz a nebo - a to je horší, si z pána děláte srandu.
Můžete, kromě Vaši nicneříkající odpovědi, že všechny obavy jsou minimálně zatím předčasné, se začít laskavě věnovat svojí práci pro obyvatele tohoto města a přestat koukat do své vlastní kapsy? (Ty hodiny na náměstí jsou vážně Váš nejhorší trapas !!!!! .... co si myslíte, že jsme blbci ? - Ano - přesně to si myslíte ve své blahosklonosti).
Změny v MHD se totiž týkají všech obyčejných lid, kteří Vás pane, platí ze svých daní - a Vy musíte pracovat a jednat pro jejich dobro !!!!
Helga Horká
Odpověď:
Vážená paní Horká,
na těchto stránkách komunikuji s občany již dlouho a stejným způsobem odpovídám také na otázky na stránkách www.brno.cz v rubrice portál primátora. Reaguji na všechny otázky a vždy se snažím osvětlit problém z mnoha úhlů pohledu. Někdy může skutečně na čtenáře moje odpověď působit jako zdlouhavá či nudná, ale věřte tomu, že bez interpretace celé řady „nudných“ zákonů, nařízení a předpisů, které jsou však základním stavebním kamenem možnosti řešení, to často jednodušeji nejde. Mé odpovědi však rozhodně nejsou směřovány k tomu dělat si z „někoho srandu“, jak si mou odpověď vysvětlujete vy. To ve zvyku nemám a ani mně na to čas opravdu nezbývá.
Nejvyšším orgánem samosprávy našeho města je Zastupitelstvo města Brna (ZMB), které kromě jiného schvaluje například program rozvoje města, ale třeba také veledůležitý rozpočet. Na posledním letošním jednání ZMB, které se uskuteční 11. prosince, bude tedy na programu rozpočet města na rok 2013 a součástí tohoto rozpočtu bude i kapitola doprava, která stejně jako ostatní kapitoly se bude muset v příštím roce vyrovnat s výrazně menším objemem finančních prostředků. Návrhy na úspory v oblasti městské hromadné dopravy zatím projednávala Komise dopravy Rady města Brna, která přijala některá doporučení. Nyní bude materiál projednávat Rada města Brna a je velkou otázkou, která omezení skutečně po Novém roce v Brně nakonec nastanou. Zatím tedy není vůbec nic rozhodnuto a předpokládám, že toto téma bude diskutováno velmi dlouho, neboť si jsou všichni vědomi jak možného zásahu do rozpočtu rodin tak i do rozsahu poskytovaných dopravních služeb.
Závěrem snad jen jedna zcela konkrétní poznámka. Připravovaný rozpočet města Brna pro rok 2013 je ve své příjmové části rok od roku významně nižší, přesto výdaje rozpočtu města na provoz městské hromadné dopravy jsou v předchozích letech naopak vzrůstající. Např. v roce 2010 –
4 223,- korun na obyvatele, v roce 2011 to bylo 4 486,- korun na jednoho obyvatele.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 15. 11. 2012 | Poplatky za odpad
Otázka:
Drahý pane primátore,
Chci vyjádřit silnou nespokojenost se zvýšením poplatků za svoz a zpracování odpadu. Opravdu je zapotřebí lepit díru v rozpočzu města tímto způsobem? Jelikož jste nepodložili důvody zvyšování, považuji tento úkon za minimálně sprostý. Máme v Brně novou spalovnu, která umožňuje s odpadem zacházet ekonomicky i relatiuvně ekologicky úsporně. Svoz odpadu ve městě již z principu musí být efektivnější, než v dědinách. Spalovnu využívají i ostatní obce okolo Brna. Nepředpokládám, že by spalovna fungovala pro tyto obce zdarma. Zvyšování cen přitom je v Brně nejvýraznější.
Můžete mi prosím tyto rozpory vysvětlit a vyčíslit, jaká je skutečná cena na obyvatele za svoz odpadu? Pro absolventa "Master of Business Administration" by tato věc měla být hračkou.
Za rodiny s dětmi i ostatní obyvatele Vám tímto rozhodně neděkuji. Hlavně že je v Brně odhadem kolem 100 000 dospělých osob, které poplatky platit nemusí, jelikož jsou zde pouze v nájmu.
S pozdravem
J. Šťastný
Odpověď:
Vážený pane Šťastný,
věřím tomu, že vás a vaši rodinu, stejně jako ostatní občany města Brna, nepotěšilo zvýšení poplatku za odpad o 175 korun na osobu ročně, což konkrétně představuje cca 14,50 korun měsíčně. Mimochodem, jen den po jednání Zastupitelstva města Brna, odhlasoval Parlament ČR hlasy koaličních poslanců daňový balíček. Víte, co všechno přinese? Navýšení DPH o pouhé 1 % přinese zvýšení cen prakticky ve všech oblastech, od potravin až po energie a měsíční rodinný rozpočet navýší v řádech několika set korun. Považujete také toto hlasování za sprosté? Vyjádřil jste svůj názor premiérovi, vládě či ministru financí Kalouskovi?
Ale zpět k naší „brněnské“ záležitosti. V září 2011 byla dokončena ve městě Brně jedna z velkých a náročných etap přeměny brněnské spalovny v moderní a zejména ekologicky šetrnou spalovnu, která splňuje přísné emisní limity. Brno má tak v současné době ze všech třech spaloven komunálního odpadu v ČR, z nichž další dvě jsou v Praze a Liberci, v současnosti nejmodernější technologii, která zaručuje zpracování separovaného odpadu a využití tepelné energie k výrobě elektrické energie. Jak říká jedno české přísloví, vždy je ale něco za něco. Celkové náklady projektu Odpadové hospodářství Brno si vyžádaly částku 94,2 mil. EUR bez DPH. Ano, slyšíte dobře, EUR. Je samozřejmě seriozní k tomu dodat, že projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Státním fondem životního prostředí a statutárním městem Brnem ve výši 49,9 mil. EUR z celkových nákladů.
Společnost SAKO Brno, a.s. vykázala za rok 2011 ziskový hospodářský výsledek ve výši 94 705 tis. Kč, přičemž celkové náklady jsou 613 459 tis. Kč a celkové výnosy 708 164 tis. Kč. V souvislosti s realizací projektu Odpadové hospodářství Brno společnost SAKO Brno čerpala finanční prostředky z investičního a překlenovacího úvěru. Splátky investičního úvěru jsou jen pro vaši informaci čtvrtletní, a to až do 31. 3. 2019!
Na území města Brna byl místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (zkrátka řečeno – poplatek za odpad) zaveden obecně závaznou vyhláškou v roce 2002 a stanoven ve výši 493 korun ročně. Od roku 2005 byla roční platba zvýšena o „celých 7 Kč“ na rovnou pětistovku. Stále považujete schválené navýšení poplatku prakticky po téměř deseti letech za situace zvyšování všech vstupů za sprosté? Neobstojí ani argument, že je zvyšování poplatku ve městě Brně ve srovnání s jinými obcemi nejvýraznější. V Jihlavě zaplatí občané v roce 2013 za odpad částku 700 korun a třeba v Táboře schválila Rada města Tábor roční poplatek za komunální odpad ve výši 720 korun.
Vážený pane,
osobně mě netěší jakékoliv finanční zatěžování občanů, které přináší zhoršování jejich už tak mnohdy složité ekonomické situace. Řada opozičních zastupitelů zejména ze Strany zelených argumentovala při projednávání tohoto bodu na Zastupitelstvu města Brna motivací ke třídění. Jsem přesvědčen, že ten kdo třídí odpad dnes, bude jej zodpovědně třídit i v budoucnosti, a to bez ohledu na výši poplatku. Primární motivací ke třídění je totiž nejen ekonomický dopad, ale také podpora životního prostředí, kde žijeme a kde budou hlavně žít naše děti. Co přináší, ale také berou našemu městu desítky tisíc studentů a pracujících, kteří zde „jen“ studují nebo pracují bez trvalého bydliště, to je jedno další velké téma.
Za váš dotaz vám děkuji. Nebráním se žádné diskusi, jen je třeba každou věci vždy posuzovat z mnoha úhlů pohledu.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 12. 11. 2012 | Mhd v roce 2013
Otázka:
Dobrý den..
V první časti tohoto dotazu jse vam chci omluvit za svoje chybu v textu trpím dislexii.. ale nyní k dotazu
Pane primatore viděl jsem předevčirem změny v městské hromadné dopravě pro rok 2013. Musím se přiznat že sem opravdu zděsil,nevím jak je to s tou omluvou že musí udělat opatření kvuli tomuže v městském rozpočut nejsou pro mhd vice peněz.
Hodně mě zaraži ale jedna zkutečnost a to ta že během par let v městě Brně vyrostli nové stavby napřiklad:obchodní galerie omega nebo náš slavní časostroj který na udržbu nestojí zrovna malo a když ted vidím planý do budoucna co má v městě vyrust napřiklad další obchodní centrum na hlavním nadraží.V tomto připadě važně nechapu proč v centru starých domu má stat velká obludná kostka za miliony korun a nepostaví se raději něco co bude ladit do těchto starých domu a zbytek penez by se mohl přesunout na dotaci mhd, a to už nemluvě o tzv ,,housence,, která ma být postavena za starou budovou policie na bratislavské ulici nejen že mi to připadá podivné postavit moderní budovu vedle takřka staré budovy mě osobně to připadá jako pěst na oko a nemluvě o tom že tato ,,housenka,, má svitit večer to jsou zase další zbytečně vyhozene penize do ničeho nemluvě o lidech kteří bydli v okoli teto ulice a budou mit zář světel v oknech a nevyspi se kvuli tomu. Je možné že na tyhle stavby mate investory to nepopirám ale proč se tedy do tedka nenašel na vystavbu sporotvní haly kterou již město brno slibuje věčnosta nebo investor pro mhd?
Ale vážně je od města Brna hodně nezodpovědné vyloučit doupravu v čase 5h-6h to si vážně mhd neuvědomuje ž e v tomto čase lidé cestují do prace na 6h kde většina praci všech lidí začiná nevěřím že tohle budou firmy a zavody na vyrobu akceptovat tak jak se tedy dostat do prace ?? Uvědomte si že ne všichni maji možnost cestovat autem protože ho třeba i nevlastní.. Važně se to neda udělat jinak??
S pozdravem
Lukáš Závodský
Odpověď:
Vážený pane Závodský,
váš email, kterým reagujete na „údajné“ změny v MHD ve městě Brně v příštím roce jsem obdržel a nemohu zde reagovat jinak, než že všechny obavy jsou minimálně zatím předčasné. Současně je třeba si ale na rovinu říci, že městský rozpočet díky vládní politice dostává jednu ránu pod pás za druhou a v příštím roce finančně skutečně nebude lépe. Jen pro vaši informaci, v roce 2012, stejně jako v minulých letech, šlo vždy nejvíce městských peněz na dopravu (23 %), tedy konkrétně na MHD, opravy, rekonstrukce a výstavbu komunikací. Jak jsem již ale řekl, peněz více rozhodně nebude, spíše naopak a například jen ceny pohonných hmot v průběhu roku dramaticky vzrostly a tak DPMB bude muset jednoznačně hledat úsporná opatření. Žádný materiál případných opatření však Rada města Brna dosud neprojednávala a ani já jsem jej zatím neviděl. Šetřit se tedy bude muset, o tom žádná, jak a koho opatření nakonec zasáhnou, zatím není jasné.
Nutná úsporná opatření v městské hromadné dopravě však nemají nic společného s výstavbou nového obchodního centra naproti hlavního nádraží místo budovy vyhořelého kasina či s výstavbou skleněné obří housenky na rohu ulice Koliště a Cejl. V těchto případech se jedná totiž výhradně o soukromé investice, které nečerpají z rozpočtu města ani korunu.
Je svým způsobem zajímavé, že ještě donedávna jsem dostával dopisy, apelující na řešení vyhořelé budovy naproti hlavního nádraží, která hyzdila střed města téměř 10 let. Na zahájení rekonstrukce se čekalo dlouho z důvodu soudních sporů, ale poté, co byla uzavřena dohoda, nový soukromý vlastník bez zprodlení stavební práce zahájil. Nyní se objevují názory, které otevírají diskusi o vzhledu této moderní budovy, zvláště pak v návaznosti na budovy historického centra města. Bývá zcela obvyklé, že se názory na architektonické ztvárnění objektů různí, neboť se jedná vždy ryze o subjektivní názor. I kolem zmiňovaného objektu Omega se vedly velké diskuse a jak je vidět, předmětná stavba naproti hlavního nádraží nebude v tomto směru výjimkou. Je však nutno přihlédnout ke skutečnosti, že se vše vyvíjí a architektura například s novými technologiemi a materiály obzvlášť. Každá stavba pak svým způsobem odráží vývoj celé společnosti.
Navíc, město nemůže ani ovlivňovat architekturu jednotlivých staveb, neboť mu to stavební zákon neumožňuje, pouze stanovuje, co může regulovat, konkrétně například funkční využití ploch, funkční využití pozemků, umisťování staveb na pozemcích, stavební čáru či výšku objektu. V žádném případě ale nepředepisuje sloh, v němž mají být stavby navrženy ani jejich architektonické ztvárnění či výtvarný výraz fasády. Tato právní úprava ve stavebním zákoně je správná, ať se nám to subjektivně líbí nebo nelíbí, neboť na druhé straně neomezuje tvůrčí svobodu architektů. Musí sice respektovat závazné regulativy (například Územní plán či Regulační plán Městské památkové rezervace), ale při vlastním řešení stavby architekti mohou uplatnit svou tvůrčí fantazii a navrhnout budovy, které budou sloužit předpokládanému účelu a budou výrazem moderní architektonické tvorby 21. století.
Co říci závěrem? Hodnocení architektury současných staveb, ať již zcela nových nebo rekonstruovaných, je velmi subjektivní. Také budova, která roste na místě vyhořelého kasina je odbornou, ale i značnou částí laické veřejnosti hodnocena kladně. Prostě, některé moderní stavby se někomu líbí a jinému ne. V žádném případě ale konkrétně tyto stavby kvalitu městské hromadné dopravy v moravské metropoli v roce 2013 neovlivní.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna