Otázka:
Vážený pane primátore,
upřímně jsem se zděsil, když jsem viděl, jak má vypadat nová fasáda opravovaného kasina naproti hlavnímu nádraží. Nemohu pochopit, jak můžete Vy jako člověk se širokým zájmem o kulturu dopustit schválení plánované podoby! Nejsem zcela proti moderní architektuře, stavby tohoto stylu bych pochopil a snad i ocenil na jihu města Brna, kde už jich pár stojí a kam mnohem přirozeněji patří. Jejich umístění do historického centra považuji za maximálně nešťastné. Podobně jako například kýčovitý dům Rozkvět nebo o trochu méně příšerná Omega na náměstí Svobody. Domnívám se, že jsou včetně kasina důkazem neprofesionality těch, kteří by měli bdít nad architekturou města. Omega s Rozkvětem jsou na Svoboďáku jako pěst na oko. Nedovedu si představit, že by ostatní města takové budovy umístila na své hlavní náměstí. Přikládám například Třeboň a Pardubice. Jistou výjimkou je Jihlava, kde dopustili na jinak pěkném náměstí ohyzdný Prior.
Nyní bude po dokončení oprav zmíněné kasino první, co vlakem přijíždějící člověk v Brně uvidí a já se budu muset zas o trochu víc stydět za své město...
Proto bych se chtěl zeptat, jak je možné, že se takové věci dějí a budovy se schvalují bez jakýchkoliv omezení?
Děkuji.
Rafael van Horn
--------------
Zde jsou přiložené obrázky:
Kasino
http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?server=bydleni.idnes.cz&r=reality&c=A111201_1693676_brno-zpravy_bor&foto=BOR3f881b_vitkovice_camera02a.jpg
Třeboň - náměstí
http://www.ubytovanibartosovi.cz/images/trebon_namesti.jpg
Pardubice - náměstí
http://www.npu.cz/download/1290162476/2010-11-19-Pardubice-Perstynske-namesti.jpg
Odpověď:
Vážený pane,
ještě donedávna jsem dostával dopisy, apelující na řešení vyhořelé budovy naproti hlavního nádraží, která se stávala útočištěm sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. Tato budova doslova hyzdila střed města téměř 10 let a stále se čekalo na zahájení rekonstrukce z důvodu soudních sporů. Město Brno bylo totiž jedním ze spoluvlastníků a v loňském roce bylo jednoznačně dobrou zprávou, že druhý spoluvlastník přistoupil k dohodě, stal se výlučným soukromým vlastníkem a nutné rekonstrukci, která povede nejen k účelnému využívání prostor, ale také ke kultivaci daného místa, již nic nebránilo. Nový soukromý vlastník pak poté, tak jak avizoval, zahájil práce bez výraznějšího časového zprodlení a řešení jednoho z nejpalčivějších problémů celé lokality dostalo konečně konkrétní obrysy.
Nyní se objevují názory, které otvírají diskusi o vzhledu této moderní budovy, zvláště pak v návaznosti na budovy historického centra města. Já osobně považuji za největší „hřích“ brněnské architektury výstavbu budovy Velkého Špalíčku, která funkčně plně naplňuje své poslání, nicméně v historickém jádru města v této podobě není pro mne akceptovatelná. Bývá však zcela obvyklé, že se názory na architektonické ztvárnění objektů různí, neboť se jedná vždy ryze o subjektivní názor. I kolem zmiňovaného objektu Omega se vedly velké diskuse a jak je vidět, předmětná stavba naproti hlavního nádraží nebude v tomto směru výjimkou. Je však nutno přihlédnout ke skutečnosti, že se vše vyvíjí a architektura například s novými technologiemi a materiály obzvlášť. Každá stavba pak svým způsobem odráží vývoj celé společnosti.
Územní plán města Brna ani Regulační plán Městské památkové rezervace, které jsou závaznou územně plánovací dokumentací, nemohou ovlivňovat architekturu jednotlivých staveb, neboť jim to stavební zákon neumožňuje, pouze stanovuje, co mohou regulovat. Pro ilustraci: Územní plán – funkční využití ploch, Regulační plán – funkční využití pozemků, umisťování staveb na pozemcích, objem jednotlivých staveb stanovením stavební hranice nebo stavební čáry či výšky objektu. V žádném případě ale nepředepisují sloh, v němž mají být stavby navrženy ani jejich architektonické ztvárnění či výtvarný výraz fasády.
Tato právní úprava ve stavebním zákoně je (ať se nám to subjektivně líbí nebo nelíbí) správná, neboť na druhé straně není omezena tvůrčí svoboda architektů, kteří jednotlivé stavby navrhují. Musí sice respektovat závazné regulativy (již například zmiňovaný Územní plán či Regulační plán Městské památkové rezervace), ale při vlastním řešení stavby mohou uplatnit svou tvůrčí fantazii a navrhnout budovy, které budou sloužit předpokládanému účelu a budou výrazem moderní architektonické tvorby 21. století.
Závěrem nelze znovu než konstatovat, že hodnocení architektury současných staveb, ať již zcela nových nebo rekonstruovaných, je velmi subjektivní. Také budova, která roste na místě vyhořelého kasina je odbornou, ale i značnou částí laické veřejnosti hodnocena kladně. Prostě, některé moderní stavby se někomu líbí a jinému ne.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
kdo podle vas zavinil nehodu ktera se stala pri svatbe bylo to i v ct diky
Odpověď:
Vážený pane Novotný,
ke zmiňované nehodě došlo kolem poledne na parkovišti na Dominikánském náměstí a především musím uvést, že se jednalo o nešťastnou náhodu. Chtěl jsem vycouvat z parkoviště a všiml jsem si, že je za mnou skupina lidí. Zastavil jsem, třikrát zatroubil a když odešli, tak jsem znovu krokem vyjížděl z místa. Paní, která chtěla pořídit fotografie ze svatby, couvala, sestoupila přitom z chodníku a vstoupila do vozovky. Zabrzdilo mě bouchání na kapotu a oba jsme se hlavně velice lekli. Paní se lehce zranila na noze. Přivolali jsme záchrannou službu, která ženu odvezla na vyšetření, které by vyloučilo závažnější zranění. Přivolána byla i Policie ČR.
Osobně velice lituji toho, že jsem neměl šanci jejímu zranění zabránit.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
chtěla bych se zeptat na nedávné odvolání ředitele ZŠ Kamenačky Romana Skočovského, které se řešilo dokonce i na vašich stránkách zde:
http://www.romanonderka.cz/ptejte-se-rok2011-mesic9.html
Člověk jehož mediální a profesní působnost naprosto před veřejností shořela se dál uchází o nová místa ředitelů na ZŠ a dokonce úspěšně!
viz. http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1371
Ptám se je tohleto vůbec možné, nebo opravdu žijeme v kocourkově?
Děkuji s pozdravem Záhorská
Odpověď:
Vážená paní Záhorská,
dokážu pochopit, že jste celou záležitostí nepříjemně rozčarována, na druhou stranu je nutné akceptovat také daná fakta, opírající se zejména o školský zákon (zákon č. 561/2004, § 166 – jmenování do funkce ředitele školy).
Obecně, zřizovatel jmenuje ředitele školy nebo školského zařízení do funkce na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. To znamená, že se jako zákonná podmínka pro jmenování ředitele školy nebo školského zařízení do funkce stanoví fakt, že na tuto funkci bylo zřizovatelem vyhlášeno konkursní řízení a toto konkursní řízení v praxi proběhlo. Účelem tohoto ustanovení je zvýšení transparentnosti výběru osob do funkce ředitelů škol a školských zařízení „veřejných“ zřizovatelů a zvýšení pravděpodobnosti „správného“ rozhodnutí ze strany zřizovatele, neboť konkursní řízení poskytuje zřizovateli určitý servis, tedy především podrobnější informace o jednotlivých účastnících řízení na základě odborného posouzení k tomu zřizovanou konkursní komisí.
Podstatné je, že výsledky konkursního řízení mají pro zřizovatele vždy pouze doporučující povahu (zřizovatel nejmenuje ředitele školy nebo školského zařízení do funkce na základě „výsledků“ konkursního řízení). Zřizovatel tak není doporučením konkursní komise vázán a může do funkce jmenovat kohokoliv, kdo se jím vyhlášeného konkursního řízení účastnil - pokud samozřejmě splňuje zákonné předpoklady pro výkon dané funkce.
Pan Mgr. Roman Skočovský odvoláním z pozice ředitele Základní školy Kamenačky v Brně nepozbyl předpoklady pro výkon funkce uvedené v zákoně č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a nic mu nebrání v tom, zúčastňovat se dalších konkursních řízení.
Na závěr musím také konstatovat, že město Šlapanice je samostatným územně samosprávným celkem a jeho samosprávná rozhodnutí jsou zcela nezávislá na rozhodnutích jiných samosprávných celků, např. na předešlých rozhodnutí Rady města Brna.
Nicméně doufám a věřím, jak je uvedeno v tiskové zprávě Rady města Šlapanice ze dne 18. 4. 2012, že byly pečlivě zváženy všechny klady a zápory jednotlivých kandidátů, kteří se na pozici ředitele šlapanické základní školy ucházeli.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore, mám dva dotazy. Při spouštění lodo Stuttgart jste se zmínil o tom, že uděláte repliku staré lodi Dallas. Proč nemůže být zrekonstruován starý parník, proč replika? A druhý dotaz : několikrát mě napadlo, jestli nějak trénujete, jak rozbít láhev o trup lodi tak, aby to vyšlo na první pokus. Děkuji Piskor
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
jsem rád, že nová lodní flotila brněnského dopravního podniku je po posledním požehnání a spuštění na vodu lodi Stuttgart už kompletní. Modernizace začala už v roce 2010, kdy byla na vodu spuštěna loď Lipsko, vloni následovala loď Vídeň a Utrecht, letos Dallas a již jmenovaná loď Stuttgart.
V sobotu 21. dubna, kdy nové lodi Stuttgart popřála na plavbu vše dobré i náměstkyně primátora partnerského města Stuttgartu Isabel Fezegerová, jsem se já ve svém úvodním projevu přeřekl, když jsem zmiňoval pořízení repliky staré lodi Dallas. Měl jsem samozřejmě na mysli rekonstrukci starého parníku a možnosti jeho dalšího využití, tak jak tomu je v případě ostatních již „vyřazených“ lodí. Původní loď Pionýr, dnes v modrobílém dresu Kometa, dobře slouží na souši v rekreačním areálu na ulici Hněvkovského. Loď Bratislava pak našla své využití v Komíně, ve sportovním areálu U Hrocha. Loď Praha „kotví“ nyní na Vranovské přehradě v kempu Bítov a loď Veveří zůstane „doma“, kde bude v bystrckém přístavišti sloužit jako muzeum lodní dopravy a občerstvení. Využití plánujeme i pro vysloužilou loď Dallas, hodně však bude záležet na finančních možnostech.
Křest lodi je tradice, která se mírně liší dle zvyklostí loděnic či místních tradic. Zajímavá je také historie této tradice. Původně připíjel král lodi ze zlatého nebo alespoň stříbrného poháru, který následně vhodil do vln jako oběť moři. Znamenalo to však značnou spotřebu drahých kovů a tak od roku 1690 začali šetrní Angličané rozbíjet o příď lodi láhev kvalitního vína. Francouzi přišli v posledních letech 18.století se šampaňským a v Brně křtíme lodi na Brněnské přehradě sektem Bohemia. Není žádným velkým tajemstvím, že jsem do určité míry pověrčivý a jedna ze známých pověr říká, že pokud se láhev sektu o loď nerozbije na první pokus, přináší to lodi smůlu, což bych velmi nerad. Na křest lodí určitě nijak speciálně netrénuji, jen se snažím do toho dát co nejvíce síly a zatím se to vždy „na první dobrou“ podařilo.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pene primátore,
zajisté si všímáte, že jakmile se provede čištění ulic, do 2-3 dnů je tam zase plno smetí. Valnou část z toho tvoří různé reklamní letáky, jež různí roznašeči hojně pokládají před dveře domů,za stěrače vozidel apod., odkud je potom během chvilky vítr roznese po širokém okolí. Není možno to postihnout vyhláškou o čistotě? Pokud ne, neboť se jedná někdy o soukromý pozemek, nemůže město vyvinout nějakou aktivitu vůči firmám provádějícím roznášku a nějak se s nimi domluvit,aby od těchto praktik upustily.Jsou to skutečně vyhozené peníze oknem, zvláště v dnešní době, kromě toho skutečně město potom připomíná skládku. To stejné se vztahuje k plastovým "popelnicím" jež jsou často na veřejném prostranství a jsou často nestabilní při závanu větru nebo jsou otevření a vítr z ních odvane kdejaký sáček apod. Možná by stálo za to, pokud jsou popelnice venku, vybavit je nějakou menší zátěží na dně nebo nějakým zařízením, které zajistí jejich stabilitu na místě a nebude tak snadné,aby je vítr převrátil. Stejně tak by městská policie mohla dohlédnout na trvale přeplňované či otevřené popelnice a ve spolupráci se SAKO Brno situaci řešit.Jak to, že např. ve Vídni je téměř vzorný pořádek a Brno připomíná často mimo centrum žumpu? Možná by nám ve spřátelené Vídni poradili jak na to...
S úctou
Franc
Odpověď:
Dobrý den, pane Franci,
souhlasím s vámi, že nejen historické památky a kvalitní služby lákají turisty k opakované návštěvě. Celkové zážitky dotváří například také počasí, místní lidé a jejich vstřícnost. Podstatnou roli hraje i bezpečnost a čistota města.
Dnešní doba je významně poznamenána tržním hospodářstvím a soutěží. Jednotlivé obchodní řetězce se předhání a usilují o maximální zisk. Reklamní letáky, distribuované zdarma ke koncovým spotřebitelům, představují pro obchodníky jednu z cest k zákazníkovi a tím i k vyšší tržbě. Někde lidé reklamní letáky vítají, jinde je odmítají a vylepují na své schránky jasné „Ne – reklamní letáky“. V žádném případě by se však ale balíky těchto tiskovin neměly s větrem prohánět po brněnských ulicích či parcích.
Statutární město Brno schválilo na svém zasedání dne 22. června 2010 (účinnost od 15. 7. 2010) obecně závaznou vyhlášku č. 10/2010 k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství. V předmětné vyhlášce je uveden příkladný výčet toho, co lze pokládat za znečištění (např. odhození předmětů mimo místa k tomu určená, bez ohledu na jejich rozměr a původ, např. odpadky, smetí, nedopalky cigaret, žvýkačky a zbytky potravin a jiné látky, odhození krmiva pro zvířata a ptactvo, znečištění způsobená chovanými zvířaty). Každý, kdo způsobil znečištění, je povinen jej odstranit. Vyhláška obsahuje i určité povinnosti pro způsob čištění ulic a jiných veřejných prostranství.
Porušení povinností v citované obecně závazné vyhlášce lze postihovat jako přestupek proti veřejnému pořádku nebo jako správní delikt. Ve správním řízení se dokazuje, zda osoba naplnila příslušnou skutkovou podstatu a skutečně znečistila veřejné prostranství. Pokud by však ke znečištění veřejného prostranství došlo až druhotně, vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, pravděpodobně by se o protiprávní čin nejednalo – toto by však záleželo na posouzení konkrétního případu. Obecně závazná vyhláška č. 10/2010 se týká i znečištění reklamními letáky, avšak každý případ je nutné v rámci správního řízení posuzovat jednotlivě. Formou obecně závazné vyhlášky o čistotě, vydané podle ustanovení § 10 písm. c) zákona o obcích, nelze však distribuci reklamních letáků omezit nebo zakázat.
A závěrem ještě pár poznámek k otevřeným popelnicím či kontejnerům. I zde je problém již místně řešen, jednak v návaznosti na příslušnou městskou část či přímého vlastníka. Praxe ukazuje, že s ohledem na udržení čistoty okolí, je lepší kontejnerová/popelnicová stání uzavírat před nepřízní počasí a současně uzamykat, neboť lidé žijící v bezprostředním okolí mají výrazně vyšší zájem udržovat pořádek v okolí svého bydliště. Nejen vítr však otevírá popelnice, a tak by hlavně každý občan měl být zodpovědný a po vynesení odpadků popelnici či kontejner znovu dobře uzavřít.
Za váš dotaz a podnět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
jen se zeptám,kdy se začne něco dít v prostoru kolem Národního divadla?
To,že tam na schodech za slunných dnů neustále posedávají skupinky hlučících romů,to vem čert,holt jsme si je tak vychovali,ale když je vidím,jak doslova lezou po květinovém parteru a ničí ho (o nepořádku,který tam po nich zůstane nemluvě) mě dohání až k zuřivosti!Myslíte,že to má nějaké řešení?Blíží se teplé dny,tedy i zvyšující se jejich výskyt v prostoru náměstí...Nepíši pouze za sebe,ale i za občany žijící v blízkém okolí a za ty,kteří jsou schopni si vážit kulturního dědictví nám odkázaného...
s přátelským pozdravem
Ševčík
Odpověď:
Vážený pane Ševčíku,
upřímně si vážím lidí, kterým není lhostejné, co se děje v brněnských ulicích a přejí si, aby naše město bylo čisté, krásné a příjemné pro každodenní život. Udržení pořádku v ulicích města je pak záležitostí nejen placených úklidových firem a policejních složek, ale především občanů samotných.
Ani jako primátor zdaleka nejsem spokojen s „odvrácenou“ stranou života ve středu města, tedy například s hlučícími spoluobčany, potulujícími se žebráky či bezdomovci, kteří obtěžují spořádané občany hlukem či zápachem a neváhají mnohdy ničit také majetek.
Ve spolupráci s Městskou policií Brno a jejím ředitelem průběžně připravujeme proto další opatření ke zlepšení obrazu našeho města a života slušných občanů. Zdokonalujeme např. kamerový systém, který ale rozhodně vše nezachrání a hlavně nezabrání těmto jevům. V každém případě proto vždy, pokud budete svědkem podobných záležitostí, neváhejte a okamžitě volejte linku 156. V úvahu připadá také přímo kontaktovat místně odpovědného městského strážníka, který má danou lokalitu na starost a upozornit jej na opakující se problém. Vyhledat a spojit se s ním prostřednictvím kontaktního formuláře můžete od počátku roku 2012 velmi jednoduše, prostřednictvím webových stránek Městské policie Brno (www.mpb.cz – rubrika vyhledat strážníka).
Za váš podnět a občanský zájem měnit věci k lepšímu vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den, pane primátore -v dnešním Metropolitanu je článek o naší lodní flotile na Brněnské přehradě. A že se nové lodě budou jmenovat Stuttgart a Dallas. Nejen že nové lodě vypadají jako krabice a mnoha návštěvníkům a také mně se jejich tvar a barvy nelíbí (zlaté staré, bílé, štíhlé a elegantní,lodě) ale ještě navíc se musí jmenovat po družebních městech. Zajímalo by mne zda i ve státech potažmo městech, jejichž názvy lodě ponesou, či již nesou, se také plaví lodě se jménem Brno, Praha, Bratislava.Chci vědět, proč se lodě musí takto jmenovat a kdo to vlastně vymyslel a proč jsou modře natřeny.A může-li vůbec občan mít námitky, případně návrhy k takovým věcem. Proč se nemůžeme pyšnit jménem Brno, Veveří,Svratka, Svitava,Morava,Špilberk a nemohou zůstat krásně bílé?!Asi mne odkážete na Dopravní podnik m. Brna, nebo na Odbor zahraničních vztahů, nebo ne? Je mnoho dalších věcí, které jsou momentálně důležitější a štvou mne, ale momentálně mne nadzvedlo tohle.Věra Dvořáková
Odpověď:
Vážená paní Dvořáková,
váš dotaz mne donutil tak trochu zapátrat v paměti a zavzpomínat.
Novodobá tradice pojmenovávání nových lodí po partnerských městech se datuje od roku 2008, kdy byla v Lipsku v měsíci dubnu pokřtěna tramvaj jménem Brno. Město na severozápadě Saska pojmenovávalo nové tramvaje jmény partnerských měst a zde se tak prakticky zrodila prvotní myšlenka pojmenovat i v Brně vozidla či lodě po našich partnerských městech. Již tehdy se však tramvaje v Brně s úspěchem pojmenovávaly dívčími jmény, a proto se tato myšlenka přenesla na novou lodní flotilu na Brněnské přehradě.
Zajímáte se také o to, zda se někde jinde ve světě, konkrétně v našich partnerských městech, plaví lodě např. se jménem Brno. Lodní dopravu žádné z partnerských měst ve své dopravě nemá, a tak v této oblasti není možná „reciprocita“. Vzájemná propagace partnerství má řadu podob - jak již bylo řečeno, ulice města Lipska brázdí tramvaj Brno, Stuttgart má znak se základními informacemi o městě v dlažbě uprostřed hlavní nákupní třídy v pěší zóně, jinde jsou po moravské metropoli pojmenovány ulice, např. v Rennes či ve Vídni.
Vážená paní,
ve svém dotazu vyjadřujete také názor na podobu nových lodí s tím, že se „vám modré lodě jako krabice nelíbí“. V tomto ohledu váš názor akceptuji a podotýkám, že každému se může líbit a líbí zkrátka a dobře trochu něco jiného.
Nové lodě, které za několik málo dnů vyplují na hladinu brněnského moře byly v první řadě projektovány dle současných legislativních požadavků. Dopravní podnik města Brna v této souvislosti blíže specifikoval své zadání jen týkající se požadované přepravní kapacity a také některých rozměrů, např. aby bylo možné se s lodí dostat do hangáru v přístavišti apod. Ostatní bylo záležitostí projektanta. Modré barevné provedení je pak zcela v souladu s firemní barvou DPMB a dle mého názoru nepůsobí nijak rušivě ve scenérii Brněnské přehrady. Doufám tak jen, že navzdory určité vaší nespokojenosti, na rekreační oblast Brněnské přehrady a zdejší lodní dopravu, která letos zahajuje již úctyhodnou 66. sezónu, rozhodně nezanevřete a znovu objevíte krásu a poezii této atrakce.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Vážený pane primátore a vrchní veliteli městské policie,
obracím se na vás s následujícím dotazem. Legislativa posunula psa na tzv. "živého tvora", s čímž plně souhlasím, avšak s tímto vědomím se změnilo chování jejich majitelů. O co mi jde?
Když někdo sedí na lavičce v parku či jde jen po ulici a začne na něj dorážet pes byť s náhubkem be z vodítka a vy se cítíte nepříjemně, tak po oslovení majitele vám odpoví, že ten pes má stejná práva jako já tedy ať se dám léčit. Jsem již starší a neumím se tak bránit,psa si nemohu z penze dovolit aby mne ochránil, pes jen dorážel bez štěkání, avšak od psa nikdy nevíte co můžete čekat, mě jde jen o to, že dnes je psů jako maku a práva lidí, kteří mají obavu ze psů jsou v ohrožení a vlastně by neměli chodit do parků či dvorů, kde si hrají děti, poněvadž psi mají prý stejná práva a majitelé psů se chovají jako hulváti po uporoznění, aby si přivolali psa mi vyhrožují, že zavolají policii, že já ohrožuji toho psa a jeho volný pohyb, dělal mi kolem sebe ostudu tím, že na mne pokrikoval. A tak ted se já bojím chodit do parku i po cestě do obchodu pro chleba, ponevadž vzdy narazím na velké psi, kterí sice mají náhubek, ale pohybují se bez vodítka. Bydlím na Bayerově ulici a ráda jsem chodila do parku v mezibloku. Co Vám musím napsat, nikdy jsem tam neviděla policistu. Když mají majitelé takové velké psi tak at si s nimi jezdí na cvičáky a ne že budou běhat po okolí. Vždyt i děti mohou mít z leknutí při setkání s velkým psem následky na celý život. Případy poranění psem taky nejsou zanedbatelné. Chráníme pouze zájmy majitelů psů proti ostatním lidem. Děkuji za pochopení a nápravu.
Pane primátore,
teď jsem si našla policistu a dozvěděla jsem se, že psi s náhubkem mohou pobíhat jak se jim líbí, to je ale nespravedlivé, vždyť pes jako hora může děti vystrašit či staré lidi porazit. Práva psů jsou nad práva slušných lidí, zase má Brno něco extra vůči jiným městům, ne? Kam ta společnost spěje to abych si koupila lva či co, at mám navrh at ostatní koukají, že na to mám.
S pozdravem
Eva Zelná
Odpověď:
Vážená paní Zelná,
říká se, že „pes je pouze odrazem svého pána“ a myslím si, že tento výrok říká vše. Města či obce mohou přijímat vyhlášky či nařízení, pokud však mezilidské soužití nebude postaveno na základech vzájemné tolerance, respektu a obyčejné slušnosti, ani sebelepší vyhláška a kontrola ze strany městské policie mnoho nezmůže.
Statutární město Brno přijalo v posledních letech dvě obecně závazné vyhlášky o pravidlech pro pohyb psů na veřejných prostranstvích za účelem zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jedná se obecně závaznou vyhlášku č. 21/2009 a č. 10/2011, která mění a doplňuje vyhlášku z roku 2009. Obecně závazná vyhláška č. 21/2009 s datem nabytí účinnosti 1. 1. 2010 jasně stanovuje povinnost, že osoba, doprovázející psa na veřejném prostranství je povinna mít psa na vodítku a bez vodítka je povinna ho opatřit náhubkem. Jasně je zde také konstatováno, že osoba, doprovázející psa na veřejném prostranství je povinna mít psa pod neustálým dohledem a přímým vlivem. Obecně závazná vyhláška č. 10/2011 pak jako doplnění obsahuje přesné vymezení prostor na území města Brna, kam je vstup se psy zakázán (jedná se o přesné vymezení v rámci jednotlivých MČ, nejčastěji dětská hřiště) a kde je naopak vymezen prostor pro volný pohyb psů bez náhubku a vodítka (označené jako „výběh pro psy“ nebo „psí výběh“).
Vážená paní,
ve svém emailu uvádíte, že bydlíte na Bayerově ulici a ráda jste chodila do parku v mezibloku. Jedním dechem dodáváte, že jste tam nikdy neviděla policistu. Od 1. 1. 2012 odstartoval na celém území města Brna projekt Městské policie Brno pod zjednodušeným názvem „územář“. Princip tohoto projektu je jednoduchý, každou lokalitu a ulici má na starosti konkrétní strážník, kterého si dle názvu ulice můžete vyhledat a například prostřednictvím kontaktního formuláře jej oslovit s problémem. V případě ulice Bayerova se jedná o strážnici Marcelu Vykoupilovou (www.mpb.cz – vyhledat strážníka) a doporučuji vám tedy obrátit se přímo na ni s žádostí o nápravu stavu věcí v blízkosti vašeho bydliště. Znalost problému totiž představuje první krok k možné nápravě.
Za váš dotaz a podnět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna