Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Po 24. 9. 2012 | Nespokojenost s děním v Brně
Otázka:
Pane primátore,
jak jsem Vám již několikrát napsal, moje město je pro mně srdeční záležitostí. Proto Vám píši mírně nešťastný z toho, co se v tom našem Brně děje. Prosím Vás o stručné vysvětlení následujících, pro mě (a nejsem sám) naprosto nepochopitelných, záležitostí. Věřte mi, že jsem obeznámen se všemi okolnostmi složité finanční situace jak v naší zemi, tak v kraji a samozřejmě i v Brně. Vím o propadu daňových příjmů v roce 2009 následkem celosvětové krize, vím, že v letech 2010-2011 se tyto příjmy tak, tak držely, a že letos to nebude o nic lepší a také to, že příští rok díky "geniálnímu" návrhu našeho "nejlepšího" ministra financí Brno přijde o stovky milionů, což si rozhodně nezaslouží. Ale pojďme k dotazům: 1) Když jsem přejížděl Dornych, musel jsem uronit slzu. Nový asfalt, koleje a miliony korun vyhozené oknem, jen kvůli neschopnosti radnice sehnat finanční prostředky na přesunutí kolejí z jmenované ulice na Plotní. Vím, že koleje byly v katastrofálním stavu. Ale také jsem obeznámen s tím, že měly vydržet do roku 2016, kdy se měly tyto dvě ulice otevřít ve zcela novém kabátě. Chyba je tedy rozhodně na straně vedení města, jelikož není schopno získat alespoň dotace, když už nemůže tuto akci zainvestovat samo. 2) To stejné v bledě modrém - Mendlovo náměstí. Místo toho, aby jste zabrali a zajistili finance na celkovou regeneraci, jste vzdali i toto. Vyřešili jste to tak, aby jste nemuseli proto nic moc udělat... 3) Stále klesající investice ze strany města. Podívejme se na investiční výdaje v průběhu let: 2004 - 5,58 mld., 2006 - 3,97 mld., 2008 - 3,32 mld., 2011 - 2,83 mld. Tyto čísla mě doslova děsí, jelikož provozní výdaje zjevně vytlačují investice do budoucnosti našeho města. Myslíte, že je to správná cesta pro naše město? 4) Nezaměstnanost ve městě jako je Brno, by dle mého názoru neměla být vysoká jako je ta celostátní - řekněme 8%. Já chápu, že k tomu částečně přispívá to, že Brno je opravdu nevídaně velké vysokoškolské město, ale jaké kroky konkrétně radnice podniká k alespoň mírnému snižování nezaměstnanosti? 5) Parkovací dům Panenská + rekonstrukce Dominikánského náměstí a Orlí. Vím, že se zřejmě brzy rozjede stavba parkovacího domu na Kobližné a u Janáčkova divadla. Ale co Panenská, kvůli které je Dominikánské náměstí takové jaké je a Jalta neprodejná!!?? Troufnete si říci datum výstavby tohoto domu? Zároveň bych se rád dozvěděl, jak je to s rekonstrukcí České (popř. Solniční) a výstavbou Janáčkova kulturního centra. Je zařazena tato výstavba alespoň v dlouhodobém horizontu ve strategii města? 6) Jižní centrum... O najmutí muže do Bruselu vím, nyní nemám ani tak na mysli nádraží, protože to je ve hvězdách, ale nějaké ostatní projekty projekty. Vím, že investorem není město, ale primátor by měl přeci vědět nejlépe a zároveň být v kontaktu s investory, kdy se v jeho městě začne konečně stavět Aupark, Palác Trnitá či H-Park. Po dostavbě AZ Toweru by se zřejmě výstavba v této části města totiž docela zastavila...
Pane primátore, už kvůli městu, které mám nade všechno rád, Vám přeji co nejvíce úspěchu. Domnívám se, že si to Brno zaslouží, předem děkuji za odpovědi,
Jan Adamec
Odpověď:
Milý Honzo,
před několika málo dny jsem obdržel od tebe dopis, ve kterém mě doslova zahrnuješ otázkami z oblastí ekonomika, rozvoj, investice či nezaměstnanost. Jak sám píšeš, jsi mírně nešťastný z toho, co se v našem Brně děje a prosíš o vysvětlení. Ptáš se například, zda a kdy bude přeložena tramvajová doprava z Dornychu na Plotní, zda se dočká opravy Mendlovo náměstí, kdy se konečně rozběhne stavba parkovacího domu na Panenské či jaké kroky podniká radnice k alespoň mírnému snižování nezaměstnanosti. A kladeš i další a další otázky. Jen na úvod bych chtěl říci, že ani já nejsem úplně spokojený s tím, jak se některé projekty realizují či spíše nerealizují. Ze své bohaté zkušenosti v čele radnice však vím, že problémy byly vždy, jsou a bylo by naivní si myslet, že v budoucnosti nebudou. Snažím se je ale řešit a odhodlanost a vytrvalost mi rozhodně nechybí.
Investice. Ano, Brno má méně peněz na investice, to je nesporný fakt. V projektech ale rozhodně pokračuje. Daňová výnosnost klesá a příjmy města Brna se během hospodářské krize stále snižují. V září projednalo Zastupitelstvo města Brna návrh bilance zdrojů města pro příští rok. Navržené, tedy předpokládané zdroje roku 2013 mají ve srovnání s letošním rokem klesnout o 1,9 miliardy korun, tedy o 15,8 % a jak sám moc dobře víš, k tomu díky „geniálnímu návrhu nejlepšího ministra financí“ Brno přijde každý rok o dalších 250 milionů. To byly ty špatné zprávy a nyní ty lepší. Brno stále snižuje svou zadluženost – v roce 2008 mělo dluhy ve výši 7,6 miliardy korun, letos 5,8 miliardy. A zopakuji jen, co jsem deklaroval a na čem trvám – zadlužování města není řešení. Půjčovat si peníze a „žít na dluh“ považuji za krajně nezodpovědné.
Se začátkem školního roku se otevřela v Žebětíně nová základní škola, která nahradila již kapacitně ani hygienicky nevyhovující ZŠ Křivánkovo náměstí. Novostavba základní školy, prakticky jediné školy, která po revoluci „vyrostla v Brně na zelené louce“ si vyžádala částku 143,4 mil. korun (z toho dotace EU byla 94 mil. korun). Pokud sleduješ dopravu, určitě jsi zaznamenal zprovoznění úseku velkého městského okruhu, jehož součástí je Královopolský tunel. Jedná se především o státní investici, ale i zde se město Brno na akci podílelo několika sty miliony korun. Prvního října končí oprava jedné z centrálních tepen, a to ulice Pionýrská, která přišla městský rozpočet celkem na 117,3 mil. Kč. Příští rok odstartuje kompletní rekonstrukce ulice Milady Horákové. V těchto dnech město Brno zahajuje jednu z největších investic za poslední roky. Jedná se o dostavbu městské kanalizace v městských částech Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Rekonstrukce se však dotkne také MČ Brno-jih a Řečkovice a celková cena je 2,031 mld. Kč s termínem dokončení v únoru 2014. A startuje projekt výstavby podzemních garáží před Janáčkovým divadlem. Jedná se sice o záležitost soukromého investora, ale i tato akce se finančně dotýká města – jen přesun sochy Leoše Janáčka si vyžádá 200 tisíc korun. Dobrou zprávou je také slavností poklepání kamene parkovacího domu na ulici Kopečná 26. září.
A snad ještě „krátce“ k vývoji nezaměstnanosti ve městě Brně a k otázce, zda a co dělá radnice v této oblasti. Ekonomické problémy zejména v polovině 90. let přinesly vysoký nárůst nezaměstnanosti ve městě. Významné snižování zaměstnanosti bylo způsobeno zejména transformací brněnské průmyslové základny doprovázenou útlumem výroby velkých tradičních firem (například Zbrojovka Brno měla v roce 1990 10 tis. zaměstnanců, v roce 2003 zkrachovala). Město Brno muselo investovat nemalé prostředky do infrastruktury, podmiňující příchod nových investorů. Připravilo podnikatelské zóny jako například Černovická terasa o rozloze 200 ha nebo Český technologický park, zaměřený na oblast lehkého high-tech průmyslu a strategických služeb. Zejména Černovická terasa dnes patří k předním strategickým zónám na území České republiky a ve firmách zde podnikajících je zaměstnáno cca 8 000 lidí. Na začátku roku 2012 činil počet zaměstnanců v technologickém parku 4 400 osob. Řečeno čísly jinak, v roce 2006 činil objem přímých zahraničních investic do Brna 39 miliard Kč a v roce 2009 již 75 miliard Kč.
Město Brno současně podporovalo a podporuje také vznik tzv. velkých vědecko-výzkumných center excelence, jako jsou například Středoevropský technologický institut CEITEC nebo Centrum klinického výzkumu ICRC, a dalších velkých projektů financovaných z prostředků EU. Město Brno jakožto spoluzakladatel Jihomoravského inovačního centra podporuje vznik a rozvoj nových firem v podnikatelských inkubátorech. Financuje například úspěšný projekt inovačních voucherů, umožňujících navázání spolupráce firem a brněnských univerzit za účelem přenosu technologií či poznatků vědy do praxe. Investice města směřují také do technické a dopravní infrastruktury, která je pro úspěšný rozvoj podnikání a následné zaměstnanosti velmi důležitá. V roce 2010 bylo Brno oceněno za svou strategii získávání přímých zahraničních investic prvním místem v rámci východní Evropy v soutěži Cities of the Future (organizuje Financial Times). Že jdeme správným směrem, potvrzuje nejen znovuocenění v této soutěži v roce 2012, ale i průběžný zájem investorů o Brno, který městu pomáhá držet na uzdě hrozící nezaměstnanost, a to i v této ekonomicky složité době.
Brno ekonomicky táhne jižní Moravu a patří mezi tři krajská města v Česku, která se rozvíjejí nejrychleji – to jsou jen pro ilustraci „čerstvé“ závěry studie MasterCard, kterou zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Milý Honzo,
ve svém dopise mi pokládáš i další otázky. Odpovědi na ně však v tomto okamžiku neznám. Například, kdy se dočká opravy Mendlovo náměstí nebo kdy odstartuje výstavba parkovacího domu na ulici Panenská. V každém případě jsou záležitosti v řešení. Více vrásek na čele mi nyní dělá příprava rozpočtu na příští rok s červenou tužkou v ruce. Peněz méně a málo, plány velké. Své rodné město mám rád stejně jako ty a řada dalších, při rozhodování však nemůže hrát roli jen velikost přání, ale také rozpočtová odpovědnost, a to ve vztahu ke všem oblastem života města.
Děkuji za vyjádřenou podporu a přání úspěchu.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 19. 9. 2012 | nabidka na prevoz
Otázka:
Vážený pane primátore,
možná si ještě vzpomínáte, že v květnu roku 2011 jsem Vám položil na tomto webu dotaz ohledně možností zlepšení spojení mezi Brnem a Poznaní. Tehdy jste se mnou souhlasil, že dostat se do Poznaně není opravdu jednoduché.
Situace je dnes sice trochu lepší, stále se však spojení vlakem příliš nezrychlilo a tak předpokládám, že pracovníci Odboru zahraničních vztahů MM Brno mají cestování do Poznaně pořád stejně "v oblibě".
Ovšem, příští víkend od 21. do 23. září, bych se chtěl do Poznaně na nějakých 75 - 85 % konečně vydat a proto nabízím malou výpomoc.
Pokud by byl z Vaší strany, nebo ze strany pracovníků OZV MM Brno, zájem o převoz nějakých informačních brožur z Brna do Poznaně nebo naopak, tedy do Brna, jsem ochoten takový náklad převézt. A nemusí to být nutně jen leták pro turisty v polštině o Brnu, ale třeba i něco zajímavější pro obě města. Mám na mysli například kuličky z hodinového stroje či jiné upomínkové předměty...Nebo snad víno z jižní Moravy?
Myslíte, že byste takové služby využil? Pokud ano, ozvěte se mi prosím na můj e-mail miropiro2312@gmail.com a určitě najdeme čas na setkání a domluvu ohledně převozu.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Miroslav Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
velmi mile mě překvapila vaše nabídka na výpomoc s převozem informačních brožur či dalších věcí do Poznaně, kam se právě chystáte na návštěvu. Je to vskutku v dnešní době až nezvyklé, když se někdo „nestará jen o sebe“ a nabízí pomocnou ruku.
Rád bych vám v první řadě za vaši nabídku poděkoval, v tomto okamžiku ji však město Brno nevyužije. V případě organizovaných akcí využívají pracovníci Odboru zahraničních vztahů Magistrátu města Brna převážně automobilové dopravy a nemají tak problém s sebou vždy odvézt i potřebný materiál určený k propagaci moravské metropole. Pokud se konají akce většího rozsahu, např. veletrh cestovního ruchu, který se uskuteční v Poznani letos na podzim ve dnech od 24. do 27. října a kde bude mít Brno také svůj stánek, přepravu materiálu realizuje prostřednictvím České centrály cestovního ruchu - Czech Tourism.
Ještě jednou vám za nabídku děkuji a přeji příjemný pobyt v polské Poznani.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 18. 9. 2012 | Dotaz
Otázka:
Dobrý den,
vím, že pro Brno děláte všechno s plným nasazením, aby vzkvétalo a žilo se zde lidem dobře. Jenom se mně zdá, že se zapomnělo na cyklisty. Na kole jezdím už přes 25 roků a to denně v létě i zimě. Poslední dobou, je to tak 2 roky, mám pocit, že cyklista vlastně nic nesmí. Připadám si jako bych tím, že jezdím na kole, dělala něco špatného,zavrženíhodného a to platí po celém městě Brně. Cyklostezky někde vedou do nikam, člověk najednou musí vjet mezi auta, kde někteří řidiči do nás nebezpečně najíždí. Takových situací jsem zažila nespočet. Už při výjezdu z domu se mně poslední dobou svírá žaludek. Bydlím na Horáckém náměstí, ke kterému patří nádherný park se širokými cestami, kde by si i dvě auta vyhnula. Parkem projíždím již ta výše uvedená léta denně, abych se dostala na silnici. Včera jsem byla jednou paní upozorněna,že za průjezd parkem na kole bude policie vybírat pokutu. To by znamenalo,že by se tam nemohly projíždět ani děti na kolech a koloběžkách. Chápu, že pejskařům kteří venčí své psí miláčky hrozně moc vadíme, ale je to smutné, když park slouží jen jako záchodek pro pejsky. Pejsky miluji, ale majitelé, většinou důchodci, jsou zlí a věčně konfliktní. Bylo by dobré, všechny takové parky se širokými cestami, jako je tomu na Horáckém náměstí, dát do stejného režimu, v jakém je lužánecký park. Příkladem souznění je taky cyklistická stezka, na které se denně potkávají kolaři, bruslaři, pejskaři, maminky s kočárky a všichni tam musí na sebe vzájemně brát ohledy, tak proč by tomu nemohlo být i v těchto parcích. Byla bych ráda, kdyby se touto problematikou parků někdo zabýval a vrátil parky dětem a lidem, kteří mají rádi aktivní život. Mám pocit, že proto byly vybudované a stvořené.
Předem Vám, pane primátore, děkuji za odpověď
S pozdravem
Vránová Milena
Odpověď:
Dobrý den, vážená paní Vránová,
děkuji vám za váš dopis a ocenění dlouholeté práce. Upřímně, moc si vašeho poděkování vážím, už jen proto, že jako politik se častěji setkávám spíše s ironií či kritikou. Jsem si vědom toho, že se řada věcí již zdárně podařila (např. rekonstrukce historického centra města Brna, oprava vily Tugendhat či zpřístupnění Brněnského podzemí aj.), ale spousta práce je stále před námi.
Registruji již několik let narůstající zájem o cyklistiku, ale současně je třeba konstatovat, že se jedná spíše a převážně ve městě Brně o sezónní záležitost, závislou na ročním období a přízni počasí. Také kopcovité Brno není se svou terénní náročností vhodné pro každodenní dojíždění do zaměstnání každého. Rozhodně však nevnímám cyklisty jako zátěž v dopravě, ale hledám (a jako primátor musím) optimální řešení pro všechny účastníky silniční i pěší dopravy v Brně.
Město Brno postupně vytváří síť cyklostezek, cyklotras a cyklopruhů a rozhodně na cyklisty nezapomíná. Nejdelšími úseky v rámci této sítě jsou trasy podél Svratky a Svitavy. Nejfrekventovanějšími jsou úseky v jižní části Brna a směrem k Brněnské přehradě. Například podle sčítání cyklistů projede po stezce k přehradě až 2 800 cyklistů denně. Každý rok v Brně uvádíme do provozu nové cyklistické cesty. Celkově jich však zdaleka není takové množství, jaké by si Brno a cyklisté zasloužili. Ovlivňují to dvě skutečnosti. Zaprvé: s budováním cyklostezek začalo město poměrně pozdě. První úsek cyklistického stezky byl pro veřejnost otevřen „až“ v roce 1991. Zadruhé: vlastní stavby cyklostezek často váznou pro komplikace při výkupech pozemků a dodávám, že nehodlám přistupovat často na neadekvátní požadavky majitelů pozemků. Přesto městský rozpočet počítá každoročně s významnými částkami pro vytváření nových cyklostezek a cyklotras.
Vážená paní,
jako nadšená cyklistka jste se na mne obrátila s dotazem, proč nemůžete jezdit na kole přes park, který je v blízkosti vašeho bydliště, když to jinde jde. Vašemu dotazu rozumím a myslím si, že je to hlavně o vůli hledat řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným, tedy cyklistům, pejskařům, maminkám s dětmi na trojkolce či koloběžce nebo bez. Celoměstsky významné parky, k nimž patří také park Lužánky, jsou ve správě městské příspěvkové organizace Veřejná zeleň města Brna. Ostatní parky na území města jsou pak ve správě jednotlivých městských částí. Přípustný provoz v každém parku je pak řešen individuálně, a to vždy příslušným správcem. Konkrétní řešení situace v parku na Horáckém náměstí tak není, bohužel v kompetenci primátora města Brna, a proto Vám doporučuji, obrátit se s danou záležitostí na příslušnou městskou část Brno – Řečkovice a Mokrá Hora.
Ještě jednou vám děkuji a přeji hodně „cyklokilometrů“ hlavně ve zdraví a bez úrazu.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 3. 9. 2012 | cyklista
Otázka:
Dobrý den pane primátore. Dnes, tj. ve středu 29.9.2012 jsem jel trolejbusem po Hlinkách. Z okénka jsem zahlédl člověka na kole, který Vám byl hodně podobný. Nebo jste to byl opravdu Vy? Inkognito na kole? Jezdíte na kole? Děkuji za odpověď Piskor
Odpověď:
Vážený pane Piskoři,
předpokládám, že se mne ptáte na středu 29. srpna, ale i tak vás musím zklamat. Na kole jsem ten den po ulici Hlinky (ale ani dlouho předtím) rozhodně nejel. Ne že bych měl nějaký negativní vztah k cyklistice obecně, ale v průběhu pracovního týdne je času opravdu málo a tak svým způsobem musím volit jiný, přece jen praktičtější druh dopravy. A tak, když už si chci vyjet na kole, tak třeba o víkendu nebo o dovolené, a to rozhodně upřednostňuji trasy do přírody, mimo dopravní ruch.
Spíše by mne zajímal ale ten člověk, kterého v dotazu zmiňujete a který mi je údajně hodně podobný. Pokud totiž přímo v Brně žije můj dvojník, rád bych se s ním určitě seznámil. Kdoví, možná by našel své uplatnění, třeba jako ve známém filmu „Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa“.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna