Otázka:
Vážený pane primátore, v lokalitě Duhová pole v Řečkovicích jsou postavené byty, zřejmě ne moc obydlené. Jedná se mi o to, že moje bývalá nadřízená-35let si vybrala byt a nyní jsou jí drženy peníze(zřejmě hypotéka) v bance a v Olomouci, kde nyní sídlí a pracuje musí být v podnájmu, než se tato věc vyřeší. Ráda bych jí pomohla. Na moje doporučení, aby si našla vlastní bydlení a nežila v podnájmu dopadla takto.
Jinak nejsem velký kritik, ale tramvajová zastávka u vlakového nádraží se mi nelíbí delší dobu. Možná vydláždění jako na české, by jinak vypadalo. V neděli ráno plno odpadků a bezdomovci-chudáci, ti jsou tam denně. Je to docela smutný pohled. S pozdravem Majerová Pavla (48)
Odpověď:
Vážená paní Majerová,
upřímně řečeno jsem z vašeho dotazu mírně rozpačitý, protože zcela nerozumím tomu, na co se mne ptáte a hlavně jak vám mohu já poradit či pomoci. Také jsem přesvědčen o tom, že vámi prezentované informace zřejmě nejsou kompletní, a tak se celý problém hodnotí z mého úhlu pohledu velmi složitě a zřejmě i neobjektivně .
Záležitost koupě bytu do osobního vlastnictví vaší bývalé nadřízené je přitom čistě její soukromou záležitostí, včetně řešení otázky financování a postupu. Rozumím však tomu, že cítíte vnitřně nějaký částečný spolupodíl viny na současné situaci, ale ruku na srdce, poskytnout radu a svůj názor je kamarádské, konečné rozhodnutí a odpovědnost za uskutečněný krok pak musí nést již každý dospělý člověk sám. Možná by ale mohlo pomoci vaší nadřízené obrátit se např. na firemního ombudsmana, což je funkce dnes již zcela běžná ve velkých firmách, včetně bank (Komerční banka, Česká spořitelna a další). Na ombudsmana se tak může obrátit klient, pokud není spokojen s řešením své záležitosti či stížnosti. Rozhodnutí ombudsmana není přitom pro žádnou ze stran závazné, nicméně v rámci smírčí procedury se snaží strany toto rozhodnutí případně respektovat. A pokud ani toto nepomůže (za předpokladu, že problém koupě bytu je ve financování), může se vaše nadřízená obrátit o pomoc i na finančního arbitra, což je mimosoudní orgán k řešení sporů, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi, a to výlučně na návrh zákazníka (spotřebitele). Institut finančního arbitra byl v České republice zřízen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie. To vše může sice trvat i další týdny, ale já jsem v hloubi duše optimista a tak věřím, že navzdory počátečním problémům vše nakonec dobře dopadne.
Vážená paní,
v druhé části vašeho emailu se zmiňujete současně také o nevzhledné tramvajové zastávce u vlakového nádraží. Nevím sice, kterou tramvajovou zastávku máte na mysli, ale jejich správu, (z 95 %) včetně úklidu má na starosti Dopravní podnik města Brna. Se svým podnětem se proto přímo případně obraťte na DPMB, a.s. (dpmb@dpmb.cz).
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den,
chtěl bych se Vás zeptat, zdali město Brno zvažuje, nebo bude zvažovat nainstalování tzn. "chytrých" semaforů, které umí odpočítávat čas do změny stavu, alespoň na těch frekventovanějších místech. Prahu jeden takovýto semafor přijde na 10.000 Kč, což není zas tak velká částka na to, aby se dva nebo tři semafory nenainstalovaly a nezjistilo se, jestli je to dobrá investice nebo ne. Co jsem se takto bavil s lidmi, nenašla se osoba, které by se tento nápad nezamlouval.
Odpověď:
Dobrý den, pane Smutný,
zaujalo vás téma „chytrých semaforů“ a jak je vidět, toto téma provází i velká mediální oslavná podpora. Je však třeba říci, že pod pojmem „chytrý semafor“ se může skrývat mnoho variant od té, kterou zmiňujete např. vy, kdy semafor odpočítává sekundy do změny stavu nebo třeba také ta, která donutí rychlé řidiče ke zpomalení. Názory odborníků však jednoznačné zdaleka nejsou. Např. zpomalení dopravy sebou nese zvýšený hluk a množství exhalací, tato problematika také zatím postrádá potřebnou oporu v oblasti legislativy.
Ve městě Brně jsme se již před lety vydali jinou cestou řízení dopravy, a to za pomoci světelného signalizačního zařízení (SSZ) v režimu tzv. dopravně závislého řízení (dynamického), kdy intenzita dopravy v dané lokalitě má vliv na svit jednotlivých signálních skupin. Již od roku 2003 byla do provozu uvedena preference městské hromadné dopravy na křižovatkách řízených SSZ pomocí řídícího a informačního systému (RIS), který by nemohl pracovat bez dopravně závislého řízení SSZ. V tomto režimu je ve městě Brně k dnešnímu dni provozováno 58 SSZ ve městě Brně. Frekventovaná místa ve městě Brně jsou tak osazena dynamickým řízením doplněným preferencí MHD, což je bezesporu vyšší stupeň „chytrosti semaforů“ než pouhé odpočítávání sekund pro chodce. Zavedením „chytrých semaforů“ ve smyslu pouhého odpočítávání chodeckého signálu by tak byl efekt dynamického řízení a preference MHD degradován. Dynamické (dopravně závislé) řízení bohužel není na první, laický pohled patrné a snad ani příliš obecně známé. Podstatné ale je, že v Brně již několik let dobře slouží. V současné době tak proto ve městě Brně neuvažujeme o instalaci nových zařízení ve smyslu „chytrých semaforů“, a to nejen z důvodů technických, ale i legislativních a ekonomických.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Děkuji všem, kteří se zasloužili o dobrou kvalitu vody v přehradě a řece Svratce, kde se koupu už 35 let. Dlužno podotknout, že bez ohledu na barvu vody a nikdy jsem zdravotní problémy neměl. Děkuji přesto za opatření, která se udělala a vrátila život do rekreační oblasti přehrady. Držím všem palce:)
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
velmi mne potěšil váš děkovný email, ve kterém oceňujete výsledek mnohaletého úsilí a investovaných stovek milionů korun. Brněnská přehrada, naše „moře“, ke kterému se dá přijet šalinou, díky úspěšnému boji s „vodním květem“ neboli sinicemi opět po letech skutečně vzkvétá.
Údolní nádrž dříve zvaná Kníničská byla na řece Svratce vybudována v letech 1936 – 1940 a s jejím rekreačním využíváním se začalo hned po válce. Rozlehlé pláže s dobrým přístupem k vodě, lodní doprava a krásné okolní lesy lákaly vždy na brněnský „prygl“ tisíce lidí. Nejoblíbenější novodobou akcí na přehradě se pak staly každoroční přehlídky ohňostrojů, pořádané v rámci festivalu Ignis Brunensis vždy na přelomu měsíce května a června.
Velká koncentrace rekreantů však přinesla přehradě problémy v podobě zhoršené kvality vody, k níž přispívají bohužel také obce nad přehradou, a to vypouštěním splašků přímo do řeky. Se stoupajícím znečištěním se začal ve vodě vyskytovat vodní květ (sinice), který uvolňuje nebezpečné toxiny. Po roce 2000 již množství sinic ohrožovalo celou letní sezónu, a proto bylo přistoupeno k realizaci opatření v rámci projektu Čisté povodí Svratky.
Od roku 2007 byl na břehy odpuštěné přehrady letecky aplikován vápenný hydrát, koncem června 2009 došlo k odpuštění přehrady o 10 metrů a odkrytí běžně zatopené plochy velikosti cca 130 ha. Byly zde odstraněny odpadky a vzrostlá biomasa a již v březnu 2010 byla přehrada opět napuštěna. Tím to celé zdaleka neskončilo – v roce 2010 byl zahájen provoz 20 aeračních věží, které šetrně promíchávají a okysličují vodu, v horní části přehrady je navíc do vody přidáván roztok síranu železitého, který má schopnost srážet fosfor – hlavní živinu pro sinice. Upravena byla i rybí osádka a všechna tato opatření přinesla kýžený efekt navzdory mnohým pochybovačům. Celý projekt za 144 milionů korun bude ukončen koncem roku 2012. Tím však rozhodně nic zdaleka nekončí. Rekreanti zde si zaslouží nejen čistou vodu, která je základ, ale také kvalitnější zázemí. Projekt s názvem Brněnská přehrada pro veřejnou rekreaci přinese v letech 2012 – 2014 nové hygienické vybavení včetně veřejných WC a převlékáren. Rekonstrukce se dočkají stávající rekreační prvky a doplněny budou prvky nové, např. betonové stoly pro stolní tenis, venkovní posilovací stroje či trampolíny. Tento projekt s investicí 14 milionů korun schválilo již v dubnu Zastupitelstvo město Brna, téměř 10 milionů korun má město v plánu čerpat z evropských fondů.
Za vaše poděkování a ocenění mnohaleté práci děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna