Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Pá 27. 7. 2012 | poděkování za odpověď
Otázka:
Dobrý večer pane primátore,
nejprve Vám děkuji za odpověď. Jsem si plně vědoma, že je to nelehká a velmi složitá situace. Přesto by mě, jako voliče ČSSD potěšilo, kdyby řešení této situace, bylo zahrnuto alespoň v jednom bodě volebního programu Vaší politické strany.
Moje myšlenka:
- vytvořit pracovní příležitost, kterou mohou vykonávat, v případě odmítnutí - omezení sociálních dávek + řešení viz. níže uvedený bod 2, není špatný záměr a současně námět pro volební období.
Domnívám se, že vytvořit pracovní příležitost je v kompetenci města a spolu se státní správou - Ministerstvem práce a sociálních věcí, dotáhnout do zdárného konce.
Ještě jednou Vám děkuji za Váš čas.
S pozdravem Jana Vlková
Odpověď:
Vážená paní Vlková,
ještě jednou vám děkuji za dotaz a zájem o celospolečenskou situaci, která v naší republice nastala.
Město Brno jako takové však nemůže dublovat pozici Úřadu práce a MPSV, nevytváří pracovní místa, ale může podporovat jejich vytváření např. budováním průmyslových zón, podporou rozvoje nových firem, příchodu nových investorů do města apod. Město Brno současně podporovalo a podporuje vznik tzv. velkých vědecko-výzkumných center excelence, jako jsou například Středoevropský technologický institut CEITEC nebo Centrum klinického výzkumu ICRC, a dalších velkých projektů financovaných z prostředků EU.
Investice města směřují také do technické a dopravní infrastruktury, která je pro úspěšný rozvoj podnikání a následné zaměstnanosti velmi důležitá. V roce 2010 bylo Brno oceněno za svou strategii získávání přímých zahraničních investic prvním místem v rámci východní Evropy v soutěži Cities of the Future (organizuje Financial Times). Že jdeme správným směrem, potvrzuje nejen znovuocenění v této soutěži v roce 2012, ale i průběžný zájem investorů o Brno, který městu pomáhá držet na uzdě hrozící nezaměstnanost, a to i v této ekonomicky složité době.
ČSSD ve svém volebním programu deklaruje podporu a rozvoj zaměstnanosti. V rámci města Brna se podařila uskutečnit řada projektů, které již přinesly či v budoucnu přinesou nové pracovní pozice a příležitosti.
S přátelským pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor statutárního města Brna
St 25. 7. 2012 | Centrum Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore.
Nevím, kdy jste se naposledy prošel centrem Brna. Já jsem to udělal tento pátek v podvečer, kdy tam již bylo málo lidí a já mohl více vnímat stav. Prošel jsem část, která by měla být asi nejatraktivnější. To je hlavní nádraží, Masarykova, náměstí Svobody a Česká. Začnu hned hlavním nádražím. Přístřešky u šalin smrdí močí, a existence sedící na lavičkách jsou už od pohledu odpudivé. Docela tristní vstupní brána do centra města. Masarykovou, kde hned vespod jsou obchody s levným zbožím,naproti obchody vietnamských obchodníků taky nepovažuji za něco reprezentující naše město. Po příchodu na náměstí Svobody jsem musel uskakovat taxíkům. Jejich koncentrace je taková, že mimo náměstí jsou jimi přeplněny i sousední ulice, (Zámečnická, Středova, ...). Politiky, kteří podlehnou nějaké lobby, považuji za slabochy nebo zkorumpované. Existence na lavičkách byly podobné těm u nádraží. A budu pokračovat ulicí Českou. Pohled na Stopkovu pivnici, když zvednu hlavu je šokující. Historická budova má zvláštní moderní nástavbu, naproti dům Levné knihy svým vzhledem taky městu reklamu nedělá a končím domem, (bývalá hospoda U Brychty) další hrůza. Za celou dobu než jsem tuto trasu jsem nepotkal jediného městského policistu. Vidím je spíše u Žebětínského rybníka a v jiných zákoutích, nevím, jestli počítají labutě nebo co je jejich hlavní náplní činnosti. Promiňte mi tato kritická slova, ale tento hrozný stav nastal za vašeho působení na radnici. Na závěr bych vás poprosil, aby jste mi nedělal výčet, co vše se za vašeho primátorování vybudovalo, ale jak vnímáte vy mnou popsanou lokalitu, případně, chystá-li se náprava. Rád bych svoje město viděl v přívětivějším světle, na tom se doufám shodneme.
Děkuji za odpověď a přeji pohodové prázdniny.
Odpověď:
Vážený pane Stehlíčku,
před několika málo dny jste mi poslal svůj email a v něm mě doslova zahrnul kritikou za vše, co se děje v centru našeho města. Úvodem se mne ptáte, kdy jsem se naposledy prošel centrem Brna. Mohu vás ubezpečit, že podobnou trasu městem absolvuji celkem pravidelně, neboť se zde pohybuji prakticky denně, a to nejen proto, že zde sídlí Magistrát města Brna, ale také proto, že v městské části Brno-střed přímo bydlím. S některými připomínkami se tak zcela a bez problémů ztotožňuji, některé beru vážně a s některými prostě a jednoduše souhlasit nemohu třeba proto, že se jedná o „ neblahé dědictví“ od mých předchůdců.
Například lokalita přednádražního prostoru. Objekt bývalého kasina vyhořel v lednu roku 2002 (tedy několik let před mým nástupem do primátorského křesla) a ruina byla dlouhá léta útočištěm sociálně nepřizpůsobivých občanů a souhlasím, že i velmi nedůstojným místem v centru moravské metropole. Řešení však nebylo úplně jednoduché, neboť Brno bylo jedním ze spoluvlastníků a majetkové spory řešil dlouhá léta soud. Až v roce 2011 se konečně podařilo dosáhnout dohody a nový, výlučný soukromý vlastník okamžitě přistoupil k avizované rekonstrukci. Již na podzim letošního roku (1. 11. 2012) nabídne nová podoba osmipodlažního domu s originální fasádou atrium s obchody, restauracemi či supermarketem. Jsem rád, že po náročném vyjednávání se konečně prostor před hlavním nádražím díky moderní stavbě oživí a hlavně zkulturní.
Ve svém emailu mě prosíte, abych nedělal výčet toho, co vše se za mého primátorování vybudovalo. Správný účet obsahuje ale vždy nejen minusy, ale i plusy. Jen od roku 2009, kdy došlo postupně k rekonstrukci Husovy ulice, Moravského náměstí vč. ul. Běhounské, Joštovy I. a II. etapy, investovalo město do opravy centrální části Brna 747 mil. Kč. V tisíciletých dějinách Brna nenajdete takový příklad opravy historického jádra města. Kompletně zrekonstruovaná a rozšířená Hvězdárna a planetárium Brno (celkové náklady 92,4 milionu korun) se po roce znovu otevřela veřejnosti na podzim 2011 jako moderní instituce 21. století, multivizuální centrum, vybavené nejnovějšími technologiemi. Sportovní hala Rondo se díky rekonstrukci za celkem 400 milionů korun proměnila v moderní víceúčelovou halu. Zcela nový bazén a první aquapark za 211 mil. Kč byl veřejnosti otevřen v brněnských Kohoutovicích na jaře roku 2010 a město Brno odkoupilo také od soukromého vlastníka chátrají jediný 50metrový bazén za Lužánkami a investovalo do jeho modernizace další desítky milionů korun. Občanům i turistům bylo zpřístupněno unikátní brněnské podzemí, tedy konkrétně sklepení domu mincmistrů, Labyrint pod Zelným trhem a kostnice u sv. Jakuba. V měsíci dubnu letošního roku byla dokončena kompletní rekonstrukce parku Lužánky, a to za téměř 39 milionů korun. K tomu nové expozice v brněnské zoo, např. Beringie, rekonstrukce a přístavba divadla Radost, probíhající rekonstrukce Janáčkova divadla již za stovky milionů korun, nové Muzeum loutek či právě probíhající rekonstrukce Jižního křídla hradu Špilberk. Pokud používáte městskou hromadnou dopravu, určitě jste zaregistroval také rozsáhlou obnovu vozového parku. Nemohu také nezmínit naše brněnské moře a zejména úspěch v podobě čisté vody, to vše je totiž výsledkem usilovné několikaleté práce a investovaných stovek milionů korun. A rozhodně bych mohl ještě dlouho pokračovat a doplnit počty dokončených kilometrů cyklostezek, částečnou rekonstrukci Úrazové nemocnice, podporu kulturních festivalů, včetně těch nových, jako je např. Divadelní svět.
Jsem přesvědčen, že se za tento neúplný výčet toho, co se za mého více jak pětiletého působení ve funkci vybudovalo vůbec nemusím stydět, ale stejně tak moc dobře vím, že je ještě řada věcí, které pozitivnímu obrazu našeho města příliš neprospívají. Nový ředitel Městské policie JUDr. Přikryl dostal jednoznačný pokyn k většímu dohledu nad dodržováním zákona a městských vyhlášek, např. ve vámi zmiňované lokalitě hlavního nádraží či na náměstí Svobody. Nejsem také například spokojen s tržnicemi v podchodu u hlavního nádraží, zde však situaci postupně řešíme dalším neprodlužováním nájemních smluv.
Za váš dotaz a názor vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 25. 7. 2012 | Areál bývalé věznice na ulici Cejl
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
Rád bych se touto cestou zeptal na plány města s areál bývalé věznice na ulici Cejl.
předem děkuji za odpoveď
Odpověď:
Vážený pane Fišere,
objekt bývalé věznice na ulici Cejl byl skutečně řadu let prakticky nevyužíván, nová koncepce využití daného objektu je ale již na stole a v budoucnu by se tak toto místo mohlo stát centrem kreativních průmyslů. Projekt, který je součástí Regionální inovační strategie Jihomoravské koncepce 3 a Koncepce ekonomického rozvoje města Brna má za sebou již první malé krůčky.
Myšlenka vytvořit v Brně kreativní centrum byla diskutována se zástupci kreativních oborů (např. architektura, design, oděvní návrhářství, fotografie, malba, hudba či tanec) už v roce 2009. Smyslem tohoto projektu je především vytvořit podmínky, aby se mohli talentovaní lidé v Brně realizovat a neodcházeli tvořit jinam. Centrum by mělo propojit zástupce různých profesí mezi sebou a pomoci jim navázat kontakt s různými institucemi, školami, firmami apod. Důležitá je také udržitelnost projektu, centrum by mělo fungovat řadu let, aniž by plány umělců ohrozily záměry soukromých vlastníků objektů, v nichž mají nyní své ateliéry. Centrum by mělo sloužit jak začínajícím absolventům uměleckých škol a podnikatelům v kreativních průmyslech, tak dalším tvořivým lidem, kteří zde budou chtít realizovat své aktivity a předávat zkušenosti. A samozřejmě by mělo být otevřeno široké veřejnosti. Kreativní centrum by tak v budoucnosti mělo sloužit nejen začínajícím podnikatelům v kreativních průmyslech, ale i jako centrum pro podporu volného umění. Součástí původní vize jsou i nájemní ateliéry, galerie, prostory pro vzdělávací aktivity nebo hostel a důležité budou společné prostory pro širokou veřejnost, např. kavárna či restaurace.
V současné době probíhá ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem tvorba ucelené koncepce centra Kreativní centrum Brno, která by měla být zpracována do poloviny roku 2013. Součástí studie bude mimo jiné také rozsáhlý kvantitativní a kvalitativní průzkum, který by měl pomoci přesně zjistit situaci na trhu. Studie také vytipuje možné zdroje financování. Dokument vznikne ve více variantách a měl by být obecný, vhodný pro jakoukoliv lokalitu. Podle výsledků stavebně-technického průzkumu vytipovaného budoucího sídla – káznice na ulici Cejl – se projekt „ušije“ na míru konkrétní lokalitě, která byla vytipována jako vhodná. Objekt o ploše více než 10 000 m² je však nyní ve špatném technickém stavu, který neumožňuje bezpečný pohyb v objektu a prostory tedy nelze nabízet ihned k pronájmu. Proto bude realizován stavebně-technický průzkum, který zjistí stav budovy a odpoví na otázku, zda je umístění kreativního centra v objektu káznice a za jakých podmínek možné.
Vážený pane,
plány, týkající se využití objektu se již připravují a první akce zde dokonce již proběhly. Například již v roce 2010 se zde uskutečnila výstava Městské zásahy, mezinárodní workshop pro studenty a profesory Fakulty architektury ve Florencii, Nancy, Saarbrűckenu a Brna na téma Přeměna káznice na kreativní centrum, výstava soutěžních návrhů „Římské náměstí“ či mezinárodní konference Kreativní Brno – role kreativity v rozvoji měst. O rok později se zde kromě jiných uskutečnilo například scénické čtení Divadla Feste v rámci festivalu YouGokvěten 2011, workshopy studentů architektury a výstava fotografických prací školy Photogenia a Skupiny 28. V současné době má objekt v pronájmu Městská policie Brno a objekt je pro veřejnost dokud neproběhne jeho stavebně-technický průzkum nepřístupný.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Ne 22. 7. 2012 | všeobecný dotaz
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
zajímalo by mě, jestli někoho zajímá sociální problematika, která skutečně trápí obyvatele nejen města Brna. Jak je možné, že je tu spousta obyvatel, které nepracují, žijí ze sociálních dávek,které pobírají na děti. Jejich neustálé výmluvy, že je nikdo nezaměstná. Podnik, ve kterém pracuji je na ulici, kde se těchto lidí vyskytuje příliš mnoho, proto mohu hodnotit jejich chování. Děti běhají mezi auty, když cestují veřejnou dopravou, křičí, jsou velmi nevychovaní, vráží do lidí, revizoři i všichni ostatní se jich bojí, aby jim něco řekli, protože se bojí co by jim udělali. Vrchol všeho je, že ze sociálních dávek si mohou v poklidu žít, pracovat na dalších nevychovaných dětech. A věřte, že jsou si moc dobře vědomi, že nad nimi je neviditelná ochranná ruka, která se bojí EU.
1)Proč jim město nepřidělí práci, tak jak tomu bylo v minulosti. Práci, kterou by mohli vykonávat, obsazují cizinci.
2) Proč stát nezruší finanční prostředky a nenahradí je balíčky, které se přidělují v hmotné nouzi + stravenky. Jsou armády spásy, kde mohou dostat oblečení, a když se jim to nebude líbit ať si jdou vydělat peníze,tak jako my. Však i léky, ošetření mají zdarma, na rozdíl od pracujících. Nic je k práci nemotivuje.
3)Viděl jste někdy, aby byl někdo z této skupiny bezdomovec? Já ne, a proč? Protože tato skupina lidí má nárok na byt, který je jim jako sociálně slabé skupině hrazen. Není řešení je přesídlit na okraj Brna, aby se revitalizovalo město. To, aby jsme si všude natáhli dvojitý plot vysoký do nebe. A co komunální odpad? Také platí stát?
4) A nyní, myslíte, že je něco bude motivovat k práci? Zkuste počítat. Kolik se narodí dětí do rodiny, která nedostává tyto dávky, a kolik této skupině. Řeší se důchody, ale počítá někdo s tím, že tyto skupiny nikdy nebudou daně odvádět? Tento stát podporuje špatnou skupinu lidí. Spousta mladých lidí si nemůže dovolit mít děti nebo až později, a to jen jedno. Z 10 tisíc, když máte zaplatit potřebné výdaje, si nemůžete dovolit téměř nic. My si musíme koupi šalinkartu, platit lékaře, léky, komunální odpad, aj. Pane Onderko, nad touto skupinou je již ochranná ruka jak jsem již uvedla a kdo pomůže nám? Já nechci ze svých daní platit někoho, kdo může pracovat a nepracuje a jsme jim k smíchu. Než budete vytvářet volební program zamyslete se nad touto problematikou. Nevím, co ještě náš národ vydrží. Já to vidím jako diskriminaci nás pracujících.
Nepředpokládám, že můžete tuto problematiku sám vyřešit, ale rozhodla jsem se Vám napsat po přečtení novin BRNĚNSKÝ METROPOLITAN, kdy člen zastupitelstva pan Mojmír Vlašín napsal: Lidé se málo zajímají o obecní záležitosti. Je to lhostejnost?....
Ne není to lhostejnost, je to strach, beznaděj a pracovní vytížení. Více méně píši, abych projevila pocit můj i spousty dalších lidí.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Jana Vlková
Odpověď:
Vážená paní Vlková,
děkuji za Váš dotaz a také vyjádření názoru na současnou situaci nejen v ČR, ale i v našem městě. Máte jistě pravdu, jak v závěru svého e-mailu píšete, že mnoho občanů je již znechuceno, lhostejno k obecním záležitostem, ať již z důvodů pracovní vytíženosti či z pocitu bezmoci s tímto stavem cokoli udělat.
Chápu rozhořčení, které panuje mezi pracujícími občany. Bohužel „otěže“ této na obě strany zapeklité situace v rukou nedrží samospráva měst, nýbrž státní správa, tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má tuto problematiku ve své gesci. Nerad bych se dostal k paušalizování jednotlivých skupin obyvatel. Házení všech do jednoho pytle nikdy nefungovalo. Věřím, že spousta jednotlivců minoritní skupiny, o které se zmiňujete, skutečně pracuje či práci hledá, ale nejsem schopen rozklíčovat statistickou velikost této skupiny.
Motivace, která vede každého k občana k seberealizaci prostřednictvím práce je svoboda a nezávislost. Proto věřím, že spoléhání se jen na to, kolik zplodím dětí, za které dostanu sociální dávky, je či v brzké budoucnosti bude už jen přežitek.
Vážená paní,
dovolte mi abych vám v závěru ještě jednou poděkoval za váš pohled na věc a za vaši interpelaci. Jsem rád za každý podnět, který se ke mně dostane. Jak sama píšete, v dnešní době již lidé rezignovali na to upozorňovat na chyby či věci, se kterými nejsou schopni ani ochotni se ztotožnit.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 19. 7. 2012 | oprava Pionýrské
Otázka:
Dobrý den, vážený pane primátore,
můžete mi prosím potvrdit nebo vyvrátit tento článek http://brno.idnes.cz/opravy-a-kolony-na-silnicich-v-centru-brna-fi2-/brno-zpravy.aspx?c=A120717_1804786_brno-zpravy_dmk - píše se v něm, že Pionýrská ulice se bude opravovat do října! Přitom na webu Brna http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/ulice-pionyrska-bude-uzavrena/ jsem objevil v tiskové zprávě, že bude zavřena do konce září...
Můžete mi prosím vysvětlit, zda jde jen o to, že novináří mají mylné informace nebo se vážně rekonstrukce Pionýrské protáhne oproti harmonogramu? A pokud ano, dostane za to firma nějaké penále? Já bych se za to kdyžtak přimlouval, protože Dopravní podnik jistě musí být nadšen z toho, že stavbou může projet jen jeden trolejbus a vznikají tak zpoždění...
S pozdravem
Miroslav Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
stále platí smluvní termín dokončení stavby „Brno, Pionýrská – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“ 28. září 2012 a k tomuto termínu budou stavební práce v důležité brněnské ulici Pionýrská zhotovitelem dokončeny.
K vašemu dotazu tak mohu pouze uvést, že rekonstrukce se oproti plánovanému harmonogramu neprotáhne, novináři mají správné informace, jejich interpretace je však vždy závislá na tom, jak se tematicky aktuálně hodí. V tomto okamžiku vám však ještě nedokážu říct, zda se ulice Pionýrská otevře zcela pro veřejnou i městskou dopravu již v sobotu 29. září nebo třeba až v pondělí 1. října, neboť po dokončení rekonstrukce bude třeba ještě uvést do původního stavu např. dopravní značení atd.
A závěrem poslední poznámka k vašemu dotazu – každá uzavřená smlouva obsahuje vždy i případné sankce, pokud by nebyla dodržena například lhůta plnění či kvalita práce. Tyto sankce se týkají samozřejmě obou stran, které smlouvu uzavírají, tedy jak objednatele, tak i zhotovitele. Mohu vás ubezpečit, že při nakládání s veřejnými prostředky zodpovídám kromě jiného i za jejich efektivní využití a v případě nedodržení smlouvy je vymáhání sankcí jednoznačně na místě.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Čt 12. 7. 2012 | Nesehnutí, Brnění
Otázka:
Pane primátore,
obecně nejsem příliš spokojen co se v našem městě v posledních měsících děje. Dle mého názoru Brno již delší dobu investuje stále méně, a je to vidět! Nakonec čísla mluví jasně... Nicméně, musím Vám poděkovat za jednu věc, kterou jste učinil. A to je sebrání příspěvků neziskovým organizacím, jako jsou například Nesehnutí, či Brnění. Náplň těchto hnutí je totiž opravdu doslova pouze bořit a ničit projekty, které vymyslel někdo jiný. Nic jiného. Takto jsme ze svých daní platili lidi, kteří paralyzovali rozvoj našeho města. A to rozhodně nebylo v pořádku. Myslím, že Brno tedy udělalo rozhodně dobře, když schválilo podmínku, která říká, že hnutí dostane příspěvek pouze tehdy, když se s městem nesoudí.
Ještě jednou děkuji, věřím že pro rozvoj Brna to bude mít jedině přínos,
Jan Adamec
Odpověď:
Milý Honzo,
jak jsem již v minulosti v korespondenci s tebou zmiňoval, těší mě tvůj zájem o veřejné věci, ale v tomto případě rozhodně nemohu souhlasit s některými tvými názory (např. „sebrání příspěvků neziskovým organizacím“) a zejména zobecňujícími negativními výroky, týkajícími se činnosti neziskových organizací.
Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání dne 19. června 2012 po delší diskusi skutečně schválilo nové Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna a současně zrušilo ty původní, schválené na jednání ZMB dne 2. září 2003. Důvod, proč se Zastupitelstvo města Brna po letech znovu zabývalo touto otázkou je jednoduchý. Dosavadní praxe totiž ukázala nedostatky, které by bylo vhodné upravit. Jednalo se zejména o pojmy vypořádané závazky či bezdlužnost, jehož nejasnost byla právě zásadám zejména vytýkána. Jen pro formu dodávám, že schválené „nové“ zásady platí pro všechny žadatele bez rozdílu a jejich cílem není v žádném případě diskriminace či zvýhodnění některých žadatelů.
Účelem těchto Zásad je obecně stanovit základní rámec pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna právnickým a fyzickým osobám a dotací se pak konkrétně rozumí poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu města právnickým či fyzickým osobám na stanovený účel, tedy program, projekt, činnost, službu nebo jinou aktivitu, která doplňuje nabídku města v dané oblasti a také na aktivity, na jejichž realizaci a rozvoji má město zájem. Mezi nejčastějšími žadateli jsou nestátní neziskové organizace, které si kladou za cíl obecně prospěšnou činnost a jejichž aktivity dle Světové banky „zmírňují utrpení, podporují zájmy chudých, chrání životní prostředí, poskytují základní sociální služby nebo vedou k rozvoji komunit“. V České republice se těší v tomto smyslu velké publicitě zejména ekologické organizace, lidsko právní organizace a také organizace, starající se o potřebné, např. hendikepované či mentálně postižené atd.
Osobně považuji činnost těchto organizací za prospěšnou a dle možností je také podporuji (např. DebRa, Vodicí pes a další).V případě některých organizací či sdružení se však stejně jako ty nemohu aspoň občas zbavit vnitřního dojmu, že kromě formálního poslání sledují i osobní či neformální cíle a ambice a v konečném důsledku jejich činnost přináší i konkrétní, přesně vyčíslitelné finanční ztráty, viz. například zastavení stavby tunelů Dobrovského na několik měsíců. V tomto smyslu se však musím jako představitel města řídit jen a jen zákonnými postupy a osobní dojem není rozhodující.
Co říci závěrem? Nové Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna kromě výše uvedeného pod bodem 4. jasně konstatují, že na poskytnutí dotace není právní nárok. A tak jak bude ubývat finančních prostředků města (doba rozhodně není příznivá), bude zřejmě přibývat i rádoby nespokojených žadatelů, jejichž program či projekt podporu města Brna prostě nezískal.
Za dotaz děkuji a přeji pohodové prázdniny.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna