Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Čt 20. 6. 2013 | Arogantní a zákaz kouření ignorující trhovci v podchodu pod nádražím...
Otázka:
Vážený pane primátore,
nedávno jsem šel podchodem pod hlavním nádražím a všiml jsem si, že jedna z paní prodávajících jakési oblečení kouřila cigaretu. Velmi slušně jsem ji požádal o respektování zákazu, ale nezdá se mi, že by si z toho vzala poučení.
Dnes, v pátek 14.6. jsem podchodem šel opět a všiml si, že jiná trhovkyně je asi negramotná nebo nechce respektovat zákaz.
Když jsem paní slušně oslovil, tak reagovala už poměrně ostře, mimojiné se slovy, že jestli za ní tu pokutu zaplatím???
Navzdory své výšce jsem však za chvíli začal ztrácet kontrolu nad situací, protože paní okamžitě našla zastání jedné z jejích kamarádek. Na upozornění, že jsem nekuřák a jejich kouření v těchto prostorách mi vadí a že při troše neopatrnosti může dojít k požáru podobně jako v kasinu (dnešním Letmu), reagovaly obě paní velmi nepříjemně a to už jsem se raději klidil z cesty, protože se opět pitomě ptaly, jestli bych za ně tu pokutu zaplatil a ještě chvíli hádky a byla by z toho asi rvačka...
Vážený pane primátore, jak je možné, že v podchodě pod nádražím jsou povolovány obchůdky takovýchto neslušných a zákazy kouření nerespektujících lidí? A proč celou lokalitu nekontroluje důsledně policie? Co si jako ta ženská myslí? Vždyť to je naprosté pohrdání slušnými občany z její strany! Já bych navrhoval ne dát pokutu, ale normálně ten obchod okamžitě zavřít!
Udělejte s tím něco, dá vám to politické body k dobru víc než černý pomník na náměstí Svobody...
S pozdravem
Miroslav Hruška
Odpověď:
Dobrý den, pane Hruško,
již z naší předchozí dosavadní komunikace moc dobře vím, že patříte k té nepříliš početné skupině všímavých občanů našeho města, kteří nejen o problémech mluví, ale také konkrétně projevují snahu věci když už ne změnit k lepšímu, tak minimálně usilovat o stav, respektující platný zákon.
V podchodu hlavního nádraží je samozřejmě zakázáno kouřit, a to na základě Tabákového zákona č. 379/2005 Sb., § 8, odst. 1a) bodu 6, kde se říká, že se zakazuje „kouřit na veřejných místech, kterými jsou veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov související s veřejnou dopravou“. Navíc v těchto prostorách vzhledem k dispozicím, silnému „tahu“ větru a vysoké koncentraci osob jde i o výslovný požadavek hasičů, protože v případě požáru by se oheň velmi rychle nebezpečně šířil. Tyto prostory má ve své správě společnost Brněnské komunikace, která také provádí kontroly a revize, a to společně s Hasičským záchranným sborem. Pořádek a bezpečnost na tomto frekventovaném místě zajišťují hlídky Městské policie Brno a Policie ČR.
Vážený pane,
nevím, co si ta žena, kterou jste upozornil na porušení zákona, myslí. Jedno vím ale jistě,
a to, že její nezodpovědné chování není v souladu se zákonem a je vysoce nebezpečné pro ostatní spoluobčany. Osobně nejsem spokojen s tím, jak vypadá jedna ze vstupních bran do našeho města a tím mám teď na mysli konkrétně stánkaře v podchodu hlavního nádraží. Město Brno plánuje změny v této lokalitě a tak postupně, jak končí nájemní smlouvy těchto obchodníků, smlouvy o pronájmu dále neprodlužuje a nové neuzavírá. Obchůdky převážně vietnamských obchodníků tak sice pomalu, ale přece jen postupně mizí.
Oprávnění dohlížet na veřejný pořádek a případně sankcionovat v případě zjištěného přestupku náleží Městské policii Brno a Policii ČR. Z vaší strany bude příště dostatečným občanským projevem poskytnutí informace na linku 156 (Městská policie Brno). Celé prostory podchodu pod hlavním nádražím jsou totiž mimo jiné pod dohledem kamer a tak bude možné přestupek nejen zaznamenat, ale tím pádem i dokázat. V blízkosti bývá zpravidla také některá z hlídek, která může na pokyn operačního střediska okamžitě zjednat i nápravu.
Za váš podnět vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 12. 6. 2013 | ohnostroje
Otázka:
Vazeny pane primatore,
chtel jsem se zeptat, kolik mesto Brno plati (nebo prispiva) na organizaci prehlidky ohnostroju Ignis Brunensis.
Dekuji, Petr Kveton
Odpověď:
Dobrý den, pane Květoni,
statutární město Brno v rámci uzavřených smluv o propagaci města finančně podporuje některé akce, jejíž součástí bývá často také ohňostroj. Stává se tak finančním partnerem celé akce (i vícedenní nebo několikatýdenní), přičemž každá jednotlivá smlouva jasně definuje povinnosti dodavatele akce a zejména rozsah prezentace města Brna.
Statutární město Brno v rámci uzavřené smlouvy o propagaci statutárního města Brna finančně podporuje také pořádání festivalů Starobrno-Ignis Brunensis a Brno-město uprostřed Evropy. Tato smlouva byla uzavřena na léta 2012 – 2015 a každý rok poskytne město Brno dodavateli projektu na propagaci festivalů částku ve výši 2,5 milionu korun (bez DPH). Je dobré si při této příležitosti připomenout aspoň pár akcí, které se v průběhu letošních tří festivalových týdnů uskuteční pod hrady Špilberk a Veveří a o kterých jsou občané informováni např. prostřednictvím placené inzerce v novinách, reklamy v rádiu či distribuovaných letácích přímo do schránek domácností. Nejznámější akcí je ohňostrojný festival Starobrno-Ignis Brunensis, tedy ohňostroje, jedná se ale také o akci Zábava pod hradbami (festival pro každého s řemeslnickým jarmarkem a vinařským trhem), přehlídku historie dopravy pod názvem Dopravní nostalgie, Lidová hradní slavnost, Balloon Jam, mezinárodní divadelní festival Divadelní svět Brno, Dětské dny uprostřed Evropy, bitva Midway na přehradě (bitva obřích RC modelů lodí, ponorek a letadel), Mezinárodní policejní mistrovství ČR v jízdě na koni a desítky dalších atraktivních zábavných, poznávacích, kulturních a sportovních programů. Rozhodně to ale neznamená, že uvedené finanční prostředky jdou „jen“ na ohňostroje, jak bývá často nesprávně a zjednodušeně prezentováno.
Za Váš dotaz Vám děkuji.
S pozdravem
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 10. 6. 2013 | kdo je větší sarkasta - reakce na odpověď
Otázka:
Vážený pane primátore,
cením si Vaší reakce a Vašeho smířlivého postoje, avšak věřte, že mám pro svoje rozhořčení pádné důvody. Těmi je především vytrvalé odmítání jakékoli věcné debaty ze stran politiků a úředníků města na téma zdravého města a cyklistické dopravy a nekonečné omílání stále stejné mantry, která se zcela míjí s konkrétními dotazy a požadavky veřejnosti (především ze strany sdružení Brno na kole). Dovolte mi ilustraci na příkladu Vaší odpovědi.
1/ „Brno začalo s budováním cyklostezek pozdě“ – v roce 1991. Naprosto nechápu, proč za více jak 20 let není město Brno schopno učinit zcela triviální dopravní úpravy např. na exponovaných a cyklisty využívaných radiálách městské uliční sítě. Prosím uvědomte si fakt, že tato opatření jsou ve vyspělých zemích standardem. Tedy Váš argument vnímám jako zcela mimoběžný.
2/ „výkupy pozemků“. Mám za to, že malování pruhů na ulice města, popř. osazování svislých dopravních značek má s výkupem pozemků pramálo společného. Opět zcela mimoběžný argument.
3/ Nemožnost „samostatné varianty řešení dopravy jen pro cyklisty“ na historických ulicích. Nemluvíte pravdu. Tento argument je v rozporu s dokumentem, jež má město vyvěšeno na svém oficiálním webu, a se zdravým rozumem. Jak jsem Vám již psal, stačí se podívat kousek za hranice naší vlasti. Zcela konkrétní dokumenty mnohonásobně poskytnuté vedení města a úředníkům sdružením Brno na kole (tipy na ulice, uliční profily) a také zahraniční příklady jasně dokazují, že to možné je. Proč mohou být cyklopruhy v samotném historickém centru Lublaně či Grazu, a v Brně ne?
V závěru Vašeho dopisu zmiňujete čtvrtý důvod – historické a klimatické souvislosti. Jsou lidé (mezi něž se řadím), kteří jezdí do práce na kole po Brně celoročně, a věřte, že k tomu nepotřebují skafandr. Nepoužívám závodní cyklistickou výbavu. Brno vnímám jako město s velice řídkým výskytem takové sněhové pokrývky, která by každodenní cyklojízdě významně bránila. Jarní či letní lijáky mohou být dokonce horším nepřítelem jízdy na kole než zimní holomráz. V tomto ohledu to mohou mít i pověstní Holanďané s tamním chladem a celoročním nevyzpytatelným deštěm horší než my v Brně. Aby toho nebylo málo, co se týče historie a geomorfologie, jednak si odmítáte uvědomit, že značná část města Brna se nachází na rovině, jednak musím opět poukázat na cyklogenerel vyvěšený na Vašem webu, který heslem „příklady táhnou“ poukazuje na města jako Bern, Graz či Basel, tedy města „bez cyklistické historie“, která se rozhodla cyklistiku úspěšně adoptovat. V této souvislosti vnímám Vaši reakci jako zcela v rozporu s těmito deklaracemi města Brna a se zkušenostmi ze zahraničí.
Dvakrát zmiňujete, že hledáte „optimální řešení pro všechny účastníky silniční i pěší dopravy“. Opět nemluvíte pravdu – v Brně je jednoznačně preferována doprava motorová na úkor těch ostatních (viz návrh ÚP, ignorace cykloopatření v plánech i realizaci, tolerování špatného parkování na každém rohu policií, ne však cyklistů v pěší zóně či na chodníku, diskriminace cyklistů, pokud jde o povolení k vjezdu do pěší zóny atd.).
Vedle obdivuhodného lpění vedení města na starých, východu nás přibližujících hodnotách mě opravdu trápí Vaše neochota k věcné debatě. S panem náměstkem Kotzianem jsem si vyměnil několik dopisů, v nichž mi neodpověděl ani na jedinou konkrétní otázku, a ještě mě obvinil ze „zbytečně konfrontačního tónu“. Vás by, pane primátore, nerozzlobilo, kdybyste se s někým snažil věcně debatovat, a dotyčný by vytrvale ignoroval a naivně obcházel vaše otázky, takže byste si připadal jako v mateřské školce? Věřte, že podobně a ještě hůře si po Vašich odpovědích připadají mně podobně smýšlející občané. Zvláště když na úvod své odpovědi napíšete, že „jen věcný, rozumný a oboustranný dialog vede vždy nakonec k řešení“. To pak, říkejte si, co chcete, situaci nejlépe vystihuje ona Vámi ze zcela banálních prohřešků obviňovaná iniciativa Žít Brno.
Velmi děkuji za skutečně věcné odpovědi!
S pozdravem
Ing. arch. Petr Hýl
Odpověď:
Dobrý den, pane Hýle,
obdržel jsem Vaši reakci na mou odpověď a děkuji Vám za vyjádřený názor a konkrétní připomínky a podněty. Bezprostředně poté jsem je postoupil Odboru dopravy Magistrátu města Brna s úkolem, aby se jimi zabývali, a to v návaznosti jak na již rozpracované, tak i připravované projekty.
Je pochopitelné a vcelku logické, že každý občan našeho města upřednostňuje vlastní zájem. Prakticky pravidelně tak dostávám dopisy, kdy si chodci stěžují na motoristy, kteří zatěžují ovzduší škodlivinami a parkují v ulicích nebo dokonce na chodníku, motoristé, kteří nemají kde zaparkovat (zde nemluvím jen o historickém centru města, ale např. i o sídlištích na okraji města atd.), cyklisté, kteří nemají dostatek cyklostezek a cyklopruhů, ale také třeba i chodci, kterým vadí zase cyklisté, kteří jezdí po chodníku atd. Pokud tedy hovořím o nutné toleranci všech a hledání optimálního řešení pro všechny účastníky silničního provozu vím ze zkušenosti moc dobře, jak se věci v Brně mají a o jak složitý úkol se jedná.
Vážený pane,
vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna Vás bude následně informovat v reakci na Vaše poskytnuté podněty. Debaty s veřejností na téma cyklodoprava ve městě Brně se konají vcelku často a zde je možné prezentovat své názory a postřehy, doporučuji však pečlivě sledovat zveřejněné pozvánky různých organizátorů. Debaty se zúčastňují jak představitelé města či úředníci příslušných odborů, tak zástupci občanských sdružení a široká veřejnost.
Za Vaše podněty Vám ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 5. 6. 2013 | čitota a údržba ve městě Brně
Otázka:
Dobrý den pane primátore,chci se zeptat,proč se
opakovaně na ul.Křenová/Skořepka hned vedle
parkoviště neseče trávník.Tráva zde dosahuje
výšky 40 až 50cm a lebeda místy dosahuje výšky
až 160cm.Není to zrovna pro návštěvníky našeho
krásného města moc pěkný pohled.Nehledě na to,
že je to přímo v centru našeho města.
Ještě bych měl dotaz proč jsou na chodníku na
Křenové ul.před Technickými službami takové
výmoly,že když zaprší,tak občané musí obcházet
kaluže plné vody a vstupovat do vozovky před
projíždějícími vozidly.Je to dost nebezpečné,
ale jinudy se projít opravdu nedá.Děkuji Maršal
Odpověď:
Vážený pane Maršale,
děkuji Vám za upozornění a důležité informace, které se týkají nejen čistoty a vzhledu našeho města, ale také bezpečnosti chodců. O celou záležitost jsem se proto zajímal a zjistil následující skutečnosti.
Údržbu části plochy zeleně (podél štítu přiléhajícího domu), která je ve vlastnictví statutárního města Brna, zajišťuje v souladu se Statutem města Brna Odbor životního prostředí ÚMČ Brno-střed. Vzhledem ke stávajícímu letošnímu deštivému počasí jsou všechny plánované termíny pokosů ploch zeleně zpožděny s tím, že předpokládaný termín pokosu předmětné plochy je stanoven na začátek příštího týdne. Větší část travnaté plochy (z větší části podél ulice Vlhké) je ale ve vlastnictví fyzických osob. Odbor životního prostředí ÚMČ Brno-střed tyto vlastníky pravidelně k provedení pokosu vyzývá, a to písemně i telefonicky.
Stavební stav chodníku před Technickými službami na ulici Křenová je majetkovému správci dobře znám. Vzhledem k tomu, že odstranění závad ve schůdnosti je technicky možné pouze souvislou údržbou chodníku, byla tato akce zařazena do plánu souvislé údržby pro rok 2013. V současné době je na základě výběrového řízení již uzavřena smlouva se zhotovitelem stavby a oprava tak na základě smluvního vztahu bude realizována v termínu do 09/2013.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 4. 6. 2013 | Vaše vyjádření v reportáži ve věci Vašeho setkání s Ptáčaty
Otázka:
Dobrý den,
mohl byste, prosím, uvést na pravou míru své vyjádření z reportáže České televize referující o Vašem setkání s romskými dětmi ve věci uzavírání heren na Cejlu ve znění: „Myslel jsem si, že v těchto lokalitách žijí lidé, které to až tolik netrápí.“
Bylo toto vyjádření vytrženo z kontextu? Jaké lidi jste měl na mysli? Jak jste to vůbec myslel? Takto to totiž zní naprosto nehorázně a já si to radši nechám dovysvětlit, než abych si o Vás utvářel ukvapený názor.
Děkuji Vám předem za Vaši reakci a jsem s pozdravem,
Mgr. Michal Kubina
Odpověď:
Vážený pane Kubino,
bez váhání jsem přijal nabídku režisérky a kreativní producentky České televize Kamily Zlatuškové na natáčení dalšího dílu Ptáčata s dětmi z brněnského „Bronxu“, a to v souvislosti s jejich protestem proti výherním automatům. Setkání a natáčení se uskutečnilo na radnici ve velmi příjemné spontánní atmosféře a děti mi zde netypicky na svůj věk a zájmy zasvěceně kladly řadu otázek, z nichž řada byla právě úhlem dětského pohledu a formulací otázky velmi inspirativní.
Dostávám prakticky stále dopisy a emaily od občanů města Brna, kteří si nepřejí proměnu moravské metropole v Las Vegas. Tento problém se týká Brna a zvláště pak výrazněji některých městských částí, kde následně kulminují problémy sociální, ale také majetková trestná činnost. Vedení města Brna si jasně uvědomuje všechny negativní dopady tohoto sociálně-patologického jevu a proto prostřednictvím vyhlášky již od počátku roku 2012 reguluje provoz loterií na svém území. Tato vyhláška ve velké části města včetně historického centra hazard zakazuje a dále reguluje na území jednotlivých městských částí, stále však zde zůstává „díky“ povolením Ministerstva financí ČR velké množství heren. A proč o tom mluvím? Dopis od dětí s výzvou na zrušení heren v problémové lokalitě nechvalně známé jako Bronx jsem dostal vůbec poprvé, a proto mne jejich názor překvapil, stejně jako fakt, že vnímají tento nešvar současné doby tak silně a stejně jako dospělí.
Osobně vnímám velmi pozitivně projekty, které hledají řešení problémů společnosti a ukazují dětem, naší budoucí generaci, že existují účinné a nenásilné cesty, jak aktivně projevit svůj občanský názor. Možná můj výrok, pořízený následně pro zpravodajství České televize a interpretovaný izolovaně mohl zaznít jinak, možná ale také Česká televize mohla ve své reportáži použít z bohatého natočeného materiálu jiné výroky, to už nyní bohužel neovlivním. Jedno vím však jistě. Ptáčatům do života plného nadějí fandím.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 3. 6. 2013 | Hospodaření s odpadem, jeho třídění a poplatek za něj
Otázka:
Dobrý den, pane primátore,
v Brně se zdražil poplatek za domovní odpad, přestože:
1) SAKO Brno vloni hospodařilo se ziskem 95 milionů Kč
2) Pohodlně se na odvozu odpadu uživí čtyři (!) firmy (kdyby to byla taková bída, aby se opravdu muselo zdražovat, tak by tomu tak určitě nebylo!)
3) Elektřina, vyrobená ve Spalovně se už prodává dalším spotřebitelům, čímž vzniká další zisk
4) Občané třídí odpad (naprosto dobrovolně a teď za to dostali "odměnu" ve formě zdražení!)
Mám známého v Zastupitelstvu a vím naprosto přesně, že když padl dotaz, proč se zdražuje, tak jste na chvilku zaváhal a pak řekl: "Už jsem rozhodl!"
Myslíte si, že jednáte fér vůči občanům SVÉHO města? Já myslím, že ne...
Odpověď:
Dobrý den, pane Poláčku,
květen je nejen měsícem lásky, ale také měsícem, kdy je nutné uhradit poplatek za svoz odpadu, přitom pro rok 2013 byl poplatek ve městě Brně navýšen na 675 Kč na poplatníka či nemovitost.
Ve svém emailu, který jste mi poslal na téma hospodaření s odpady ve městě Brně a výše poplatku, zmiňujete logické argumenty, které jsou důležité pro ekonomické hospodaření s odpady ve městě Brně, jejich výčet však není kompletní, což zásadně mění pohled na celou problematiku. Například, v září 2011 byla opravdu dokončena ve městě Brně jedna z velkých a náročných etap přeměny brněnské spalovny v moderní a zejména ekologicky šetrnou spalovnu, která splňuje přísné emisní limity. Brno má tak v současné době ze všech třech spaloven komunálního odpadu v ČR, z nichž další dvě jsou v Praze a Liberci, v současnosti nejmodernější technologii, která zaručuje zpracování separovaného odpadu a využití tepelné energie k výrobě elektrické energie. Nic není ale zadarmo – celkové náklady projektu Odpadové hospodářství Brno si vyžádaly částku 94,2 mil. EUR! Projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Státním fondem životního prostředí, ale také statutárním městem Brnem ve výši 49,9 mil. EUR z celkových nákladů. Společnost SAKO Brno, a.s. tak sice vykázala za rok 2011 ziskový hospodářský výsledek ve výši téměř 95 mil. Kč, v souvislosti s realizací projektu Odpadové hospodářství Brno však také čerpala finanční prostředky z investičního a překlenovacího úvěru. Splátky investičního úvěru jsou přitom naplánované až do 31. 3. 2019!
Dále, na území města Brna byl poplatek za odpad zaveden obecně závaznou vyhláškou v roce 2002 a stanoven ve výši 493 korun ročně. Od roku 2005 byla roční platba zvýšena o „celých 7 Kč“ na rovnou pětistovku. Navýšení poplatku po téměř deseti letech v návaznosti na zvyšující se náklady, zejména např. ceny pohonných hmoty, bylo tedy již nezbytným krokem.
A na závěr snad ještě jedna poznámka. O zvýšení poplatku za odpady ve městě Brně rozhodovalo 55 zastupitelů moravské metropole, a to na veřejném jednání Zastupitelstva města Brna, které je nejvyšším orgánem samosprávy města. Navzdory různým „rádoby zaručeným historkám“ tak výsledné rozhodnutí není o libovůli jednotlivce, ale o většinovém názoru volených zástupců města.
Vážený pane,
osobně mě netěší jakékoliv finanční zatěžování občanů, které přináší jen další zhoršování jejich už tak mnohdy složité ekonomické situace. Zvýšení poplatku za odpad ale bylo nepopulárním, nicméně nutným krokem.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna